Popínavá hortenzie

Hydrangea anomala petiolaris ,,Mirranda“

• Je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4 m výšky. Je samopnoucí, mladá rostlina však potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží.  V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Lze ji vysadit na slunné až polostinné stanoviště, bude se ji dařit i zcela ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu.   Kvete od června do červemce květy jsou bílé, nápadné. 
  
  

• Hortenzie - hydrangea - patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadnými květenstvími. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v živné, hluboké, humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují tyto keře místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto vyžadují hortenzie silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.     
  
  

• Většinou se hortenzie neseřezávají, vyjímkou je Hydrangea paniculata. Tento druh vyžaduje každoroční hluboký řez, protože květy se tvoří na mladém dřevě. Koncem zimy nebo časně na jaře seřízněte až na nejspodnější pár pupenů nebo dokonce až k půdě. Přitom se zcela odstraní slabé a přebytečné stonky. 
  
  

• U nejvíce oblíbeného druhu Hydrangea macrophylla vykvétají nová květenství z pupenů, jež se vytvořily v předešlém roce. Stará květenství je proto třeba ponechávat na rostlině, aby přes zimu byly chráněny květné pupeny. Na jaře každý stonek seřízněte na pár silných pupenů, ale staré nebo slabé stonky seřízněte až k půdě. Aby se zlepšily proporce u značně narostlého keře, lze časně z jara jednu polovinu a v příštím roce druhou polovinu stonků seříznout až k půdě. Ponechané stonky pouze zaštípněte. 
  
  

• Posledním druhem, který vyžaduje řez je Hydrangea petiolaris Tato samopnoucí popínavá rostlina vyžaduje seřezávání stonků, které narůstají příliš daleko od zdi nebo od jiné opory. Řezat ji je třeba na jaře postupně v několika letech, aby nebyla ztráta květů příliš patrná.