Hrušně

Hrušně s prostokořennými kořeny vysazujeme v době vegetačního klidu, nejčastěji od podzimu do předjaří, vždy do nezamrzlé půdy. Podzimní výsadba je velmi vhodná, protože strom má dostatek času vytvořit nové kořeny ještě před jarním rašením. Kontejnerované stromky lze vysazovat prakticky po celý rok, pokud není půda zmrzlá nebo trvale přemokřená.

U jarní výsadby je důležité zajistit pravidelnou zálivku až do dobrého zakořenění.

Hrušně hnojíme především na jaře, kdy začíná intenzivní růst. Vhodné je kvalitní organické nebo pomalu působící hnojivo pro ovocné dřeviny. U dobře rostoucích stromů není nutné hnojení přehánět.

Vyvarujte se nadbytku dusíku, který podporuje bujný růst výhonů na úkor kvetení, plodnosti a vyzrávání dřeva. U stromů s bohatou násadou plodů je důležitá vyvážená výživa, zejména dostatek draslíku.

Hrušně mohou napadat například mšice, obaleči, pilatky, květopas nebo svilušky. Z chorob se mohou objevit strupovitost, rez hrušňová, moniliová hniloba, spála růžovitých nebo některá onemocnění dřeva.

Základem ochrany je pravidelná kontrola stromu, vzdušná koruna, odstranění napadených částí a správná výživa. Chemickou ochranu volíme pouze podle konkrétního škůdce či choroby a vždy podle aktuální registrace a návodu k použití přípravku.

V případě rzi hrušňové je vhodné sledovat také výskyt hostitelských jalovců v okolí. Napadené listy a mumifikované plody odstraňujeme ze stromu i z jeho okolí.

Většina běžně pěstovaných hrušní potřebuje pro spolehlivou úrodu jinou kompatibilní odrůdu hrušně, která kvete ve stejném období. Nestačí pouze dva stromy stejné odrůdy. Výjimkou jsou některé samosprašné odrůdy, u kterých však přítomnost další vhodné hrušně často úrodu ještě zvyšuje.

Hrušně – letní odrůdy

'Clappova' – vhodní opylovači: 'Boscova lahvice', 'Charneudská', 'Konference', 'Pařížanka', 'Radana', 'Williamsova čáslavka'.

'Červencová' – vhodné jsou všechny kompatibilní odrůdy kvetoucí ve stejném období, například 'Clappova', 'Williamsova čáslavka' nebo 'Konference'.

'Diana' – vhodné jsou všechny kompatibilní odrůdy kvetoucí ve stejném období, například 'Clappova', 'Williamsova čáslavka' nebo 'Konference'.

'Radana' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Dicolor' a další současně kvetoucí kompatibilní odrůdy.

'Williamsova čáslavka' – vhodní opylovači: 'Boscova lahvice', 'Clappova', 'Červencová', 'Charneudská', 'Konference', 'Pařížanka'.

Hrušně – podzimní odrůdy

'Boscova lahvice' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Charneudská', 'Konference', 'Nela', 'Pařížanka', 'Williamsova čáslavka'.

'Charneudská' – vhodní opylovači: 'Boscova lahvice', 'Červencová', 'Konference', 'Nela', 'Pařížanka', 'Williamsova čáslavka'.

'Konference' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Boscova lahvice', 'Clappova', 'Dicolor', 'Charneudská', 'Erika', 'Pařížanka', 'Williamsova čáslavka'.

'Nitra' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Charneudská', 'Dicolor' a další současně kvetoucí kompatibilní odrůdy.

'Thirriotova' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Konference', 'Williamsova čáslavka'.

'Vila' – vhodné jsou všechny kompatibilní odrůdy kvetoucí ve stejném období.

Hrušně – zimní odrůdy

'Bohemica' – vhodní opylovači: 'Dicolor', 'Erika', 'Konference'.

'Dicolor' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Erika', 'Konference'.

'Erika' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Dicolor', 'Konference'.

'Grosdemange' – vhodní opylovači: 'Boscova lahvice', 'Konference', 'Williamsova čáslavka'.

'Lucasova' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Boscova lahvice', 'Clappova', 'Dicolor', 'Erika', 'Konference', 'Williamsova čáslavka'.

'Nela' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Clappova', 'Lucasova'.

'Pařížanka' – vhodní opylovači: 'Boscova lahvice', 'Clappova', 'Červencová', 'Charneudská', 'Konference', 'Williamsova čáslavka'.

Další odrůdy v současné nabídce STARKL

'Williamsova' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Konference', 'Boscova lahvice', 'Gute Luise', 'Gellertova máslovka', 'Charneudská'.

'Williamsova červená' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Konference', 'Boscova lahvice', 'Gute Luise', 'Gellertova máslovka'.

'Gute Luise' – vhodní opylovači: 'Clappova', 'Konference', 'Williamsova', 'Boscova lahvice', 'Gellertova máslovka'.

'Dicolor' – vhodní opylovači: 'Konference', 'Bohemica', 'Erika'.

'Lucasova' – vhodní opylovači: 'Bohemica', 'Boscova lahvice', 'Clappova', 'Dicolor', 'Erika', 'Konference', 'Williamsova'.

'Abate Fetel' – vhodní opylovači: 'Gute Luise', 'Williamsova', 'Konference', 'Boscova lahvice', 'Vereinsdechantbirne' a další kompatibilní odrůdy se shodnou dobou kvetení.

'Obelisk'® – vhodní opylovači: 'Konference', 'Williamsova', 'Clappova', 'Vereinsdechantbirne', 'Decora'.

'Condora'® – vhodní opylovači: 'Konference', 'Williamsova', 'Clappova', 'Gute Luise' nebo jiná kompatibilní hrušeň se shodným termínem kvetení.

'Star Krimson'® – vhodní opylovači: 'Konference', 'Clappova', 'Boscova lahvice', 'Gute Luise', 'Williamsova'.

'Belle Helene'® – vhodní opylovači: 'Konference', 'Williamsova', 'Clappova', 'Gute Luise' nebo jiná současně kvetoucí kompatibilní odrůda.

'Garden Gem'® Pyred – samosprašná odrůda. Další hrušeň proto není pro vytvoření úrody nezbytná, její přítomnost však může za vhodných podmínek podpořit opylení.

'Garden Pearl'® Pyvert – samosprašná odrůda. Lze ji pěstovat i samostatně, což je výhodné zejména při pěstování v nádobě nebo na malé zahradě.

'Hrušeň-Duett' – na jednom stromku jsou naroubovány 'Clappova' a 'Williamsova', které se navzájem opylují. Pro vlastní úrodu proto není nutné vysazovat další hrušeň.

Nashi – asijské hrušně – u nashi je vhodné vysadit jinou kompatibilní odrůdu asijské hrušně, například 'Hosui', 'Nijisseiki', 'Kosui' nebo 'Shinko', podle konkrétní odrůdy a doby kvetení. Na opylení evropskou hrušní se nelze spoléhat jako na univerzální řešení.

Důležité při výběru opylovače:
Pro opylení je rozhodující především překryv doby kvetení, nikoli termín dozrávání plodů. Dvě odrůdy mohou dozrávat v různou dobu, a přesto se dobře opylovat, pokud jejich květy kvetou současně.

Pokud je v okolí více různých odrůd hrušní, není nutné, aby každá odrůda měla vlastní samostatný opylovač. Jedna vhodně zvolená odrůda může opylovat několik dalších, pokud se jejich doba kvetení překrývá. Pro domácí zahradu je proto výhodné kombinovat více různých odrůd.

Podnož použitá při roubování může vytvářet plané výhony z kořenů nebo na kmeni. Tyto výhony odstraňujeme co nejdříve a celé, protože odebírají stromu živiny a mohou výrazně oslabovat naroubovanou odrůdu.

U kořenových výmladků je nutné místo jejich vyrůstání odhrnout a výhon odstranit přímo u místa nasazení. Pouhé ustřižení nad povrchem půdy může vést k opětovnému obrůstání.

Kresba: Cílem řezu je mimo jiné přivést dostatek světla a vzduchu do koruny. U volně rostoucích hrušní vytváříme vzdušnou korunu s dobře rozmístěnými větvemi a odstraňujeme suché, poškozené, nemocné a křížící se výhony.

Hrušně jako jádroviny řežeme hlavně v době vegetačního klidu, tedy v zimě nebo předjaří. U mladých stromků je důležité nejprve vytvořit pevnou základní korunu. Příliš silný řez není vhodný, protože podporuje tvorbu bujných vegetativních výhonů.

U starších stromů provádíme postupné zmlazení a prosvětlení. Silnější větve neodstraňujeme zbytečně ve velkém množství najednou.

Sloupovité hrušně vyžadují odlišný způsob řezu. Udržujeme jejich štíhlý tvar a boční výhony zkracujeme podle konkrétní odrůdy a růstu, zpravidla v létě.

Kresba: Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu. Půdu zde můžeme udržovat bez trávníku a zakrýt ji vhodným organickým mulčem.

Úspěšné pěstování hrušní závisí především na správném stanovišti, vhodné odrůdě a pravidelné péči. Hrušně vyžadují slunné, teplé a pokud možno chráněné stanoviště a hlubší, živnou a dobře propustnou půdu. Studené, zhutněné a trvale zamokřené půdy jsou nevhodné.

Hrušně patří mezi jádroviny. Pro pravidelnou úrodu je důležitý také výběr vhodného opylovače. Většina odrůd není plně samosprašná a potřebuje jinou kompatibilní odrůdu kvetoucí ve stejném období.

Mnoho menších odrůd hrušní lze pěstovat také v nádobách. Vhodná je dostatečně velká nádoba s otvory ve dně pro odtok přebytečné vody. Kontejnerované stromy vyžadují pravidelnější zálivku a přihnojování než stromy vysazené přímo v půdě.

Podnož výrazně ovlivňuje výslednou velikost stromu a jeho nároky na prostor. U menších zahrad jsou proto vhodné slaběji rostoucí podnože a kompaktní či sloupovité odrůdy.

Kresba: U vřetenových zákrsků upevňujeme stromek k opoře tak, aby byl stabilní a úvazek nezařezával do kmene. Pevnost úvazků pravidelně kontrolujeme.

Pro hrušeň vybereme slunné, teplé a pokud možno chráněné stanoviště. Půda by měla být hluboká, živná, dobře propustná a současně schopná udržet přiměřenou vláhu. Nevhodná je dlouhodobě zamokřená půda.

Výsadbovou jámu připravíme dostatečně širokou, aby se kořeny mohly volně rozprostřít. U prostokořenných stromků před výsadbou odstraníme poškozené části kořenů a zdravé kořeny můžeme lehce zakrátit. Kořeny neohýbáme násilím vzhůru.

Opěrný kůl zatlučeme před zasypáním jámy. Stromek vysazujeme tak, aby místo roubování zůstalo nad úrovní půdy. Kořeny zahrneme zeminou, půdu lehce přitlačíme a stromek důkladně zalijeme.

Po výsadbě můžeme půdu kolem stromku zakrýt organickým mulčem. Mulč však nesmí být nahrnutý přímo ke kmeni.

U stromků v nádobách kořenový bal před výsadbou důkladně prolejeme a při výsadbě jej zbytečně nerozrušujeme. Světlo je pro kvalitu ovoce zásadní – slunné stanoviště podporuje vybarvení, vyzrávání a chuť plodů.

Vzdálenost závisí na odrůdě, podnoži a způsobu pěstování. U běžných hrušní počítáme přibližně s 3–5 m mezi stromy. Silněji rostoucí tvary potřebují více prostoru.

U zákrsků a menších stromků lze vzdálenost zmenšit přibližně na 2–3 m. U vřetenových zákrsků se podle použité podnože a systému pěstování používá přibližně 1–2 m.

U sloupovitých hrušní lze použít menší rozestupy, zpravidla přibližně 1–1,5 m, podle konkrétní odrůdy a způsobu pěstování.

Při plánování výsadby vždy počítáme také s konečnou velikostí koruny a ponecháme dostatek prostoru pro osvětlení a proudění vzduchu.

Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Mladé hrušně zaléváme pravidelně zejména v suchém a teplém počasí, dokud dobře nezakoření.

Starší stromy potřebují dodatečnou závlahu především při delším suchu a v období kvetení a růstu plodů. Zaléváme raději méně často, ale vydatně, aby voda pronikla do hlubších vrstev půdy.

U hrušní pěstovaných v nádobách je nutné kontrolovat vlhkost substrátu častěji, protože nádoba vysychá rychleji než půda v zahradě. Současně musí mít nádoba dostatečné odtokové otvory, aby nedocházelo k trvalému přemokření.

Dobře zakořeněné hrušně jsou v našich podmínkách zpravidla dostatečně mrazuvzdorné. Mladé stromky však chráníme před zimním poškozením kmene a okusováním zvěří.

U mladých stromků je vhodná ochrana kmene proti okusu. V oblastech s výraznými teplotními výkyvy může být užitečný také světlý nátěr kmene, který omezuje přehřívání kmene během slunečných zimních dnů.

U hrušní pěstovaných v nádobách je potřeba chránit především kořenový systém. Nádobu obalíme izolačním materiálem nebo ji umístíme na chráněné místo tak, aby kořenový bal v zimě nepromrzal ze všech stran.

Potřebuji k hrušni další hrušeň?
U většiny běžných odrůd je pro spolehlivou úrodu vhodná další kompatibilní odrůda, která kvete ve stejnou dobu. Výjimkou jsou některé samosprašné odrůdy.

Může být opylovačem hrušeň jiné odrůdy?
Ano. Jiná kompatibilní odrůda hrušně je nejčastěji nejvhodnějším opylovačem. Rozhodující je především překryv doby kvetení.

Může být opylovačem jabloň?
Ne. Jabloň a hrušeň se navzájem nepovažují za vhodné opylovače. Pro hrušeň vybíráme jinou kompatibilní odrůdu hrušně.

Mohou se opylovat dvě hrušně stejné odrůdy?
U většiny běžných odrůd na to nelze spoléhat. Pro jistotu vysazujeme dvě různé kompatibilní odrůdy.

Jakou hrušeň zvolit jako opylovače?
Velmi praktickými opylovači jsou například 'Konference', 'Williamsova', 'Clappova' nebo 'Gute Luise'. Konkrétní kombinaci však vždy vybíráme podle termínu kvetení daných odrůd.

Je 'Garden Gem'® nebo 'Garden Pearl'® samosprašná?
Obě tyto zakrslé odrůdy jsou uváděny jako samosprašné, takže je lze pěstovat i samostatně. Přítomnost další kompatibilní hrušně může být přesto výhodná.

Jak se opylují dvě odrůdy na hrušni-Duett?
Na jednom stromku jsou naroubovány 'Clappova' a 'Williamsova'. Tyto dvě odrůdy se navzájem opylují, takže není nutné pořizovat další strom pouze kvůli opylení.

Jak daleko může být opylovač?
Pro domácí zahradu je nejlepší mít vhodné odrůdy relativně blízko sebe. Opylování zajišťují především včely a další hmyz, proto není nutné sázet stromy těsně vedle sebe.

Proč hrušeň kvete, ale nemá hrušky?
Příčinou může být nedostatečné opylení, nevhodná kombinace odrůd, nepříznivé počasí v době kvetení, poškození květů jarním mrazem nebo příliš mladý strom. Pokud strom pravidelně kvete a neplodí, je vhodné nejprve ověřit dostupnost vhodného opylovače.

Kdy hrušně kvetou?
Hrušně obvykle kvetou na jaře, nejčastěji v průběhu dubna. Přesný termín se liší podle odrůdy a průběhu počasí. Právě překryv kvetení je pro výběr opylovače důležitější než termín dozrávání plodů.

© Starkl zahradník spol. s r.o.