Višeň 'Morela pozdní'

Prostokořenné třešně a višně vysazujeme nejlépe od podzimu do časného jara, dokud jsou ve vegetačním klidu a půda není zmrzlá nebo trvale přemokřená. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během delší části roku. Při výsadbě v teplém a suchém období je nutné věnovat zvýšenou pozornost zálivce.

Třešně a višně nemají při dobrém stanovišti potřebu nadměrného hnojení. Na jaře můžeme doplnit kolem stromu vyzrálý kompost nebo použít hnojivo pro ovocné dřeviny podle návodu výrobce. Vyhneme se nadbytku dusíku, který podporuje bujný růst výhonů a listů a může zhoršit vyzrávání dřeva. U stromů rostoucích v nádobách je vhodné přihnojování během vegetace pravidelně opakovat, protože mají omezený objem substrátu.

Třešně a višně mohou napadat především mšice, vrtule třešňová a další škůdci, z chorob pak například moniliová hniloba, skvrnitosti listů, bakteriální rakovina nebo odumírání větví. Základem ochrany je vzdušná koruna, vhodné stanoviště, správný řez a odstranění napadených nebo odumřelých částí. Chemickou ochranu není vhodné provádět podle pevného kalendáře bez ohledu na skutečný výskyt škůdce nebo choroby. Při použití přípravku vždy dodržujeme aktuální etiketu a ochrannou lhůtu. Zrající třešně je vhodné chránit také před ptáky, kteří mohou během krátké doby poškodit značnou část úrody.

U třešní je nutné rozlišovat samosprašné a cizosprašné odrůdy. U cizosprašných odrůd potřebujeme v době květu jinou kompatibilní odrůdu třešně, která kvete ve stejném nebo překrývajícím se období. Opylování zajišťují především včely a další opylující hmyz, proto je důležité nevysazovat strom na místo, kde je v době květu dlouhodobě nepříznivé počasí nebo kde je omezený přístup opylovačů.

Aktuální sortiment STARKL: Sunburst je samosprašná odrůda a může plodit i jako jediný strom. Carmen® potřebuje vhodného opylovače; STARKL uvádí například Hardy Giant nebo Kordia. U Těchlovanu® je vhodné počítat s cizím opylením, například odrůdou Hedelfingenská nebo Sam. U jednotlivých odrůd je vždy rozhodující překrytí doby kvetení a vzájemná kompatibilita.

V současné nabídce STARKL jsou také višně, z nichž řada je samosprašná. Například Pipacs je uváděna jako samosprašná. U konkrétní odrůdy je proto vždy vhodné řídit se jejími vlastnostmi, nikoli obecným pravidlem pro všechny třešně a višně.

Kresba: Pokud podnož vytvoří výhon pod místem štěpování, odstraníme jej co nejdříve a celý až u místa, odkud vyrůstá. U kořenových výhonů je potřeba podle jejich původu opatrně odhrnout půdu a odstranit výhon u jeho nasazení, nikoli jej pouze odstřihnout těsně nad povrchem.

Za planý výhon nepovažujeme každý nový výhon na kmeni. U roubovaných stromů odstraňujeme výhony vyrůstající z podnože pod místem štěpování. Výhony nad místem štěpování mohou být součástí koruny a odstraňujeme je pouze podle potřeby při tvarování a prosvětlování.

Kresba: U třešní a višní je vhodné volit řez podle stáří stromu, odrůdy a způsobu zapěstování koruny. Cílem je udržet vzdušnou a dobře osluněnou korunu, odstranit poškozené a nevhodně rostoucí větve a zároveň zachovat dostatek plodného dřeva.

U vzrostlých třešní provádíme hlavní řez nejlépe po sklizni, obvykle v létě. V tomto období se řezné rány dobře hojí a snižuje se riziko některých chorob, zejména stříbřitosti listů. Odstraňujeme především suché, poškozené, křížící se a dovnitř koruny rostoucí větve. Příliš bujně rostoucí větve můžeme podle potřeby zkrátit a korunu postupně prosvětlit.

Mladé stromky lze při zapěstování koruny tvarovat i na jaře. U nově vysazených stromků není vhodné provádět rozsáhlý řez bez znalosti požadovaného tvaru koruny. Důležitější než každoroční silné zkracování je pravidelný a promyšlený řez, při kterém postupně udržujeme vhodnou strukturu koruny.

Višně plodí z velké části na jednoletém dřevě, proto je u nich důležité při řezu zachovat dostatek mladých plodných výhonů. U třešní se významně uplatňuje také starší plodné dřevo. Způsob řezu proto vždy přizpůsobujeme konkrétní odrůdě a typu koruny.

Kresba: Třešně a višně patří mezi peckoviny a pro úspěšné pěstování potřebují především vhodné stanoviště a dostatek světla. Třešně prospívají nejlépe na teplém a plně slunném místě, višně snášejí i lehký polostín. Stanoviště by mělo být chráněné před silnými větry a pozdními jarními mrazy, které mohou poškodit květy.

Půda má být hlubší, živná a především dobře propustná. Třešně ani višně nesnášejí dlouhodobé zamokření. Při pěstování v trávníku je vhodné udržovat okolí kmene bez trávy a konkurenčních rostlin, zejména u mladých stromků.

Velikost stromu závisí nejen na odrůdě, ale především na použité podnoži a způsobu pěstování. V současném sortimentu STARKL jsou třešně a višně nabízeny na různých typech stromků, včetně polokmenů a menších forem vhodných pro menší zahrady nebo pěstování v nádobách. Podnož proto významně ovlivňuje výslednou velikost stromu, nároky na prostor i začátek plodnosti.

Třešně i višně lze pěstovat také v nádobách, vhodnější jsou však především méně vzrůstné odrůdy a podnože. Nádoba musí být dostatečně velká, stabilní a mít spolehlivý odtok přebytečné vody.

Kresba: Před výsadbou připravíme dostatečně širokou jámu, aby bylo možné kořeny volně rozprostřít. Dno jámy nakypříme. Pokud je půda chudá, můžeme zeminu z výsadbové jámy smíchat s vyzrálým kompostem. Do těžké nebo trvale zamokřené půdy třešně a višně nevysazujeme.

U stromků, které potřebují oporu, zatlučeme kůl před zasypáním jámy. Stromek upevníme pružným úvazkem tak, aby se kmen mohl mírně pohybovat a úvazek se nezařezával do kůry. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme.

Místo štěpování musí zůstat nad úrovní půdy. Kořenový krček nesmí být po výsadbě zasypán příliš hluboko. U kontejnerovaných stromků zbytečně nerozrušujeme kořenový bal; poškozené nebo odumřelé kořeny odstraníme, ale zdravé kořeny není nutné plošně zkracovat.

Po výsadbě můžeme okolí stromku zakrýt organickým mulčem. Mulč však nenahrnujeme přímo ke kmeni. U stromků vysazených do trávníku je vhodné ponechat kolem kmene volný prostor bez trávy, zejména v prvních letech po výsadbě.

Potřebná vzdálenost závisí především na odrůdě, podnoži a výsledné velikosti koruny. U běžných vzrůstnějších třešní počítáme s několika metry prostoru mezi stromy, zatímco menší podnože umožňují hustší výsadbu. Konkrétní vzdálenost proto není vhodné určovat pouze podle druhu třešeň nebo višeň. Při výsadbě více stromů ponecháme mezi korunami dostatek prostoru pro světlo, proudění vzduchu a pohodlnou sklizeň.

Největší potřebu zálivky mají nově vysazené stromy a rostliny pěstované v nádobách. Mladé třešně a višně v prvních letech při suchém počasí pravidelně zaléváme, aby dobře zakořenily. Starší stromy ve volné půdě jsou po zakořenění odolnější, ale při dlouhodobém suchu je vhodné je důkladně zalít, zejména v období růstu plodů.

Zaléváme ke kořenům a raději méně často a vydatněji než malými dávkami každý den. Půda by měla mezi jednotlivými zálivkami částečně proschnout a nesmí zůstat dlouhodobě podmáčená. U stromů pěstovaných u jižní stěny nebo v nádobách sledujeme vysychání půdy častěji.

Dobře zakořeněné třešně a višně jsou ve volné půdě zpravidla dostatečně mrazuvzdorné. Větší riziko představují pozdní jarní mrazy v době kvetení, které mohou poškodit květy a výrazně omezit úrodu. Proto je důležité vybírat chráněné stanoviště a u menších stromků lze při předpovědi mrazu použít vhodnou netkanou textilii, kterou přes den odstraníme, aby byl umožněn přístup opylujícímu hmyzu.

Mladé stromky v chladnějších oblastech můžeme před zimou chránit mulčem v okolí kořenů. U stromků v nádobách je nutné chránit především kořenový bal před promrznutím, protože kořeny v nádobě jsou vystaveny výrazně většímu chladu než kořeny stromů v půdě.

Třešně a višně sklízíme podle odrůdy od začátku léta. Plody necháváme na stromě plně vyzrát, protože po sklizni již nedozrávají stejným způsobem jako některé jiné druhy ovoce. Sklízíme za suchého počasí a plody šetrně oddělujeme, aby se zbytečně nepoškodily. U třešní je vhodné úrodu chránit před ptáky ještě před úplným vybarvením plodů. Nadbytečnou úrodu můžeme využít k přímé konzumaci i ke zpracování, například do kompotů, moučníků nebo marmelád.

Potřebuje třešeň opylovače?
Záleží na odrůdě. Některé moderní odrůdy jsou samosprašné, jiné potřebují vhodnou jinou odrůdu třešně k opylení. Například Sunburst je samosprašná, zatímco Carmen® potřebuje vhodného opylovače.

Jakého opylovače potřebuje Carmen®?
STARKL uvádí jako vhodné opylovače například Hardy Giant nebo Kordia. U cizosprašných odrůd je vždy důležité také překrytí doby kvetení.

Potřebují višně opylovače?
Mnoho višní je samosprašných, takže další strom není nezbytný. U konkrétní odrůdy je ale vhodné ověřit její vlastnosti, protože požadavky se mohou lišit.

Kdy se třešně a višně stříhají?
U vzrostlých stromů je hlavní řez vhodné provádět po sklizni, obvykle v létě. Mladé stromy lze při zapěstování koruny tvarovat také na jaře. Rozsah řezu přizpůsobujeme stáří, odrůdě a způsobu vedení.

Proč třešeň málo plodí?
Příčinou může být nedostatečné opylení, nevhodná odrůda pro dané stanoviště, poškození květů jarním mrazem, nedostatek vláhy v důležitém období nebo příliš bujný růst. U cizosprašných odrůd je nejdříve vhodné ověřit přítomnost kompatibilního opylovače.

Jak velká třešeň vyroste?
Výsledná velikost závisí především na odrůdě, podnoži a způsobu vedení. Proto je při nákupu důležité sledovat nejen název odrůdy, ale také typ stromku a použitou podnož.

Lze třešeň nebo višeň pěstovat v nádobě?
Ano, vhodnější jsou menší a méně vzrůstné formy. Potřebují dostatečně velkou stabilní nádobu, propustný substrát, pravidelnou zálivku a ochranu kořenového balu před silným promrznutím.

Proč opadávají malé plody třešní?
Část přirozeného opadu je běžná, ale výrazný opad může souviset například s nedostatečným opylením, suchem během vývoje plodů nebo nepříznivým počasím. Pomoci může správná zálivka, dobré opylení a vzdušná, přiměřeně zatížená koruna.

© Starkl zahradník spol. s r.o.