Vinná réva 'Arkádia'

Prostokořennou vinnou révu vysazujeme v době vegetačního klidu, nejlépe na podzim nebo brzy na jaře. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během delší části vegetační sezóny, pokud není půda zmrzlá nebo trvale přemokřená. Při jarní výsadbě je vhodné vysadit rostlinu co nejdříve, aby měla dostatek času dobře zakořenit před létem.

Vinná réva nemá při dobré půdě vysoké nároky na hnojení. Na jaře můžeme kolem rostliny doplnit kompost nebo použít hnojivo pro ovocné rostliny podle návodu výrobce. U bujně rostoucích rostlin se vyhneme nadbytku dusíku, který podporuje tvorbu listů a výhonů na úkor vyzrávání révy a tvorby kvalitní úrody. U rostlin pěstovaných v nádobách je potřeba pravidelnější přihnojování, protože mají omezený objem substrátu.

Odrůdy vhodné pro zahradní pěstování se mezi sebou liší odolností vůči houbovým chorobám. Vinná réva může být napadena především padlím, plísní révovou a šedou hnilobou. Základem ochrany je slunné a vzdušné stanoviště, správný řez a nepřehoustlý porost. U odrůd se zvýšenou odolností není vhodné provádět preventivní postřiky automaticky; zasahujeme podle skutečného výskytu choroby a konkrétní odrůdy. Poškození hroznů mohou způsobovat také vosy a ptáci.

Kresba: Vinná réva potřebuje pravidelný řez a vyvazování, jinak vytváří velké množství bujně rostoucích výhonů a méně kvalitní úrodu.

Réva plodí na letošních letorostech, které vyrůstají z loňského dřeva. Základní řez proto provádíme v období vegetačního klidu a jeho konkrétní podoba závisí na způsobu vedení révy. U běžného zahradního vedení ponecháváme vhodné plodné dřevo a ostatní, přebytečné nebo příliš staré výhony odstraňujeme. Řez je vhodné dokončit ještě před silným jarním prouděním mízy, protože pozdější řezy mohou výrazně krvácet. V místech s rizikem silných jarních mrazů lze hlavní řez mírně odložit, aby se později rašící rostlina méně vystavila poškození.

Během vegetace výhony průběžně vyvazujeme, zkracujeme příliš dlouhé letorosty a odstraňujeme výhony, které zbytečně zahušťují keř. Podle odrůdy a způsobu vedení je vhodné také omezit nadměrné množství hroznů, aby rostlina dokázala úrodu dobře vyživit a hrozny rovnoměrně dozrály.

Vinná réva potřebuje především dostatek slunce, tepla a chráněné stanoviště. Nejlépe se jí daří na jižní nebo jihozápadní straně zahrady, u teplé stěny nebo na jiném místě chráněném před studenými větry. Půda má být propustná, dobře provzdušněná a bez trvalého zamokření. Réva snese i sušší půdy, ale pro pravidelnou úrodu potřebuje v období sucha dostatek vláhy.

Vinná réva roste velmi bujně a potřebuje pevnou oporu. Lze ji vést po drátech, pergole, mříži nebo jiné stabilní konstrukci. Pravidelný řez a vyvazování jsou důležité nejen pro udržení požadovaného tvaru, ale také pro dobré oslunění listů a hroznů a jejich rovnoměrné dozrávání.

Vhodnost stanoviště a termín sklizně se liší podle odrůdy. V chladnějších oblastech vybíráme především rané a dostatečně odolné odrůdy a dopřejeme jim co nejteplejší chráněné místo.

Před výsadbou připravíme pevnou oporu, protože réva je dlouhověká a bujně rostoucí rostlina. Vhodné jsou slunné stěny, pergoly, mříže nebo konstrukce s vodorovně napnutými dráty. Výsadbová jáma má být dostatečně široká a hluboká pro pohodlné rozložení kořenů. Do chudé půdy můžeme při přípravě zapracovat vyzrálý kompost.

Rostlinu vysazujeme přibližně do stejné hloubky, v jaké rostla před výsadbou. Místo štěpování musí zůstat nad úrovní půdy. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme a povrch můžeme zakrýt vrstvou organického mulče, který však nesmí být nahrnut přímo ke kmínku.

U mladé rostliny ponecháme jeden vhodně postavený silný výhon pro vytvoření budoucího kmínku nebo hlavního ramene podle zvoleného způsobu vedení. Ostatní výhony lze podle potřeby odstranit, aby se energie rostliny soustředila do požadovaného tvaru.

Vinnou révu lze pěstovat také ve větší nádobě. Potřebuje kvalitní, propustný substrát a nádobu s dostatečnými odtokovými otvory. Drenážní vrstva ze štěrku na dně není nutná, pokud má nádoba správně řešený odtok vody; důležitější je zabránit dlouhodobému přemokření substrátu. Pro dlouhodobé pěstování volíme stabilní nádobu odpovídající velikosti rostliny a jejího kořenového systému.

Rostliny v nádobách mají během vegetace vyšší nároky na zálivku než réva vysazená ve volné půdě. Zaléváme podle počasí a vysychání substrátu, vždy důkladně, ale další zálivku necháme až po částečném proschnutí povrchu. Během vegetace pravidelně přihnojujeme hnojivem pro ovocné rostliny nebo plodící rostliny podle návodu výrobce.

Nádoba musí být na zimu dobře chráněna před promrznutím kořenového balu. V chladnějších oblastech je vhodné nádobu přemístit do chráněného prostoru nebo ji důkladně izolovat. Koruna a výhony potřebují zároveň dostatek světla a vzduchu.

Při běžném pěstování v řadě ponecháváme mezi rostlinami přibližně 1,5–2,5 m podle odrůdy a způsobu vedení. U bujně rostoucích odrůd nebo při vedení po pergole může být potřeba větší prostor. U révy vedené u stěny zohledníme také dostatečný odstup od konstrukce a možnost volného proudění vzduchu.

Nově vysazenou révu v prvním roce pravidelně zaléváme zejména za suchého počasí, aby dobře zakořenila. Starší rostliny vysazené ve volné půdě jsou poměrně odolné vůči suchu, ale v delším období bez srážek je vhodné je důkladně zalít. Zvýšenou pozornost věnujeme rostlinám u jižních stěn, kde může půda rychle vysychat, a révě pěstované v nádobách. Voda by neměla v půdě dlouhodobě stát.

Mnohé zahradní odrůdy vinné révy jsou dostatečně mrazuvzdorné, přesto může mladé rostliny poškodit silný mráz nebo prudké střídání teplot. V chladnějších oblastech můžeme kořenový prostor před zimou zakrýt vrstvou kompostu nebo jiné organické hmoty a mladou révu podle potřeby chránit vhodnou netkanou textilií či chvojím. Ochranu odstraňujeme na jaře včas, aby rostlina nezačala rašit pod krytem.

U révy pěstované v nádobách je potřeba chránit především kořenový bal, protože kořeny v nádobě promrzají výrazně snadněji než kořeny rostlin vysazených v půdě. V nádobě lze révu přezimovat na chráněném, chladném místě, kde nehrozí dlouhodobé promrznutí kořenového balu.

Termín sklizně závisí na odrůdě a průběhu počasí, u stolních odrůd zpravidla připadá na období od srpna do podzimu. Hrozny sklízíme až ve chvíli, kdy jsou skutečně zralé, sladké a chuťově vyvinuté. Po sklizni už stolní hrozny dále výrazně nedozrávají. Nejlepší je proto řídit se nejen zbarvením bobulí, ale především jejich chutí a zralostí typickou pro danou odrůdu.

Kde se vinné révě daří nejlépe?
Na teplém, slunném a chráněném stanovišti, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně zahrady. V chladnějších oblastech pomáhá teplá stěna nebo jiná ochrana před studenými větry.

Potřebuje vinná réva oporu?
Ano. Réva je bujně rostoucí popínavá rostlina a pro správný růst i úrodu potřebuje pevnou konstrukci, například dráty, mříž nebo pergolu.

Kdy se vinná réva stříhá?
Hlavní řez provádíme v období vegetačního klidu a podle způsobu vedení jej dokončíme před výrazným jarním prouděním mízy. Během vegetace révu dále vyvazujeme a zkracujeme nebo odstraňujeme nevhodně rostoucí letorosty.

Proč vinná réva po řezu „krvácí“?
Při řezu provedeném pozdě, kdy již začíná proudit míza, může z řezných ran vytékat míza. Proto je vhodné hlavní řez dokončit před rašením a silným jarním prouděním mízy.

Jak často vinnou révu zalévat?
Četnost zálivky závisí na půdě, počasí, stáří rostliny a stanovišti. Mladé rostliny zaléváme při suchu pravidelně, starší réva ve volné půdě bývá odolnější. Réva v nádobě potřebuje zálivku častěji.

Je nutné vinnou révu na zimu chránit?
U dobře vybraných mrazuvzdorných odrůd na vhodném stanovišti obvykle není nutná rozsáhlá zimní ochrana. Mladé rostliny a révu v chladnějších oblastech je však vhodné chránit podle místních podmínek. U rostlin v nádobách je nutné chránit kořeny před promrznutím.

Lze vinnou révu pěstovat v nádobě?
Ano. Potřebuje dostatečně velkou stabilní nádobu, propustný substrát, pravidelnou zálivku a přihnojování. Na zimu je důležité chránit kořenový bal před silným promrznutím.

Jak poznám, že jsou hrozny zralé?
Nejspolehlivějším vodítkem je chuť. Zralé stolní hrozny jsou sladké, šťavnaté a mají chuť typickou pro danou odrůdu. Jednotlivé odrůdy dozrávají v různých termínech.

© Starkl zahradník spol. s r.o.