Růže 'Greta Maria®'

Březen až květen a říjen až zámraz, růže v kontejnerech také v létě.

Vyplatí se shromažďovat vlastní zkušenosti podle půdy, klimatu a průběhu počasí.V zimě se osvědčilo pokrytí půdy zetlelou chlévskou mrvou, která se na jaře mělce zahrábne. Letní pokryv půdy kompostem, mulčovací kůrou nebo rašelinou zabezpečí stále stejnou půdní vlhkost. K vlastnímu hnojení na jaře po mrazech použijeme speciální hnojivo na organické nebo minerální bázi. Dnes už existuje mnoho dobrých speciálních hnojiv pro růže (také na minerální bázi) obsahujících veškeré živiny, kterými nepředstavuje hnojení dle návodu výrobce žádný problém. Po 1.srpnu již nepřihnojujeme.

Kresba 1: Napadení listů a špiček výhonů mšicemi. Kresba 2: Načernalé skvrny na žloutnoucích, později opadajících listech jsou neklamným znamením černé skvrnitosti.

Růže nejlépe rostou na slunných stanovištích. Půda má být hluboká a propustná. Špatné stanoviště je nejčastější příčinou zvýšené náchylnosti rostlin k nemocem. Mšice: Mšice sají na listech, špičkách výhonů a mladých poupatech, v době sucha jejich výskyt zesiluje. Ochrana: při silnějším napadení postřik vhodným prostředkem.     Pilatka dřeňová: Popis poškození: kroucení jednotlivých výhonů směrem dolů. Požerek larvy ve dřeni výhonu. Ochrana: odstřižení napadených výhonů až pod dutou část stonku. Při silnějším napadení postřik systematicky působícími prostředky. Vyžranou chodbičku pilatky snadno nalezneme mělkým vyříznutím výhonu. Napadený výhon je nutno po odstřižení spálit. Padlí: Překrytí listů, výhonů a pupenů bělavým houbovým povlakem. Výskyt padlí podporuje nesprávné hnojení (příliš dusíku), studené a vlhké půdy, stinná stanoviště, chybějící pohyb vzduchu (ve vnitřních dvorech a ohraničených zahradách). Ochrana: napadené výhony odstřihnout a spálit. Již vyskytlé napadení padlím se stěží odstraňuje, proto účinnou ochranu poskytují jen preventivní postřiky v týdenních intervalech. Střídáme používané přípravky! Spory houby leží zpočátku na listech. Při příznivém počasí - teplotní změně, vlhkosti na listech - vrůstají do vnitřku listů. Preventivní postřik zajišťuje stabilní povlak, který zabraňuje prorůstání do listu a zničí spory. Černá skvrnitost: Tvoří na povrchu listů okrouhlé, hnědavé až černé skvrny, které vedou při silnějším napadení v pozdním létě a na podzim k předčasnému opadu listů. Takto oslabené rostliny trpí v následující zimě a často chřadnou ještě i v příštím roce. Většina postřiků: Působí kombinovaně proti padlí i černé skvrnitosti.        S preventivními postřiky proti houbovým chorobám jakož i proti savým a žravým škůdcům by se mělo začít na jaře po vyrašení a pak je provádět od dubna do září v rozmezí 10 - 14 dnů.

Může se stát, že pod místem očkování vyrazí plané výhony. Rozpoznají se obvykle podle světlejších listů.Musí se bezpodmínečně odstranit! Nejlépe odtržením, ale mohou se také v místě, kde vyrazily, odstřihnout. Půdopokryvné růže, které jsou vypěstovány z řízků, nemívají plané výhony.

Řez velkokvětých růží

Zimní řez
Kresba: Před vlastním začátkem zimy se všechny výhony zakrátí - podle síly vzrůstu dané odrůdy - na stejnou výšku asi 30 až 50 cm.

Jarní řez
Kresba: Na konci zimy následuje hlubší řez. Při něm se bezezbytku odstraní všechny slabší a starší výhony. Ponechá se 3 - 5 dobrých výhonů , které se zakrátí podle síly vzrůstu dané odrůdy na 10 -15 cm.

Letní řez
Kresba: V létě se odstřihnou jen odkvetlé květy. Podporuje to růst nových výhonů a květů.


Řez záhonových růží (floribundy, polyantky)

Zimní a jarní řez jako u velkokvětých růží.
Letní řez: Může se provést stejně jako u velkokvětých růží. Kvůli jednotnému působení záhonu a u silněji rostoucích odrůd se doporučuje o něco hlubší stejnoměrné seříznutí.


Řez sadových růží

a) častěji kvetoucí sadové růže
Kresba: Na jaře, krátce před novým vyrašením, se mohou odstranit starší silnější výhony a to až u země.

b) jedenkrát kvetoucí sadové růže
Stačí prosvětlení keřů odstraněním nejstarších výhonů ve víceletém cyklu, tedy podobně jako u mnohých okrasných keřů.


Řez půdopokryvných růží

Půdopokryvné růže se mohou na jaře zakrátit jednotně asi na 20 cm.


Řez pnoucích růží

Květy v současnosti vysazovaných vícekrát kvetoucích popínavých růží se vyvíjejí na mladých výhonech.
Kresba: Starší výhony - se silným rozvětvením - odstranit, zbývající mladé jednoleté výhony lehce zkrátit.

Růže jsou rostliny slunných a teplých stanovišť. Ke svému zdravému růstu potřebují hlubokou, kyprou a humózní půdu pokud možno ve volné, t.j. ne ze všech stran proti větru zacloněné poloze. Půdopokryvné růže: Tyto růže byly vyšlechtěny ke svému specifickému účelu. Jsou trsnaté a široce rostoucí. Jejich olistění je velmi zdravé a odolné. Půda by se měla předem překopat a zkypřit. Na půdu před překopáním nasypeme 5 cm kompostu, který do ní zapracujeme. Rostliny vyjmeme z kontejneru a sázíme v odstupu asi 45 x 45 cm. Pak je silně zalijeme. Výhodné je po výsadbě půdu pokrýt 5 cm vrstvou mulčovací kůry. Nikdy nesázíme růže po růžích, neboť půda je po nich vyčerpaná. Teprve po 6 - 8 letech se mohou opět na stejné stanoviště vysadit nové růže. Chceme-li nahradit staré keře růží novými, musíme bezpodmínečně vyměnit zeminu až do hloubky 50 cm. Není přitom důležité, zda tam dříve byly růže jeden rok či více let.

Kresba 1: Ať se jedná o podzimní nebo jarní sázení, v každém případě se musí růže řádně přihrnout. Odhrnou se teprve až po úspěšném vyrašení na jaře - nejdříve 4 týdny po výsadbě.

Kresba 2: Stromkové růže potřebují kůl, který se zatluče před sázením do země.

Námi dodávané růže jsou připraveny k sázení. Kořeny zbavíme fólie. Jamka pro rostlinu musí být tak hluboká a široká, aby se kolem kořenů mohla ještě doplnit kyprá zemina. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přitlačíme a dobře zalijeme. Místo očkování musí být přibližně 2 cm pod zemí. Po výsadbě keře dobře přihrneme, aby byly chráněny před vyschnutím a mrazem.    

Růže je možné pěstovat v nádobách. Je však nutné vysadit rostlinu alespoň do 25 litrové nádoby a poskytnout ji vhodnou zeminu. Zemina by měla být kyprá, humózní, čerstvá. V průběhu léta je necháme na teplém slunném stanovišti. Pro růže je velice důležitá zálivka. Na zimu přenesete růže do chladné místnosti, nejlépe s teploutou kolem -1 stupně C. Jestliže chcete nechat rostlinu v zimě venku, jsou důležité následující informace. Při nádobovém pěstování je nutné rostlinám chránit především kořeny. Proto se doporučuje použití predevším silnostěnných nádob, které alespoň částečně chrání rostlinu především v letních měsících proti přehřívání kořenů a v zimě proti nárazovému větru a promrzání. Na zimu je pak nutné i silnostěnnou nádobu s rostlinou ještě obalit a zateplit. K tomuto zateplení je možné použít například i polystyrén.

80-100 cm

Kresba: Zálivka hadicí pod listy je účinnější, chrání poupata a květy a nepodporuje vznik nemocí.

Hluboko sahající kořeny růží zabezpečují dostatečné zásobování vodou i při letních teplotách. Bude-li nutná dodatečná závlaha, dbáme na to, že jednorázové důkladné zavlažení (30 l/m2) je užitečné více než denní kropení. Nikdy nezaléváme růže za velkého horka, nýbrž ráno nebo večer.

Dobré zakončení výhonů, tedy jejich správné vyzrání, je nejlepší ochranou proti mrazu. Příliš časně založená zimní ochrana působí zcela opačně, výhony se dostatečně neotuží a přijdou do zimy oslabeny. Výhony zakryjeme chvojím nebo netkanou textilií. Keře před zimou přihrneme kompostem nebo zetlelou chlévskou mrvou. Ochráníme tak půdu před vysycháním, izolujeme proti zimě a na jaře po rozhrabání tím i přihnojíme.       Zimní ochrana stromkových růží: Ohýbání kmínku a přikrytí korunky zeminou bylo, je a zůstává - tam, kde je dostatek místa - nejjistější metodou. Podstatně jednodušší je ovšem jen ochrana korunky, která se ukázala rovněž jako dostačující.