'Nashi' japonská hrušeň - prostokořenná sazenice
Popis
Nashi 'Hosui' (Pyrus pyrifolia 'Hosui') je oblíbená odrůda asijské neboli japonské hrušně, která zaujme už na první pohled svými kulatými plody. Na rozdíl od klasických evropských hrušní mají plody nashi tvar podobný jablku, ale jejich chuť a vůně připomínají hrušku. 'Hosui' patří mezi velmi ceněné odrůdy díky výrazně šťavnaté, křehké dužnině a sladké, aromatické chuti.
Proč si vybrat právě nashi 'Hosui'?
- atraktivní japonská odrůda asijské neboli japonské hrušně
- kulaté plody s typickou zlatohnědou až bronzovou slupkou
- pevná, křehká a mimořádně šťavnatá dužnina
- sladká, plná a osvěžující chuť s jemnou kyselinkou
- vynikající především k přímému konzumu
- plody vhodné také do ovocných salátů, dezertů a dalších pokrmů
- atraktivní jarní kvetení a pěkné podzimní zbarvení listů
- vhodná pro slunná a chráněná stanoviště
Plody
'Hosui' vytváří středně velké až velké, kulaté plody se zlatohnědou až bronzovou slupkou typickou pro asijské hrušně. Dužnina je světlá, pevná, křehká a velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická a osvěžující, s příjemně vyváženým poměrem cukrů a kyselin. Právě výrazná šťavnatost a křupavá konzistence patří mezi charakteristické vlastnosti asijských hrušní.
Zahradní specialita z Japonska
Nashi patří mezi významné ovocné druhy pěstované především ve východní Asii. Odrůda 'Hosui' byla vyšlechtěna v Japonsku a patří mezi známé odrůdy asijské hrušně. Přestože botanicky patří do rodu Pyrus, její kulaté plody a křehká, šťavnatá dužnina ji od evropských hrušní výrazně odlišují.
Kvetení a opylování
'Hosui' kvete na jaře bílými květy. Pro pravidelnou a bohatou úrodu je vhodné pěstovat v blízkosti další kompatibilní odrůdu asijské hrušně se shodným nebo překrývajícím se termínem kvetení. Vhodnými opylovači mohou být například další odrůdy nashi, jako 'Shinsui', 'Nijisseiki' nebo 'Kosui'.
Stanoviště a pěstování
Nejlépe prospívá na plném slunci a chráněném stanovišti. Vhodná je hlubší, úrodná a dobře propustná půda, která dokáže zadržet dostatek vláhy, ale zároveň nezůstává trvale zamokřená. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména během suchého počasí. Slunné stanoviště podporuje zdravý růst, dobré vyzrávání dřeva i kvalitní dozrávání plodů.
Řez a péče o úrodu
Nashi se pěstuje a řeže podobně jako ostatní hrušně. Cílem řezu je vytvořit vzdušnou a dobře prosvětlenou korunu a udržovat kvalitní plodonosný obrost. Při příliš velké násadě plodů je vhodné jejich počet redukovat, aby zbývající hrušky měly dostatek prostoru a mohly dosáhnout dobré velikosti a kvality.
Sklizeň
Doba zrání: září až říjen.
Plody nashi se sklízejí podle konkrétních podmínek stanoviště a průběhu počasí. U odrůdy 'Hosui' probíhá sklizeň ve středním termínu. Při vhodných podmínkách lze plody po sklizni také určitou dobu skladovat.
Využití plodů
Největší předností nashi je možnost konzumace čerstvých plodů přímo ze stromu. Díky pevné a šťavnaté dužnině jsou výborné také do ovocných salátů a dezertů. V kuchyni je lze využít podobně jako jablka a hrušky – čerstvé i při tepelném zpracování.
Základní charakteristika
- Botanický druh: Pyrus pyrifolia
- Odrůda: 'Hosui'
- Typ: asijská neboli japonská hrušeň
- Stanoviště: plné slunce, chráněné místo
- Doba kvetení: jaro
- Doba zrání: září až říjen
- Plody: kulaté, středně velké až velké, zlatohnědé až bronzové
- Dužnina: světlá, pevná, křehká a velmi šťavnatá
- Chuť: sladká, aromatická a osvěžující
- Opylování: pro pravidelnou úrodu je vhodná další kompatibilní odrůda nashi
- Využití: přímý konzum, ovocné saláty, dezerty a kuchyňské zpracování
Tip pro pěstování
Nashi 'Hosui' dopřejte především slunné a chráněné stanoviště, hlubší propustnou půdu a dostatek vláhy v období růstu. Pro spolehlivé opylení a pravidelnou úrodu je vhodné vysadit v její blízkosti další vhodnou odrůdu asijské hrušně se stejnou nebo překrývající se dobou kvetení. Odměnou vám budou neobvyklé kulaté plody s mimořádně šťavnatou, křehkou dužninou a sladkou, osvěžující chutí.
Varianty produktu
'Nashi' japonská hrušeň - prostokořenná sazenice
(při aktuálním objednání)
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Medonosná rostlina | Ano |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Kvalita | prostokořenný |
| Výška | do 400 cm |
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba květu | ||||||||||||
| Sklizňová zralost |
'Nashi' japonská hrušeň - ve 4l květináči, k přímé výsadbě
(při aktuálním objednání)
| Kontejner | 4 l |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce |
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba květu | ||||||||||||
| Sklizňová zralost |
Poradna k produktu
17.4.2025 01:38:44
paní Hana :
Je tato hrušeň samosprašná?
Starkl zahradník
Ano, nashi je samosprašná.
31.8.2024 18:04:42
paní Hana:
Je tato hrušeň samosprašná?
Starkl zahradník
Ano, tato hrušeň je samosprašná.
12.8.2024 10:33:17
pan Petr:
Dobrý den. Jaká je prosím výška dospělé rostliny.
Starkl zahradník
Japonská hrušeň 'Nashi' obvykle dosahuje výšky 3 až 4 metrů v závislosti na podmínkách pěstování.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby |
Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech po celý rok.
|
|---|---|
| Hnojení |
Vysoká násada ovoce vyžaduje také odpovídající vysoké dávky hnojení. Na druhé straně nadměrné hnojení vede ke zvýšené náchylnosti k chorobám, negativně ovlivňuje chuť a omezuje skladovatelnost. Osvědčené je každoroční, vždy stejnoměrně provedené, základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. To se při plném výnosu rozšíří o dávky minerálních hnojiv - hlavně fosfátových a draselných - až do konce června. V letech bohatých výnosů hnojte po sklizni - už v pozdním podzimu - pomalu působícími hnojivy. Toto hnojivo je potřeba zapravit do země. |
| Ochrana rostlin |
Ochrana rostlin |
| Opylovací poměry |
Hrušně jsou stejně jako jabloně cizosprašné. Vhodné opylovače vybíráme především podle shodného období kvetení.
Hrušně - letní |
| Plané výhony |
Může se stát, že podnož použitá k roubování vytvoří z kořenů nebo na kmeni plané výhony. Tyto musíme bezezbytku odstranit, u kořenových výhonů je tedy nutno odhrabat i trochu zeminy.
|
| Řez |
 Kresba: Cílem každé metody řezu je mimo jiné přivést slunce a vzduch k plodům. Tento požadavek splňuje tzv. dutá nebo kotlovitá koruna. Její další výhodou je, že se ji i laik snadno naučí. Používá se u jabloní, hrušní a švestek. Švestkám, meruňkám a třešním se daří také bez řezu, ale prosvětlování v několikaletém cyklu ulehčuje sklizeň a zlepšuje kvalitu plodů. Předpokladem pro úspěšný řez broskvoní a nektarinek jsou znalosti významu rozdílných druhů jejich výhonů pro možnou násadu plodů. Slabé, tzv. falešné" výhony s pouze jedním květním pupenem silně seřízneme, skutečně plodné pravé" výhony (to jsou ty se silným nasazením dvojitých pupenů) lehce zakrátíme. Tímto zakrácením se zvětší velikost plodů a zlepší jejich chuť, rovněž se zvýší i tvorba pravých plodných výhonů v nadcházejícím roce. Správné metodě řezu se bohužel příliš často připisuje přehnaný význam pro výši sklizně. Daleko významnější je držet se jednou zvolené metody. Špatný nebo v metodě se měnící řez vede ve srovnání s neřezanými stromy k menším sklizním. Doba řezu. Jádroviny a bobuloviny řežeme v době vegetačního klidu. Peckoviny v předjaří až do doby květu. Ovocná stěna se řeže na tzv. krátké dřevo. Po výsadbě upevníme zákrsky do stěny. V únoru všechny nově vyhnané výhony seřízneme až na 3 cm vzdálenost od kmene. Ořešáky se pouze prosvětlují. To se provádí v květnu. |
| Všeobecný text |
 Kresba : Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou. Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní. Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna. |
| Výsadba |
 Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme. Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jámy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení. Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3-5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40-60 cm, čtvrtkmene 80-110 cm, polokmene 130-150 cm a vysokokmene 170-190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5-6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme. Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry: Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti- obávané chorobě jádrovin. Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu. |
| Vzdálenost rostlin |
ořešák vlašský 10-15 m vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6-8 m zákrsky 4-5 m vřetenové zákrsky 2-3 m vřetena (svislé kordóny) 1-1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3-5 m. |
| Zavlažování |
Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Později pak v případě nutnosti v červnu, aby se zabránilo přísušku.
|
| Zimní ochrana |
Ovocné stromy nepotřebují zpravidla žádnou zimní ochranu. V oblastech, ve kterých je pro ovoce normálně příliš chladno, je můžeme vysazovat do chráněných míst na jižní straně jako kordony. Dodatečně můžeme přes výhony věšet chvojí.
|
