Vistárie

Wisteria

•  vistárie patří v zahradách mezi nejkrásnější liány

• pro zdárný růst a pěstování vyžadují chráněnou slunnou polohu

• půda by měla být výživná a propustná, hluboko zpracovaná, spíše lehčí, velmi jakostní s bohatým obsahem humusu a kyselou až neutrální reakcí. Vyhovuje stálá pokrývka půdy nad kořeny vytvořená z kompostu, slamnatého chlévského hnoje a močůvkované rašeliny.

• je třeba počítat s tím, že rostlina bude svými výhony šplhat za světlem.

• sestřihované rostliny kvetou nejpozději za 7 let, nesestříhané mnohdy až za 10 - 15 let od výsadby.

• jestliže v průběhu léta zkrátíme nadbytečné postranní výhony až na několik listů, zamezíme tím přílišnému růstu celé rostliny. Podporujeme tím současně tvorbu pupenů.

• rozmnožování je možné odnožemi, výsevem nebo roubováním

• pokud jde o sestříhání této rostliny, platí následující rady. Hlavní stonky vistárie se pevně vyvazují podobným způsobem jako u plošně vedené jabloně, stejně tak se následně vyvazují i postranní dřevnatějící stonky. Nové výhony je třeba v létě zkrátit na 25 - 30 cm. V zimě pak zkracujeme na jeden až dva pupeny. 

• vistárii je možné také pěstovat jako velký keř, je však třeba podepírat hlavní kmínky. řez se pak provádí stejně jako u popínavých rostlin, pnoucí rostliny hned po výsadbě seřízneme na polovinu či dvě třetiny. Ve druhém roce odstraníme pouze nežádoucí a slabé výhony. V prvních letech, vždy v zimě, se zakracují hlavní stonky, aby se udržel silný růst. Nežádoucí výhony zkrátíme na polovinu. Další řezy provádíme již tradičním způsobem: hned po odkvětu ořežeme rostliny kvetoucí na jednoletém dřevě, rostliny kvetoucí na letorostech řežeme časně zjara.

• vzhledem k tomu, že kořenový systém vistárií bývá rozložen velmi mělce pod povrchem půdy, je nutné dávat pozor při obrývání či okopávání rostlin.

• vistárie by také neměly být na stanovišti v dosahu kořenů jiných keřů či stromů

• vhodné je přihnojovat dobře zakořeněné rostliny plnými hnojivy