Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)
Mrazuvzdorný fíkovník 'Peretta' - kontejner 11 cm
Mrazuvzdorný fíkovník! Plody o velikosti dětské ruky!
Popis
Mrazuvzdorný fíkovník 'Peretta' – velké sladké fíky
Fíkovník 'Peretta' (Ficus carica 'Perretta') patří mezi odrůdy fíkovníku se zvýšenou odolností vůči mrazu. Odrůda je spojována s alpskou oblastí ve Švýcarsku, kde byla vybrána z rostlin schopných dobře snášet náročnější podmínky. Kromě odolnosti zaujme také velkými, hruškovitými plody s velmi příjemnou, sladkou chutí a červenou až růžově červenou dužninou.
Díky své odolnosti je 'Peretta' vhodná i pro pěstování v našich podmínkách, vždy však potřebuje teplé a chráněné stanoviště. Velmi dobře se uplatní také jako nádobová rostlina, kterou lze na zimu přemístit do chráněného prostoru.
Velké a sladké fíky
Plody 'Peretty' jsou poměrně velké, obvykle hruškovitého tvaru. Zralé fíky mají zelenohnědou až červenohnědou či fialově hnědou slupku a aromatickou červenou dužninu. Vynikají výrazně sladkou chutí a nejlépe se konzumují čerstvé přímo po dozrání. Využít je můžete také do dezertů, moučníků, marmelád a dalších domácích pokrmů.
Hlavní úroda dozrává přibližně od srpna do září. Při dostatečně dlouhé a teplé vegetaci může rostlina vytvořit také další podzimní plody. Jejich dozrání však závisí především na průběhu počasí a délce teplého podzimu.
Fíkovník je samosprašný a k tvorbě plodů nepotřebuje další rostlinu. Plody se mohou vyvíjet bez klasického opylení, což je pro pěstování v našich podmínkách významnou výhodou.
Teplé a slunné stanoviště
Nejlépe se fíkovníku 'Peretta' daří na plném slunci a na místě chráněném před studenými větry. Ideální je jižní nebo jihozápadní poloha, například v blízkosti sluncem vyhřívané zdi. Dostatek tepla a slunce je důležitý nejen pro růst, ale především pro dobré vyzrání a sladkou chuť plodů.
Půda by měla být úrodná, vzdušná a dobře propustná. Fíkovník není mimořádně náročný na půdní typ, nesnáší však dlouhodobě zamokřenou půdu. Při výsadbě proto vybíráme místo s dobrým odtokem vody. U mladých rostlin je vhodné udržovat okolí kmínku bez silné konkurence plevelů.
Zálivka a hnojení
Po výsadbě mladé rostliny pravidelně zaléváme, aby dobře zakořenily. Během léta potřebuje fíkovník dostatek vláhy, zejména při tvorbě a dozrávání plodů. Zaléváme vydatně, ale až po částečném proschnutí povrchu půdy; trvalé přemokření kořenům škodí.
Fíkovník ocení na jaře kompost nebo hnojivo pro ovocné dřeviny. Během vegetace můžeme přihnojovat hnojivem podporujícím tvorbu plodů. S nadbytkem dusíku je vhodné zacházet opatrně, protože příliš bujný růst výhonů může být na úkor dozrávání plodů.
Řez a tvorba koruny
Fíkovník přirozeně vytváří rozložitou korunu. Při pěstování v zahradě jej můžeme vést jako keř nebo menší strom a korunu založit na několika hlavních větvích. Řez provádíme především za účelem udržení vhodného tvaru, prosvětlení koruny a odstranění poškozených či slabých výhonů.
Silný řez není vhodný. Pokud výhony po zimě namrznou, odstraníme poškozené části až na jaře, kdy je dobře patrné, které dřevo zůstalo živé. Fíkovník má dobrou regenerační schopnost a po poškození může znovu obrazit ze zdravého dřeva nebo od báze.
Plodnost a zimní poškození
Při silnějších mrazech mohou namrznout zejména mladé výhony. U odolnějších fíkovníků, jako je 'Peretta', však nemusí zimní poškození znamenat ztrátu celé rostliny. Poškozené části na jaře odstraníme a rostlina obvykle znovu vytvoří nové výhony.
Mladé rostliny doporučujeme během prvních zim chránit izolačním materiálem. Kořenový prostor můžeme zakrýt silnější vrstvou mulče a nadzemní část při očekávaných silnějších mrazech obalit vhodnou zimní ochranou. U starších, dobře zakořeněných rostlin je ochrana zpravidla méně náročná, stále však záleží na stanovišti a průběhu konkrétní zimy.
Pěstování v nádobě
'Peretta' se velmi dobře hodí také pro pěstování ve větší nádobě. Velikost nádoby volíme podle velikosti rostliny a při dalším růstu ji postupně zvětšujeme. Nezbytný je dostatečný odtok vody, protože fíkovník je citlivý na dlouhodobé přemokření kořenů.
Během léta je nejlepší umístit nádobu ven na slunné a chráněné stanoviště. V nádobě je nutné pravidelně zalévat a přihnojovat, protože omezený objem substrátu rychleji vysychá a vyčerpává živiny.
Na zimu nádobový fíkovník přeneseme do světlého, chladného a mrazuprostého prostoru. Ideální je teplota přibližně 4–6 °C. Při tomto způsobu přezimování zálivku výrazně omezíme, kořenový bal však nesmí úplně vyschnout. Pokud rostlina přezimuje při vyšší teplotě, bude mít větší nároky na světlo i vodu.
Hlavní přednosti fíkovníku 'Peretta'
Základní charakteristika
Zahradní tip
Pro co nejlepší dozrávání plodů vysaďte fíkovník 'Peretta' na nejteplejší slunné místo v zahradě, ideálně k jižní nebo jihozápadní stěně. Mladou rostlinu v prvních letech na zimu chraňte – dobře založený fíkovník se pak dokáže s případným poškozením mrazem velmi dobře vyrovnat.
Fíkovník 'Peretta' (Ficus carica 'Perretta') patří mezi odrůdy fíkovníku se zvýšenou odolností vůči mrazu. Odrůda je spojována s alpskou oblastí ve Švýcarsku, kde byla vybrána z rostlin schopných dobře snášet náročnější podmínky. Kromě odolnosti zaujme také velkými, hruškovitými plody s velmi příjemnou, sladkou chutí a červenou až růžově červenou dužninou.
Díky své odolnosti je 'Peretta' vhodná i pro pěstování v našich podmínkách, vždy však potřebuje teplé a chráněné stanoviště. Velmi dobře se uplatní také jako nádobová rostlina, kterou lze na zimu přemístit do chráněného prostoru.
Velké a sladké fíky
Plody 'Peretty' jsou poměrně velké, obvykle hruškovitého tvaru. Zralé fíky mají zelenohnědou až červenohnědou či fialově hnědou slupku a aromatickou červenou dužninu. Vynikají výrazně sladkou chutí a nejlépe se konzumují čerstvé přímo po dozrání. Využít je můžete také do dezertů, moučníků, marmelád a dalších domácích pokrmů.
Hlavní úroda dozrává přibližně od srpna do září. Při dostatečně dlouhé a teplé vegetaci může rostlina vytvořit také další podzimní plody. Jejich dozrání však závisí především na průběhu počasí a délce teplého podzimu.
Fíkovník je samosprašný a k tvorbě plodů nepotřebuje další rostlinu. Plody se mohou vyvíjet bez klasického opylení, což je pro pěstování v našich podmínkách významnou výhodou.
Teplé a slunné stanoviště
Nejlépe se fíkovníku 'Peretta' daří na plném slunci a na místě chráněném před studenými větry. Ideální je jižní nebo jihozápadní poloha, například v blízkosti sluncem vyhřívané zdi. Dostatek tepla a slunce je důležitý nejen pro růst, ale především pro dobré vyzrání a sladkou chuť plodů.
Půda by měla být úrodná, vzdušná a dobře propustná. Fíkovník není mimořádně náročný na půdní typ, nesnáší však dlouhodobě zamokřenou půdu. Při výsadbě proto vybíráme místo s dobrým odtokem vody. U mladých rostlin je vhodné udržovat okolí kmínku bez silné konkurence plevelů.
Zálivka a hnojení
Po výsadbě mladé rostliny pravidelně zaléváme, aby dobře zakořenily. Během léta potřebuje fíkovník dostatek vláhy, zejména při tvorbě a dozrávání plodů. Zaléváme vydatně, ale až po částečném proschnutí povrchu půdy; trvalé přemokření kořenům škodí.
Fíkovník ocení na jaře kompost nebo hnojivo pro ovocné dřeviny. Během vegetace můžeme přihnojovat hnojivem podporujícím tvorbu plodů. S nadbytkem dusíku je vhodné zacházet opatrně, protože příliš bujný růst výhonů může být na úkor dozrávání plodů.
Řez a tvorba koruny
Fíkovník přirozeně vytváří rozložitou korunu. Při pěstování v zahradě jej můžeme vést jako keř nebo menší strom a korunu založit na několika hlavních větvích. Řez provádíme především za účelem udržení vhodného tvaru, prosvětlení koruny a odstranění poškozených či slabých výhonů.
Silný řez není vhodný. Pokud výhony po zimě namrznou, odstraníme poškozené části až na jaře, kdy je dobře patrné, které dřevo zůstalo živé. Fíkovník má dobrou regenerační schopnost a po poškození může znovu obrazit ze zdravého dřeva nebo od báze.
Plodnost a zimní poškození
Při silnějších mrazech mohou namrznout zejména mladé výhony. U odolnějších fíkovníků, jako je 'Peretta', však nemusí zimní poškození znamenat ztrátu celé rostliny. Poškozené části na jaře odstraníme a rostlina obvykle znovu vytvoří nové výhony.
Mladé rostliny doporučujeme během prvních zim chránit izolačním materiálem. Kořenový prostor můžeme zakrýt silnější vrstvou mulče a nadzemní část při očekávaných silnějších mrazech obalit vhodnou zimní ochranou. U starších, dobře zakořeněných rostlin je ochrana zpravidla méně náročná, stále však záleží na stanovišti a průběhu konkrétní zimy.
Pěstování v nádobě
'Peretta' se velmi dobře hodí také pro pěstování ve větší nádobě. Velikost nádoby volíme podle velikosti rostliny a při dalším růstu ji postupně zvětšujeme. Nezbytný je dostatečný odtok vody, protože fíkovník je citlivý na dlouhodobé přemokření kořenů.
Během léta je nejlepší umístit nádobu ven na slunné a chráněné stanoviště. V nádobě je nutné pravidelně zalévat a přihnojovat, protože omezený objem substrátu rychleji vysychá a vyčerpává živiny.
Na zimu nádobový fíkovník přeneseme do světlého, chladného a mrazuprostého prostoru. Ideální je teplota přibližně 4–6 °C. Při tomto způsobu přezimování zálivku výrazně omezíme, kořenový bal však nesmí úplně vyschnout. Pokud rostlina přezimuje při vyšší teplotě, bude mít větší nároky na světlo i vodu.
Hlavní přednosti fíkovníku 'Peretta'
- odrůda se zvýšenou odolností vůči mrazu
- velké hruškovité plody s výrazně sladkou chutí
- aromatická červená až růžově červená dužnina
- hlavní sklizeň přibližně v srpnu až září
- při teplém podzimu možnost další úrody
- samosprašná odrůda
- vhodná pro pěstování v zahradě i ve větší nádobě
- dobrá schopnost regenerace po poškození mrazem
Základní charakteristika
- Botanický název: Ficus carica 'Perretta'
- Typ: opadavý ovocný keř až menší strom
- Plody: velké, hruškovité, sladké, aromatické
- Dužnina: červená až růžově červená
- Doba sklizně: přibližně srpen–září, případná další úroda na podzim podle podmínek
- Stanoviště: plné slunce, teplé a chráněné místo
- Opylení: samosprašná
- Pěstování v nádobě: ano
- Zimní odolnost: zvýšená, mladé rostliny vyžadují zimní ochranu
Zahradní tip
Pro co nejlepší dozrávání plodů vysaďte fíkovník 'Peretta' na nejteplejší slunné místo v zahradě, ideálně k jižní nebo jihozápadní stěně. Mladou rostlinu v prvních letech na zimu chraňte – dobře založený fíkovník se pak dokáže s případným poškozením mrazem velmi dobře vyrovnat.
Obsah balení 1ks
ks
369 Kč
Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.
Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)
(při aktuálním objednání)
říjen-listopad
Objednávkové číslo 101133
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba sklizně | ||||||||||||
| Doba květu |
| Botanický název | Ficus carica 'Perretta' |
| Kontejner | 11 cm |
| Zazimování | zimní kryt |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Barva olistění | zelená |
Poradna k produktu
18.2.2025 13:55:20
paní Markéta:
Jak moc dlouhé a silné má kořeny. Chtěla bych fíkovník zasadit nad betonovou jímku, ale bojím se , že ji svými kořeny naruší a nebo roztrhá.
Starkl zahradník
Fíkovník má poměrně rozsáhlý, povrchový kořenový systém, který se šíří spíše horizontálně, než do hloubky, která bývá cca do 50 cm. Kořeny bývají silné a mohutné, zejména u starších rostlin.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby |
Ovocné rostliny v kontejnerech lze vysazovat a přesazovat prakticky po celý rok, pokud není půda nebo substrát zmrzlý či trvale přemokřený. Nejvhodnější období pro výsadbu a přesazování je jaro, kdy mají rostliny dostatek času zakořenit před zimou. U opadavých ovocných stromků a keřů je vhodným termínem také podzim.
|
|---|---|
| Hnojení |
Rostliny v nádobách mají omezený objem substrátu, a proto rychleji spotřebovávají dostupné živiny než rostliny rostoucí v půdě. Na jaře můžeme použít pomalu působící hnojivo, během vegetace pak pravidelně přihnojujeme podle nároků konkrétního druhu. Pro ovocné rostliny je vhodné hnojivo s vyváženým obsahem živin, při tvorbě květů a plodů lze použít hnojivo s vyšším podílem draslíku. Od druhé poloviny léta již nepodporujeme nadměrný růst dusíkem, aby rostliny dobře vyzrály před zimou. Borůvky vyžadují speciální hnojivo pro kyselomilné rostliny.
|
| Ochrana rostlin |
Dobré stanoviště, dostatek světla, správná zálivka a vzdušný růst jsou nejlepší prevencí chorob a škůdců. V nádobách se může při nadměrné zálivce a špatném odtoku vody objevit poškození kořenů. Pravidelně kontrolujeme listy a mladé výhony, kde se mohou objevit například mšice, svilušky nebo jiné škůdce. U ovocných stromků a keřů sledujeme také typické houbové choroby podle konkrétního druhu. Napadené části odstraňujeme a při silnějším napadení použijeme vhodný přípravek podle druhu škůdce nebo choroby.
|
| Řez |
Řez vždy přizpůsobujeme konkrétnímu druhu a způsobu růstu. Ovocné stromky a keře pěstované v nádobách se řežou podle stejných zásad jako jejich protějšky pěstované v zahradě. U jabloní a hrušní lze využít zimní i letní řez podle typu koruny a odrůdy, u peckovin je termín řezu odlišný. U drobného ovoce se řídíme způsobem plodnosti daného druhu. Silný řez není vhodné provádět automaticky před zazimováním. Při nadměrném množství nasazených plodů je vhodné část plůdků odstranit, aby zbývající plody mohly lépe dorůst a rostlina nebyla zbytečně vyčerpávána.
|
| Všeobecný text |
Balkónové ovoce umožňuje pěstovat vlastní úrodu i na balkonech, terasách, dvorech nebo malých zahradách. Pro nádoby vybíráme především kompaktní, zakrslé, sloupovité nebo jinak vhodně tvarované odrůdy a druhy. STARKL nabízí pro tento způsob pěstování například borůvky, fíkovníky, jahody, drobné ovoce a vybrané ovocné stromky. Čím větší nádoba, tím stabilnější jsou podmínky pro kořeny a tím snáze se rostlina udržuje. Většina ovocných rostlin vyžaduje slunné, teplé a pokud možno před větrem chráněné stanoviště. Výjimkou mohou být druhy nebo odrůdy, které dobře snášejí lehký polostín. U borůvek používáme výhradně kyselý substrát pro kyselomilné rostliny. U všech ostatních druhů volíme kvalitní, propustný a živný substrát vhodný pro danou rostlinu.
|
| Výsadba |
Volíme co největší nádobu, která odpovídá velikosti a budoucímu vzrůstu rostliny. Pro většinu ovocných stromků je vhodná nádoba o průměru přibližně 45–50 cm, drobné ovoce a jahody mohou být pěstovány v menších nádobách podle konkrétního druhu. Nádoba musí mít dostatečně velké odtokové otvory. Na dno není nutné vytvářet silnou drenážní vrstvu, která by nahrazovala správně propustný substrát – důležitější je, aby voda mohla volně odtékat. Používáme kvalitní substrát odpovídající konkrétnímu druhu. Při výsadbě stromků ponecháme kořenový krček a místo štěpování ve správné výšce a rostlinu po výsadbě důkladně zalijeme. Borůvky vysazujeme do kyselého substrátu a nemícháme jej s běžnou zahradní zeminou.
|
| Vzdálenost rostlin |
Většinu balkonového ovoce pěstujeme samostatně v dostatečně velkých nádobách. U jahod můžeme použít truhlíky, závěsné nádoby nebo speciální jahodníkové nádoby; v truhlíku ponecháváme mezi rostlinami přibližně 25–30 cm podle vzrůstu odrůdy. U stromkového a keřového ovoce ponecháváme mezi nádobami dostatek prostoru pro růst koruny, proudění vzduchu a snadnou péči.
|
| Zavlažování |
Pravidelná zálivka je při pěstování ovoce v nádobách jedním z nejdůležitějších úkonů. V teplém a suchém počasí kontrolujeme vlhkost substrátu každý den a podle potřeby zaléváme i denně. Zaléváme důkladně až do odtoku vody spodními otvory, poté necháme přebytečnou vodu odtéct. Substrát nesmí dlouhodobě vyschnout, ale ani zůstat trvale přemokřený. V období kvetení, nasazování a dozrávání plodů je dostatek vláhy zvlášť důležitý, protože její nedostatek může vést k opadávání plodů a horší kvalitě úrody.
|
| Zimní ochrana |
U nádobových rostlin je v zimě důležité chránit především kořenový systém před promrznutím a vyschnutím. Mrazuvzdorné ovocné druhy mohou většinou zůstat venku, nádoby však umístíme na chráněné místo a podle potřeby je obalíme izolačním materiálem. Před příchodem silných mrazů rostliny důkladně zalijeme, pokud není substrát zmrzlý nebo přemokřený. Během zimy kontrolujeme vlhkost substrátu a za bezmrazého počasí podle potřeby zaléváme. Citlivé druhy, například fíkovníky nebo některé teplomilné ovocné rostliny, zimujeme v chráněném prostoru podle jejich konkrétních nároků. Nádoby nenecháváme stát v trvale podmáčeném prostředí.
|
| Časté dotazy |
Lze pěstovat ovocný strom v květináči?
Ano. Vhodné jsou především zakrslé, sloupovité a kompaktně rostoucí odrůdy. Základem je dostatečně velká nádoba, kvalitní substrát, dobrá drenáž a pravidelná zálivka. Jak velký květináč potřebuji pro balkonové ovoce? Záleží na druhu a velikosti rostliny. Pro většinu ovocných stromků je vhodná nádoba o průměru přibližně 45–50 cm. Drobné ovoce a jahody mohou růst v menších nádobách. Vždy platí, že větší objem substrátu poskytuje kořenům stabilnější podmínky. Musí být balkonové ovoce na slunci? Většina ovocných rostlin potřebuje pro dobré kvetení a dozrávání plodů slunné stanoviště. Ideální je teplé a před silným větrem chráněné místo. Některé druhy snesou i lehký polostín, ale při nedostatku světla bývá úroda slabší. Jak často zalévat ovoce v květináči? Neexistuje jeden pevný interval. V horkém a suchém počasí kontrolujeme substrát denně a podle potřeby zaléváme i každý den. Důležité je zabránit úplnému vyschnutí kořenového balu a zároveň rostlinu nepřemokřovat. Jak hnojit ovocné rostliny v nádobách? Na jaře použijeme dlouhodobě působící hnojivo nebo hnojivo určené pro daný druh. Během vegetace pravidelně přihnojujeme podle návodu výrobce. Při tvorbě plodů je vhodné hnojivo s dostatkem draslíku. U borůvek používáme hnojiva určená pro kyselomilné rostliny. Musím balkonové ovoce každý rok přesazovat? Ne vždy. Pokud kořeny nádobu ještě dobře neprokořenily, není nutné rostlinu každoročně přesazovat. U dlouhodobě pěstovaných rostlin je vhodné přibližně po jednom až dvou letech zkontrolovat kořenový systém a podle potřeby vyměnit část substrátu nebo rostlinu přesadit do větší nádoby. Jak řezat ovocné stromky v nádobách? Řez se řídí konkrétním druhem, odrůdou a způsobem plodnosti. Není správné všechny balkonové ovocné rostliny na podzim nebo na jaře silně zkracovat. U jabloní, hrušní, peckovin a drobného ovoce používáme rozdílné postupy. Je nutné probrat plody? U stromků a keřů s velmi bohatou násadou ano. Odstraněním části plůdků získají zbývající plody více vody a živin, lépe dorostou a zároveň se sníží zatížení větví. Může balkonové ovoce zůstat přes zimu venku? Mrazuvzdorné druhy většinou ano, ale nádoby potřebují ochranu kořenů před silným promrznutím a vyschnutím. Citlivé druhy, například fíkovníky, zimujeme v chráněném prostoru podle jejich nároků. Je možné pěstovat borůvku v běžné zahradní zemině? Ne. Borůvky potřebují kyselý substrát pro kyselomilné rostliny. Běžná zahradní zemina bývá pro jejich dlouhodobé pěstování nevhodná, zejména na půdách s vyšším pH. |
```

