Brslen pestrolistý

Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.

Na jaře použijeme plné minerální vícesložkové hnojivo, které rozházíme po ploše a je-li to možné lehce zapracujeme do půdy.

Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.

Kresba 1: Řez vřesovce (Erica carnea v sortách) a v létě kvetoucího vřesu (Calluna).



Kresba 2: Řez silně rostoucích půdopokryvných rostlin se zástupci jako skalník (Cotoneaster) a zimolez (Lonicera)



Kresba 3: Řez třezalky kalíškaté (Hypericum calycinum)



Půdopokryvné růže se mohou na jaře zakrátit jednotně asi na 20 cm.

Půdopokryvné rostliny se v řezu odlišují od vzpřímeně rostoucích dřevin. Vřesovec (Erica carnea v sortách) a v létě kvetoucí vřes (Calluna) se lehkým sestřihem vzhůru vyrážejících květních výhonů (v přírodě toto z větší části obstarají ovce) povzbudí ke zvýšené tvorbě nových květních výhonů a k hustějšímu růstu zcela zakrývajícímu půdu. Doba: vřesovce ihned po jejich odkvětu (asi v dubnu), vřesy na konci zimy. Skupina silně rostoucích půdopokryvných rostlin se zástupci jako skalník (Cotoneaster) nebo zimolez (Lonicera) může na dobrých půdách dosáhnout až "rušivých" výšek. Výškový vzrůst se nechá i v malých zahradách udržet v mezích, jestliže se v červenci vyřežou vzpřímeně narostlé jarní výhony. U třezalky kalíškaté (Hypericum calycinum) by se měly před vyrašením nových výhonů vyřezat nahoru vyrážející špičky loňských, ale jen nevzhledných, výhonů (důležitá ochrana přes zimu). Půdopokryvné rostliny vyžadující jen malý řez: tlustonitník (Pachysandra), libavka (Gaultheria), břečťan popínavý (Hedera helix).

Ve zdravé zahradě není vůbec vidět půda. Kam dopadají světelné paprsky, tam se rozpadá humus. V přírodě přejímají funkci půdního pokryvu rostliny z lidského pohledu nazývané plevel. Kdo plevel nemiluje, měl by pěstovat půdopokryvné rostliny. Ne však každý rostlinný druh s plazivým růstem se hodí k podsadbě dřevin a bohužel nacházíme častěji špatné než dobré příklady. Volba správných rostlinných společenstev vyžaduje znalost životních nároků jednotlivých druhů. Tyto informace poskytne jen opravdu zkušený zahradník. Předpokladem je ale půda zbavená kořenů plevelů. Funkční podsadby jsou korunou péče o půdu: zabraňují vysoušení půdy, odtékání vody při silnějších srážkách, zabahnění půdy, kypří ji svými kořeny, dodávají jí humus, zabezpečují vyrovnanou půdní vlhkost a teplotu a tím vytvářejí půdním organismům lepší životní podmínky. Zmenšují škody vzniklé mrazem a suchem. Mnohé z nich zachytávají opadané listí, které tak po zahradě nepoletuje a ani opticky neruší. Tedy podsadby snižují náklady na péči a zvyšují pomyslnou i reálnou hodnotu zahrady. Volbou vhodných společenstev keřů a jejich podsadeb se automaticky vyřeší mnoho problémů spojených s péčí o zahradu. Půdopokryvné růže: Tyto růže byly vyšlechtěny ke svému specifickému účelu. Jsou trsnaté a široce rostoucí. Jejich olistění je velmi zdravé a odolné. Půda by se měla předem překopat a zkypřit. Na půdu před překopáním nasypeme 5 cm kompostu, který do ní zapracujeme. Rostliny vyjmeme z kontejneru a sázíme v odstupu asi 45 x 45 cm. Pak je silně zalijeme. Výhodné je po výsadbě půdu pokrýt 5 cm vrstvou mulčovací kůry.

Plochu pro výsadbu před osázením dobře přeryjeme, nakypříme a zbavíme plevelů. U silně zaplevelených ploch nejprve provedeme postřik proti plevelům - nejlépe takovým přípravkem, který působí na listovou plochu plevelů a nepoškozuje půdu (např. Roundup). Opatrně - abychom nezasáhli rostliny, které mají zůstat! Asi po 14 dnech, kdy se účinek přípravku projeví, odumřelý plevel odstraníme. Nyní půdu přeryjeme a nakypříme. Půdopokryvné rostliny se nejčastěji dodávají v kontejnerech. Ty položíme na plochu ve správném sponu tak, aby byly rostliny rovnoměrně rozděleny po celé ploše. Nyní rostliny vyjmeme z kontejnerů a vsadíme je tak hluboko, jako je kontejner a půdu okolo nich pevně přišlápneme. Trvá asi 2 roky než plocha zaroste a půda není viditelná.Abychom v této době zabránili růstu plevele, pokryjeme půdu asi 5 - 10 cm vrstvou mulčovací kůry. Mimo to mulčovací kůra zadržuje vlhkost.

Půdopokryvným rostlinám se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 10 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).

5 až 9 rostlin na m2

Jestliže půdopokryvné rostliny jednou zakoření, není potřeba v oblastech s normálními srážkami dodatečná závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.

Nejlepší zimní ochranou je pokrytí chvojím. Jutovinu nebo mulčovací kůru je také možné použít.

V zásadě nepotřebují půdopokryvné rostliny žádnou zimní ochranu. Případné zakrytí chvojím nemůže ale nikdy škodit. Zimní ochrana půdopokryvných růží: Tyto růže nepotřebují žádnou zimní ochranu. V polohách, které jsou velmi ohroženy mrazy, se může přes výhony položit chvojí.