Škůdci

Pilatky na švestkách
Hoplocampa minuta a Hoplocampa flava

Účinnou ochranu je třeba provádět ve velmi krátkém přesně definovaném termínu na konci kvetení stromů, v době po opadu 80-90 % květních lístků. Dospělé pilatky (4-6mm) přezimují v zemi ve formách zámotků. Na jaře oplodněné samičky kladou v období dokvétání bílá vajíčka do kapsiček v kališních lístcích květů. Každá samička naklade po jednom vajíčku na cca 70 květů. Larvy pak padají na zem s poškozenými plody. Dužninu a jádra nově vzniklých plodů vyžírají hnědé nebo žluté larvy pilatky švestkové a pilatky žluté. Způsobují tím červivost plodů, jejichž vnitřek je následně vyplněn černým trusem a později kašovitou hmotou. V průběhu měsíce poškodí jedna larva 3- 4 plody. Tyto plody následkem napadení opadávají. U slivoní je to příčina jevu, kdy i přez bohaté kvetení nemají stromy takřka žádné plody. Kromě švestek, pološvestek, renklód, slív a mirabelek napadají vzácně i meruňky a třešně. Nejvíce je však napadána švestka Velkoplodá domácí.

Pilatka jablečná
Hoplocampa testudinea

Ošetřujeme těsně po opadu květních lístků přípravky Reldan 40 EC (používáme pouze v době kdy stromy nekvetou). Larvy tohoto škůdce způsobují červivost jadřince. Plody mají okrouhlý otvor vyplněný černým trusem. Plody většinou opadají. Dalším způsobem poškození jsou chodbičky vyžírané larvou v povrchových pletivech. Na povrchu zůstává jizva zacelená korkovitým pletivem. Podobné příznaky jsou u pilatky hrušňové, plody opadávají a jsou drobné. Počátkem května se většinou líhnou dospělé pilatky, před květem jabloní. Oplodněné samičky kladou vajíčka jednotivě do kališních lístků květů. Larvy přelézají z plodu na plod, každá tak zničí 2-4 plody. Začátkem léta se zahrabávají do půdy, kde přezimují v kokonu.

Pilatěnka drobná
Blennocampa pusilla

Pilatky způsobují na růžích svinování listů do malých trubiček. Poškozeny jsou především odrůdy s měkčími listy a první vyrašené listy. Dalšími příbuznými škůdci na růžích jsou pilatěnka růžová (okusování listů od okrajů), pilatka listová (skeletuje horní stranu listů), pilatka hřebenová (okusuje poupata, větvičky a větší díry v listech), pilatka dřeňová a prýtová (vykusují v prýtech chodbičky a způsobují úhyn konců větví), žlabatky (způsobuje střapaté až chmýřité hálky na větvích růží), bejlomorka poupatová (vyžírání a zasychání poupat) a očkohlod (vysává pletiva v místech očkování). K ošetření proti všem zmiňovaným škůdcům můžeme použít přípravek Sumithion super a to vždy brzy na jaře, při rašení prvních listů. Pilatěnky mají pouze jednu generaci do roka.

Pidikřísek růžový
Typhlocyba rosae

Objeví-li se na listech růží veliké množství drobných teček podobných kropenatění, jedná se o napadení tímto škůdcem někdy zvaným i pidikřísek šípkový, jehož larvy i dospělý hmyz s průsvitnými světlezelenými křídly můžeme sledovat na spodních stranách listů napadených rostlin. Velice se mu daří na suchých, teplých, chráněných stanovištích. Nejvíce jsou napadány pnoucí růže. Pidikřísek, jež má během roku cca dvě generace, přezimuje ve formě vajíček.

Obaleč švestkový
Cydia funebrata

Nejzávažnější škůdce slivoní. Kčervivisti plodů dochází nejčastěji až v době dozrávání. První generace housenek většinou nezpůsobí příliš škod. Poškozené plody zaschnou a opadají. Druhá gnerace housenek poškozuje dozrávající plody, které jsou měkčí, dozrávají předčasně a v místech vniku mají klovatinu. Poškozené plody jsou druhotně napadány chorobami, především moniliózou. Napadány jsou švestky, pološvestky, renklódy, slívy a mirabelky. Nejvíce jsou napadány pozdní odrůdy. Ošetření je vhodné provádět pomocí signalizace speciálních feromonových lapačů Biolatrap CF nebo Deltastop CF. Nejde-li použít signalizaci, je třeba provést první ošetření v druhé polovině až koncem července. Po 10-14 dnech opakujeme. Housenky přezimují v pevných zámotcích v prasklinách stromů u pat kmenů, popřípadě v půdě či jiných úkrytech. Na jaře dochází k zakuklení, vylíhlé samičky kladou po oplození vajíčka na mladé plody ve večerních hodinách. První generace je v květnu až červnu, druhá generace pak v červenci a srpnu.

Obaleč jablečný
Cydia pomonella

K ošetření je možné použít přípravky Actellic 50 EC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC nebo Talstar 10 EC. Škůdce přezimuje ve fázi housenky v pevném pavučinovém zámotku, který je umístěn v prasklinách kůry na kmenech, v trávě a pod. Na jaře, po krátkém zakuklení, se líhnou motýlci, kteří od konce května kladou jednotlivě asi jeden milimetr veliká vajíčka na mladé plody nebo i listy v blízkosti plodů. Jedna samička naklade asi 80 až 120 vajíček. Vylíhlé housenky asi za 3-4 týdny opouštějí plody. V teplejších oblastech se vyvíjí ještě i druhá generace. Housenky tohoto motýlka jsou nejčastějším původcem červivosti jablek, ale poškozují i hrušky, meruňky a vlašské ořechy. Housenky nejprve krátkodobě a prakticky neznatelně okusují listy. U jádrovin se pak prokusují dovnitř směrem k jadřincům, v nichž někdy poškozují i semena. Vstupní otvory do plodů jsou vyplněny trusem, kterým jsou někdy přilepeny k plodům i nejbližší listy. Plody poškozené obalečem bývají druhotně napadány moniliovou hnilobou.

Nosatec lískový
Curculio nucum

Nejzávažnější škůdce skořápkatého ovoce. Je nejčastějším původcem červivosti lískových ořechů. V průběhu května a června vylézají dospělci-brouci tohoto škůdce z půdy. Během léta pak navrtávají mladé plody a kladou do nich vajíčka. Larvy pak žijí uvnitř tvořících se ořechů a svým žírem znehodnocují jádro. Ochrana je díky skrytému způsobu života škůdců velmi obtížná. Doporučuje se sklepávat brouky časně ráno do plachet a následně likvidovat. Ideální je od května během doby výskytu pod keře lískových ořechů pouštět drůbež.

Nesytka maliníková
Bembecia hylaeiformis

Další ze škůdců způsobujících velké škody na prutech maliníku a ostružiníku. Při napadení tímto škůdcem jsou příznaky následující: pruty rostlin chřadnou, uvnitř se nachází vyžrané chodbičky vedoucí od kořenů vzhůru k vrcholům výhonů. Příčinou je drobná housenka, působící škodlivě v celé délce prutů. Zásah proti tomuto škůdci je třeba v rozsáhlejší míře než v případě bejlomorky ostružiníkové či žlabatky ostružiníkové. Při zjištění výskytu je třeba vylamovat pruty již od kořene.

Nesytka rybízová
Aegeria tipuliformis

Významný škůdce způsobující škody na drobném ovoci. Kromě nejčastějšího výskytu na rybízech se může objevit i na angreštech či lískovém ořechu. Housenky nesytky se živí dření výhonů a větví, které následně uvadají a usychají. Nejjistější ochranou je vyřezávání a následné ničení výhonů a větévek ihned při zjištění počátku vadnutí.

Mšice zelná
Brevicoryne brassicae

I když mšice zelná má mnoho přirozených nepřátel, většinou ji nedokáží udržet v přijatelném množství, a je třeba přistoupit k cílené chemické ochraně. U hlávkového zelí je nejdůležitější ochrana do doby než je vyvinuto více než 16 listů. K ošetření je možné použít selektivně působící přípravek Pirimor 25 WG, případně Pirimor 25 WG/WSB (neškodí užitečnému hmyzu) nebo přípravek Reldan 40 EC. K přípravkům je třeba přidávat vhodné smáčedlo. Tento druh mšice je pokryt šedavým - modrošedým voskovým popraškem. Kvůli tomuto typickému zabarvení je mnohdy nazývána popelkou. Mšice většinou žijí v koloniích na spodní straně listů většiny brukvovitých rostlin. Ze zeleniny nejčastěji na hlávkovém zelí, především přehnojeném dusíkem a nedostatečně zásobeném draslíkem. Následkem sání mšic se listy deformují, žloutnou a při silnějším napadení dokonce zasychají. U hlávkové kapusty a zejména u zelí se nevytvářejí hlávky nebo jsou podřadné kvality. Kromě těchto škod mšice zelná přenáší některé virové choroby a znečišťuje rostliny medovicí, která je následně přerůstána houbovými černěmi. Mšice přezimuje ve fázi černých, oválných, lesklých vajíček - cca0,5mm - na posklizňových zbytcích, na řepce olejné, přezimujících druzích zeleniny a na brukvovitých plevelných rostlinách. První mšice se objevují začátkem května. Mšice zelná má schopnost se velmi rychle množit a vytvářet kolonie. Za jednu vegetaci může mít až 20 generací. Masovému rozmnožení mšic napomáhá teplé a suché počasí a nedostatečná závlaha.

Mšice na salátu
Aphididae

Mšice meruzalková je nejnebezpečnější mšice na salátu. Tento škůdce saje na listech salátu a způsobuje tím kroucení těchto listů. Kromě toho přenáší i virovou mozaiku salátu. Na listech rychlených salátů kromě toho škodí i mšice broskvoňová, mšice řešetláková, mšice bramborová a mšice bavlníková, které především znehodnocují rostliny svou přítomností. Zajímavou, přitom ale běžnou, i když málo známou mšicí je dutilka topolová, která žije od června na kořenech salátu (ale i např. v čekankách a štěrbáku) a je příčinou slabšího růstu rostlin. V půdě pod rostlinami se objevují bělavé voskové výměšky. Ochrana se doporučuje v době výskytu prvních mšic, avšak tak, aby mohly být dodrženy předepsané ochranné lhůty. K ochraně je možné použít přípravek Pirimor 25 WG. Vajíčka mšice meruzalkové přezimují na rybízech a na angreštu. Vajíčka dutilky topolové přezimují na kůře topolu černého. Na jaře pak mšice způsobuje typické zduření a stáčení řapíků listů topolů. Po letním žíru na kořenech salátu a některých dalších bylinných hostitelích se v září vrací na topol černý.

Mšice na rybízech a angreštu
Aphis grossulariae a Cryptomyzus ribis

Nejlepší je preventivní ochrana, nejpozději provádíme ošetření při prvním výskytu mšic. Vhodné jsou přípravky Pirimor 25 WG a Pirimor 25 WG/WSB. Tmavozelená mšice srstková (Aphis grossulariae) je příčinou zkadeření a pokroucení listů rybízu a angreštu. V koloniích těchto mšic se běžně vyskytují mravenci. Poškozené letorosty nevyzrávají a v zimě často zmrzají. Nahoru vyklenuté červené puchýře u červených odrůd a žluté u ostatních způsobuje žlutozelená až oranžová mšice rybízová. Na spodních stranách těchto puchýřů tento škůdce saje. Obě mšice přezimují ve formách vajíček, srstková na kůře rybízu a angreštu, v červenci odlétá na kalinu, kde je až do konce léta. Rybízová přezimuje na rybízech a odlétá na hluchavky a čistce.

Mšice na ovocných dřevinách
Aphididaea

Ovocné dřeviny bývají často hostitely velkého množství různých druhů mšic. Svinování listů, zkrucování letorostů a deformaci plodů na jabloních a hrušních způsobuje zelená až zelenočerná mšice jabloňová. Různobarevná mšice jitrocelová je příčinou deformací a červenání listů jabloní. Mšice svízelová způsobuje kroucení a žloutnutí listů hrušní. Deformaci listů u broskvoní způsobuje mšice hnízdotvorná a broskvoňová. Broskvoně však napadá i mšice slívová, bodláková a švestková, které škodí i na meruňkách a slivoních. Třešně napadá výrazně červená mšice třešňová. I zde jsou příznaky ve svinování listů a kroucení letorostů. Proti přezimujícím vajíčkům můžeme použít přípravek Zolone 35 EC. Při prvním výskytu mšic použijeme přípravky Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG nebo Pirimor 25 WG/WSB. Většina mšic přezimuje ve fázi vajíček. Pouze jabloňová zůstává po celý rok na stejném hostiteli. Ostatní mšice přelétají na různé byliny a dřeviny.

Mšice na mrkvi
Aphididae

Tento škůdce je zelený, často šedivě ojíněný, žijící od jara na spodní straně listů, na vegetačních vrcholech a na květenstvích mrkve a jiných zástupcích čeledi miříkovitých, včetně plevelných a volně rostoucích. Sáním způsobují zkadeření listových čepelí s vyklenutím směrem dolů, později listy žloutnou. Tyto příznaky je třeba zřetelně odlišit od příznaků napadení merulí mrkvovou, která vyžaduje zásah zcela jinými insekticidy. Kromě mšice mrkvové se na mrkvi objevují ještě mšice hlohové. Tento škůdce je šedozelený, zelený, hnědý, až téměř černý. V květnu přelétá na mrkve a jiné bylinné hostitele, kde saje na bázi listů a na kořenech. Napadené rostliny zaostávají v růstu. Mšice mrkvová žije celý rok na miříkovitých bylinných hostitelích. Mšice hlohová přezimuje ve formě vajíček na hlohu, zde během dubna způsobuje červené puchýře na listech. V květnu přelétá na mrkve a jiné letní hostitele. Zde setrvá až do září, poté naklade vajíčka opět na hloh. Ošetřujeme při prvním výskytu mšic například přípravkem Pirimor 25 WG.

Mšice maková na špenátu
Aphis fabea

Tento škůdce přezimuje ve formě vajíček na zimních hostitelích - brsleny, kaliny, pustoryly. Na těchto rostlinách se na jaře vylíhnou 2-3 generace, které v létě následně přelétají na špenát, salátovou červenou řepu, mangold, kde vytváří velmi početné kolonie. Na zimní hostitele se vrací na podzim. Při výskytu prvních mšic započneme s ochranou například přípravkem Pirimor 25 WG. Tato černohnědá až černá mšice žije v koloniích především na spodních stranách listů. Nezřídka je označována jako mšice bobová. Výskyt této mšice rozpoznáme na špenátu díky jeho chřadnutí a zpožďování ve vývoji, listy se stáčí, krabatí a kadeří. Rostliny bývají pokryty medovicí s následnou houbovou černí. Rostliny nejsou vhodné ke konzumaci.

Mravenci
různé druhy

Mravenci se většinou řadí mezi užitečný hmyz, z čehož je zřejmé, že se jejich likvidace většinou neprovádí. Nejčastěji se provádí regulace výskytu přenesením půdy se zemním mraveništěm mimo postižený pozemek. Pakliže jsou škody způsobené tímto hmyzem na Vaší zahradě značné a použití chemického přípravku je jediným řešením, jsou nejúčinnější prostředky značky FORMITOX. Tento přípravek likviduje velice účinně mravence bez jakéhokoli chemického poškození rostlin či půdy.

Molice vlašťovičníková
Aleurodes proletella

Tento druh molice nepotřebuje k přezimování pokojovou teplotu a většinou přečkává na jahodníku, mléčích nebo na přezimujících druzích brukvovitých. Při vyšších teplotách a za suchého počasí je množení a rozvoj molice velmi rychlý. Molice tak může mít v období vegetace několik generací, každá samice až 100 vajíček. První ošetření by se mělo pravádět při prvním zjištění výskytu škůdců na rostlinách. Většinou je postřik třeba opakovat. Ošetřujeme důkladně celé rostliny, především spodní strany listů. Vhodné je použít přípravek Actellic 50 EC. Tato molice způsobuje na rostlinách přímé škody svým sáním, největší škody způsobují larvy, jsou 1-1,5mm veliké šedožluté barvy a elipsovitého tvaru. Dospělci připomínají díky svému voskovému ojínění bílé mušky. Všechna vývojová stádia se zdržují především na spodních stranách listů. Poškozené rostliny se odbarvují, deformují a ztrácejí listy. Medovice, kterou vylučují, bývá často porůstána houbovými černěmi. Molice často přenášejí řady virových chorob.

Minující hmyz
různé druhy

Housenky minujícího hmyzu napadají velké množství různých pokojových rostlin. Postižení se projevuje chodbičkami hadovitého zaklikacení (tzv. miny) vykousanými pod pokožkou listu. V těchto chodbičkách je ideálně chráněné místo k zakuklení housenek. Jakmile se na rostlině objeví první chodbičky, je třeba okamžitě postižené listy odstranit a housenky zničit. Dospělce odchytávejte na žluté lepové pásy. Tento hmyz se množí velice rychle a během krátké doby může napáchat rozsáhlé škody.

Molice skleníková
Trialeurodes vaporariorum

Molice skleníková přezimuje pouze ve vytápěných prostorách, všechna vývojová stádia se zdržují na spodní straně listů, dospělci jsou voskově ojíněni velcí 1-1,5mm, larvy jsou šedožluté elipsovitého tvaru. Ochrana je velmi obtížná, některé populace jsou již vůči insekticidům značně odolné. Nutné je ošetřit celé rostliny, zejména spodní strany listů. Vhodné přípravky jsou Admiral 10 EC, Mospilan 20 SP a Talstar EC. Tento jeden z nejobávanějších pokojových a skleníkových škůdců napadá především rychlené okurky a rajčata, gerbery, fuchsie, velkokvěté muškáty. Molice na rostlinách sají následkem čehož dochází k odbarvování, deformování, opadávání listů, následně zakrňování, chřadnutí a úhynu rostlin. Medovice vylučovaná molicemi je porůstána houbovými černěmi a obsahuje mnohdy množství virových chorob. Podobné příznaky nese i poškození příbuznou molicí bavlníkovou (Bemisi tabaci).

Mery na ovocných dřevinách
Psylla spp.

Ochranu provádíme proti přezimujícím škůdcům v rámci předjarního ošetření, popř. speciálními postřiky nejčastěji v květnu v průběhu vegetace. Za vegetace používáme prostředek Zolone 35 EC. Proti přezimujícím vajíčkům a dospělcům používáme Zolone 35 EC. Mera ovocná má pouze jednu generaci do roka a přezimuje i jako dospělý hmyz, jabloňová a hrušňová přezimují jako vajíčka na plodonoších, skvrnitá přezimuje jako dospělý hmyz pod kůrou různých dřevin a má ročně až tři generace. Na ovocných stromech se vyskytuje několik druhů tohoto savého hmyzu. Mery jabloňová (Psylla mali) s výskytem ve vyšších chladnějších polohách a na starších vysokokmenech jabloní, hrušní, jeřábů a vyjímečně i kdouloní. Larvy sají v mladých listových růžicích, úžlabích květních stopek. Snižují tím výnos a kvalitu plodů. Mery skvrnitá (Psylla pyri) způsobuje odumírání listů hrušní a to díky svým larvám sajícím v paždích rašících listů na květních pupenech, později na vrchních stranách listů. Mery ovocná (Psylla pyrisuga) působí také nepříjemně na hrušních, jejichž listy působením sání velkých kolonií larev tohoto hmyzu silně zakrňují. Naopak od ostatních, tato mera nevylučuje medovici. Poslední mera hrušňová (Psylla pyricola) může způsobit až odumírání listů a květů hrušní.

Merule mrkvová
Trioza apicalis

Larvy a dospělý hmyz tohoto škůdce sají listy mrkve, čímž se listy této rostliny kroutí a připomínají listy kadeřavé petržele. Rostlina přestává ve svém růstu, vytváří pouze podřadné kořeny silné kolem 5mm. Listy se kroutí vlivem působení toxických látek, které do rostlin vypouští tento hmyz ve svých slinách. Hmyz svá vajíčka klade v rozmezí května až července do vpichů na listech. Larvy se vyskytují na spodní straně listů, dospělý hmyz vysává rostliny až do podzimu. Ideální pro výskyt tohoto škůdce je suché a teplé počasí. V průběhu roku má merule pouze jednu generaci. Listy se začínají většinou kroutit působením prvních škůdců v době počátku květu lípy velkolisté. V této době je důležité začít s ochranou pomocí například přípravku Sumithion Super. Ošetření opakujeme v deseti až čtrnáctidenních intervalech.

Mandelinka bramborová
Leptinotarsa decemlineata

Důležité je začít s ošetřením proti těmto škůdcům v jejich počátečních stádiích. Pouze včasně započaté ošetření může být účinné, při zásahu na porosty, kde je většina larev ve čtvrtém vývojovém stádiu, ztrácí tento zákrok efektivnost. K ošetření používáme přípravky Mospilan 20 SP nebo Nurelle D. Na spodních stranách listů se na jaře objevují žlutooranžová vajíčka. Z těchto vajíček se líhnou velice žravé larvy. Jedna larva během svého vývoje zkonzumuje cca 10 cm² plochy listů. Dospělý brouk pak dokáže zkonzumovat zhruba pětkrát takové množství. Tento škůdce kromě brambor napadá i rajčata, lilek vejcoplodý a některé lilkovité plevele. Larvy a brouci vykusují do listů otvory a posléze celé listy od okrajů okusují.

Malinovník šedý a malinovník plstnatý
Byturus fumatus a Byturus tomentosus

Larvy těchto brouků způsobují červivost malin. Líhnou se v půdě nebo v různých úkrytech v průběhu května. Nejprve se udržují na kvetoucích plevelech a následně při kvetení maliníků a ostružiníků přecházejí na květy těchto rostlin, kde kladou vajíčka. Ochrana proti malinovníkům nepatří mezi nejsnadnější. Jednou z možností je sklepávat brouky do plachet, následně ničit a plody nenechávat přezrát, aby larvy nevylezly. Pokud je možnost, pouštějte na stanoviště drůbež, která tento hmyz vyhledává. Chemická ochrana je ztížena možností lividace brouků pouze v době kvetení. Používá se přípravek Zolone EC na začátku kvetení, nepůsobí však na později nalétlé brouky.

Listopas čárkovaný
Sitona lineatus

Listopas přezimuje převážně v bobovitých rostlinách - jetel a vojtěška. Tento škůdce je aktivní především v noci. Ochranu je třeba provádět především u mladých rostlin.Účinné přípravky jsou Karate 2,5 WG. Tento škůdce způsobuje svoje typické vykousávání listů především na hrachu, bobu, fazolích, vikvích, vojtěšce a různých druzích jetelů. Ideální podmínky jsou za chladného a suchého počasí během března až dubna. Rostliny jsou v této době velice citlivé díky svému nedostatečnému vývinu na poškození. Larvy vykusují kořínky. Nejvíce jsou postiženy rostliny v blízkosti zimovišť tohoto brouka.

Lalokonosci
různé druhy

Nejčastěji se na našich zahrádkách setkáváme s postižením rostlin od lalokonosce vejčitého (Otiorrhynchus ovatus), lalokonosce libečkového (Otiorrhynchus ligustici) a lalokonosce rýhovaného (Otiorrhynchus sulcatus). Velmi často se vyskytují v porostech velkoplodých jahodníků, kde způsobují značné škody. Na jaře kladou samičky vajíčka do půdy k rostlinám. Larvy pak působí v kořenech jahodníků škody po dva až tři roky, přičemž mohou napadat i jiné okolní zahradní a polní plodiny. Výskyt tohoto škůdce je velmi závažný díky odolnosti larev vůči většině chemických zákroků. Pod jednou sazenicí jahodníku se často nachází až 50 larev lalokonosců. Ochrana je velmi nesnadná, napadené rostlinky je třeba vyrýt i s okolní půdou a škůdce zničit. Idealní je prolití vařící vodou. Pro domácí podmínky je chemická ochrana neúčelná.

Květopas jabloňový
Anthonomus pomorum

Ošetření provádíme přípravky Zolone 35 EC nebo Talstar 10 EC. Ideální doba je brzy na jaře, jakmile teplota po 14. hodině přesáhne 17 °C. Při chladném počasí nutno opakovat po 14 dnech od prvního ošetření. Brzy na jaře tito brouci vykusují v rašících pupenech otvory. Kromě těchto škod však mnohem větší újmu stromkům mohou způsobit rohlíčkovitě zahnuté žlutavé larvy tohoto brouka vyžírající vnitřky poupat. Kromě jabloní občas tento škůdce napadá i hrušně. Nejvíce jsou ohroženy stromy v blízkosti lesů či parků. V tomto prostředí má květopas ideální podmínky pro přežití díky množství úkrytů. Při chladnějším jaru dochází k většímu množství poškození květů. Nejideálnější teploty pro šíření tohoto škůdce jsou 13-15 °C. Larvy se kuklí zhruba měsíc po vylíhnutí, po krátké době se líhnou dospělí brouci. Poté co skončí období při němž likvidují tito škůdci výše zmíněným způsobem stromky, odlétají do různých úkrytů (kůry stromů, hromady dřeva a listí, trsy trávy apod.). Na těchto stanovištích posléze přezimují.

Housenky různých druhů motýlů

Mnohdy se v průběhu léta na jabloních přemnožují housenky různých motýlů, které svým žírem vážně poškozují listy a plody napadených rostlin. Proti listožravým housenkám lze úspěšně použít mikrobiologický přípravek Bathurin 82. V případě obalečů z rodu Adoxophyes a Pandemis (pod připředeným listem ohryzávají slupky plodů) je nutné použít přípravek Zolone EC.

Květilka zelná
Delia radicum

Kukly přezimují v horní vrstvě půdy. Dospělci se líhnou v druhé polovině dubna. Samičky kladou vajíčka ke kořenům. Druhá generace se líhne v průběhu července až září. Ošetření je účinné pouze na první generaci květilky zelné. Tento škůdce patří mezi pěstiteli zeleniny mezi nejobávanější. Tato moucha má beznohé larvy, které okusují kořínky mladých rostlin. V dalším stádiu likvidují i hlavní kořen. Likvidují tak celé rostliny. U většiny z nich dochází ke žloutnutí, červenání či uvadání. Larvy poškozují košťáloviny, které pak v důsledku vlhka podléhají druhotným nákazám. Kromě toho larvy často napadají i ředkve.

Červci na okrasných rostlinách

Červci mají svůj vývoj závislý na teplotě. Vývojový cyklus trvá cca 35-45 dnů. Ošetření se provádí po prvním zjištění výskytu škůdců na rostlinách. K ošetření je možné použít přípravek Mospilan 20 SP. Červci jsou stejnokřídlý hmyz, který se velmi intenzivně rozmnožuje. Samičky červců jsou bezkřídlé, samci jsou okřídlení, přičemž obě formy v našich podmínkách napadají veliké množství skleníkových nebo pokojových rostlin. Tento škůdce vysává pletiva z listů, větví a stonků, čímž napadené rostliny deformuje, rostliny často zaostávají v růstu a nezřídka hynou. Některé formy červců - napadají např. orchideje, palmy, citrusy a různé druhy hrnkových rostlin - žijí na kořenech rostlin.

Bekyně zlatořitná
Euproctis phaeorrhoea

Do zahrad se tento škůdce působící na kůře peckovin šíří především ze silničních alejí. Jeho přítomnost lze zjistit v průběhu zimy výskytem pevně spředených šedavých hnízd na koncích větévek po obvodu koruny. V těchto hnízdech se nachází velký počet mladých housenek tohoto velmi žravého škůdce. Z těchto úkrytů vylézají na jaře. Nejprve je jejich působení nenápadné, žír na mladých listech je zprvu pouze malý, dále se šíří i na květy, následně však zintenzivní natolik, že před zakuklením housenek jsou stromy takřka holé. K ochraně je vhodné využít selektivně působící přípravek PIRIMOR DP, jakmile se na stromech projeví výskyt. Při výskytu pozor na chloupky z kožek housenek, mohou vyvolávat velmi silné a těžké alergické reakce na kůži, oční sliznici nebo sliznici dýchacích orgánů.

Bejlomorka ostružiníková
Lasioptera rubi

Larvy tohoto škůdce občas způsobují škody v našich podmínkách na prutech maliníku a ostružiníku. Na výhonech se objevují při napadení hálky se zhnědlým vnitřním pletivem a oranžovými larvami. Při zjištění výskytu je třeba ihned veškeré napadené pruty vyřezat a zničit.

Plodomorka hrušková
Contarinia pyrivora

Tento škůdce je v našich podnebních podmínkách místy velice rozšířený. Tento šedočerný komárek klade své larvy do mladých hrušek většinou osamocených stromů. Sady bývají velmi málo napadeny tímto škůdcem. Mladé hrušky se jejich působením deformují, uvnitř černají, hnijí a předčasně opadávají. Neopadají-li zůstávají na stromech a vytvoří se na nich silná slupka. Z přezimující kukly se během března až května líhnou komárci, jejichž samičky kladou do jednoho květu až několik desítek vajíček. Za suchého a teplého počasí larvičky v zasychajících plůdcích hynou. Dospělé larvy padají ze stromů na zem, kde se v hloubce 5-10 cm zakuklí. Ošetřujeme při prvním výskytu poupat, většinou na stromech napadených v předešlém roce. Při silném loňském napadení či chladném jaru je třeba ošetření zopakovat za 7-10 dní. Ošetříme například přípravkem Zolone 35 EC.

Plži
Gastropoda

Tito škůdci okusují podzemní a nadzemní části mnoha rostlin. Příznak napadení tímto škůdcem je v stříbřitém zaschlém slizu, jež se nachází jak na napadené rostlině tak na půdě okolo ní. Listy okusují od okrajů, vytvářejí okénka, silnější části rostlin zůstávají nepoškozené. Větší škody jsou ve vlhčím období, na zastíněných lokalitách a v místech s těžkými a hrudovitými půdami. Mnohdy působí slimáci škody i na skladované zelenině, ovoci a bramborách. Přemnožení tohoto škůdce je nejčastější v dubnu, květnu a během teplého podzimu. Nejideálnější je teplota kolem 13-18 °C. Vajíčka kladou do děr, pod kameny a hroudy. Nejaktivnější jsou v noci a za deštivých dnů. Během jedné vegetační doby může mít jeden plž i 10 000 potomků. Přípravky používané proti plžům nesmějí přijít do styku s rostlinami či skladovanými plodinami. Je možné používat dusíkaté vápno Perlka, které aplikujeme v dávce 30 g na 1 m čtvereční v místech největšího výskytu slimáků. Přípravek Mesurol Schneckenkorn klademe na místa, kde předpokládáme pravidelný pohyb těchto škůdců.

Podkopníčci
Lyonetia clerkella a Leucoptera malifoliella

Jabloně, třešně, slivoně, višně, lísky a jeřáby jsou často napadány housenkami těchto drobných motýlků. Kromě listů ovocných stromů napadají i ostatní např. hloh. Lyonetia clerkella vykusuje v listech dlouhé hadovité chodbičky, Leucoptera malifoliella okrouhlé 4-6 mm veliké komůrky. Chodbičky jsou tmavé díky trusu podkopníčků, který uvnitř zůstává. Listy z dálky budí dojem spálného porostu. K ošetření používáme například přípravky Karate 2,5 WG a Nurelle D. Tyto přípravky používáme při největším výskytu motýlů, při líhnutí housenek požíváme přípravky typu Talstar 10 EC. Podkopníčci ovocní (Lyonetia clerkella) přezimují ve formě vajíček pod kůrou či v trávě. Housenky podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) přezimují v prasklinách borky, v trávě, v půdě u paty kmenů v bílých zámotcích. První generace motýlů létá v květnu, druhá v srpnu a září.

Přezimující škůdci ovocných dřevin
různí živočišní škůdci

Ovocné dřeviny jsou oblíbeným zimovištěm řady rozdílných vývojových fází různých škůdců. Jedná se o nejběžnější druhy svilušek, mšic, mer, píďalek, dále vajíček a larev štítenek a puklic, housenek obalečů a podkopníčků spirálových a motýlů podkopníčka ovocného. Z mnoha hledisek je vhodné proti těmto škůdcům zakročit v období na začátku vegetace. Toto ošetření by mělo být provedeno u všech ovocných dřevin s vyjímkou meruněk. Od začátku rašení do objevení se špiček růžových poupat je možné použít přípravek Talstar 10 EC. Až do fáze růžového poupěte je možné použít přípravky Reldan 40 EC a Zolone 35 EC. Je-li strom ohrožen i květopasem jabloňovým, použijeme v době kdy je teplota alespoň jeden den ve 14 hodin vyšší než 17 °C přípravek Zolone 35 EC. Po 7-14 dnech můžeme opakovat. Stromy ošetřujeme celoplošně.

Roztočík jahodníkový
Tarsonemus fragariae

Tito pomalu se pohybující roztoči sáním vpouštějí do napadených rostlin toxické látky, které způsobují deformaci listů, svinování a tvrdnutí, při silné výskytu i hnědnutí a usychání. Nejsou-li rostliny řádně ošetřeny, do dvou až tří let hynou. V následujícím roce po napadení nemají rostliny dostatečné množství poupat a plody se špatně vyvíjejí. Ošetření provádíme od rašení až po tvorbu poupat, dále pak po sklizni plodů. Postřiky směřujeme do středu trsů pod vysokým tlakem a zblízka. Přezimování probíhá hluboko v srdéčkových listech, na jaře samičky kladou vajíčka na rub listů, v průběhu roku se vyskytne až 7 generací. Vývoj podporuje suché a teplé počasí.

Sviluška chmelová na zeleninách
Tetranychus urticae

Zjistíte-li, že lícové strany listů Vašich rostlin získávají světlejší až žluté zabarvení, přičemž žilnatina zůstává zelená a na spodních stranách listů jsou jemné pavučinky s drobnými žlutými či nazelenalými pavoučky, jedná se o napadení sviluškou chmelovou. Silně napadené listy vlivem toxických látek jež obsahují sliny sajícího hmyzu, začínají hnědnout a následně zasychají. Nejsilněji napadené rostliny kromě deformací a nedostatečného vzrůstu i úplně hynou. Tento škůdce napadá veliké množství druhů zeleniny, především rychlené lilky, okurky, tykve, melouny, cukety, patizony, papriky, rajčata a fazol. Při prvním zjištění výskytu svilušek začínáme s ochranou. K ochraně fazolu na zrno (ne na lusky), u okurek, u ostatních tykvovitých zelenin a u paprik je možné použít přípravek Omite 570 EW, u okurek a paprik také Talstar 10 EC a u okurek, paprik a rajčat Vertimec 1.8 EC. Svilušky vyžadují sucho a teplo. Při vyšších teplotách je i jejich vývoj rychlejší. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost vzduchu nižší než 70 %. Jsou-li nepříznivé podmínky, přežívají v úkrytech bez přijímání potravy.

Sviluška na pokojových rostlinách
Tetranychidea

Při prvních příznacích napadení tímto škůdcem je třeba okamžitě začít s postřikem. Vzhledem k tomu, že aplikace insekticidů v obytných budovách je nepřípustná, měly by být všechny rostliny důkladně ošetřeny ve venkovním prostředí koncem léta, tj. před příchodem zimy. K ochraně je možné použít postřiky Omite 570 EW, Talstar 10 EC, Vertimec 1,8 EC nebo Neudosan. Jedná se o velmi drobné oválné roztoče sající především na spodních stranách rostlin, kde si vytvářejí mikropavučinky. Nejčastěji se vyskytuje sviluška chmelová napadající široké spektrum nejrůznějších rostlin. Vlivem sání vznikají na listech tečkovité skvrny, napadené listy postupně žloutnou a zasychají. Suché a teplé počasí podporuje vývoj svilušek- ve sklenících a bytech je tento vývoj nepřetržitý. V bytech s ústředním topením se svilušky přemnožují především v zimním období, kdy jsou rostliny oslabeny nedostatečným přirozeným slunečním světlem a příliš suchým vzduchem.

Svilušky na ovocných dřevinách
Tetranychidea

U jádrovin v průběhu celé vegetace můžeme k ochraně používat Magus 200 SC, Omite 570 EW a Talstar 10 EC používáme od poloviny května po odkvětu nebo v době po ukončení líhnutí vajíček zimních svilušek. Omite 570 EW nedostatečně účinkuje při teplotě pod 18 °C při teplotách nad 25 °C působí fytotoxicky. Na ovocných dřevinách se vyskytuje několik druhů drobných (0,4-0,7 mm) svilušek, které žijí na spodní straně listů. Napadené listy postupně získávají světlejší, stříbřité či bronzovité zabarvení. Silněji napadené listy postupně hnědnou a zasychají. V dalších letech mají stromy nižší výnosy a méně kvalitní plody. Sviluška ovocná mající do roka až 6 generací, přezimuje na povrchu větví ve formě vajíček. Samičky svilušek chmelových přezimují ve štěrbinách kůry, v půdě a jiných úkrytech. Na spodní straně listů vytvářejí jemné pavučinky. Po sání na různých bylinách přechází koncem června na stromy. Má do roka až 8 generací. Vyšší vzdušná vlhkost a vysoké teploty podporují výskyt svilušek.

Svraštělka javorová
Rhytisma acerinum

Na mladších stromech (ve školkách) způsobuje tato nejznámější a nejrozšířenější choroba většiny javorů velké škody. Původně malé žluté skvrny s černými středy se postupně zvětšují až se spojí v jednu velkou černou (dehtovou) skvrnu. Nejsilněji napadené listy opadávají. Ošetřujeme například přípravkem Dithane DG po vyrašení listů a to především na spodních stranách listů. Houba přezimuje na opadaném listí. K infekci výtrusy dochází v květnu přes průduchy v listech, především za vlhkého, deštivého počasí.

Třásněnka hrachová
Kakothrips robustus

Na hrachu, bobu zahradním a jiných bobovitých rostlinách způsobuje v letních obdobích za teplého a suchého počasí, na těžkých, utužených půdách značné škody třásněnka hrachová (červen, červenec). Lodyhy, výhonky, poupata, lusky a listy (především vrcholové) vlivem sání třásněnek žloutnou, deformují se a scvrkávají. Napadené rostliny mají snížené nasazení lusků a následně vadnou. Silně bývají znetvořené lusky s nevyzrálými semeny. Napadené části mají hnědé korkovité skvrny, stříbřitý nádech a černé tečky trusu třásněnek. Larvy jsou oranžové až žluté, dospělci čárkování černí. Podobné škody způsobují i ostatní druhy třásněnek. U odrůd hrachu s delší vegetační dobou, pozdních kultůr a v oblastech s pravidelným výskytem se doporučuje ošetření před květem hrachu přípravkem Sumithion Super. Larvy přezimují v půdě, vylíhlí dospělci od května kladou vajíčka na vegetační vrcholy, do květů a na mladé lusky. Od července se larvy stěhují do půdy. Ročně mají jednu generaci.

Třásněnka mečíková
Taeniothrips simplex

Ochranou proti tomuto škůdci je včasná sklizeň rostlin na podzim, jejich pečlivé očištění od zbytků listů a případně také oloupání slupek na hlízách. Chemická ochrana mečíků proti třásněnkám je během vegetace ztížena tím, že třásněnky jsou ukryty uvnitř v poupatech. Chemickou ochranu je třeba opakovat v 10-14 denních intervalech. První ošetření provést ihned při objevení prvních příznaků na listech, případně tehdy, jakmile květenství vyroste z listové pochvy.

Vlnatka krvavá
Eriosoma lanigerum

Tato mšice, jejíž kolonie připomínají chomáčky vaty, saje během vegetace na dřevnatých větvích, vyjímečně i na letorostech. Bezkřídlé samičky této mšice mají na sobě dlouhá vlákna, která je chrání proti parazitům a predátorům. Stromek napadený mšicemi má zdeformované větve zlámané v místech sání. V dutinkách vznikají nádorky, které mnohdy praskají. V těchto prasklinách se velice dobře daří druhotným škůdcům - většinou houbovým chorobám. V nejhorších případech velmi silně napadené stromy uhynou. K ošetření je vhodné použít přípravky Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG či Pirimor 25 WG/WSB, postřik dle potřeby opakujeme, započneme s ním po prvním zjištění vlnatky na rostlině. Postřik je třeba provádět z blízka a pod vyšším tlakem, aby se dostal pod ochrannou voskovou vrstvu mšic. Larvy a samičky tohoto škůdce přezimují v kořenech a v prasklinách kůry jabloní, odkud po zimě v průběhu dubna až května vylézají do koruny stromu. V mrazech okolo -20 °C vlnatky okamžitě hynou. V průběhu roku má tento škůdce až 10 generací. Velmi dobře se jí daří v teplejších oblastech.

Vlnovník rybízový
Cecidophyopsis ribis

Na rybízech se mohou občas objevit velké (až 1,5 cm), zduřelé a kulovité pupeny, které na jaře neraší ale hnědnou, zasychají a opadávají. Tento jev mají na svědomí mikroskopické roztoče velikosti 0,2 mm. Nejvíce jsou napadány černé rybízy. U bílých a červených rybízů buď pupeny raší opožděně nebo vůbec. Výnosy se snižují s počtem zdravých lupenů. Kromě tohoto přímého poškozování jsou vlnovníci i přenašeči velmi nebezpečného virového zvratu rybízu (BCRV). Vlnovník je velmi nebezpečný škůdce jehož škodlivost je v posledních letech na postupu. Velmi často je příčinou i likvidace velkých plantáží černého rybízu. U červeného a bílého rybízu často uniká pozornosti, či je jeho působení přičítáno jiným příčinám. Na jaře za teplého slunečného počasí, kdy vlnovníci opouštějí hálky, před květem rybízu ošetříme přípravkem Omite 570 EW. Vlnovníci přezimují v již od podzimu zduřelých pupenech. Hálky opouštějí brzy na jaře a intenzívně se množí v úžlabích nově se vyvíjejících listů.

Vrtule celerová
Philophylla heraclei

Dospělci tohoto škůdce jsou málo pohyblivé mušky, kladoucí oválná vajíčka z nichž se následně líhnou žlutobílé larvy, které vykusují v listových čepelích mnoha druhů miříkovitých rostlin tenké chodbičky, později nepravidelné plošné komůrky v tkáních mezi pokožkami. Jednotlivé larvy jsou schopny stěhovat se z listu na list. Poškozovány jsou všechny druhy celeru a pastinák, dále petržel a mrkev. Požerem se snižuje kulinářská hodnota plodin a celková kvalita rostlin. Kukly přečkávají zimu v půdě, začátkem května se z nich líhnou drobné mušky se třemi barevnými formami - žlutě červenou, hnědou a leskle černou. Mušky se vyskytují v srpnu a jejich larvy škodí až do listopadu. Samičky kladou bílá asi 1,5 mm velká vajíčka na spodní stranu listů. Vylíhlé larvy jsou žlutobílé, žijí v listových čepelích, řapících a lodyhách. V době počátku líhnutí larev začneme s ošetřením rostliny přípravkem Sumithion Super.

Vrtule třešňová
Rhagoletis cerasi

Ochranu provádíme pomocí signalizační klícky, či pomocí žlutých lepových desek. Proti dospělým mouchám ošetřujeme 7. - 8. den po počátku náletu. Proti vajíčkům ošetřujeme asi 14-17 dní po výletu dospělců. Ošetření většinou opakujeme asi po 8 dnech. Dodržujeme předepsanou ochrannou lhůtu. Ošetřujeme přípravkem Sumithion Super. Nejúčinější je zmlžování celé koruny pod vysokým tlakem. Malá pestrá moucha jejíž larvy způsobují známou červivost třešní a višní. Kromě toho škodí na dřínu, skřemše, mahalebce a zimolezu. Tento nejzávažnější škůdce třešní způsobuje jejich vnitřní hnědnutí, měknutí a posléze uhnití. Nejnáchylnější jsou sladké pozdní odrůdy. V květnu se z přezimujících kukel líhnou dospělé mouchy, kladoucí vajíčka do plodů. Jedna samička naklade po jednom vajíčku cca do 50 plodů. Larvy vyžírají vnitřky plodů a posléze zalézají do půdy.

Zobonosky na ovocných dřevinách
různé druhy

Ze všech typických nosatcovitých brouků se nejčastěji vyskytuje zobonoska jablečná a ovocná, které škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích. Napadány jsou nejčastěji jabloně, hrušně ale i třešně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně a trnky, hloh. Žír způsobuje na plodech klasickou deformaci. Plody do kterých samičky nakladly vajíčka mají nahlodané stopky a opadávají. Podobné příznaky platí i pro zobonosku třešňovou. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, třešní, hrušní, slivoní a višní, zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní.