Mochna křovitá 'Red Robin®'

Půdopokryvné keře nejlépe vysazujeme od podzimu do jara, pokud není půda zmrzlá nebo dlouhodobě přemokřená. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i během vegetace, ale při jarní a letní výsadbě vyžadují pečlivější zálivku. Stálezelené druhy je vhodné vysazovat především na jaře nebo začátkem podzimu, aby před zimou dobře zakořenily.

Většina půdopokryvných keřů nevyžaduje intenzivní hnojení. Na jaře můžeme podle kvality půdy použít vyvážené hnojivo nebo zapracovat kompost. U rostlin v nádobách je potřeba přihnojování pravidelnější, zpravidla od jara do konce léta. U druhů s nízkými nároky na živiny se vyvarujeme nadměrného hnojení, které může vést k příliš bujnému růstu.

Při správné volbě stanoviště bývají půdopokryvné keře nenáročné. Problémy se mohou objevit při dlouhodobém přemokření, nedostatečném proudění vzduchu nebo při stresu ze sucha. Podle druhu se mohou vyskytnout mšice, svilušky, štítenky, houbové choroby nebo poškození slimáky a plzáky. Pravidelně kontrolujeme porost a odstraňujeme poškozené části. Při nutnosti ošetření používáme přípravky registrované pro konkrétní rostlinu a škůdce či chorobu.

Řez se u půdopokryvných keřů řídí druhem a způsobem růstu. Vřesy a vřesovce se po odkvětu lehce sestřihují, aby zůstaly kompaktní. Silněji rostoucí druhy, například některé skalníky, lze po odkvětu nebo během léta zkrátit a odstranit příliš dlouhé či vzpřímené výhony. U pomalu rostoucích a stálezelených druhů, jako je tlustonitník nebo libavka, většinou postačí odstranění suchých, poškozených nebo nevhodně rostoucích výhonů. Řez provádíme tak, aby rostlina zůstala přirozeně hustá a pokrývala půdu.

Půdopokryvné keře vytvářejí hustý porost, který zakrývá půdu a omezuje prostor pro růst plevelů. Jsou vhodné pro větší plochy, svahy, okraje záhonů, podrost pod dřevinami i místa, kde chceme snížit nároky na pravidelné odplevelování. Jednotlivé druhy se však výrazně liší nároky na světlo, půdu i vláhu. Některé prospívají na slunci a v sušší půdě, jiné, například tlustonitník, jsou vhodnější do polostínu nebo stínu. Správná volba druhu pro dané stanoviště je proto základem úspěšného půdopokryvného porostu.

Před výsadbou celou plochu dobře odplevelíme a půdu podle potřeby zkypříme. U silně zaplevelených ploch je vhodné plevel odstranit mechanicky ještě před výsadbou, aby mladé rostliny nemusely v prvních letech soupeřit o vodu a živiny. Půdopokryvné rostliny vysazujeme do sponu odpovídajícího jejich konečné šířce. Rostliny rozmístíme po ploše ještě před samotnou výsadbou, poté je vyjmeme z nádob a zasadíme do stejné hloubky, v jaké rostly. Kořenový bal zbytečně nerozrušujeme, pouze uvolníme případné silně stočené kořeny. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme. Mezi rostlinami je vhodné v prvních letech udržovat prostor bez plevelů. Mulč pomáhá omezit jejich růst, udržet vlhkost a chránit půdu před vysycháním. Mulč však nepřikládáme přímo ke stonkům rostlin.

Některé půdopokryvné keře lze úspěšně pěstovat také v nádobách. Vhodné jsou především kompaktní druhy a odrůdy, které se svou konečnou velikostí přizpůsobí prostoru nádoby. Nádoba musí mít dostatečné otvory pro odtok vody a kvalitní, dobře propustný substrát. Silná vrstva štěrku na dně není pro odvodnění nutná. V nádobě rostliny zaléváme podle aktuální vlhkosti substrátu a během vegetace podle potřeby přihnojujeme. Kořenový bal v nádobě je v zimě vystaven většímu promrzání než rostlina vysazená v půdě, proto nádobu chráníme izolací nebo ji umístíme na chráněné místo. U teplomilných či méně odolných druhů se řídíme jejich konkrétními nároky.

Obvykle 30 až 100 cm podle druhu a konečné šířky rostliny. Nízké a pomalu rostoucí druhy vysazujeme hustěji, bujně rostoucí keře potřebují více prostoru. Pro rychlé zapojení plochy lze vysazovat hustěji, ale příliš malý spon zvyšuje pozdější konkurenci o vodu a živiny. Pro orientaci se například nízké skalníky, vřesy nebo vřesovce často vysazují kolem 45–60 cm od sebe, zatímco větší půdopokryvné keře mohou potřebovat 60–120 cm.

Po výsadbě zaléváme pravidelně, dokud rostliny dobře nezakoření. Zvýšenou pozornost vyžadují zejména první rok až dva, při výsadbě do písčité půdy a v delších obdobích sucha. Po zapojení porostu většina vhodně zvolených druhů potřebuje dodatečnou zálivku pouze při delším suchu. U rostlin pod stromy sledujeme vlhkost půdy pečlivěji, protože kořeny stromů s nimi soutěží o vodu. Zaléváme důkladně ke kořenům a raději méně často než krátce každý den.

Většina běžně pěstovaných půdopokryvných keřů je v našich podmínkách dostatečně mrazuvzdorná a v záhonu nepotřebuje pravidelnou zimní ochranu. Mladé nebo citlivější rostliny můžeme v exponovaných polohách chránit lehkou vrstvou chvojí či mulče. U stálezelených druhů může být problémem spíše kombinace silného mrazu, větru a zimního slunce než samotná nízká teplota. Rostliny v nádobách chráníme před promrznutím kořenového balu. Zimní ochranu vždy přizpůsobíme konkrétnímu druhu a stanovišti.

Za jak dlouho půdopokryvné rostliny zarostou celou plochu?
Záleží na druhu, velikosti sazenic, sponu a podmínkách stanoviště. Rychle rostoucí druhy mohou plochu zapojit během několika sezon, pomalejší druhy potřebují více času. Hustší výsadba urychlí zapojení, ale zvyšuje počáteční náklady.

Je nutné půdopokryvné keře pravidelně hnojit?
Většinou ne. Na kvalitní půdě postačí mírné jarní přihnojení podle potřeby. Důležitější je správná volba stanoviště, zálivka při zakořeňování a odstranění plevelů.

Musím půdopokryvné keře stříhat každý rok?
Ne. Záleží na druhu. Některé potřebují pouze odstranění suchých nebo poškozených výhonů, jiné je vhodné po odkvětu lehce zkrátit, aby zůstaly husté a kompaktní.

Je možné vysazovat půdopokryvné keře pod stromy?
Ano, ale pouze druhy snášející podmínky pod korunami. Počítáme s menším množstvím světla a s konkurencí kořenů stromů o vodu. Po výsadbě proto musíme zejména v suchých obdobích zálivku kontrolovat pečlivěji.

Je lepší vysazovat půdopokryvné rostliny hustě?
Hustší výsadba urychlí zapojení porostu, ale není vhodné sázet rostliny výrazně blíže, než odpovídá jejich konečné velikosti. Správný spon se řídí konkrétním druhem.

Potřebují půdopokryvné keře na zimu chvojí?
Většinou ne. U mrazuvzdorných druhů v záhonu je důležitější vhodné stanoviště než pravidelné zakrývání. Citlivější nebo mladé rostliny můžeme v exponovaných místech lehce chránit. Rostliny v nádobách vyžadují ochranu kořenového balu před promrznutím.

Je půdopokryvný keř vhodný i do stínu?
Ano, ale záleží na druhu. Například tlustonitník prospívá v polostínu až stínu, zatímco řada skalníků nebo jalovců vytváří nejhustší porost a nejlépe kvete na slunci.