Třezalka 'Red Fame'
Popis
Stanoviště: plné slunce - polostín.
Doba kvetení: červen - srpen.
Výška vzrůstu: 50 - 80 cm.
Doba výsadby: Březen až květen a září až do zámrazu, rostliny v kontejnerech po celý rok.
Výsadba: Roste v každé dobré zahradní půdě na nepřemokřeném stanovišti. Pro výsadbu vyberte slunné, chráněné stanoviště bude se jí dařit i v polostínu.
Výsadba na balkoně: Tuto třezalku lze snadno pěstovat i v nádobě. Zasaďte ji do přiměřeně velkého květináče a použijte kvalitní zahradní substrát. Postupně můžete zvolit nádobu větší, přizpůsobenou velikosti rostliny.
Hnojení: Okrasné keře i polokeře je lépe nepřehnojovat, jelikož přehnojení nepříznivě ovlivňuje odolnost proti mrazu a suchu.
Ochrana rostlin: Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.
Řez: Každoročně brzy na jaře, ještě před rašením, ostříháme celou rostlinu pouze na několik centimetrů nad úroveň půdy. Lze zakrátit zhruba na 1/3 původní délky. Tímto hlubokým zpětným řezem podpoříme tvorbu jednoletých výhonů a získáme kompaktnější tvar keře. Jelikož třezalka kvete na koncích mladých výhonů, řezem podpoříme i nakvétání.
Zavlažování: Třezalka nemá ráda přemokřené stanoviště. Ve volné půdě zalijeme při výsadbě a pak ještě opatrně podle potřeby v období než se rostlina lépe zakoření. Dobře ujmuté rostliny pak zaléváme pouze podle potřeby. Při pěstování v květináči ale nezapomeňte na dostatečnou zálivku. Kořenový bal by neměl nikdy dlouhodobě přeschnout, udržování přiměřeně vlhkého substrátu je důležité. To platí nejen v období plné vegetace během letních měsíců, ale i v zimě, v období vegetačního klidu je opatrná zálivka důležitá. Když rozmrzne půda, je i v zimě potřeba rostliny v nádobě občas podle potřeby zalít. Často škody během zimy nezpůsobí mráz, ale chybějící nebo nedostatečná zálivka.
Všeobecný text: Třezalka Red Fame 'Hypericum inodorum', roste jako vzpřímený keřík, který může dorůstat až do 0,8 m. Kvete na koncích letorostů od června do srpna a zářivě žluté květy se postupem času mění až v šarlatověčervené plody. Rostliny jsou proto na zahradě velice atraktivní až do zimních měsíců. Na zimu částečně opadává.
Zimování: Třezalka je plně mrazuvzdorná rostlina a při pěstování ve volné půdě bez problémů venku přezimuje. Mladé rostlině můžete zamulčovat kořeny. U rostlin pěstovaných v nádobě je nutné kořenový bal nevystavovat holomrazům a rostliny chránit proti promrznutí kořenového systému. Na zimu je možné nádobu obalit například jutovinou a kořeny v nádobě zamulčovat. Další možností je rostlinu i s nádobou, která má dostatečně velký odtokový otvor, zahloubit do volné půdy nebo ji přenést do chladné místnosti s teplotou okolo 0 °C. Teplota by ale neměla být vyšší, jelikož by rostlina začala předčasně rašit, je třeba dodržet období vegetačního klidu.
(při aktuálním objednání)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba květu |
| Botanický název | Hypericum inodorum Magical® 'Red Fame' |
| Kontejner | 8 cm |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce, Polostín |
| Výška | 50 - 80 cm |
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby | Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně. |
|---|---|
| Hnojení | Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst. |
| Ochrana rostlin | Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení. Mšice Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence. Housenky hmyzu Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany. Larvy vzpřímenek a vrtalek Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký. |
| Řez |  Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem. Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami. |
| Všeobecný text | V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Zvláštní opatření proto slouží jen ke zlepšení půdy nebo mikroklimatu zahrady. |
| Výsadba | Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat. Nakonec navršíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů. Při jarním sázení nebo je-li půda poměrně suchá, je nezbytné důkladné prolití půdy ještě před výsadbou. Většina opadavých dřevin, pokud nejsou dodávány se zemními nebo rašelinnými baly, se musí při sázení seříznout. Rostlina ztratila část svého kořenového systému a dokud není zase pevně zakořeněna, nemůže dostatečně zásobovat svou nadzemní část vodou a živinami. Seříznutím se znovu vytvoří rovnováha a vyrašení je podstatně mohutnější než bez řezu. Výhony okrasných keřů se při výsadbě zkracují o 1/3 jejich délky, přičemž hlavní výhon se ponechává o něco delší. |
| Výsadba na balkoně | Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd). |
| Vzdálenost rostlin | K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m. |
| Zavlažování | Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní. |
| Zimní ochrana |  Kresba: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země před rostlinu ze sluneční strany. V polohách bohatých na sníh by se měly rostliny trochu svázat, příp. by se mělo na postavenou laťovou konstrukci položit chvojí. Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod. Nebezpečí hrozí v extrémně dlouhém, obzvláště chladném nebo bezmračném mrazivém období, jakož i při krátkém značném teplotním výkyvu (nejnižší noční a nejvyšší denní hodnoty) - ale především, když současně působí více faktorů. Jestliže jsou části stálezelených listnáčů vystaveny delší čas přes vrstvu sněhu teplým slunečním paprskům, může to vést ke spálení a opadu listů a také k odumírání celých partií větví. Proti následkům takového abnormálního počasí pomohou opatření jako zakrytí chvojím nebo netkanou textilií. Avšak veškerá pomoc selže, jestliže není v půdě k dispozici dostatečná vlhkost. Ta je pro stálezelené dřeviny obzvláště důležitá, neboť také v zimě - ba i za mrazu - vypařují vodu. |
Jsme členy
