Růže z Jericha
Anastatica hierochuntica a Selaginella lepidophylla
-
růží z Jericha bývají nazývány mrtvé formy rostlin Anastatica hierochuntica a Selaginella lepidophylla, v případě druhé jmenované se setkáváme i s označením ´rostlina zmrtvých vstání´. Obě rostliny jsou původem z pouštních oblastí, v tomto prostředí se po větší část roku vyskytují jako malé suché koule. Svůj vzhled však radikálně mění ve chvíli, kdy se alespoň na chvíli dostanou do styku s vlhkostí, v tzv. období dešťů se rostlina začne rozevírat do zelené rosety. Díky této biologické zvláštnosti jsou velmi oblíbené i v našich domácnostech
-
suchou zavinutou kouli vložíme do mělké misky s vodou. Vody dáme pouze minimální množství (cca 1/2 cm), v průběhu cca 3 dnů se suchá svinutá rostlina rozevře do rosety, která se postupně začíná zelenat. Jakmile se v misce voda odpaří, doplníme množství vody tak, aby rostlina byla od spodu jen mírně navlhčena. Takto lze ponechat rostlinu ve vlhku zhruba 1 týden, posléze dáme rosetu vysušit. Tento postup je možné libovolně opakovat. Vždy když suchou rostlinu vystavíme vlhku, koule se rozvine, větvičky se napřímí a rostlina jakoby nabobtná
-
vlastníte-li tzv."ježka" na pěstování květin, je vhodné umístit Růži z Jericha na něj
-
velmi důležité je dát pozor, aby do misky nebylo nalité větší množství vody, plíseň se v takovém případě objeví na rostlině v krátké době. První příznaky se pak vyskytují od středu rosety, jakmile by se tak stalo, necháme celou rostlinu zaschnout na vzdušném místě. Zhruba po třech týdnech můžeme suchou rostlinu opět nechat rozvinout
-
ve starých šlechtických rodinách se Růže z Jericha dědily z pokolení na pokolení. Jejich velikou oblibu dokazuje i fakt, že se tato ´zázračná´ rostlina vyskytuje i v mnoha rodových erbech