Batáty
Ipomoea batatas "Beauregard"
Doba výsadby: Na chladné prostředí jsou batáty velmi choulostivé. Z tohoto důvodu můžeme předpěstovanou rostlinu vysazovat na venkovní stanoviště podobně jako rajčata, tedy až v době kdy již nehrozí pozdní jarní mráz. Bývá to od poloviny května.
Výsadba: Pro zdárné pěstování vyžaduje rostlina slunné a teplé stanoviště chráněné před průvanem, nesnáší zastínění. Zemina by měla být dobře propustná, humózní. Vysazují se hluboko a během vegetace je lze ještě přihrnovat.
Výsadba na balkoně: Batáty lze pěstovat i v nádobě. Rostlinu zasaďte do květináče o obsahu alespoň 10 litrů a použijte kvalitní zahradní substrát.
Hnojení: Hnojit je potřeba pravidelně, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, vhodné je hnojivo s obsahem rohoviny.
Ochrana rostlin: Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami. Netrpí chorobami, není napadána škůdci.
Řez: Řez se neprovádí, nadzemní část rostliny na podzim sesychá.
Zavlažování: V období plného růstu a déletrvajícího sucha zaléváme, jinak není při pěstování ve volné půdě pravidelná zálivka nutná. Pozor na přemokření, zvláště při pěstování v nádobách je tato rostlina na přemokření citlivá. Snese spíše přísušek, v trvale mokrém substrátu by mohla začít uhnívat.
Všeobecný text: Ipomoea batatas, Batáty poprvé přivezl do Evropy Kryštof Kolumbus z Ameriky. Tam se jim prý říkalo "brambory štěstí". Možná proto, že patří k jednomu z nejvýživnějších druhů zeleniny vůbec. Batáty obsahují zdraví prospěšné železo, vitamíny B6, C, E, draslík, betakaroten a vlákninu. S bramborami, kromě způsobu pěstování ale nemají nic společného. V kuchyni mají mnohostranné využití jako smažené, dušené i grilované, nejlepší jsou pečené ve slupce a podávané s máslem, výborné jsou jako příloha k masu, velmi chutné jsou v polévce.
Sklizeň a zimování: Batáty se skutečně pěstují i uskladňují zcela shodně jako naše brambory. Na podzim celá nadzemní část rostliny sesychá. Hlízy, které během vegetace v půdě pod rostlinou narostly, se sklízí koncem září, v každém případě to musí být před příchodem mrazů. Při sklizni je třeba postupovat opatrně, aby nedošlo k jejich poškození. Po vyjmutí z půdy a očištění, je necháme ještě několik dnů rozložené na vzdušném a pokud možno co nejteplejším místě, aby dobře oschly. V teple ještě vyzrávají a získávají lahodnější chuť. Uskladňujeme pouze nepoškozené hlízy určené ke konzumaci. Uložíme je na vzdušném místě, při nižší teplotě, ale ne zcela v chladnu. Vytříděné, mechanicky poškozené hlízy je nutné spotřebovat co nejdříve, brzy se kazí. Pro jarní výsadbu lze použít jak samotné hlízky, které se k tomuto účelu přechovají například založené do písku, nebo se napěstují nové rostlinky řízkováním.
Recepty a pěstování na ireceptář