Kustovnice čínská - GOJI

Lycium chinense

• kustovnice pochází z Asie a v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná

• patří mezi lilkovité rostliny, květy jsou oboupohlavní, je tedy samosprašná

• na pěstování je nenáročná, roste dobře i v chudých půdách. Při dobrých podmínkách a dostatku vláhy se však odvděčí velikostí a množstvím plodů. Vyhovuje jí teplejší, slunná poloha a lehčí písčitojílovitá půda okolo pH8.

• dorůstá asi 2,5 m a tvoří dlouhé převislé větve, které se snadno rozklánějí

• vysazuje se na vzdálenost 2-2,5 m a okolí rostliny je vhodné zamulčovat kůrou

• doporučuje se při pěstování kvůli plodům keř řezat tak, aby vytvořil jakoby vyholený kmínek a korunu. Je tak zajištěn snadnější přístup k rostlině a tím i snadnější sklizeň.

• kvete pozdně, v našich podmínkách koncem léta, drobnými fialovými kvítky, květy jsou opylované hmyzem

• plody jsou červené bobule 2,5 cm dlouhé

• rostlina plodí 2-3 rokem po výsadbě

Pro dobré plození je nutné provádět patřičný řez 

Zde je přesný postup (převzato od Ing. Jiřího Bajera - firma ADAVO):

Výchovný řez

Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50-60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.
Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1-2 pruty a zakraťte je o 10 cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní .
Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny,ponechte jeden a zakraťte ho 10-20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1–3 vertikální výhony z vrchních větví 15–20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.
Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5 m. Kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání

Hlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony.
Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.
Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do 10 cm nad korunou.
Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.
Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

	Šestiletý keř před řezem. V loňském roce se neřezal a plodů bylo málo a malinké. Rostlina začíná plodit již druhým rokem po výsadbě, ale kvalitní úrody dosáhnete až třetím rokem po výsadbě. Tedy u čtyřleté rostliny.
	Pohled na keř z boku před řezem.
	Nejdříve se odstraní všechny výhony do dvou třetin keře, které obrůstají z kmínku. V tomto případě kmínek tvoří několik výhonů svázaných k sobě a přivázaných ke kolíku. Kustovnice normálně kmínek netvoří. Je proto potřeba z ní udělat tímto nebo podobným způsobem stromek. Do korunky stromku mají potom lepší přístup sluneční paprsky a plody jsou větší a lépe dozrají.
	Pohled na rostlinu z boku po odstranění výhonů z kmínku.
	V této části se zakrátí všechny zbylé výhony v korunce o jednu třetinu až polovinu, aby se podpořilo další rozvětvování. Dále je potřeba odstranit všechny suché výhony v korunce, které brání v přístupu světla. Pokud se výhony nezakrátí, tak budou dál prorůstat do délky. A až se začnou vytvářet poupata a rostlina začne kvést, tak většina květů opadne a z těch co zůstanou se vyvinou pouze malé plody. Rostlina totiž vydává více energie do růstu než do tvorby plodů.
	Pohled z boku na zakrácenou korunku.
	Detail kmínku po odstranění výhonů.
	Rostlinu je po řezu potřeba přihnojit plným hnojivem. V tomto případě je použito hnojvo Osmocote 3-4 s postupným uvolňováním živin po dobu tří až čtyř měsíců. Dají se použít i jiná hnojiva: Cererit, NPK, Basacote, Nutricote, Plantacote. Je dobré motyčkou jemně zapravit hnojivo do půdy. Lépe se z něj živiny uvolňují.
	Na samotný závěr rostlinu přihnojíme zálivkou dusíkatým hnojivem, aby se podpořil následný růst. Byl použit Ledek vápenatý v koncentraci 0,2%. Můžou se použít i jiná hnojiva. Třeba Síran amonný nebo Močovina. Dá se použít i hnojivo Kristalon Plod-Květ. Toto přihnojení dusíkem je vhodné použít jednou týdně až do konce srpna, kdy už pomalu dozrávají první plody.

• v tradiční čínské medicíně jsou plody kustovnice čínské nezastupitelné a užívají se po staletí

• stále více je užívána jako doplněk stravy nebo k přípravě čajů i u nás

• pokud nepěstujeme rostlinu kvůli plodům, dá se použít i na zakrytí nevzhledných a neúrodných míst a prudkých svahů

Zpomaluje proces stárnutí 

• Plody kustovnice jsou po staletí považovány tradiční čínskou medicínou za léčivou potravinu podporující dlouhověkost a vitalitu. Z nutričního hlediska jsou plody GOJI nejhodnotnějším ovocem na planetě. Obsahují 18 druhů aminokyselin, 21 stopových prvků /zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen, fosfor / a jsou nejbohatším zdrojem karotenoidů. Dále obsahují vitamíny C, B1, B2, B6 a E. To z těchto plodů dělá jedinečnou, živinami nabitou superpotravinu, přesahující všechna známá kriteria. Za plody Goji stojí také množství nejen celosvětových , ale i českých výzkumů, které prokazují, že lycium polysacharidy, obsažené v Goji mají pozoruhodné antioxidační účinky a imunitu podporující vlastnosti. 

Sklizeň a sušení ovoce : 

• Sklízí se i se stonky při zralosti 80-90%, tak, aby nedošlo při sklizni ke stlačení a poškození bobulí. Při sušení vzduchem rozmístěte plody ve vrstvě 2 cm a během sušení neotáčejte dokud nejsou suché. Suší se na sluníčku, aby se uchovala jejich nutriční hodnota. Konzumují se samostatně, nebo se z nich připravuje čaj, podobně jako šípkový. Goji se pak ještě konzumují i po tomto vyluhováni čaje. Použití: / Ing. Jiří Bajer / 

• Kůra z kořenů se používá při nachlazení, kašli, krvácení z nosu, diabetu, bolestech zad bolestech v krku, revmatismu, snižuje cholesterol, pomáhá při impotenci.

• čaj ze sušených plodů a listí snižuje krevní tlak, snižuje obsah cholesterolu v krvi. Pravidelné použití zlepšuje funkci jater a ledvin.

• Olej ze semen je výborný na vysušenou pokožku, při svědění i jako antibiotikum.

• Konzumace sušených a čerstvých plodů upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické ,,vnitřní“ krvácení, krvácení z nosu, astma, únavu.