Meruňka 'Piroška'
(při aktuálním objednání)
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
Doba výsadby | ||||||||||||
Sklizňová zralost | ||||||||||||
Konzumní zralost |
Botanický název | Prunus armeniaca 'Piroschka' |
Zazimování | mrazuvzdorné |
Stanoviště | Plné slunce |
Kvalita | prostokořenné |
Poradna k produktu
28.2.2024 10:54:51
anonym:
Dobrý den. V jakém období Piroška kvete? Sháním pozdně kvetoucí meruňku. Děkuji.
Starkl zahradník
Dobrý den. Tato meruňka kvete v průběhu dubna. Nejedná se o pozdě kvetoucí odrůdu - doba jejího kvetení se řadí mezi nejčastěji střední.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
Doba výsadby |
Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech po celý rok.
|
---|---|
Hnojení |
Vysoká násada ovoce vyžaduje také odpovídající vysoké dávky hnojení. Na druhé straně nadměrné hnojení vede ke zvýšené náchylnosti k chorobám, negativně ovlivňuje chuť a omezuje skladovatelnost. Osvědčené je každoroční, vždy stejnoměrně provedené, základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. To se při plném výnosu rozšíří o dávky minerálních hnojiv - hlavně fosfátových a draselných - až do konce června. V letech bohatých výnosů hnojte po sklizni - už v pozdním podzimu - pomalu působícími hnojivy.Toto hnojivo je potřeba zapravit do země.
|
Ochrana rostlin |
Ochrana rostlin Při jakémkoli chemickém boji proti škůdcům na ovocných dřevinách dbáme na dodržení předepsané ochranné lhůty až do sklizně. Pozor při smíšeném pěstování ovocných dřevin s různou sklizňovou zralostí! V tomto smyslu se jeví daleko výhodnějším využití prostředků biologického boje. Mšice listová Saje na listech a vrcholech výhonů, při silnějším napadení dochází ke zkroucení listů a výhonů. Ochrana: vhodnými prostředky proti savému hmyzu. Štítenka zhoubná Přednostně napadá zeslabené rostliny. Pod oválným štítem žijící mšice odsávají rostlině mízu a svými výměšky znečišťují listy a plody. Ochrana: předjarní postřik výhonů Pilatky Popis poškození: brzy po odkvětu hromadný opad mladých plodů, v každém plodu je díra. Také plody zůstávající na stromu jsou provrtány. Jejich vnitřky vyžírají bělavé larvy. Pilatky mohou způsobit totální výpadek sklizně. Ochrana: postřik ihned po opadu květních lístků. Strupovitost, padlí Poškození: olivově zelené a šedě plstěné skvrny na listech, výhonech a plodech, později opad plodů a omezení jejich skladovatelnosti. Ochrana: pouze prevence. Opakované postřiky v intervalu 1 až 3 týdnů, co nejčastější změna používaných přípravků. Nejlepší prevencí je ovšem vysazovat rezistentní (odolné) odrůdy. Nejdůležitější období pro provádění ochrany je od poloviny května do poloviny června. Kadeřavost broskvoní Kromě broskvoní se může vyskytnout i u nektarinek. Napadení se projevuje zkadeřenými a různě zdeformovanými listy. Ochrana: Důležitá je preventivní ochrana mědnatými přípravky těsně před vyrašením nebo v době rašení. Postřik je možno v případě deštivého počasí po 14 dnech zopakovat Hraboši Jejich ožírání paty kmene a kořenů vede k odumření ovocného stromu. Ochrana: položením jedu nebo zaplynováním. Nejspolehlivější metodou je použití pasti..
|
Opylovací poměry |
Stromky neplodí hned po výsadbě. Délka bezsklizňové fáze je rozdílná a dá se jen těžko zevšeobecnit. Po 3 až 5 letech by už měly na stromku dozrát prvé vzorky. Příčinou malého výnosu může být chybějící správný opylovač, při úplném vynechání květů pak špatné hnojení. Vysvětlení příčin a pomoc lze poskytnout jen při znalosti daného konkrétního případu. Meruňky jsou samosprašné. Odrůda Veecot je částečně samosprašná.
|
Plané výhony |
Kresba: U jabloní, švestek, broskvoní, zřídka u hrušní, rostou plané výhony v oblasti kořenů. Na kmenech, zejména u třešní, vyrostlé plané výhony odstřihněte nůžkami nebo odřízneme nožem až u kmene. Může se stát, že podnož použitá k roubování vytvoří z kořenů nebo na kmeni plané výhony. Tyto musíme bezezbytku odstranit, u kořenových výhonů je tedy nutno odhrabat i trochu zeminy. |
Řez |
Kresba Cílem každé metody řezu je mimo jiné přivést slunce a vzduch k plodům. Tento požadavek splňuje tzv. dutá nebo kotlovitá koruna. Její další výhodou je, že se ji i laik snadno naučí. Používá se u jabloní, hrušní a švestek. Švestkám, meruňkám a třešním se daří také bez řezu, ale prosvětlování v několikaletém cyklu ulehčuje sklizeň a zlepšuje kvalitu plodů. Předpokladem pro úspěšný řez broskvoní a nektarinek jsou znalosti významu rozdílných druhů jejich výhonů pro možnou násadu plodů. Slabé, tzv. falešné" výhony s pouze jedním květním pupenem silně seřízneme, skutečně plodné pravé" výhony (to jsou ty se silným nasazením dvojitých pupenů) lehce zakrátíme. Tímto zakrácením se zvětší velikost plodů a zlepší jejich chuť, rovněž se zvýší i tvorba pravých plodných výhonů v nadcházejícím roce. Správné metodě řezu se bohužel příliš často připisuje přehnaný význam pro výši sklizně. Daleko významnější je držet se jednou zvolené metody. Špatný nebo v metodě se měnící řez vede ve srovnání s neřezanými stromy k menším sklizním. Doba řezu. Jádroviny a bobuloviny řežeme v době vegetačního klidu. Peckoviny v předjaří až do doby květu. Ovocná stěna se řeže na tzv. krátké dřevo. Po výsadbě upevníme zákrsky do stěny. V únoru všechny nově vyhnané výhony seřízneme až na 3 cm vzdálenost od kmene. Ořešáky se pouze prosvětlují. To se provádí v květnu. |
Všeobecný text |
Kresba : Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou. Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna. |
Výsadba |
Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme. Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jamy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení. Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3 - 5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40 - 60 cm, čtvrtkmene 80 - 110 cm, polokmene 130 - 150 cm a vysokokmene 170 - 190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5 - 6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme.Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry : Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti - obávané chorobě jádrovin.Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu. |
Vzdálenost rostlin |
ořešák vlašský 10 - 15 m vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6 - 8 m zákrsky 4 - 5 m vřetenové zákrsky 2 - 3 m vřetena (svislé kordóny) 1 - 1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3 - 5 m.
|
Zavlažování |
Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Později pak v případě nutnosti v červnu, aby se zabránilo přísušku.
|
Zimní ochrana |
Ovocné stromy nepotřebují zpravidla žádnou zimní ochranu. V oblastech, ve kterých je pro ovoce normálně příliš chladno, je můžeme vysazovat do chráněných míst na jižní straně jako kordony. Dodatečně můžeme přes výhony věšet chvojí.
|