Banánovník mrazuvzdorný

Musa basjoo

• vytrvalá bylina pochází z oblastí Japonska, kde jsou teploty velice podobné našim. Dnes se již pěstuje téměř po celé Evropě.

• tento druh banánovníku je v našich podmínkách zimovzdorný a vnáší do našich zahrad nádech exotiky

• za jednu sezonu může dospělá rostlina dorůst 4 m, při venkovních teplotách nad 15 °C má týdenní přírůstky až 15 cm

• vysazujeme na chráněné slunné a teplé stanoviště

• výsadba se provádí na dobře propustné a zkypřené místo, do zeminy při zasypávání lze vmíchat pomalurozpustné, dlouhodobě působící hnojivo

• jelikož s ohledem na velké přírůstky vyžaduje tato rostlina dostatečný přísun živin, hnojíme pak ještě navíc od května do října hnojivem s větším podílem dusíkatých látek

• je nutné i vydatně zalévat, půda nesmí ve vegetačním období vyschnout, pomůže nám i mulčování kořenů. Ovšem pozor na trvalé přemokření.

• pokud má banánovník dobré podmínky a hlavně dostatek tepla, plodí drobné banány 3-4 rokem na stanovišti

• banánovníky se velice snadno množí vegetativně pomocí odnoží 

• tvar rostliny připomíná stromek, jedná se však o tzv. pseudokmen, který je uvnitř dutý. Tudy prorůstají nové stočené listy.

• pokud se nám podaří tento pseudokmen zachovat do příštího roku, narůstá pak v příštím roce mohutnější a silnější rostlina, která dosahuje 3-4 m.

• listy snesou teplotu pouze mírně pod 0 °C, poté hnědnou a odumírají. Po prvních mrazech je proto vhodné všechny listy odřezat a ponechat "kmen" rostliny

• jelikož v našich podnebních podmínkách mohou v zimním období dosáhnout teploty i daleko nižších hodnot než je pro tento banánovník vhodné, doporučujeme rostlinu raději včas zabalit a chránit proti promrznutí /jelikož listy, které jsme odstranili, představují podstatnou část velikosti rostliny, je následně zabezpečení kmene snadné/.

• nabízíme několik osvědčených možností na jednoduchý kryt: lze jej vytvořit z dostupných materiálů, možné je obalení slámou a následně jutovinou, nebo lze vytvořit konstrukci z dřevěných desek, kterou vyplníme listím, případně může být tato konstrukce z desek polystyrénu.

• izolační vrstva musí být po celé délce stonku v síle asi 30 cm a zabezpečena proti vniknutí vlhkosti víkem / kmen je dutý a je třeba zabránit vniknutí vlhkosti ze sněhu a deště /

• další možností venkovního přezimování je úplné odstranění původní rostliny až u země. V tomto případě chráníme izolační vrstvou pouze vytrvalé podzemní oddenky, z kterých rostlina další rok opět obroste a vytvoří nové výhony.

• ochranná vrstva je nutná do výšky minimálně 40 cm a šířky raději o několik centimetrů více, než byl původní keř. Použít lze suché listí nebo sláma, které je navíc nutné ochránit proti vniknutí vlhkosti. I v tomto případě je totiž nutné udržet v zimním období rostlinu v suchu. Asi 2/3 zamulčované plochy zakryjeme nepromokavým materiálem /není vhodné použít k zakrytí folii, jelikož by za slunečných dnů docházelo k přehřátí /.

• na jaře, dle průběhu počasí zpravidla v dubnu, se s prohříváním půdy kryt postupně odstraňuje

• pokud hrozí pozdní mrazíky je možné nově rašící výhony na krátkou dobu opět přihrnout mulčovací vrstvou, aby nedošlo k jejich poškození

odkaz na Wikipedii