Keře

Okrasné stromy a keře vysazujeme nejlépe od podzimu do jara, pokud půda není zmrzlá, přemokřená nebo výrazně suchá. Kontejnerované rostliny lze při vhodných podmínkách vysazovat prakticky po celý rok. Při jarní a letní výsadbě je nutné počítat s častější zálivkou, aby kořenový bal nevyschl.

Většina okrasných keřů a stromů nevyžaduje při pěstování v dobré zahradní půdě pravidelné silné hnojení. Pokud je půda chudá nebo rostlina vykazuje slabý růst, můžeme na jaře použít vyvážené hnojivo podle nároků konkrétního druhu. Nadměrným hnojením zejména dusíkem nepodporujeme zdravější rostlinu – příliš bujný růst může být měkký, hůře vyzrává a může být citlivější k suchu, mrazu i chorobám. Vhodnější je pravidelné doplňování organické hmoty například kompostem nebo kvalitním organickým mulčem.

Dobře zvolená dřevina na vhodném stanovišti bývá vůči škůdcům a chorobám odolná. Při problémech nejprve hledáme příčinu – například sucho, přemokření, nevhodné stanoviště, příliš hustou korunu nebo nadměrné hnojení. Z běžných škůdců se mohou objevit zejména mšice, svilušky, červci, štítenky nebo housenky. Z chorob se podle druhu a počasí mohou vyskytnout například padlí, skvrnitosti listů nebo odumírání výhonů. Napadené části odstraňujeme, podporujeme vzdušnost rostlin a při nutnosti chemické ochrany vždy volíme přípravek registrovaný pro danou plodinu či okrasnou dřevinu a řídíme se aktuální etiketou.

Kresba č. 1: Prosvětlovací řez odstraňuje nejstarší, poškozené nebo nevhodně rostoucí výhony a zachovává přirozený tvar keře.

Okrasné keře neřežeme automaticky. Řez provádíme podle druhu, doby kvetení a konkrétního cíle – například kvůli udržení velikosti, prosvětlení keře, zmlazení nebo podpoře kvetení. U starších keřů můžeme postupně odstraňovat nejstarší větve až u země a ponechávat mladé, dobře postavené výhony. U časně kvetoucích keřů řežeme zpravidla až po odkvětu, zatímco keře kvetoucí na nových výhonech lze řezat v předjaří. Vždy je proto vhodné znát řezovou skupinu konkrétního druhu. U okrasných stromů odstraňujeme především suché, poškozené, křížící se a nevhodně rostoucí větve. Zbytečně velké řezné rány nevytváříme.

Okrasné stromy a keře patří při správném výběru stanoviště mezi dlouhověké a poměrně nenáročné rostliny. Rozhodující je především zvolit druh a odrůdu podle požadavků na světlo, půdu, vlhkost, velikost a mrazuvzdornost. Některé dřeviny dobře snášejí sucho a slunce, jiné potřebují polostín, rovnoměrně vlhkou půdu nebo kyselé stanoviště. Před výsadbou proto vždy ověříme nároky konkrétní rostliny. U všech dřevin je důležitá dobrá půdní struktura a především zamezení dlouhodobému přemokření kořenů. Pravidelná péče spočívá zejména v zálivce mladých rostlin, případném přihnojení, mulčování a řezu podle konkrétního druhu. Většina dobře zakořeněných dřevin již další intenzivní péči nepotřebuje.

Před výsadbou rostlinu v kontejneru důkladně zalijeme. Vyhloubíme jámu přibližně stejně hlubokou jako kořenový bal a výrazně širší, aby se kořeny mohly snadno rozrůstat do okolní půdy. Rostlinu vysazujeme do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru. Kořenový krček nesmí být zasypán příliš hluboko. U rostlin s volnými kořeny odstraníme poškozené části a kořeny rovnoměrně rozprostřeme. Výhony není nutné při výsadbě automaticky zkracovat – případný řez se řídí druhem, způsobem pěstování a zdravotním stavem rostliny. Po výsadbě zeminu dobře zavlažíme, aby se odstranily vzduchové kapsy kolem kořenů. Povrch můžeme zakrýt vrstvou organického mulče, který pomáhá udržovat půdní vlhkost a omezuje růst plevelů. Mulč však nepřihrnujeme přímo ke kmínku nebo hlavním výhonům.

Mnoho menších a pomalu rostoucích okrasných keřů lze úspěšně pěstovat také v nádobách. Nádoba musí mít dostatečný objem odpovídající velikosti rostliny a především otvory pro odtok přebytečné vody. Použijeme kvalitní substrát odpovídající konkrétnímu druhu – některé dřeviny vyžadují kyselou půdu, jiné běžný zahradnický substrát. Na dno není nutné automaticky vytvářet silnou drenážní vrstvu; důležitější je dostatečný odtok vody. Rostliny v nádobách rychleji vysychají a potřebují pravidelnější zálivku i přísun živin než rostliny vysazené v půdě. V zimě jsou kořeny v nádobě výrazně více vystaveny mrazu než kořeny v zahradní půdě. Nádobu proto chráníme před dlouhodobým promrznutím a umístíme ji na chráněné stanoviště. U citlivých druhů je nutné zajistit i odpovídající ochranu celé rostliny.

Vzdálenost volíme podle konečné velikosti konkrétního druhu a odrůdy. U menších keřů obvykle postačí přibližně 0,8–1,5 m, u středně velkých keřů přibližně 1,5–2,5 m a u velkých keřů a menších stromů často 2,5–4 m. Nevysazujeme pouze podle současné velikosti rostliny, ale podle její předpokládané šířky v dospělosti. U živých plotů nebo skupinových výsadeb lze vzdálenost upravit podle požadované hustoty a rychlosti zapojení.

Nově vysazené keře a stromy pravidelně zaléváme především během prvních dvou let, zejména při suchém, teplém nebo větrném počasí. Zaléváme pomalu a vydatně ke kořenům, aby voda pronikla do hlubších vrstev půdy. Frekvenci zálivky přizpůsobujeme počasí, půdě a velikosti rostliny – není správné stanovovat pevný interval pro všechny dřeviny. Dobře zakořeněné rostliny většinou další závlahu nepotřebují, s výjimkou dlouhých období sucha. V nádobách je potřeba kontrolovat vlhkost častěji, protože substrát vysychá rychleji.

Kresba: Ochrana před zimním sluncem a dlouhotrvajícími mrazy je důležitá především u citlivějších a stálezelených dřevin. Chvojí nebo vhodná netkaná textilie mohou omezit prudké střídání teplot, zimní vysychání a poškození listů sluncem. Stálezelené dřeviny mohou ztrácet vodu i během zimy, proto je důležité, aby před příchodem mrazů nebyly vysušené. V bezmrazých obdobích lze podle potřeby půdu mírně zavlažit. U většiny plně mrazuvzdorných opadavých dřevin není běžná zimní ochrana nutná. Zvláštní pozornost věnujeme mladým rostlinám, citlivým druhům a dřevinám pěstovaným v nádobách, kde kořenový bal promrzá mnohem rychleji.

Kdy je nejlepší vysazovat okrasné keře?
Nejvhodnější období je od podzimu do jara, pokud půda není zmrzlá nebo přemokřená. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i v jiných termínech, ale v teplém a suchém období vyžadují výrazně pečlivější zálivku.

Musím okrasný keř po výsadbě seříznout?
Ne automaticky. U kontejnerovaných rostlin není silný řez obvykle potřebný. Řez závisí na konkrétním druhu, jeho způsobu kvetení a požadovaném tvaru.

Jak často mám nově vysazený keř zalévat?
Neexistuje jeden správný interval pro všechny rostliny. Rozhoduje počasí, půda a velikost kořenového balu. V suchém období zaléváme mladé rostliny pravidelně a vždy tak, aby se voda dostala ke kořenům do větší hloubky.

Potřebují okrasné keře každý rok hnojivo?
Většinou ne. V kvalitní půdě mohou dobře růst bez pravidelného hnojení. Pokud je půda chudá nebo rostlina vykazuje slabý růst, použijeme na jaře hnojivo odpovídající konkrétnímu druhu.

Je vhodné přidávat při výsadbě rašelinu?
Ne plošně. Rašelina není univerzálním zlepšovačem půdy. Některé dřeviny kyselou půdu vyžadují, jiné nikoli. Substrát a půdu proto upravujeme podle konkrétního druhu.

Lze okrasné keře pěstovat v nádobách?
Ano, především menší a pomalu rostoucí druhy. Nádoba musí mít dostatečný objem a dobrý odtok vody. Rostliny v nádobách potřebují častější kontrolu zálivky a v zimě také ochranu kořenového balu před promrznutím.

Proč keř po zimě hnědne nebo opadává?
U stálezelených dřevin může být příčinou zimní vysychání, prudké slunce nebo mráz. U opadavých dřevin je potřeba počkat na jarní rašení a teprve poté posoudit, které části byly poškozené. Pokud je problém rozsáhlý, může být příčinou také nevhodné stanoviště, přemokření nebo poškození kořenů.

Jak poznám, kdy keř prořezat?
Rozhodující je především doba kvetení a místo, kde rostlina zakládá květní pupeny. Časně kvetoucí keře obvykle řežeme po odkvětu, zatímco druhy kvetoucí na nových výhonech se často řežou v předjaří.