Rakytník

Rakytník vysazujeme na jaře nebo na podzim. Podzimní výsadba je vhodná zejména do dobře propustné půdy, jarní výsadba je bezpečnější v chladnějších oblastech nebo na exponovaných stanovištích. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i v dalších obdobích, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo příliš suchá a horká.

Rakytník patří mezi rostliny s nízkými nároky na dusík. Na jeho kořenech žijí symbiotické bakterie rodu Frankia, které vážou vzdušný dusík, a proto není běžné dusíkaté hnojení potřeba. Na kvalitní půdě zpravidla postačí přidání kompostu nebo organického mulče. Pokud půdní rozbor prokáže nedostatek některé živiny, můžeme ji doplnit cíleně. Nadměrné hnojení dusíkem není vhodné.

Na obrázku je patrný rozdíl mezi samčí a samičí rostlinou. Samčí rostliny mají výrazně větší květní pupeny, zatímco samičí rostliny později vytvářejí plody.

Rakytník je zpravidla dvoudomý. Pro pravidelnou úrodu proto potřebujeme alespoň jednu samčí a jednu samičí rostlinu. Opylování probíhá větrem, nikoli hmyzem. Jedna dobře umístěná samčí rostlina může opylit několik samičích rostlin. Pro spolehlivé opylení je vhodné vysadit samčí rostlinu přibližně do 10–15 m od samičích rostlin, ideálně tak, aby k nim vítr přinášel pyl. Výjimkou jsou některé samosprašné odrůdy, například 'Friesdorfer Orange', u kterých samčí rostlina není pro tvorbu plodů nezbytná.

Rakytník nepotřebuje pravidelný silný řez. V prvních letech můžeme lehce upravit tvar keře a podpořit vytvoření dobře větvené koruny. Později odstraňujeme suché, poškozené a křížící se větve a podle potřeby také spodní větve, pokud keř příliš houstne. Zmlazovací řez provádíme postupně, nejlépe na konci zimy nebo brzy na jaře. U starších keřů můžeme každý rok odstranit část nejstarších větví až u země a nahradit je mladými výhony. Příliš radikální jednorázový řez může výrazně omezit úrodu, protože plody se tvoří především na dvouletém dřevě. Řezné rány není nutné zatírat štěpařským voskem.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je odolný opadavý, trnitý keř s úzkými stříbřitě zelenými listy a výraznými oranžovými plody. Dorůstá podle odrůdy a podmínek několika metrů a vytváří silný kořenový systém s četnými kořenovými výmladky. Nejlépe prospívá na plném slunci v dobře propustné půdě. Dobře snáší písčité a chudší půdy, vítr i sušší podmínky a po zakořenění je velmi odolný vůči suchu. Dlouhodobě zamokřená a těžká půda mu naopak nesvědčí. Rakytník je vhodný také pro zpevnění svahů a jako volně rostoucí živý plot. Plody dozrávají podle odrůdy obvykle od konce léta do podzimu a jsou velmi bohaté na vitamin C a další biologicky aktivní látky. Pro pravidelnou úrodu je nutné správně kombinovat samčí a samičí rostliny, pokud nejde o samosprašnou odrůdu.

Rakytník vysazujeme na slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Výsadbovou jamku připravíme dostatečně širokou, aby se kořenový systém mohl přirozeně rozložit. Do běžné půdy není nutné přidávat velké množství hnoje ani dusíkatých hnojiv. Pokud je půda chudá, můžeme ji zlepšit vyzrálým kompostem. Rostlinu vysadíme do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru, případně podle předchozí úrovně půdy u prostokořenné rostliny. Kořeny zbytečně nezkracujeme, odstraňujeme pouze poškozené části. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme a povrch můžeme zakrýt organickým mulčem. V prvních letech pravidelně odstraňujeme plevel v okolí rostlin a zbytečně hluboko půdu nekypříme, protože rakytník vytváří kořeny i mělce pod povrchem.

Rakytník vysazujeme obvykle 2–3 m od sebe podle odrůdy, způsobu pěstování a požadované hustoty porostu. Při pěstování jako volně rostoucí keř ponecháme více prostoru, při založení hustšího porostu nebo živého plotu můžeme sázet blíže. U skupiny samičích rostlin počítáme také s tím, že jedna samčí rostlina může opylit několik samičích rostlin.

Po výsadbě zaléváme pravidelně, dokud rostliny dobře nezakoření. Zvýšenou pozornost věnujeme především prvnímu roku a delším obdobím sucha. V době intenzivního růstu výhonů a při vývoji plodů je vhodné při suchém počasí doplnit vláhu. Starší dobře zakořeněné rostliny jsou velmi odolné vůči suchu a běžně nepotřebují pravidelnou závlahu. Vyvarujeme se však dlouhodobého přemokření půdy.

Rakytník je velmi mrazuvzdorný a v běžných podmínkách nevyžaduje zimní ochranu. Mladé rostliny vysazené na exponovaném místě můžeme první zimu chránit vrstvou mulče v okolí kořenů. U kontejnerovaných rostlin chráníme před silným promrznutím především kořenový bal. Zimní ochrana nadzemní části u dobře zakořeněného rakytníku zpravidla není nutná.

Potřebuji pro úrodu samčí i samičí rakytník?
U většiny odrůd ano. Rakytník je zpravidla dvoudomý a plody vytvářejí pouze samičí rostliny, které musí být opyleny pylem samčí rostliny. Výjimkou jsou některé samosprašné odrůdy.

Kolik samičích rostlin může opylit jeden samčí rakytník?
Jedna dobře vyvinutá samčí rostlina může podle podmínek opylit několik samičích rostlin. Prakticky se často používá poměr přibližně jeden samec na 4–6 samičích rostlin.

Jak daleko může být samčí rostlina?
Protože rakytník opyluje vítr, je vhodné mít samčí rostlinu co nejblíže. Pro spolehlivé opylení je vhodné držet vzdálenost přibližně do 10–15 m a zohlednit převládající směr větru.

Potřebuje rakytník dusíkaté hnojivo?
Většinou ne. Na kořenech vytváří symbiózu s bakteriemi rodu Frankia, které vážou vzdušný dusík. Z tohoto důvodu není vhodné rakytník běžně přihnojovat vysokými dávkami dusíku.

Proč rakytník vytváří kořenové výmladky?
Je to jeho přirozený způsob rozrůstání. Výmladky můžeme ponechat, pokud chceme vytvořit skupinu nebo živý plot, nebo je pravidelně odstraňovat, pokud se rostlina nemá šířit do okolí.

Kdy rakytník řezat?
Lehký udržovací řez můžeme provádět na konci zimy nebo brzy na jaře. U starších keřů postupně odstraňujeme část nejstarších větví a podporujeme obnovu mladšího dřeva.

Potřebuje rakytník pravidelnou zálivku?
Po výsadbě ano, dokud dobře nezakoření. Starší rostliny jsou velmi odolné vůči suchu a zálivku potřebují hlavně při dlouhodobém suchu nebo v období intenzivního růstu a vývoje plodů.

Jaké stanoviště je pro rakytník nejlepší?
Plné slunce a dobře propustná půda. Rakytník dobře snáší písčité, chudší a suché půdy, ale nesvědčí mu dlouhodobě zamokřená půda a silné zastínění.

Je rakytník vhodný do malé zahrady?
Je třeba počítat s jeho silným růstem, trny a tvorbou kořenových výmladků. Do malé zahrady jsou vhodnější kompaktnější odrůdy a stanoviště, kde lze jeho růst dobře kontrolovat.