Chřest

Březen až květen, jakmile půda rozmrzne a je dobře zpracovatelná. Nejvhodnější je časné jaro, kdy jsou jednoleté kořenové sazenice – korunky – ještě v klidovém stavu.

Chřest vytváří rozsáhlý kořenový systém a na jednom stanovišti zůstává řadu let, proto je důležitá především dobře připravená půda. Před výsadbou zapracujte kvalitní kompost nebo dobře vyzrálé organické hnojivo. S hnojením nepřehánějte, zejména s dusíkem, protože příliš bujná nať nemusí znamenat lepší úrodu. U vzrostlého porostu lze na jaře a po ukončení sklizně doplnit vyvážené hnojivo podle půdních podmínek. Pokud je půda chudá na draslík nebo fosfor, doplňujte tyto živiny podle výsledků půdního rozboru.

Po sklizni ponechte výhony volně růst, aby vytvořily vysokou zelenou nať. Ta během léta zásobuje kořenový systém živinami pro další rok. Nať odstraňujte až na podzim, když přirozeně zežloutne a zaschne. Po prvních silnějších mrazech ji seřízněte těsně nad půdou a odstraňte ze záhonu. První rok po výsadbě nesklízejte žádné výhony. Ve druhém roce lze při velmi dobrém růstu provést pouze lehkou a krátkou sklizeň, plnou sklizeň zahajte až u dobře zakořeněného porostu.

Chřest je vytrvalá zelenina, která může na jednom stanovišti dobře prospívat 15 i více let. Proto je důležité vybrat stanoviště, které nebude později zastíněné ani narušované jinými výsadbami. Nejlépe mu vyhovuje slunné, teplé a před větrem chráněné místo s hlubokou, humózní a dobře propustnou půdou. Trvalé přemokření chřestu nesvědčí.

Chřest vytváří rozsáhlý kořenový systém, proto před výsadbou půdu důkladně prokypřete a zbavte vytrvalých plevelů. Do půdy zapracujte kompost nebo dobře vyzrálé organické hnojivo. Jednoleté kořenové sazenice – takzvané korunky – vysazujte na jaře co nejdříve po dodání. Pokud nemůžete sázet ihned, uchovávejte je krátkodobě na chladném místě a chraňte před vyschnutím.

Po výsadbě udržujte půdu rovnoměrně vlhkou, zejména během prvního roku. Záhon pravidelně odplevelujte, protože chřest špatně snáší konkurenci vytrvalých plevelů. V prvním roce výhony nesklízejte. Rostliny potřebují vytvořit silný kořenový systém a dostatek zásobních látek. Ve druhém roce lze u silných rostlin sklízet pouze omezeně a hlavní úrodu ponechat na další roky.

Po ukončení sklizně nechte všechny nové výhony vyrůst do vysoké zelené natě. Ta během léta vytváří zásobní látky, které rostlina využije při rašení v následujícím roce. Na podzim nať přirozeně zežloutne a zaschne. Teprve poté ji odřízněte těsně nad zemí.

U bílého chřestu se před začátkem sklizně vytvářejí nad rostlinami vyvýšené hrůbky, které brání přístupu světla k rašícím výhonům. Výhony proto zůstávají bílé. Sklízejí se ještě pod povrchem půdy, jakmile dosáhnou požadované délky. Po skončení sklizně hrůbky rozhrňte a nechte rostliny volně růst.

Zelený chřest se pěstuje bez nahrnování hrůbků. Výhony rostou na světle a sklízejí se nad půdou, obvykle ještě před úplným rozvinutím postranních větviček. U obou způsobů pěstování je po skončení sklizně důležité ponechat dostatek zelené natě, aby rostliny zesílily a vytvořily zásoby pro další sezónu.

Chřest vysazujte do připravených brázd nebo výsadbových rýh. U bílého chřestu počítejte s hlubší výsadbou a následným vytvářením hrůbků, u zeleného chřestu je výsadba mělčí. Hloubku přizpůsobte typu půdy – v těžší půdě sázejte mělčeji, v lehké propustné půdě o něco hlouběji.

Kořenovou sazenici položte do rýhy pupeny směrem vzhůru. Kořeny rozložte přirozeně do prostoru, není však nutné je násilně uspořádávat do pravidelného hvězdicovitého tvaru. Po výsadbě zasypte korunku pouze vrstvou zeminy a během první sezóny rýhu postupně doplňujte. Půdu po výsadbě dobře zalijte a udržujte ji rovnoměrně vlhkou.

V řádku ponechte mezi jednotlivými korunkami přibližně 30–45 cm. Jednotlivé řádky by měly být od sebe vzdáleny alespoň 90–120 cm, při větším prostoru klidně i více. Chřest během let vytváří mohutnou nať a široký kořenový systém, proto je dostatek prostoru důležitý pro dobré oslunění, proudění vzduchu i pohodlnou péči o záhon.

Po výsadbě zalévejte pravidelně, aby půda nevysychala a korunky dobře zakořenily. Nejdůležitější je dostatek vláhy během prvního roku a v období intenzivního růstu natě. V dalších letech zalévejte především při delším suchu, zejména po sklizni, kdy rostliny vytvářejí zelenou nať a zásobují kořenový systém. Půda má být vlhká, nikoli trvale zamokřená.

Chřest je plně vytrvalá rostlina a běžnou zimu na záhonu zpravidla dobře snáší. Po zaschnutí natě ji na podzim nebo po prvních mrazech seřízněte u země. Odřezanou nať odstraňte ze záhonu, zejména pokud byla napadena chorobami. V chladnějších oblastech lze kořenovou část po zmrznutí půdy lehce zakrýt kompostem nebo jiným organickým materiálem.

Kdy začít sklízet chřest po výsadbě?
První rok nesklízejte vůbec. Ve druhém roce lze u silně rostoucích rostlin provést jen omezenou sklizeň. Plnou sklizeň je vhodné zahájit až po dostatečném zakořenění a zesílení porostu.

Jak dlouho může chřest růst na jednom místě?
Při dobrých podmínkách může produktivní porost vydržet přibližně 15 let i déle. Proto je vhodné stanoviště vybírat s dlouhodobým výhledem.

Proč se u bílého chřestu vytvářejí hrůbky?
Hrůbky zakrývají rašící výhony před světlem, takže se nevytváří zelené barvivo a výhony zůstávají bílé. Zelený chřest se pěstuje bez hrůbků.

Proč se po sklizni nesmí chřest ihned seříznout?
Po sklizni musí rostlina vytvořit vysokou zelenou nať. Ta fotosyntézou vytváří zásobní látky, které se ukládají v kořenovém systému a jsou nezbytné pro silné rašení v následujícím roce.

Jak poznám, že je chřest připravený ke sklizni?
Bílé výhony sklízejte pod povrchem půdy, jakmile dosáhnou požadované velikosti. Zelené výhony se odřezávají přímo u půdy ještě před výrazným rozvinutím postranních větviček.

Jakou půdu chřest potřebuje?
Nejlépe prospívá v hluboké, humózní a dobře propustné půdě. Důležitá je dobrá drenáž, protože dlouhodobé zamokření kořenům škodí. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně prokypřit a obohatit organickou hmotou.

Je možné pěstovat chřest v těžké půdě?
Ano, ale je nutné zlepšit její strukturu a především zajistit odvodnění. V těžkých půdách se chřest vysazuje mělčeji než v lehkých písčitých půdách.

Jaký je rozdíl mezi bílým a zeleným chřestem?
Jedná se o stejný druh rostliny. Bílý chřest se pěstuje zakrytý hrůbky bez přístupu světla, zatímco zelený roste volně na světle a sklízí se nad půdou.