Choroby A-E

Alternariová skvrnitost košťálovin
Alternaria brassicicola a Alternaria brassicae

Tuto chorubu způsobují dvě příbuzné houby se shodnými příznaky. Na pravých i děložních listech vznikají hnědé až černé skvrny. Skvrny jsou nejprve drobné, mírně propadlé a okrouhlé. Protáhlejší tvar mají na řapících, květních stopkách a na šešulích. Skvrny postupně zasychají a praskají, na pletivech uvnitř skvrn jsou typické soustředné skvrny. Silněji napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají. U květáků je možné černání a zasychání růžic. Pouze pekingské zelí je ze všech rostlin pro přímou konzumaci možné chemicky ošetřit proti těmto chorobám. Ve fázi pěti listů provedeme u rostlin první ošetření, to poté opakujeme ve 14 - 20 denních intervalech dle náchylnosti odrůd a průběhu počasí. Ošetření provádíme přípravkem Rovral Flo. Původci přezimují v půdě na napadených zbytcích rostlin, v průběhu vegetace jsou výtrusy roznášeny větrem. Nejlépe se choroba šíří při vysoké vzdušné vlhkosti a vyšší teplotě. Přestože se vyskytuje tato choroba takřka na všech druzích brukvovitých rostlin, škodí nejvíce na pekingském zelí.

Alternariová skvrnitost rajčete
Alternaria solani

Tato choroba často nazývaná jako hnědá skvrnitost způsobuje od poloviny léta na listech velké, nepravidelné, tmavohnědé skvrny, výrazně ohraničené. Je-li infekce silnější mohou listy až zcela odumřít. Stonky a květní stopky mají skvrny menší a oválné, díky nimž dochází často ke zlomení těchto částí. Na plodech se objevují značně velké skvrny, vpadlé, mnohdy prasklé, které se časem pokrývají povlakem výtrusů houby. S ochranou začínáme v polovině června a dle potřeby opakujeme v závislosti na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků. Z přípravků je vhodný Rovral Flo. Lze použít i přípravky Bravo 500, Dithane DG nebo Ridomil GOLD MZ 68 WP určené proti plísni bramborové, septoriové skvrnitosti rajčat či černi rajčatové. Potlačují však i alternariovou skvrnitost. Původce houby přezimuje ve formě výtrusů na osivu či napadených rostlinných zbytcích. Za vegetace se šíří větrem a deštěm a to především za vlhkého a velmi teplého počasí (25 °C a více). Často je choroba na bramborách, odkud přechází na rajčata.

Antraknóza fazolu
Colletotrichum lindemuthianum

Při napadení rostliny touto chorobou se na jakékoli nadzemní části vytvářejí nepravidelně okrouhlé hnědé skvrny, které jsou na luscích vpadlé, s červenohnědým, tmavším vyvýšeným okrajem. Skvrny se postupně zvětšují a často zcela splynou. Na starších luscích se vytváří kropenatost z malých nepravidelných skvrnek. Z lusků se houba dostává na semena, která začínají mít žlutohnědé skvrny. Napadené listy hnědnou a odumírají, listy neopadávají ale zůstávají viset. První ošetření provádíme při vytvoření pravých listů a ošetření dle počasí opakujeme 1 až 2x v intervalu 10 - 14 dnů. Ošetřujeme spodní strany listů a to přípravky Dithane DG či Champion 50 WP. Původci choroby jsou napadená semena a napadené posklizňové zbytky. V průběhu vegetace se houba šíří větrem, deštěm a hmyzem za vlhkého a chladného počasí. Zcela rezistentní odrůdy neexistují.

Antraknóza ořešáku 
Gnomonia laptostylla

Příznakem této choroby jsou velké hnědé ohraničené skvrny, nejprve žlutohnědé, později hnědé, které se postupně zvětšují a spojují. Napadány jsou listy, především kolem nervatury, které následně zasychají a postupně opadávají. Skvrny se mohou objevovat i na plodech, které díky opadu listů špatně vyzrávají. Plody jsou deformované a silně napadené opadávají. Strom je náchylnější k poškození mrazem. Ošetření může velice omezit výskyt této choroby. Postřik provedeme před květem ořešáku a opakujeme po odkvětu 2 až 3x. Ošetřujeme především mladé stromky. Účinný je například přípravek Champion 50 WP. Tento přípravek funguje i proti bakteriální skvrnitosti ořešáku. Původce choroby přezimuje v napadených opadaných listech. Nejvíce se šíří choroba za vlhkého, teplého, deštivého počasí kolem 20 °C a to od poloviny května do poloviny června. Ovlhčení listů je podmínkou ke vzniku infekce.

Antraknóza rybízu
Drepanopeziza ribis

Občas se této nemoci také říká pakustřebka rybízová. Od června vznikají na listových čepelích rybízů a angreštů žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem. Počet skvrn se postupně zvětšuje až začnou skvrny zcela splývat. Silnější napadené listy žloutnou, hnědnou a následně opadávají. Mnohdy opadají všechny listy ještě před dozráním bobulí. Vyjímečně jsou napadány i listové řapíky, stopky květů a plodů a letorosty. Napadené rostliny jsou oslabovány. Tyto keře či stromky velice snadno namrzají. Je to nejzávažnější choroba napadající červené a bílé rybízy. Náchylnost mezi odrůdami je různá. První ošetření se doporučuje před květem, další jedno až dvě ošetření pak po odkvětu v intervalech 1 až 2 týdny. K ošetření je možné použít přípravek Dithane DG. Tento přípravek je současně účinný i proti septoriové skvrnitosti rybízu. Původce antraknózy přezimuje v opadlých napadených listech, ve kterých se v průběhu zimy vytvářejí plodničky s výtrusy. Může však přezimovat i ve formě mycelia v pupenech. K infekcím dochází především za vlhkého a teplého počasí na jaře, a to především na zastíněných místech, kde je nedostatečné proudění vzduchu.

Bakteriální skvrnitost ořešáku
Xanthomonas juglandis 

Výskyt choroby lze omezit ošetřením (nejlépe před květem ořešáku), které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především malé stromky. K ošetření se používá měďnatý přípravek CHAMPION 50 WP. Tato ochrana je účinná i proti antraknoze ořešáku. Bakterie přezimují v pletivech napadených letorostů, ne však ve spadaném listí a půdě. Mohou být přenášeny i pylem, častěji však dochází rozšiřování vodou. Rozvoj a šíření choroby podporuje vlhké počasí, především na jaře. Nejprve dochází k infekci květů. Na plodech vznikají nejprve vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují, propadají a černají. Postupně vznikají velké nepravidelné černé skvrny, ohraničené vodnatým lemem. Skvrny postupují do plodů, kde postihují jádro, které zčerná a seschne. Při pozdním napadení není jádro zasaženo a postižen je jen zelený obal. Napadené plody většinou opadají. Na listových čepelích vznikají nejprve drobné hranaté skvrny, které jsou vodnaté, později hnědé a nekrotické. Skvrny jsou ohraničené nervaturou a splývají ve velké hnědé plochy. Elipsovité nebo kruhovité skvrny mohou být i na nervatuře, listových řapících a na letorostech. V těchto případech může docházet i k zasychání vrcholů letorostů. Na okrajích skvrn se za vhodných podmínek vytváří zasychající bělavý bakteriální sliz.

Bakteriová rakovina třešní a višní
Pseudomonas syringae pv. syringae, Pseudomonas syringae pv. morsprunorum

Tato choroba je jednou z příčin komplexního odumírání peckovin. Bakterie způsobující tuto chorobu jsou nedílnou součástí přirozené mikroflóry a vyskytují se na kůře a listech a stromů. V případě jakéhokoli poranění rostliny, či jejího oslabení např.silým působením mrazu pronikají tyto bakterie do pletiv a způsobují společně s dalšími činiteli vznik rakovinných ran a následné odumírání větví i celých stromů. Ochranou před bakteriovými chorobami jsou pouze důsledná mechanická ošetření. Sem patří například důkladné odřezávání a následné ničení napadených větví. Zcela účinný přípravek k potírání bakterióz zatím neexistuje. Často se však osvědčily postřiky měďnatými preparáty (např. Kuprikol 50) a to v období před květem a následně po odkvětu. Kompletní účinost však při zásahu tímto přípravkem nelze očekávat.

Bakteriová spála růžovitých
Erwinia amylovora

Tato choroba je již delší čas ve světě známá jako jedno z nejzávaznějších onemocnění jádrovin. Na našem území je tato choroba relativně nová a jsou k ní přiřazena přísná ustanovení. V případě, že se objeví na některém z hostitelů, jako jsou například hlohy, skalníky, jeřáby a další, příznaky této choroby, je třeba bezpodmínečně tyto rostliny zlikvidovat. Jednotlivé odrůdy jsou k této chorobě odlišně náchylné. Mezi nejvíce citlivé patří Coxova reneta, Idared, Mantet, Melba Red a Summerred, z podnoží pak A 2, M 1, M 3, M 9, M 12, M 26, M 27, MM 106 a semenáče. Mezi středně citlivé se řadí Astrachan, Jonadel, Jonathan, Mc Intosh, Spartan, Stark Earliest, Summer Delicious, Wealthy, z podnoží pak M 7, popřípadě M 27 či MM 106. O částečné rezistentnosti se dá mluvit u odrůd Golden Delicious, Kidd´s Orange Red, Spencer, Starking, Starkrimson, z podnoží pak M 2, M 4, MM 104, MM 109, Northern Spy či Crab C. Preventivní opatření je v případě bakteriových chorob jedinou účinnou možností ošetření těchto rostlin. Ochranou před bakteriovými chorobami jsou pouze důsledná mechanická ošetření. Sem patří například důkladné odřezávání a následné ničení napadených větví, v případě této choroby i celých rostlin. Zcela účinný přípravek k potírání bakterióz zatím neexistuje. Často se však osvědčily postřiky měďnatými preparáty (např. Kuprikol 50) a to v období před květem a následně po odkvětu. Kompletní účinost však při zásahu tímto přípravkem nelze očekávat.

Boulovitost brukvovitých
Plasmodiophora brassicae

Tato choroba, mnohdy nazývána nádorovitostí, má za následek nádory různých tvarů a velikostí na kořenech. Původcem je půdní mikroorganismus. Nádory jsou nejprve v průřezu krémové, později hnědé a posléze se rozpadají. Neplést si tyto nádory s nádůrky od larev krytonosce, které mají uvnitř dutinky po žíru. Napadené rostliny zaostávají v růstu, žloutnou, zabarvují se do fialova, vadnou a postupně hynou. Účinná ochrana proti této chorobě je náročná. Na větší plochy je vhodné dusíkaté vápno Perlka, avšak ve vyšší dávce (0,8 až 1 kg na 10 m²) a to zásadně při jarní aplikaci (2 týdny před jarní výsadbou nebo 3 týdny před výsevem). Původce napadá všechny brukvovité rostliny - zeleninu i okrasné. Choroba se šíří napadenou sadbou, zamořenou půdou, nářadím, na obuvi, závlahou i dešťovou vodou, kompostem atd.

Čerň rajčatová
Cladosporium fulvum / Fulvia fulva

Na vrchní straně listů se objevují světlezelené až žluté difúzní skvrny, na jejichž spodní straně vyrůstá jemně sametový povlak fruktifikačních orgánů houby, který je zpočátku nazelenalý, později olivově hnědé barvy. Skvrny se rychle zvětšují a splývají. Napadené listy hnědnou a odumírají. Choroba se šíří od spodních listů směrem nahoru. Při silnější infekci zůstávají napadené rostliny velmi brzy bez listů. I když nové odrůdy rajčat již většinou mají určitou genetickou rezistenci vůči této chorobě, jedná se neustále o nejzávažnější chorobu rychlených rajčat, zejména ve špatně větraných sklenících a foliovnících. K ochraně je možné použít přípravky Bravo 500, Dithane DG nebo Ridomil GOLD MZ 68 WP, které jsou určeny proti plísni bramborové na rajčatech, alternariové (hnědé) skvrnitosti rajčat nebo septoriové skvrnitosti rajčete. Kromě toho je možné použít i mědnatý přípravek Champion 50 WP, který však může zpomalovat dozrávání plodů. Ochrana je nutná především při pěstování náchylných odrůd v chráněných prostorech. Postřiky je třeba provádět preventivně. Původce choroby přezimuje ve formě výtrusů a na rostliných zbytcích, v konstrukcích skleníků i na nářadí a to až po dobu 9 měsíců. Choroba se velmi rychle šíří především při vysoké vzdušné vlhkosti (nad 80 %) a teplotě (nad 20 °C.) a při kondenzaci vody na listech (nedokonalé větrání).

Černá hniloba plodů okurky
Didymella bryoniae

Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů, vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají a pletivo vypadává. První skvrny jsou na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přlilehlé plody a listy žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur. Není-li osivo namořeno vhodným fungicidem je jej možno dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. Použijeme-li přípravek Previcur 607 SL je třeba výsev provést do sedmi dnů po namoření. Moření je účinné i proti řadě dalších houbových chorob. Za vegetace můžeme provést postřik Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření opakujeme po 10 až 20 dnech. Choroba se šíří osivem, za vegetace pak výtrusy. Ke vzniku infekce je nutná vyšší vzdušná vlhkost či přítomnost kapek vody na rostlině. Rozvoj choroby podporují vysoké teploty, především následuje-li po nich pokles teplot pod 15 °C.

Černá skvrnitost listů růží
Diplocarpon rosae

Při velmi silné infekci mohou být napadeny i větvičky nebo dokonce i květy. Rostliny jsou následně oslabeny, náchylnější ke zmrznutí a hůře kvetou. Nejméně bývají napadány pnoucí růže, nejvíce odrůdy Mabela, Sonja a Whisky. Ošetření je třeba provádět od prvních příznaků nemoci. K ochraně použijte např. přípravky NOVOZIR, BAYCOR 25 WP nebo DITHANE DG. Původce nákazy přezimuje na napadených opadaných listech, proto je důležité veškeré napadené listy spálit. Od května se nákaza šíří na nově vyrůstající listy. Ideální podmínky pro šíření infekce je teplo a vlhko.

Červená spála hvězdníku
Stragonospora gcurtisii

Nejnapadenějšími částmi hvězdníku jsou květní stvoly, listy, cibule, poupata a květy na nichž se tvoří nejprve drobné, červené, ostře ohraničené skvrnky. Ty se postupně zvětšují na velké, hnědočerveně lemované skvrny. V pozdějších fázích jsou tyto skvrny oválné až podlouhle pruhovité. Na jejich povrchu jsou velmi drobné kulovité plodničky. Napadené rostliny se deformují, nemocné pletivo se trhá a vznikají hluboké rány. Květní lodyhy zakrňují, kroutí se a květy se nevyvíjí. Občas se označuje jeko spála hvězdníku. Cibule ošetříme 30ti minutovým mořením ve Fundazolu 50 WP. Za vegetace můžeme provádět postřiky přípravkem Dithane DG, první provedeme ihned po vyrašení cibule a další následují dle potřeby. Šíří se především napadeným sadbovým materiálem a to především v chladnějším tmavším pěstebném prostředí. Dále tomu napomáhá nadbytečná či nevhodná závlaha.