Choroby F-K

Fusariové vadnutí aster
Fusarium oxysporum f. sp. callistephi

Nejnebezpečnější choroba tzv. čínských aster. Tato choroba se vyznačuje zčernalými kořenovými krčky, za vlhkého počasí s narůžovělým povlakem houby. Na průřezu jsou u stonků patrné zčernalé cévní svazky. Rostliny chřadnou, žloutnou jim listy, vadnou a odumírají (od spodních směrem nahoru). Nejcitlivější jsou mladé rostlinky nebo rostliny v plném květu. Některé rostliny mohou uhynout už během jednoho dne u jiných může být průběh dlouhý a pozvolný. Preventivně je vhodné pěstební substráty zalít přípravkem Fundazol 50 WP. Toto ošetření se doporučuje zopakovat i přibližně 1 až 2 týdny po výsadbě na venkovní stanoviště. Původce choroby je běžnou součástí půdní mikroflóry. Přežívá na odumřelých zbytcích napadených rostlin. Přenos je možný i infikovaným osivem (z napadených porostů). Za vegetace se choroba šíří větrem, deštěm, zálivkou, hmyzem a zeminou. Ideální podmínky jsou při vyšší teplotě půdy a přehnojení dusíkem.

Elsinoe veneta
Elsinoe veneta

Tato choroba nemá český název, jedná se o konidiové stádium Gloeosporium necator. Při napadení se na listech a řapících objevují drobné, tmavě červené skvrnky s bělavými vypadávajícími středy. Na prutech se objevují načervenalé až fialové skvrny, které jsou vystouplé a postupně splývají. Ve druhém roce po infekci se na plodných prutech vytváří rakovinné rány z nichž se houba dále šíří. Ochrana je obdobná jako u houbové metlovitosti maliníku - výběr vhodného stanoviště a okamžité odstraňování napadených výhonů, nejlépe však celých keřů. Pokud chcete využít chemické ošetření, pak se nabízí řešení aplikace měďnatých či sirných přípraků. Využít lze i přípravky manzoceb a captan. Konkrétní přípravky - Kuprikol 50, Sulikol K, Dithane M 45, Novozir MN 80, Orthocid 50.

Hniloba vlašského ořešáku
Pseudomonas junglandis

Tato choroba ve vlhkých letech znehodnocuj plody ořešáku. Na oplodí se objevují černé vpadlé skvrny různého rozsahu, při časné infekci může být zasažené i jádro. Choroba postihuje i pupeny, listy, květenství a výhony. Baktérie se šíří deštěm a hmyzem. Proti bakteriovým chorobám je nejúčinější důsledná mechanická ochrana. Především to je odřezávání a ničení nemocných větví, popř. celých rostlin. U ořešáku je třeba otrhávat napadené listy, plody a výhony. Z chemických přípravků je možné použít Kuprikol 50 před květem a po květu.

Hnědnutí a odumírání větví thují
Didymascella thujina, Kabatina thujae nebo Argyresthia thuiella

Hnědnutí a odumírání větví thují mohou způsobovat čtyři různé příčiny. Je-li na výhonech patrná činnost škůdců (vyhlodané drobné otvory), je rostlina napadena molovkou thujovou, tyto příznaky jsou patrné zhruba od srpna. Dále mohou tato poškození způsobovat dvě různé houby Kabatina Thujae a Didymascella thujina. Jejich napadení je patrné až od konce léta a na odumřelých výhonech jsou patrné malé černé plodničky, popřípadě naduřelé polštářkovité plodnice. Poslední možností je působení sucha a blízkosti posypové soli. Houby se šíří při nedostatku hořčíku a vápníku, chorobám napomáhá i příliš hustý porost. Nazelenalé larvy molovky thujové přezimují v lístcích rostlin. Vajíčka kladou v polovině června. Proti houbovým chorobám ošetřujeme od konce května postřiky přípravkem Dithane DG, opakujeme třikrát po 2 až 3 týdnech. Molovku thujovou hubíme přípravkem Decis Flow 2,5 ve druhé polovině června.

Hnědnutí listů meruněk
Gnomonia erythrostoma

Jedná se o jednu z nejzávažnějších chorob vyskytujících se na meruňkách. Projevem této choroby je předčasné opadávání listů a zhoršená kvalita i množství plodů. Působením této choroby je ovlivněna i diferenciace květních pupenů a vyzrávání dřeva. Houba přezimuje ve spadaných listech, kde se vyvíjejí plodnice, askospory dozrávají 2-3 týdny po odkvětu meruňky a k jejich uvolňování dochází při ovlhčení listů (déšť) v průběhu 3-5 týdnů. Tyto askospory jsou jediným zdrojem šíření infekce. V červnu až červenci tak můžete zjistit příznaky choroby: zvětšující se žlutozelené skvrny následně od středu hnědnou a list se později zkroutí a odpadne. K ochraně před touto chorobou patří především dokonalá likvidace veškerých spadaných napadených listů. Chemické ošetření je vhodné provádět přípravkem Baycor 25 WP, Syllit 65 W či Novozir N 80. První ošetření provádějte 2-3 týdny po odkvětu, následující 3 ošetření v intervalech 10-14 dnů.

Hniloba jahodníku

Tato nemoc způsobuje u plodů hnědnutí, a posléze žloutnutí a zasychání. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších a nejzávažnějších houbových onemocnění. Vývoj této choroby umožňuje větší vlhkost, nedostatek minerálů v zemině a husté listoví. Napadány jsou většinou buď přerostlé nebo dusíkem přehnojené rostliny. K ochraně je možné použít přípravky Euparen Multi, Mythos 30 SC nebo Rovral Flo. S ošetřením je třeba začít včas. První postřik by měl být použit v době, kdy jahodník začíná kvést (2 až 5 procent kvetoucích rostlin) a druhý opakujeme po sedmi dnech.

Houbová metlovitost maliníku
Didymella applanata

Tato choroba se vyskytuje především u rostlin vysazených v podmínkách nevhodných pro pěstování této rostliny (příliš suché prostředí, oslunění, alkalická půda). Na rostlině se začnou objevovat hnědočervené popř. fialové fleky (v blízkosti pupenů), kůra napadených rostlin začíná praskat a výhony odumírají. Může se stát, že v dalším roce obrazí některé keře z adventivních kořenů a vzniká tzv. metlovitost. Zárodky houbové choroby přezimují v napadených výhonech. Ochranu proti této chorobě lze zajišťovat výběrem vhodného stanoviště, dále okamžitým odstraňováním napadených výhonů, nejlépe však celých keřů. Pokud chcete využít chemické ošetření, pak se nabízí řešení aplikace měďnatých či sirných přípraků. Využít lze i přípravky manzoceb a captan. Konkrétní přípravky - Kuprikol 50, Sulikol K, Dithane M 45, Novozir MN 80, Orthocid 50.

Houbové choroby česneku
komplex mikroskopických parazitických hub

Choroby česneku způsobuje komplex několika hub. Jsou to především Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách i houba Helmithosporium allii. V průběhu vegetace se napadení projeví žloutnutím listů, redukcí kořenů a poškozením podpučí, což způsobuje postupné vadnutí a následné odumírání rostlin. Dojde-li k napadení při skladování rostliny trouchniví - jednotlivé stroužky nekrotizují, sesychají a nakonec vyschne celá cibule. Povlak hub je dobře vidět při průřezu cibulemi, je narůžovělý, bílý, modrozelený či světle šedý. K preventivním ošetřením patří především moření stroužků před výsadbou přípravkem Rovral Flo. Nachystaný mořící přípravek je nutno použít v nejkratší možné době (nelze jej použít až druhý den) a nelze jej použít vícekrát. Použitý přípravek je vhodné nalít na osázenou plochu česneku. Moříte-li i proti háďátku, proveďte nejprve oštření v Sulce a až poté odděleně prevenci proti houbovým chorobám. Infekce se většinou šíří z napadených stroužků použitých na sadbu, ze zamořené půdy či z posklizňových zbytků napadených rostlin. Výskyt je většinou v těžkých a zamokřených půdách za teplého a deštivého počasí.

Houbové choroby mečíků
komplex hub

Moření hlíz před výsadbou je nejideálnějším způsobem ochrany mečíků. Připravenou mořící jíchu nelze použít druhý den. Při opakovaném použití se objem doplňuje na původní množství dvojnásobnou koncentrací. K moření používáme přípravek Rovral Flo. Na mečících se různými způsoby šíří větší množství houbových chorob. Botrytis gladiolorum způsobuje v místech vegetačních vrcholů rostlin na hlízách hluboké skvrny. Na listech jsou skvrny světlé, černohnědé, zpočátku drobné a následně se protahují. Květy mají sklovité skvrny. Fusarium oxysporum f. sp. gladioli se projevuje slabším růstem, žloutnutím listů od špiček a následným odumíráním rostlin. Na hlízách způsobuje tmavé propadlé okrouhlé skvrny. Na průřezu hlízou jsou velmi patrné tmavé cévní svazky. Stromatinia gladioli má obdobné příznaky, avšak na bázích listů se objevují drobná černá tělíska. Septoria gladioli má obdobné skvrny na hlízách, na listech se však objevují okrouhlé 5 mm velké černě lemované skvrny se stejně zbarvenými drobnými plodničkami. Škodí především na mladých rostlinách vypěstovaných z brutů. Penicillium gladioli vytváří skvrny s modrozeleným plísňovým povlakem a to především na oslabených či poškozených rostlinách.

Chorobné zavadání klematisu

Nejčastější a nejzávažnější choroba klematisů projevující se z počátku svěšenými listy a květy. Následně zvadnou i zhnědnou celé rostliny. Příčinou je houba pronikající do rostliny přímo z povrchu půdy. Ucpává a blokuje vodivá pletiva, čímž zapříčiní úhyn rostliny. Při této hrozivě vypadající chorobě je možné rostlinu zachránit. Důležité je odstranit všechny postižené části. Nejjistější je odstranit celý stonek až u země. V žádném případě odstraněné části nekompostujte, ale bezpečně zlikvidujte. Pakliže je rostlina vysazena dostatečně hluboko a v dobrých podmínkách, vyžene nové výhony, mnohdy však až v následujícím roce. Rostlině dopřejte tekuté hnojivo z mořských řas. Choroba se přenáší v teplejším letním počasí a do rostlin se dostává většinou vzduchem. Tato choroba je v našich podmínkách velmi častá a žádná speciální ochrana proti ní neexistuje. Jedinou bezpečnou prevencí je dokonalé dodržování podmínek pro pěstování klematisů. Při častějším napadení je třeba každý měsíc nasadit chemické ošetření fungicidy.

Choroby kořenového systému ovocných dřevin 

Jedná se o skupinu chorob s jejichž výzkumem se započalo v nedávné minulosti. Patří sem například choroby rodu Phytophtora, Verticillium, Roesleria pallida, Roesleria hypogaea či Rosellinia necatrix (původně sledovaná pouze u vinné révy). Všechny tyto choroby aktivně parazitují na kořenech napadených stromů. Chemická ošetření většinou nepřinášejí kýžené výsledky, takže jedinou účinnou možností je dodržování preventivních opatření. Tento fakt je dán především díky vlastnosti těchto chorob, umožňující jim přežívat v zemině na stanovišti i několik let po likvidaci postiženého stromu. Preventivní opatření jsou následující: Jednotlivé ovocné odrůdy vysazujte pouze v klimatických a půdních podmínkách odpovídajících jednotlivým rostlinám. V případě ohrožených oblastí, vysazujte pouze odolnější odrůdy na patřičně odolných podnožích. Řez u peckovin neprovádějte v zimním období ale krátce po sklizni. Větší řezné rány je třeba dezinfikovat. Dále je třeba řádně ošetřit i další poškození jako různá poranění či trhliny zůsobené působením mrazu. Včasné ošetření patřičnými prostředky je vždy nejjistější. Lze použít stromové balsámy, štěpařské vosky, přípravky Valsa Wax, Funaben 3 či Santar SM. Dále se často využívá roztok modré skalice, směs latexu s fungicidy (vysoká koncentrace 1-2%), popřípadě i našimi předky využívaný způsob ošetření jílem smíšeným s kravincem. Řez a tvarování korun by mělo být prováděno tak, aby stromy nebyly ohroženy případným vylamováním větví. Další ochrana se týká zamezení poškození stromku okusem zvěře (fólie, pletiva atd.), či snížení možnosti vzniku mrazových desek a trhlin, především u peckovin (bílení kmenů). V případě poškození rostliny houbovými chorobami je třeba co nejrychleji likvidovat postižené části, popř. celé rostliny, dále pak odklidit všechny odřezané části z blízkosti dřeviny. Veškeré napadené dřevo je nejlepší po odstranění z rostliny spálit. Stejně tak i napadené listí, ve kterém by také mohli přečkávat zárodky houbové choroby.

Kadeřavost broskvoně
Taphrina deformans

Tato choroba je velmi častá v našich podnebních podmínkách, infikovány jsou většinou ovlhčené listy při teplotách kolem 20 °C. Díky velkému rozšíření této choroby u nás, je na současném trhu k dostání i několik přípravků k ošetření postižených stromků. Velmi důležitý je termín ošetření. Teoreticky je možné ošetřovat kdykoliv od opadu listů na podzim do doby, kdy začínají rašit vrcholové pupeny. Samozřejmě, že za mrazivého počasí není možné ošetření provádět. V této době použijte měďnatý přípravek Champion 50 WP. Osvědčuje se jedno ošetření před příchodem zimy a jedno nebo dvě ošetření v době rašení vrcholových pupenů. Kromě tohoto přípravku jsou vhodné i Delan 700 WG, Dithane DG, Sulka či Syllit 65. Jakékoli ošetření pozdější než v době květu je zcela neúčinné.

Krčková hniloba ovocných dřevin

Tato choroba často nazývaná i jako límcová choroba ovocných dřevin má svůj původ v působení houby Phytophtora cactorum. Tato choroba se výrazně vyskytuje především na kořenových krčcích jabloní, ale byla již zjištěna i na třešních a višních. rychlost posupu hniloby je závislá především na citlivosti jednotlivých druhů podnoží a samozřejmě také na půdních podmínkách (těžké půdy, vlhké půdy apod.) Citlivější podnože jsou MM 104, MM 106, M 7 a u třešní a višní pak Prunus mahaleb oproti odolnější P.avium. Učinné chemické ošetření nelze využít, proto jako jediný možný způsob boje s touto chorobou jsou preventivní opatření a ošetření, která snižují případnou možnost napadení rostliny touto chorobou. Preventivní opatření jsou následující: Jednotlivé ovocné odrůdy vysazujte pouze v klimatických a půdních podmínkách odpovídajících jednotlivým rostlinám. V případě ohrožených oblastí, vysazujte pouze odolnější odrůdy na patřičně odolných podnožích. Řez u peckovin neprovádějte v zimním období ale krátce po sklizni. Větší řezné rány je třeba dezinfikovat. Dále je třeba řádně ošetřit i další poškození jako jsou různá poranění či trhliny zůsobené působením mrazu. Včasné ošetření patřičnými prostředky je vždy nejjistější. Lze použít stromové balzámy, štěpařské vosky, přípravky Valsa Wax, Funaben 3 či Santar SM. Dále se často využívá roztok modré skalice, směs latexu s fungicidy (vysoká koncentrace 1-2%), popřípadě i našimi předky využívaný způsob ošetření jílem smíšeným s kravincem. Řez a tvarování korun by mělo být prováděno tak, aby stromy nebyly ohroženy případným vylamováním větví. Další ochrana se týká zamezení poškození stromku okusem zvěře (fólie, pletiva atd.), či snížení možnosti vzniku mrazových desek a trhlin, především u peckovin (bílení kmenů). V případě poškození rostliny houbovými chorobami je třeba co nejrychleji likvidovat postižené části, popř. celé rostliny, dále pak odklidit všechny odřezané části z blízkosti dřeviny. Veškeré napadené dřevo je nejlepší po odstranění z rostliny spálit. Stejně tak i napadené listí, ve kterém by také mohli přečkávat zárodky houbové choroby.

Krčková hniloba cibule
Botrytis allii

Nejčastější skládková hniloba kuchyňské cibule, v jejím průběhu jsou cibule nejprve od vrcholů napadány hnilobou, následkem toho suknice cibulí měknou a hnědnou. Napadené cibule předčasně raší, mumifikovatí či hnijí, na jejich povrchu se objevují jemné hnědošedé povlaky hub později i plochá černá tělíska. První příznaky se mohou vyskytovat již při sklizni. Před setím sazečky či šalotky namoříme v přípravku Fundazol 50 WP. Suchý způsob moření se provádí protřepáním sazečky v nadbytku přípravku a přebytek se odstraní. Mokrý způsob probíhá namáčením sazečky v suspenzi přípravku po dobu asi 20 minut. Choroba se šíří napadenými sazečkami, semeny, posklizňovými zbytky napadených rostlin, za vegetace se šíří bezpříznakově. Ideální podmínky pro vznik a šíření choroby jsou za deštivého a chladnějšího počasí koncem vegetace, při nevhodném zavlažování, při přehnojení dusíkem, nevhodnou sklizní, mechanickými poraněními rostlin a nevhodným skladováním. Nejčastěji jsou napadené cibule vypěstované ze sazečky a především odrůdy neštiplavé a běloslupké.

Křenčení jablek a korkovatění dužniny

Fiziologická choroba způsobená u jabloní nedostatkem boru. Na povrchu plodů se vyskytují zelené skvrny a v dužnině se objevují hnědé skvrny. Stromy u nichž je možné předpokládat nedostatek boru, či se toto postižení již projevilo, je třeba podporovat ve výživě postřikem 0,5% až 1% roztokem Boraxu.