Choroby L-R

Moniliová hniloba jádrovin
Monilinia fructigena

I když proti této chorobě není speciální ochrana, je pro ni účinná většina prostředků používaných proti strupovitosti. Jsou to např. Baycor 25 WP, Discus, Mythos 30 SC nebo Polygram WG. Při této nemoci slupka i dužnina plodu měkne a hnědne. Napadené plody většinou opadávají, ale mohou i mumifikované zůstávat viset na stromech. V ojedinělých případech mohou být napadeny i větvičky či květy. Původce choroby přezimuje především v korunách stromů na mumifikovaných plodech, ale i na opadlých nebo nevhodně likvidovaných napadených plodech. Za vegetace se šíří větrem, vodou nebo hmyzem. K infekcím dochází především po poranění. Nejčastěji to bývá za deštivého a teplého počasí.

Moniliová hniloba plodů peckovin
Monilinia laxa

U meruněk, broskví, sliv, třešní i višní měknou a hnědnou při této chorobě slupky i dužnina. Na hnědých pletivech plodů se objevují bílé polštářky tvořené fruktifikačními orgány houby, většinou uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody většinou opadávají, často se ale stane, že zůstanou viset na stromech. U višní, meruněk a třešní napadá tato houba i květy, větvičky a listy - je tím zapříčiněna spála peckovin - moniliový úžeh. Ošetřujeme v lokalitách s pravidelným větším napadením a u náchylných odrůd při poškození plodů. Ošetřování se provádí před sklizní přípravky Horizon 250 EW a Rovral Flo. Původci choroby přezimují v mumifikovaných plodech v korunách stromů, na opadaných špatně zlikvidovaných napadených plodech a u višní a meruněk i na napadených větvičkách. V průběhu vegetace se šíří hmyzem, vodou, větrem. Ideální podmínky jsou při teplém a deštivém počasí a při drobných poraněních - kroupy, vosy, obaleč švestkový, pilatky, vrtule třešňová či fyziologickém praskání plodů.

Moniliový úžeh (spála) peckovin
Monilinia laxa

Ošetření se provádí v období na začátku květu a při podmínkách vhodných pro chorobu i v době opadu květních plátků. Doporučuje se především v případech, kdy v tuto dobu teplota vzduchu klesne pod 12 stupňů C a současně je vysoká vzdušná vlhkost nebo je ovlhčení listů delší než 15 hodin. K ošetření je možné použít přípravky Horizon 250 EW nebo Rovral Flo. Při této chorobě listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též spála nebo úžeh). Na napadených letorostech se objevuje klejotok, který postupně přichází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. Větvičky mohou být napadeny i po mechanickém poškození (např. kroupy).

Nectriová rakovina jabloně
Nectria galligena

Choroba napadající jabloně především ve vyšších polohách a chladnějších oblastech. Náchylnost je rozdílná pro jednotlivé odrůdy, nejvíce jsou napadány James Grieve, Coxova reneta a Parména zlatá zimní. Vývoj choroby podporuje nevyrovnaná výživa (zejména nadbytek dusíku) a hustá výsadba. Nejčastější výskyt je také na těžkých jílovitých půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Houba napadá letorosty, větve i mladé kmeny. Následně se na těchto částech stromu objevují prstencovité boulovité zduřeniny. Infekce napadá rostlinu v místech poranění způsobených mrazem, kroupami, větrem, řezem či hmyzem. Šíření velice napomáhá deštivé počasí. Při ochraně jsou důležitá především preventivní opatření jako výběr vhodného stanoviště, odrůdy, podnože či zvolený pěstitelský tvar (nejideálnější je vysokokmen). Dále je třeba provádět řez ve správnou dobu (ne za deště), starat se o vyrovnanou výživu a kypření zeminy. Napadené větve včas odstraňujeme a rány ošetřujeme přípravky Santar SM, Funaben 3 či Stromovým balzámem.

Odumírání maliníku
Didymella apllanata

K chemickému ošetření je vhodný přípravek EUPAREN 50 WP. Ošetření od výšky letorostů 20 cm, 2-3x v intervalu 10-14 dní. Základem ochrany jsou však preventivní opatření. Především výběr vhodného stanoviště (vyhnout se těžkým a zamokřeným půdám), vyrovnaná výživa, včasná obměna porostů, mulčování a včasné odstraňování napadených prutů. Na rostlinách se objevují různě velké ohraničené skvrny. Koncem léta skvrny hnědnou, dochází k nekrózám, praskání a odlupování borky. Silně postižené výhony mají v následujícím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj patogena, předčasně, často na začátku sklizně, zasychají. Přezimuje na napadených jednoletých prutech, kde se vyvíjejí plodnice s vřecky a askosporami. K infekci mladých výhonů dochází v květnu a v červnu. Šíří se především v zahuštěných a starších porostech.

Padlí - angrešt
Sphaerotheca mors-uvae

Zde je několik rad a informací ohledně Amerického padlí angreštového. V oblastech a u rostlin s pravidelným výskytem této choroby se provádí první ošetření již před květem. Základní ošetření je však po odkvětu, kdy podle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5-10 dní. K ošetření můžeme použít přípravky Beaton 25 WP, Karathene LC. Šíření choroby napomáhá vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost a zejména vyšší teploty (nad 20 °C). Chorobu podporuje i nevyvážená výživa, zejména přehnojení dusíkem.

Padlí broskvoně
Spaerotheca pannosa

Ošetření je možné v období měsíc po odkvětu až do doby prvních příznaků, ošetřujeme přípravkem na bázi síry Thiovit. Původce přezimuje ve formě podhoubí v pupenech. V období vegetace je roznášen větrem, šíření napomáhá vyšší vzdušná vlhkost a teploty nad 20 °C. Příznaky jsou nejvíce patrné na listech, na jejichž koncích se objevují bílé skvrny, které se postupně zvětšují, listy se deformují, hnědnou a uvadají. Letorosty na nichž se objeví skvrny se deformují a zasychají. Nejvýrazněji jsou poškozovány plody na nichž vznikají podlouhlé postupně se zvětšující skvrny, nejdříve bělavé, posléze hnědé. Infikované plody praskají a deformují se. Stejnou chorobou jsou často napadány i mandloně a broskvoně.

Padlí jabloně
Podosphaera leucotricha

V oblastech a u rostlin s pravidelným výskytem této choroby se provádí první ošetření již 1-2 týdny před květem a dále podle potřeby až do července. Základní ošetření je v intervalech 7-14 dnů v závislosti na infekčním tlaku, náchylnosti odrůd a druhu použitého fungicidu. K ošetření můžeme použít přípravky Beaton 25 WP, Karathene LC, Kumulus WG nebo Thiovit. Velmi dobrou účinnost nejen proti padlí, ale i proti strupovitosti, má přípravek Discus nebo souprava Zdravé jablko. Šíření choroby napomáhá vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost a zejména vyšší teploty (nad 24 °C). Chorobu podporuje i nevyvážená výživa, zejména přehnojení dusíkem, především při současném nedostatku draslíku. V náchylnosti jednotlivých odrůd jsou značné rozdíly (k nejnáchylnějším patří Idared, Jonathan a Průsvitné letní).

Padlí mrkvovitých
Erysiphe heraclei

Při zjištění prvních příznaků a při předpokladu dlouhodobého vhodného počasí k šíření choroby použijeme přípravek Karathene LC a sirnatý přípravek Thiovit. Na zbytcích napadené natě ve formě plodniček přezimuje původce choroby. Z těchto plodniček se uvolňují později výtrusy, které jsou zdrojem primární infekce. Rozšiřování a přenos je semeny z napadených rostlin. Šíření napomáhá střídavá vzdušná vlhkost, vyšší teploty a nevyrovnaná výživa - přehnojení dusíkem. V rocích se suchými a horkými léty jsou nejčastěji mrkvovité rostliny napadány touto chorobou. Napadenou nať nelze používat ani k potravinářským účelům ani ke zkrmování, hrozí střevní koliky. Listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky u mrkve a petržele (napadeny ale nohou být i fenykl, celer a planě rostoucí mrkvovité rostliny) se začínají potahovat bělavým moučnatým povlakem hub. Postupně dostávají povlaky špinavě hnědošedou barvu a začínají se na nich objevovat tmavé, velmi drobné, kulovité plodničky. Napadené části jsou šedozelené křehké a špatně rostou.

Padlí okurky
Erysiphe cichoracearum a Spaerotheca fuliginea

Chorobu způsobují dvě botanicky odlišné houby s podobnými příznaky poškození. Na stoncích a listech se postupně objevují stále větší moučnaté bílé skvrny houbového povlaku. Povlak se rozšiřuje z horní strany listů na spodní, listy posléze zaostávájí v růstu a zavadají. Choroba napadá všechny tykvovité plodiny (okurky, vodní i cukrové melouny, cukety, patizony, velkoplodé tykve apod.). Jednotlivé odrůdy jsou různě citlivé. Pravidelnou ochranu vyžadují především skleníkové okurky a to přípravky Karathene LC, Kumulus WG a Thiovit. Původci přetrvávají a šíří se ze zbytků napadených rostlin. Choroba se dále šíří plevelnými rostlinami, výtrusy, které zůstávají v konstrukcích skleníků a fóliovníků. Výskyt padlí omezuje ovlhčení listů rostlin, naopak suché a teplé počasí s větší vzdušnou vlhkostí podněcuje šíření choroby.

Padlí rajčete
Oidium lycopersicum

Zdroje infekce a přezimování v našich podmínkách nejsou zatím zcela známé. Jedná se o poměrně novou chorobu, způsobující škody v posledních 15 letech. Ideální teplota k šíření je 20-28 °C. Postižena jsou především rychlená rajčata pěstovaná ve sklenících a fóliovnících. Při prvních příznacích napadení ošetříme přípravkem na bázi síry Thiovit. Napadány jsou především lícní strany listových čepelí, omezeně však i jejich rub, listové řapíky a stonky. Objevují se typické bělavé moučnaté skvrny, nejprve malé, posléze se spojí až pokryjí celou plochu. Napadené části rostou pomaleji, žloutnou a při silnějším napadení usychají a odumírají. Ve vyjímečných případech může uhynout i celá rostlina.

Padlí - réva vinná
Uncinula necator

V oblastech a u rostlin s pravidelným výskytem této choroby se provádí první ošetření již ve fázi 5-6 listů a do květu je třeba provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje před květem jeden postřik. Po odkvětu se provádí ošetření v závislosti na podmínkách šíření a náchylnosti odrůd v intervalech 7-14 dnů až do fáze zaměkání. K ošetření můžeme použít přípravky: před květem Kumulus WG nebo Thiovit, později pak Beaton 25 WP, Discus, Karathene LC nebo přípravek Quadris, které jsou účinné i proti plísni révové. Šíření choroby napomáhá vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost a zejména vyšší teploty (nad 24-30 °C). Chorobu podporuje i nevyvážená výživa, zejména přehnojení dusíkem, především při současném nedostatku draslíku, či přehoustlá výsadba. V náchylnosti jednotlivých odrůd jsou značné rozdíly (k nejnáchylnějším patří Aurelius, Frankovka, Modrý Portugal, Müller Thurgau, Pálava, Veltlínské zelené a Vlašský ryzlink).

Padlí růží
Sphaerotheca pannosa

Zde je několik rad a informací ohledně padlí růží. První ošetření se provádí u náchylných odrůd preventivně, ještě před prvním výskytem příznaků, u méně náchylných odrůd při prvních příznacích napadení. K ochraně je možné použít přípravky Baycor 25 WP, Beaton 25 WP, Karathene LC, Kumulus WG nebo Thiovit. Přípravky na bázi síry Kumulus WG a Thiovit jsou účinné jen při vyšších teplotách, avšak při teplotě nad 25 °C mohou popálit rostliny. Šíření choroby napomáhá vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost a zejména vyšší teploty (nad 24-30 °C). Chorobu podporuje i nevyvážená výživa, zejména přehnojení dusíkem, především při současném nedostatku draslíku, či přehoustlá výsadba. V náchylnosti jednotlivých odrůd jsou značné rozdíly (odrůdy s lesklými a hladkými listy jsou většinou velmi odolné).

Pestrokvětost tulipánů

Tato virová choroba se vyskytuje v každém prostředí vhodném pro pěstování tulipánů. Napadení se projevuje výskytem podélných pásků nebo čar, odlišných barvou od květu tulipánu. Laik často považuje tento projev za vznik nové odrůdy tulipánů. Popisované příznaky se často objevují i na listech. Po krátké době je u rostlin s projevenými příznaky znatelné slábnutí. Tuto chorobu přenáší především savý hmyz (vosičky). Stejně jako u ostatních virových onemocnění je i v tomto případě nejjistějším opatřením proti chorobě okamžité vyjmutí a likvidace rostlin neprodleně po zjištění příznaků napadení.

Phytophthory na jahodníku
Phytophthora cactorum a Phytophthora fragariae

Dvě nejzávažnější choroby jahodníků. Nejčastější výskyt je na větších jahodníkových plantážích odkud bývají snadno přenášeny do domacích zahrad. Kožovitou hnilobu plodů a napadení kořenových krčků rostlin způsobuje Phytophthora cactorum. Napadené rostliny následně hynou a plody jsou nepoživatelné (nepříjemná hořká chuť). Předpokladem napadení je tříhodinové ovlhčení a teplota 15-25 °C. Síla infekce vzrůstá s intenzitou ovlhčení. S touto houbovou chorobou je úzce příbuzná choroba Phytophthora fragariae, která způsobuje červenání centrálního válce jahodníku (red stele). Při napadení nejprve vadnou nejstarší listy, mladší postupně krní, kořeny zahnívají až rostlina zcela odumře. Krček rostliny je při napadení na řezu červený. Obě houbové choroby se šíří jak půdou, tak i ze šlahounů zdánlivě zdravých rostlin. Přezimují v napadených částech rostlin. V půdě přetrvává po napadení choroba i více jak 10 let. Ochrana spočívá především v důkladné prevenci, tedy střídání pozemků pro pěstování jahodníků. Jako předplodiny zásadně nepěstujte brambory, rajčata a jiné rostliny napadané příbuznými druhy Phytophthora. Vždy používejte pouze nezávadnou zdravou sadbu. Pro chladnější a vyšší polohy vybírejte odolné odrůdy. Chemické ošetření lze provádět máčením sazenic před výsadbou v 0,25% roztoku přípravku Aliette.

Plíseň bramborová na rajčatech
Phytophthora infestans

Ošetření provádíme preventivně od poloviny června a dle potřeby opakujeme. K ošetření použijeme přípravky Bravo 500, Champion 50 WP nebo Ridomil Gold MZ 68 WP. Choroba se šíří především za vlhkého počasí, k infekci je nezbytné ovlhčení rostlin. Jsou-li střídavé teploty a je-li vlhkost vzduchu vyšší než 90 %, může tato choroba až zcela zničit celou úrodu. Skvrny při této chorobě vznikají na všech nadzemních částech rostlin, nejprve vodnaté šedozelené, posléze hnědnou, postupně zasychají a posléze schnou celé listy. Na rozhraních napadených a zdravých částí se za vlhkého počasí objevují náznaky povlaků houby a to spodních stranách listů. Nejtypičtější jsou skvrny na plodech, stále častěji se objevují skvrny na stoncích či na stonkách květů a plodů. Napadené plody nedozrávají, mají tuhé středy a jsou nekonzumovatelné. Více jsou napadány venkovní odrůdy nežli rychlené ve sklenících.

Plíseň bramborová
Phytophthora infestans

S ochranou se začíná na podkladech signalizace. Není-li tato možnost, provedeme první ošetření při zapojování porostů v řádcích. Dle potřeb opakujeme ošetření v sedmi až čtrnácti denních intervalech. Ošetření provádíme přípravky Altima 500 SC, Bravo 500, Folpan 80 WG, Ridomil Gold MZ 68 WP či Ridomil Plus 48 WP. Koncem vegetace se doporučuje používat přípravky Brestanid nebo Champion 50 WP. Za vegetace se choroba šíří dešťovými kapkami a větrem. Přezimování a šíření dochází z hlíz na nadzemní části. Ideální podmínky pro šíření jsou při deštivém počasí a teplotách nad 10 °C, dále střídavé teploty (teplé dny a chladné noci). Hlízy jsou napadány výtrusy smývanými vodou z listů. Od špiček listů se většinou šíří neohraničené vodnaté, posléze hnědé skvrny. Na rozhraních napadených a zdravých částí se za vlhkého počasí objevují náznaky povlaků houby a to spodních stranách listů. Napadené listy postupně odumírají. Původce této choroby způsobuje i hnilobu hlíz. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotným chorobám.

Plíseň cibulová
Perenospora destructor

U kuchyňské cibule, šalotky, zimní i některých druhů česneků jsou veškeré nadzemní části pokryty žlutozelenými skvrnami s pozdějším šedavým nebo hnědošedým povlakem houby. Po postupném pokrytí celé plochy listů skvrnami, listy zasychají. Poškozená pletiva jsou napadána druhotnými chorobami. Následkem této choroby jsou cibule nedostatečně vyzrálé se silným krčkem a nevhodné pro skladování. S ochranou cibule započneme před výskytem prvních příznaků již v červnu. Dle potřeb opakujeme 7-14 dní po sobě. Do přípravků přidáváme smáčedla pro dokonalé pokrytí listů rostlin. Účiné jsou přípravky Bravo 500, Champion 50 WP nebo Ridomil Gold MZ 68 WP. K napadení rostlin je třeba ovlhčení listů, choroba se šíří za deštivého počasí, dlouhodobého výskytu rosy či při vzdušné vlhkosti nad 80%.V průběhu vegetace se původce šíří větrem, přezimuje v cibulích či v semenech a napadených zbytcích rostlin.

Plíseň okurková
Pseudoperenospora cubensis

Tato choroba je velmi častá v našich podnebních podmínkách, infikovány jsou většinou ovlhčené listy při teplotách kolem 20-25 stupňů C. Čím je teplota vzduchu vyšší, tím je nezbytná doba ovlhčení listů kratší. Před začátkem sklizňového období je vhodné použít preventivně působící přípravky Bravo 500 nebo Champion 50 WP. V průběhu sklizňového období jsou pak nejvhodnější přípravky Aliette 80 WP nebo Previcur 607 SL.

Plíseň révy vinné
Plasmopara viticola

Na listech vznikají žlutavé skvrny nebo drobné ohraničené skvrnky v okolí nervatury, na spodních stranách listů jsou patrné bělavé povlaky houby. Silně napadené listy opadají. Napadené květy zasychají. Poškozené bobule se deformují a zbarvují do šedozelena. Základem ošetření jsou dva postřiky po odkvětu, v době květu pouze za vhodných podmínek pro infekci. V období delšího suchého počasí se ošetřovat nemusí. První postřiky provádíme přípravkem Polyram WG. Během idálních podmínek pro šíření použijeme raději Folpan 80 WG, Quadris, Ridomil Gold MZ 68 WP nebo Ridomil Plus 48 WP. Pro poslední ošetření použijeme měďnatý přípravek Cuproxat SC nebo Champion 50 WP. Původce přezimuje v napadených listech. Choroba se šíří za teplého a deštivého počasí (nutnost ovlhčení listů).

Podehnívání salátu
více druhů hub

Doporučuje se ošetřovat především rychlený salát pěstovaný v předjarním nebo pozdně podzimním období. Vhodný je přípravek Rovral Flo, kterým kromě samotných rostlin ošetříme i půdu pod nimi. První ošetření provedeme 4-5 dnů po výsadbě rostlin. Další po 14 dnech. Po ošetření nehýbeme s půdou. Nejnapadanější je rychlený salát v nedostatečném světle, v nadbytku vláhy a při střídání teplot (dny a noci). Pod tímto názvem se ukrývá houbová choroba hlávkového salátu způsobovaná několika druhy mikroskopických, převážně půdních hub, majících podobné příznaky. Napadené listy po vadnutí, žloutnutí a klesání postupně odumírají, za sucha usychají, při deštích hnijí. Sklerotiniová hniloba napadá nejprve kořenový krček, kořenomorka bramborová se většinou neprojevuje viditelnými příznaky. Její poškození však umožňují infikování dalšími patogeny, především polosaprofytické šedé hniloby, typické nápadně šedým myceliem houby na všech napadených částech.

Půdní houby u pokojových rostlin
různé druhy

Mezi nejzávažnější poškození pokojových rostlin patří výskyt půdních hub. Jejich působením v oslabených pletivech rostlin dochází k zahnívání kořenů, hlíz, cibulí, kořenového krčku a báze stonků. Napadené rostliny uvadají a následně odumírají. Vznik podporuje nadměrná zálivka, přehnojování a chladné stanoviště. Pakliže takovéto postižení u rostlin zjistíte, nesnažte se je zachránit a rostlinu bezpečně i se zeminou zlikvidujte.

Puchrovitost švestky
Taphrina pruni

Houba přezimuje ve formě mycelia ve větvích s nemocnými plody. V dalším roce prorůstá stopkami do nových mladých plodů a švestek. Na plodech se napadení projevuje bílými povlaky vřecek s askosporami. Napadané plody se silně deformují, nedozrávají a mají nepříjemnou chuť. Napadené větve jsou zesílené a zdeformované. Choroba se šíří díky příznivým klimatickým a půdním podmínkám stanoviště. Ideální jsou kyselé půdy a zvýšená vlhkost během jara. Jako ochrana je postačující likvidace napadených plodů a větví.

Rakovinné odumírání větví peckovin
Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta, L. persooni

V místě větvení, okolí čípků, odumřelých větviček nebo v místech poranění na třešních, višních, meruňkách a především broskvoních vznikají nekrotické tmavé skvrny. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, části dřevin nad postiženým místem mají kratší přírůstky, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Choroba se do dřevadostává četnými místy po poraněních. Dokonce i nepatrnými jizvami po opadlých listech. Chorobě se daří již při teplotách nad 5 °C. Vyšší teploty a deštivé počasí infekci podporují. K infikování dochází především na jaře při rašení a na podzim po opadu listů. Výskyt podporuje nevhodná doba a způsob řezu a nepříznivé povětrnostní a stanovištní podmínky. Po provedeném předjarním řezu ošetříme měďnatým přípravkem Champion 50 WP.

Rez hrušňová
Gymnosporium sabinae

Díky velkému rozšíření této choroby u nás, je na současném trhu k dostání i několik přípravků k ošetření postižených stromků. Velmi důležitý je termín ošetření. Chemická ochrana by se měla uskutečnit v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Použít lze tyto přípravky Baycor 25 WP, Delan 700 WDG, Discus, Mythos 30 SC nebo Polygram WG. Tato choroba je velmi častá v našich podnebních podmínkách, infikovány jsou většinou ovlhčené listy při teplotách kolem 20 °C. Tato rez přezimuje na jalovcích ve formě podhoubí ve dřevě větví. Ze zimních výtrusů na jalovcích přechází rez na hrušně v době jejich květu. V závěru léta a na podzim se rez vrací na jalovce.

Rez karafiátová
Uromyces dianthi a Puccinia arenariae

Ošetřujeme preventivně, nejpozději při prvních příznacích, celé rostliny včetně spodních stran listů, dle potřeby opakujeme v intervalech 1-2 týdnů. K ošetření používáme přípravek Baycor 25 WP. Největší škody na řízcích velkokvětých skleníkových (amerických) karafiátů, ale i mydlici či šáteru, způsobuje rez Uromyces dianthi. Žluté skvrny s malými kupkami letních a později zimních výtrusů se objevují na listech. Skvrny se občas objevují i na stoncích. Pokožka kupek se po dozrání výtrusů trhá a výtrusy se ve formě prášku uvolňují. Na hvozdíku bradatém parazituje rez Puccinia arenariae, kupky jsou na spodních stranách listů uspořádané v kruzích, rez postupuje od nejstarších listů nahoru, nejsilněji napadené listy osychají a opadávají. U.d. dokáže přežívat i bez střídání hostitele, jinak využívá kromě karafiátů i pryšec. Ideální podmínky pro výskyt choroby je za vlhkého počasí, na vlhké půdě a při přehnojení dusíkem.

Rez růží
Phragmidium mucronatum

Tato choroba se v průběhu ročních období projevuje různými způsoby. Na jaře se objevují na listech či kalištních lístcích ložiska výtrusů - oranžová až oranžovočervená. V létě se na horních stranách listů tvoří žluté skvrny a na spodních stranách žluté kupky výtrusů. Na podzim se objevují černé kupky zimních výtrusů. Silnější napadení listů může zapříčinit deformace a opad listů. Odolné jsou Polyantky a pnoucí růže. Nejvhodnějším přípravkem je Baycor 25 WP. Ošetřujeme preventivně před výskytem prvních příznaků. Přezimování této choroby probíhá formou výtrusů na opadaném listí, formou podhoubí na větvičkách. Ke své existenci rez růžová vyžaduje působení mrazu, napomáhá i přehnojení dusíkem.

Rez vejmutková
Cronartium ribicola

Typické žlutozelené skvrny jsou patrné na lícní straně listů. Na spodní straně se objevují žlutooranžové prášivé kupky měnící se v červnu na hnědavé povlaky vysokých sloupečků zimních výtrusů. Napadené listy žloutnou, zasychají a opadávají a to i před sklizní plodů. Dřevo špatně vyzrává, snižují se výnosy, snižuje se mrazuvzdornost rybízu. Napadán je černý rybíz, angrešt, meruzalka a především kříženci černého rybízu s angreštem. Před květem a po sklizni použijeme k ošetření Fundazol 50 WP, Beaton 25 WP a Baycor 25 WP použijeme po sklizni. Tato rez má i druhého hostitele a to pětijehličnaté borovice, rez přezimuje a poškozením dřevního pletiva vytváří zduřeniny. Rez se šíří větrem, ideální je teplé deštivé počasí na jaře, v červnu a červenci.