Poruchy a plevele

Chemické prvky výživy

Funkce dlouhodobě působícího hnojiva: Do granule proniká voda prostřednictvím pórů v polynerovém obalu, vzniká tak vnitřní tlak, který následně způsobuje uvolňování zředěné výživy a roztržení granule 

A  - polynerový obal granule 

B  - uvolněná zředěná výživa 

C  - pronikající voda 

• Dusík

porucha: Listy rostlin začínají blednout. Díky úbytku chlorofylu se snižuje intenzita fotosyntézy, potažmo tedy výkonu celé rostliny. U ovocných dřevin se nedostatek projevuje na mladých listech malým vzrůstem, u starších pak předčasným žloutnutím, opadem atd., u výhonů jejich krátkým vzrůstem a slabostí, plody pak jsou slabé a malé. 

léčba: Nedostatky výživových prvků v půdě řešíme patřičným přihnojováním hnojivy obsahujícími tento chybějící prvek.

• Fosfor

porucha: Ovocné dřeviny trpí nedostatkem fosforu velmi vzácně. Jedna z mála možností výskytu je u stromů vysazených na zahradách s pravidelným dlouhodobým sekáním trávy bez jakéhokoli hnojení. Mírný nedostatek má za následek zpomalený růst, větší nedostatek se pak projevuje výrazným modrozeleným zbarvením listů, které se však od shodného zbarení při nedostatku dusíku liší jakoby suchým kožovitým vzhledem. Mladé listy jsou drobnější, starší listy pak mají nádech do bronzova až purpurova a předčasně opadávají. Plodů je velmi málo, jsou drobné, matné a a také předčasně opadávají.  

léčba: Nedostatky výživových prvků v půdě řešíme patřičným přihnojováním hnojivy obsahujícími tento chybějící prvek.

• Draslík

porucha: Na počátku se nedostatek draslíku projevuje zmenšením listů a tmavším zbarvením. Je-li však již nedostatek silnější, hnědnou okraje listů a následně odumírají. Nekrózy se kromě jiného objevují i mezi nervatůrou, občas je možné i kroucení konců listů směrem vzhůru, přičemž listy jsou svěšené a povadlé. Veškeré i odumřelé listy zůstávají na rostlině. Plody jsou pak zakrslé a matné s nízkým obsahem cukrů a kyselin. Vyskytne-li se nadbytek draslíku, projeví se to u rostliny nedostatkem hořčíku, popř. vápníku. Rostlina tak přijímá nadbytek draslíku na úkor hořčíku. Plody pak mají nižší kvalitu a zhoršenou skladovatelnost.  

léčba: Nedostatky výživových prvků v půdě řešíme patřičným přihnojováním hnojivy obsahujícími tento chybějící prvek. 

• Vápník

porucha: S příznaky nedostatku vápníku se většinou na samotných ovocných dřevinách nesetkáváme. Projevy nedostatku vápníku se vyskytují především na plodech a to tzv. hořkou pihovatostí jablek, jonathanovou skvrnitostí, rozpadem dužniny či praskáním plodů.  

léčba: Nedostatky výživových prvků v půdě řešíme patřičným přihnojováním hnojivy obsahujícími tento chybějící prvek.

•  Hořčík

porucha: Nedostatek hořčíku řeší rostliny přemístěním hořčíku ze starších listů do mladších a do vegetačních vrcholů. Na starších listech se objevují typické chlorotické skvrny mezi nervatůrou, podél které zůstává zelený lem. Skvrny mají různobarevné odstíny dle jednotlivých zvláštností rostlin. Barvy jsou žluté, hnědé až červené. Jejich tvar je oválný, při větším rozšíření lze snadno zaměnit se symptomy nedostatku draslíku. Jediný rozlišovací znak je postupný opad listů, začínající u nejstarších rostlin a pokračující směrem ke středu letorostů. 

léčba: Nedostatky výživových prvků v půdě řešíme patřičným přihnojováním hnojivy obsahujícími tento chybějící prvek.

Stopové prvky

• Bór

porucha: Dochází k růstovým anomáliím dřevin, tvoří se drobné listy, odumírají vrcholové pupeny, po vyrašení postranních pupenů se vytváří metličkovité útvary. U jabloní a hrušní je pak následkem korkovitost, která se projevuje například kolem jádřince a cévních svazků, popř. deformací celých plodů, puklinami či nedostatečným růstem plodů. Nedostatek, ale i nadbytek bóru v zemině nepřímo způsobuje vznik poruch z nedostatku vápníku.  

léčba: U takto postižených rostlin provádíme každoročně v době květu ( při silnějších nedostatcích následně ještě po třech týdnech ) 0,3 % roztokem Soluboru. Dávkovat, ředit je třeba naprosto přesně, protože předávkování může u rostlin způsobit velmi vážné škody. 

• Měď

porucha: Způsobuje na jaře tvorbu bujně rostoucích letorostů s abnormálně velkými tmavozelenými listy. Později se však začne vyskytovat větší množství malých úzkých listů se zvlněným okrajem. Nejmladší listy pak začnou opadávat, přičemž se před opadem na nich objevují zaschlé skvrny. Zasychají i vrcholky letorostů a ohýbají se směrem dolů, stejně tak zasychají nově vytvořené výhony, podporuje se tvorba čarověníků. Nedostatek mědi a následný zpomalený růst způsobují u rostlin abnormální výskyt živin N, P, K, Ca, Mg, Mo a Mn. Nejcitlivější jsou na tento jev jabloně, broskvoně, meruňky a švestky.
  
léčba: Ošetřujeme po odkvětu postřikem 0,3% roztoku modré skalice CuSO4.5H2O. 

• Železo

porucha: Tento jev je u ovocných rostlin velmi častý. I přez velké obsažení železa v půdě, je běžné, že rostliny nemají dostatečný přísun tohoto prvku, což je způsobeno blokací prostřednictvím zásadité reakce půdy, vysokým obsahem vápníku ve formě uhličitanů, nadbytkem stopových prvků Cu, Mn, Ni, Zn, Cd, nadměrnou výživou fosforem. Jelikož rostliny nedokáží přemísťovat železo do nových částí ze starších orgánů, projevuje se nedostatek tohoto prvku především na nových výhonech a listech. Starší listy pak mají chybějícího železa dostatek. Takovýto nedostatek může být i dočasný - chvilkový a to v případě, že se rostlina nachází ve špatně propustné půdě, která je dočasně přemokřená. Velký vliv má zhoršení přístupu vzduchu ke kořenům rostliny. Na listech rostlin se začne projevovat chloróza, listy zprvu žloutnou a žilky zůstávají zelené, následně pak sežloutnou listy celé, přičemž dochází i k usychání konců výhonů.  

léčba: Používá se postřik roztoku zelené skalice - FeSO4 . 7 H2O v 0,3% koncentraci. Dle příznaků výskytu opakujeme postřik každý druhý týden.  

• Mangan

porucha: Nedostatek manganu způsobuje nadbytek železa. Projevem nedostatku tohoto prvku je pak mramorování na listech, chlorotické puntíky či skvrny, při silnějších nedostatcích žloutnou celé listy. Jediná zelená barva je pak podél nervů listů. Příznaky můžete rozeznávat jak na mladých výhonech tak na středně starých listech. Od nedostatku železa lze rozpoznat nedostatek manganu např. i prostřednictvím chybějících příznaků poškození na samých vrcholcích letorostů.  
léčba: Používá se postřik síranem manganatým MnSO4 . 7 H2O v koncentraci 0,3%. Jako prevenci v půdách s obsahem CaCO3 nad 0,3% je používání fyziologických hnojiv - např. síran amonný či močovina. Nadbytku manganu předcházíme úpravou půdní reakce vápněním. 

• Zinek

porucha: Příznakem je především projev chlorózy na starších listech se zeleným lemem podél žilek. Je-li napadení silnější, projevuje se drobnolistostí a růžicovitostí - malé zdeformované listy nakupené do růžic. Nejpostiženější větve v horní části stromu odumírají během zimy. Objevuje se deformace a zakrslost plodů. Velmi náchylné jsou broskvoně a jabloně.  

léčba: 0,3% postřik ZnSO4 . 7 H2O v průběhu konce kvetení, popř. opakovaně po 14 dnech.

Při léčbě všech problémů souvisejícími se stopovými prvky platí jedna velice důležitá poznámka :

Dávkovat - ředit - je třeba léčebné prostředky naprosto přesně, protože předávkování může u rostlin způsobit velmi vážné škody.  
Chceme-li zásobit dostatečně půdu stopovými prvky, je nejlepším řešením pravidelné hnojení sadu kompostem, vytvořeného z pestré směsi. Poruchy se pak objevují jen zřídka a není třeba používat speciální hnojiva s jednotlivými stopovými prvky.

Poruchy

Chloróza ovocných dřevin a vinné révy

Příčinou této poruchy je nedokonalé zásobování rostliny železem, potřebným ke tvorbě chlorofylu. Nedostatek může být zaviněn nadměrným množstvím fosforu a vápníku v půdě, nadměrnou vlhkostí, studenými a zhutněnými těžkými půdami, chladným počasím, poškozením kořenové soustavy mrazem, suchem, škůdci, nedostatečnou a nevyrovnanou výživou. Příčinou může být i špatné přeroubování a nesnášenlivost a špatný srůst podnože a roubu. Porucha se vyskytuje především v nížinách. Pro odstraňování této choroby jsou vhodná listová hnojiva Vinofert plus a Vinofert speciál (pro vinnou révu) a Arbofert broskev (pro broskvoně), která opakovaně aplikujeme. Tato choroba nazývaná též kalcióza nebo žloutenka se vyskytuje především na révě vinné a broskvoních, může se ale oběvit i na třešních, hrušních, kdouloních, jabloních, slivoních, jahodníku a maliníku. Nejprve žloutnou listové čepele, přičemž žilnatina zůstává zelená, později sežloutnou celé listy, zkroutí se, mezi žilnatinou shnědnou a opadají. Dřevo má malé přírůstky, špatně vyzrává, rostlina špatně kvete, květy a plody opadávají předčasně. Zůstalé plody jsou nízké kvality. Nezaměňovat s virovými chorobami.

Nedostatek vápníku

Jedná se o nejzávažnější a nejčastější fyziologickou poruchu rostlin, vzhledem k těžké pohyblivosti vápníku v rostlinách. Nejvíce se projevuje v částech rostlin vzdálených od kořenů (vegetační vrcholy, plody, okraje listů). Ideální podmínky jsou při nadbytku dusíku, draslíku, či závlahy v půdě. Dále poruše napomáhají kyselé půdy nebo nedostatečná závlaha. Jabloně ošetřujeme na počátku července, opakujeme v 10-14 denních intervalech až do doby sklizně. Vhodný přípravek je ARBOFERT jablko. Zeleninu ošetřujeme preventivně, nejpozději při prvních mrazících. Na papriky a rajčata použijeme speciální listové hnojivo VEGAFERT plod. Dále lze použít speciální listové hnojivo Wuxal SUS Kalcium. Nejznámějším projevem nedostatku vápníku je fyziologická pihovitost (skvrnitost) jablek, pod pokožkou plodů vznikají propadlé skvrny hořkého hnědého pletiva. Porucha se vyskytuje především u náchylných odrůd, na velkých plodech a mladých rostlinách. U zeleniny se projevuje tato choroba suchou hnilobou konců plodů rajčete a paprik, neinfekční nekrózou vnitřních listů hlávek zelí, neinfekční okrajovou nekrózou (spálou) listů - saláty, košťáloviny, neinfekční nekrózou vnitřních suknic cibule, neinfekční tečkovitostí listů pekingského zelí. Dále se může projevovat propadáním hnědnutím středů růžic květáků nebo neinfekčním hnědnutím poupat brokolice.

Plevele

Čarověníky na peckovinách

Čarověníky jsou specifické kuriózní útvary vyskytující se v korunách slivoní, třešní či švestek. Velice zřetelně je možné je spatřit v době kvetení, neboť tyto nahloučené větve v těchto útvarech nekvetou, pouze předčasně rozvíjejí listové pupeny. Tato choroba se šíří prostřednictvím askospor, jež jsou obsaženy ve vřeckách na rubu listů. Každé takovéto místo je na listech dobře patrné díky bělavému povlaku. Tento nepatřičný jev je možné odstranit z rostliny likvidací poškozené části. Čarověníky odřezejte a spalte metlovité útvary.

Likvidace nežádoucích vytrvalých plevelných rostlin

Je-li třeba zlikvidovat šetrně a ekologicky, přitom zcela účinně nežádoucí dřeviny, pařezové výmladky, buřeň v lesích, náletové dřeviny na loukách a pastvinách nebo nežádoucí vegetaci na nepěstebních plochách (cestičky, odpočívadla, hřiště, hroby, komposty, dvory, skladovací plochy, parkoviště, prostory pod ploty, mezi dlaždicemi, pod stromy apod.) je možné použít speciální herbicidy a arboricidy (přípravky proti nežádoucím dřevinám). Ideálním přípravkem pro tyto účely je širokospektrální systémový arboricid a herbicid Garlon 4 EC, pronikající skrze listy, lodyhy, kůru nebo čerstvou řeznou plochu do rostlin. Je velice vhodný na nežádoucí listnaté dřeviny - černý bez, olše, jeřáb, bříza, jasan, topol, javor, akát, maliník, ostružiník aj. Účinný je však i na jiné vytrvalé bylinné druhy - kopřivy, bolševník, šťovíky, přesličky, sítiny, hasivku orličí atd. Nepoškozuje jehličnany, brusnici borůvku, brusinku ani trávy. Aplikuje se během bezvětrného počasí (nesmí dojít k zasažení sousedních citlivých kultůr) a při teplotách do 20 °C. Aplikace se provádí v období maximálního růstu a to na list, do záseků nebo na pařezy.

Likvidace veškeré nežádoucí vegetace

Je-li třeba zlikvidovat všechny zelené rostliny v chodnících, skladovacích plochách, parkovištích, mezi ploty, dlaždicemi, pod okrasnými a ovocnými stromy a keři, v okolí dětských pískovišť atd. použijeme totální neselektivní herbicidy, které ničí vše, co je zelené. Velice vhodné jsou pro tyto účely přípravky Glyfogan 480 SL a Touchdown. Tyto přípravky jsou pomalu rozváděny do celé rostliny, včetně kořenů, což způsobuje následný úhyn rostlin. Působí i na velmi odolné plevele. Lze je aplikovat celoplošně pomocí rozprašovačů, či štětečkem na jednotlivé rostliny. Důležité je pokrýt herbicidem co největší plochu listů. Nezenechávají v půdě žádná nežádoucí rezidua. Aplikací do záseků je možné likvidovat různé dřeviny, aplikací na řezné plochy pařezů zamezí tvorbě pařezových výmladků. Dalším vhodným přípravkem je Casoron G, který lze celoročně použít na nezemědělské půdě. Brzy na jaře lze tento přípravek použít v révě vinné, ovocných dřevinách a u okrasných a lesních dřevin. Jedná se o mikrogranulát aplikovaný posypem nejlépe po roztání sněhu, brzy na jaře - únor až březen.

Plevele v trávnících

Je-li třeba zlikvidovat veškeré rostliny, které rostou na pěstební ploše proti vůli pěstitele, použijeme herbicidy. Herbicidy jsou nejen velmi účinné ale i selektivní, neublíží kulturním rostlinám, ve kterých se plevele vyskytují. Základními přípravky s rychlým působením jsou Lontrel 300 a Starane 250 EC. Pro rozšíření spektra působení je možné použít kombinaci těchto herbicidů. Přípravek Bofix obsahuje oproti výše zmíněným přípravkům tři účinné látky. V současné době je tento přípravek standartem. U nově založených trávníků se používá nižší doporučená dávka. Chceme-li založit nový trávník a zlikvidovat starý, či vyčistit plochu od plevelných rostlin, použijeme totální herbicid Glyfogan 480 SL nebo Touchdown, které nezanechávají v půdě žádná rezidua.