Čokoládové víno

Popínavé rostliny nejlépe vysazujeme na jaře nebo na podzim, kdy je půda dostatečně vlhká a rostliny mohou dobře zakořenit. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i v dalších obdobích, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo příliš suchá a horká. Teplomilné druhy vysazujeme ven až po odeznění nebezpečí pozdních mrazů.

V prvním roce po výsadbě není obvykle nutné intenzivní hnojení. Jakmile rostliny dobře zakoření, přihnojujeme na jaře a v první polovině léta podle nároků konkrétního druhu. Vhodné je vyvážené hnojivo nebo kompost. U popínavých rostlin pěstovaných pro květy se vyvarujeme nadbytku dusíku, který podporuje bujný růst listů na úkor kvetení. V nádobách je potřeba přihnojovat pravidelněji.

Popínavé rostliny nemají jednu společnou skupinu škůdců ani chorob. V závislosti na druhu se mohou objevit například mšice, svilušky, slimáci a plzáci nebo houbové choroby. Důležitá je vzdušná poloha, nepřehnojování a správná zálivka. U plaménků sledujeme zejména vadnutí a poškození listů, u hustě rostoucích popínavek může problém zvyšovat nedostatečné proudění vzduchu. Napadené části odstraníme a při nutnosti ošetření použijeme přípravek registrovaný pro danou rostlinu a škůdce či chorobu.

Řez se vždy řídí konkrétním druhem a dobou jeho kvetení. Popínavé rostliny kvetoucí na loňském dřevě obvykle řežeme po odkvětu, zatímco druhy kvetoucí na letošních výhonech se často řežou koncem zimy nebo brzy na jaře. U plaménků rozlišujeme tři základní skupiny řezu: raně kvetoucí druhy se řežou po odkvětu, velkokvěté plaménky obvykle lehce v předjaří a po první vlně kvetení a pozdně kvetoucí skupina se seřezává silněji koncem zimy nebo začátkem jara. Nově vysazené popínavky je vhodné podle druhu a stavu rostliny zapěstovat řezem a následně pravidelně vyvazovat. Přerostlé rostliny upravujeme postupně podle jejich druhu a způsobu růstu.

Popínavé rostliny rychle ozelení pergoly, treláže, ploty i stěny a umožňují využít prostor také ve výšce. Jednotlivé druhy se však výrazně liší způsobem růstu. Některé se ovíjejí nebo vyžadují vyvazování, jiné se samy přichycují úponky, přísavnými destičkami nebo příčepivými kořínky. Před výsadbou proto vždy připravíme odpovídající oporu a počítáme s konečnou velikostí rostliny. Velmi bujné druhy mohou během několika let výrazně přerůst vymezený prostor.

Před výsadbou připravíme půdu do dostatečné šířky a odstraníme plevel i případnou stavební suť. U rostlin vysazovaných u domu počítáme s tím, že půda v blízkosti stěny může být výrazně sušší. Výsadbovou jamku připravíme dostatečně širokou, ale rostlinu vysadíme do stejné hloubky, v jaké rostla v nádobě. Poškozené kořeny odstraníme, zdravý kořenový bal zbytečně nerozrušujeme. Opory, treláže, dráty nebo pergolu je vhodné připravit ještě před výsadbou. Samopnoucí druhy, například přísavník nebo břečťan, se mohou přichytávat samy, ostatní druhy pravidelně vyvazujeme k opoře. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijeme a půdu můžeme zakrýt vrstvou organického mulče. U plaménků je vhodné udržovat kořeny v chladu a zastínit půdu u paty rostliny.

Řada popínavých rostlin, zejména kompaktnější plaménky, je vhodná také do nádob. Zvolíme dostatečně velkou a stabilní nádobu s otvory pro odtok vody; u plaménků je vhodná nádoba alespoň 45 cm široká a hluboká. Použijeme kvalitní, dobře propustný substrát. Silná vrstva štěrku na dně není nutná. Rostlina musí mít odpovídající oporu, například treláž nebo obelisk. V nádobě kontrolujeme vlhkost častěji než u rostlin vysazených v záhonu, ale nepřeléváme. Během vegetace pravidelně přihnojujeme podle nároků konkrétního druhu. V zimě chráníme kořenový bal nádoby před silným promrznutím; u citlivých druhů je vhodné zimování na chráněném, chladném a světlém místě.

Obvykle 1 až 2 metry, ale výsledná vzdálenost závisí především na druhu, jeho rychlosti růstu a konečné šířce. Menší a pomaleji rostoucí popínavky můžeme vysadit blíže, velmi bujné druhy potřebují více prostoru. U rostlin určených k pokrytí pergoly nebo větší stěny počítáme s jejich konečnou velikostí, nikoli pouze s velikostí při nákupu.

Po výsadbě zaléváme pravidelně, aby rostliny dobře zakořenily. Zvýšenou pozornost vyžadují zejména rostliny u domovních zdí, kde bývá půda ve srážkovém stínu, a rostliny v nádobách. Později zaléváme podle počasí, půdních podmínek a nároků konkrétního druhu. V horkém a suchém období potřebují vodu také vzrostlé popínavky, zejména pokud vytvářejí velké množství listů a květů. Pravidelná hlubší zálivka je vhodnější než krátké každodenní kropení povrchu.

Zimní odolnost se u popínavých rostlin výrazně liší podle druhu. Mrazuvzdorné druhy vysazené v záhonu obvykle nepotřebují plošné zakrytí, mladým rostlinám však může prospět lehká ochrana kořenů mulčem. Citlivější druhy chráníme podle jejich nároků a teplomilné rostliny přenášíme před příchodem mrazů do chráněného prostoru. Rostliny v nádobách jsou vůči promrznutí kořenového balu citlivější a nádoby proto na zimu izolujeme nebo umístíme na chráněné místo. U plaménků je důležité především chránit kořenovou zónu před vysycháním a silnými výkyvy teplot.

Potřebují všechny popínavé rostliny oporu?
Ne. Některé druhy se samy přichycují k podkladu, například přísavník nebo břečťan. Ovíjivé a úponkaté rostliny, například mnoho plaménků, potřebují vhodnou konstrukci nebo vyvazování.

Kdy se popínavé rostliny stříhají?
Záleží na druhu a době kvetení. Rostliny kvetoucí na loňských výhonech se obvykle řežou po odkvětu, zatímco druhy kvetoucí na nových výhonech většinou koncem zimy nebo na jaře.

Jak správně řezat plamének?
Plaménky se dělí do tří skupin řezu. U raně kvetoucích druhů se řez provádí po odkvětu, u velkokvětých plaménků se zachovává část staršího dřeva a pozdně kvetoucí skupina se řeže silněji koncem zimy nebo začátkem jara.

Je možné pěstovat popínavé rostliny v nádobě?
Ano. Vhodné jsou zejména kompaktnější druhy a odrůdy. Potřebují dostatečně velkou stabilní nádobu, kvalitní substrát, pravidelnou zálivku a vhodnou oporu. V zimě je nutné chránit kořenový bal před silným promrznutím.

Proč popínavá rostlina u domu rychle vysychá?
Stěna může vytvářet srážkový stín a zároveň půdu zahřívat. Proto rostlinu po výsadbě pravidelně kontrolujeme a v suchém období zaléváme důkladněji.

Je břečťan vhodný na každou stěnu?
Břečťan se dokáže velmi rychle rozrůst a jeho příchytné orgány mohou pronikat do spár nebo poškozených částí konstrukce. Proto před jeho výsadbou zkontrolujeme stav stěny a počítáme s pravidelným udržovacím řezem.

Proč plamének někdy dobře roste, ale málo kvete?
Příčinou může být příliš stinné stanoviště, nevhodný řez, nadbytek dusíku nebo nedostatek vláhy. Plamének potřebuje dostatek světla pro nadzemní část, ale jeho kořeny mají rády chladnější půdu.