Sasanky velkokvěté

Na podzim: vysazujeme především na jaře kvetoucí a mrazuvzdorné cibuloviny, jako jsou tulipány, narcisy, hyacinty, krokusy, sněženky, ladoňky nebo okrasné česneky. Na jaře: vysazujeme choulostivé letně kvetoucí cibuloviny a hlíznaté rostliny, například mečíky, jiřiny, begonie, frézie nebo dosny, které nesnášejí promrznutí půdy. Lilie a některé další mrazuvzdorné druhy lze vysazovat především na podzim, případně i na jaře. Konkrétní termín vždy přizpůsobíme druhu a aktuálnímu počasí.

Při výsadbě do dobře připravené půdy není nutné cibuloviny silně přihnojovat. Na jaře po vyrašení můžeme použít vyvážené hnojivo pro cibuloviny nebo kvetoucí rostliny. U trvalých cibulovin je důležité nepřehnojovat dusíkem, protože podporuje především bujný růst listů na úkor kvetení a vyzrávání cibulí. V nádobách je potřeba přihnojovat pravidelněji podle použitého substrátu a hnojiva.

Cibuloviny mohou napadat zejména hraboši, slimáci a plži, mšice nebo některé druhy cibulových škůdců. Tulipány a krokusy mohou poškozovat také hlodavci, zatímco lilie mohou napadat chřestovníčci lilioví. Základem ochrany je zdravý výsadbový materiál, vzdušné stanoviště a půda, která nezůstává dlouhodobě přemokřená. Proti hlodavcům lze citlivé cibule při výsadbě chránit sázecími košíky. Při výskytu chorob nebo škůdců zasahujeme podle konkrétního problému a vždy dodržujeme návod k použití přípravku.

Po odkvětu odstraníme odkvetlé květy a květní stonky, aby rostlina zbytečně nevytvářela semena. Listy však neseřezáváme, dokud samy nezačnou žloutnout a zasychat. Právě během této doby cibule nebo hlíza ukládá zásobní látky potřebné pro další sezonu. Zcela zaschlé listy potom můžeme odstranit. U rostlin pěstovaných na záhonech je vhodné počkat s úklidem listů až do jejich úplného zatažení, i když mezitím nemusí působit příliš dekorativně.

Cibuloviny a hlíznaté rostliny patří mezi nejjednodušší způsob, jak zahradu postupně rozzářit od konce zimy až do podzimu. Sněženky, talovíny a krokusy navazují na narcisy, hyacinty a tulipány, později kvetou lilie, okrasné česneky, mečíky, jiřiny, begonie a další druhy. Většině cibulovin vyhovuje slunné stanoviště a dobře propustná půda. Během vegetace potřebují dostatek vláhy, ale v období vegetačního klidu většina druhů lépe snáší sušší podmínky. Cibuloviny lze pěstovat také v nádobách, kde je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořeny, odtok přebytečné vody a pravidelnou péči. Při plánování výsadby je vhodné kombinovat druhy s různou dobou kvetení a sázet je do skupin, které působí přirozeněji a vytvoří výraznější barevný efekt.

Cibuloviny vysazujeme nejlépe do skupin stejného druhu nebo odrůdy. Cibule a hlízy sázíme špičkou nebo rašícím očkem vzhůru. Obecným pravidlem je výsadba do hloubky přibližně 2–3násobku výšky cibule, vždy však respektujeme požadavky konkrétního druhu. Větší cibule, například tulipány a narcisy, se obvykle vysazují hlouběji než drobné cibuloviny, jako jsou krokusy nebo sněženky. Půda má být kyprá, propustná a bez trvalého zamokření. Po podzimní výsadbě zaléváme podle půdní vlhkosti; při suchém počasí je vhodná zálivka, aby cibule před zimou dobře zakořenily. U jarně vysazovaných choulostivých druhů počkáme s výsadbou ven až na období, kdy již nehrozí silné mrazy.

Cibuloviny se velmi dobře hodí také do truhlíků, květináčů a dalších nádob. Použijeme kvalitní propustný substrát a nádobu s odtokovými otvory. Cibule můžeme sázet hustěji než na záhoně, zejména pokud počítáme s dekorativním efektem pouze pro jednu sezonu. Nádoba by však měla být dostatečně hluboká a stabilní. Na jaře kvetoucí cibuloviny umístíme ven na světlé až slunné místo a během růstu udržujeme substrát mírně vlhký. V nádobách substrát vysychá rychleji než na záhoně, proto je potřeba zálivku pravidelně kontrolovat.

Vzdálenost se řídí velikostí konkrétní cibule a požadovaným vzhledem výsadby. Obecně platí, že cibule potřebují mezi sebou alespoň přibližně dvojnásobek své vlastní šířky. Ve skupinových výsadbách můžeme jednotlivé cibule sázet hustěji, aby vznikl kompaktní barevný efekt. U vysokých druhů, například mečíků nebo velkých jiřin, ponecháváme více prostoru s ohledem na jejich vzrůst a potřebu cirkulace vzduchu.

Po výsadbě zalijeme podle aktuální vlhkosti půdy. Během růstu potřebují cibuloviny pravidelnou vláhu, zejména při suchém a teplém počasí. Důležitá je také zálivka po odkvětu, dokud listy přirozeně nezatáhnou, protože cibule v této době doplňuje zásoby pro další sezonu. Po zatažení listů zálivku postupně omezujeme. Půda však nikdy nemá zůstávat dlouhodobě přemokřená, protože nadbytek vody podporuje hnilobu cibulí a hlíz.

Mrazuvzdorné cibuloviny, například narcisy, tulipány, krokusy, sněženky nebo hyacinty, mohou při správné výsadbě většinou zůstat přes zimu v půdě. U citlivějších druhů může pomoci lehká vrstva mulče, zejména na velmi chladných nebo větrných stanovištích. Choulostivé cibuloviny a hlíznaté rostliny, například jiřiny, mečíky, begonie nebo některé dosny, je před příchodem silných mrazů nutné vyjmout ze země. Po zatažení listů hlízy vyjmeme, necháme oschnout, očistíme od zeminy a uložíme do suchého, chladného a bezmrazého prostoru. Během skladování pravidelně kontrolujeme jejich stav a poškozené nebo zahnívající části odstraníme. V nádobách jsou kořeny a cibule vystaveny mrazu více než v půdě, proto je vhodné nádoby chránit nebo přemístit na chráněné místo.

Kdy se sázejí cibuloviny?
Jarně kvetoucí cibuloviny, jako jsou tulipány, narcisy, krokusy a hyacinty, se většinou vysazují na podzim. Choulostivé letně kvetoucí cibuloviny a hlíznaté rostliny, například jiřiny nebo mečíky, se vysazují na jaře po odeznění rizika silných mrazů.

Jak hluboko se cibuloviny sázejí?
Obecným pravidlem je výsadba do hloubky přibližně 2–3násobku výšky cibule. Přesnou hloubku je vždy vhodné přizpůsobit konkrétnímu druhu a velikosti cibule.

Musí se cibuloviny po výsadbě zalévat?
Ano, pokud je půda suchá. V průběhu vegetace potřebují cibuloviny pravidelnou vláhu a po odkvětu je důležité ponechat jim dostatek vody až do přirozeného zatažení listů.

Kdy odstranit listy cibulovin?
Až po jejich přirozeném zežloutnutí a zatažení. Zelené listy po odkvětu nesekáme ani neodstraňujeme, protože cibule z nich získává zásobní látky pro další rok.

Mohou cibuloviny zůstat přes zimu v zemi?
Ano, mnoho jarních cibulovin je mrazuvzdorných a může zůstat na stanovišti několik let. Naopak jiřiny, mečíky, begonie a další choulostivé druhy je nutné před zimou vyjmout a uložit bez mrazu.

Jak ochránit cibule před hraboši?
Citlivé cibule lze při výsadbě umístit do pevných sázecích košíků. Pomoci může také volba druhů, které hlodavci poškozují méně, například narcisy.

Lze cibuloviny pěstovat v květináči?
Ano. V nádobách se velmi dobře pěstují například tulipány, narcisy, hyacinty, krokusy, lilie i mnoho letně kvetoucích druhů. Nádoba musí mít odtokové otvory a dostatečnou hloubku pro kořenový systém.

Proč cibuloviny po odkvětu nekvetou další rok?
Příčinou může být příliš mělká nebo nevhodná výsadba, nedostatek světla, přemokření, poškození cibulí nebo předčasné odstranění listů. U některých tulipánů také není opakované kvetení stejně spolehlivé jako u narcisů.

Je nutné cibuloviny každý rok vyndávat ze země?
Ne. Mrazuvzdorné druhy mohou obvykle zůstat v půdě a postupně se rozrůstat. Vyjímání je nutné především u choulostivých druhů, které by v zimě poškodily mrazy.