Momentálně se nacházíte v internetovém obchodě pro zákazníky z:   České republiky.

Napište objednací číslo, zvolte množství a objednejte:
Importovat objednávku
-+
Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)
«

Popis

Allium ursinum. Chuť česneku medvědího je překvapivě svěží a připomíná mix pažitky a česneku, ale nepálí a nenadýmá. Použitelné jsou listy i se stonky. Medvědí česnek je znovuobjevený prostředek přírodní medicíny, který pomáhá při nachlazení. A ta bylinková chuť! Používá se do polévek, pomazánek, na brambory nebo prostě na chleba s máslem jako zdravější varianta pažitky.

Listy vyráží časně na jaře a vytváří bohaté trsy. Po odkvětu listy postupně zcela zatahují a objeví se zase příští jaro.
Na zahrádce se velmi dobře rozrůstá prostřednictvím dceřiných cibulek. Je tedy důležité při sklizni nevytrhnout ze země cibulky, ale pouze odstřihnout či odříznout nadzemní část.

Rostlina je v půdě plně mrazuvzdorná.

Zasíláme zakořeněnou cibuli v květináči.

Stanoviště: polostín - stín.

POZOR: Tato rostlina se již v průběhu jara opět zatahuje do cibulek, její nadzemní část tedy zavadá. V některých případech, u rostlin zasílaných v polovině dubna a později, tak může dojít k situaci, že po výsadbě do volné půdy se již rostlina pouze zatáhne. Je to pro ni v tomto ročním období přirozené a nejedná se o neujmutí či poškození. V následující jarní sezóně rostlina z cibulek opět časně na jaře vyrazí.


Slaný koláč s medvědím česnekem
Přísady :
1 listové těsto
150 g tvrdého sýra
100 g šunky (může být i slanina)
150 g medvědího česneku
250 ml smetany
3 vejce
sůl

Postup přípravy:
Listové těsto vložíme do zapékací formy, posypeme sýrem, šunkou a poklademe nakrájeným medvědím česnekem. Zalijeme smetanou s rozšlehanými vejci a podle chuti přisolíme. Pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 30 minut.
Objednávkové číslo 102450
Obsah balení 1ks
Cena / ks
69 Kč
Cena od 3 kusů
64 Kč
Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)
květen
Vyprodáno

Doba výsadby

IIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXII
Doba výsadby
Více informací
Znovuobjevené koření! Jarní životabudič!
Botanický název Allium ursinum
Kontejner 10,5 cm
Stanoviště Polostín, Stín
PŘIDAT K POROVNÁNÍ DOTAZ KE ZBOŽÍ

VŠEOBECNÝ NÁVOD PLATNÝ PRO KATEGORII : Rostliny pro zdraví Vytisknout návod

Aloe vera 'Sweet'
(Aloe vera barbadensis 'Sweet')
Aloe Vera může být po mnoho let pěstována jako pokojová rostlina. Po 3-4 letech se objeví na rostlině oranžovo-červené květy. Rostlině se nejlépe daří na teplém, slunném stanovišti. V létě může být i na jižní terase. Při přezimování v domě má ráda teplom čím tepleji tím lépe, minimálně však 10 °C. Na přímé slunce je možné ji z domu dát minimálně po 14 dnech přivykání.
Zaléváme opatrně, voda nesmí zůstat v podmisce nebo v obalu na květináč, sebemenší přebytek vody způsobuje hnilobu. Aloe přihnojujeme každé 3 týdny, nejlépe tekutým hnojivem na zelené rostliny. Sklízíme vždy největší a nejstarší listy, které uschováváme v ledničce.
 
Tip: můžete také odříznout jen 3-4 cm od špičky listu a list na rostlině ponechat. Řez se uzavře během několika dní.
Aloe Vera není lék, ale léty prověřený přírodní prostředek.
Pro vnitřní užití: čistý Aloe vera gel: 2-3 krát denně užívat čajovou lžičku čistého Aloe vera gelu. Aby byl chutnější může se vmíchat do jogurtu nebo do ovocné šťávy. Doporučujeme skladovat v chladničcce.
Léčivý nápoj: 300 g listů z Aloe vera (odstranit hroty z listů), 4 polévkové lžíce čisté pálenky, 500 g pravého medu, všechny přísady promíchat v mixéru. Užívat 3x denně jednu ppolévkovou lžíci 15 minut před jídlem. Skladovat v chladničce.
Pro vnější použití: oddělit listovou kůži z Aloe vera, odříznout cca 2 cm široký kus dřeně a tímto potírat postižené místo na těle. Gel schne rychle. Při potírání větších míst na těle je možné napustit náplasti nebo obklady Aloe vera gelem.
Tip: kombinujte vnitřní a vnější použití navzájem. Posílí proces účinku.
Visící melouny 'Pepino Gold'
(Solanum muricatum)
Melouny na balkony a terasy.
Pepino Gold můžete pěstovat v závěsných květináčích nebo nádobách, po 15. květnu až do prvních mrazíků je možné je také vysadit a pěstovat ve volné půdě. Použijte dobrou zahradní zem a pravidelně přihnojujte.
 
Plody se tvoří z malých fialových květů a mají sladkou chuť po medovém melounu s lehkou hruškovou příchutí. Rostlinu po sklizni zastřihněte a ponechejte v bezmrazé světlé místnosti. Během přezimování zalévejte pouze minimálně, aby zemina zcela nevyschla.
Mochyně peruánská
(Physalis peruviana)
Mochyně může být pěstována od poloviny května ve volné, dobré zahradní půdě na slunečném, chráněném stanovišti. Rostě keřovitě a dorůstá výšky 1,5 m. Na 1 m2 vysaďte jednu až dvě rostliny. 8 týdnů po výsadbě začněte přihnojovat tekutým hnojivem. Mochyně není mrazuvzdorná!
Plody jsou bohaté na vitamíny, a jejich sladkokyselá chuť připomíná směs ananasu a angreštu. Konzumují se erstvé. Jsou vhodné do salátů, lze je sušit i zpracovat na kompoty a marmelády.
Medvědí česnek
(Allium ursinum)
Z cibulek medvědího česneku vyrůstají brzy na jaře trsy listů, koncem dubna vykvete bílými květy a cca koncem května až v červnu, když začně být teplo, opět zatahuje do země. Medvědí česnek dodává pokrmům nejen pikantní chuť, ale má i zdravotní přínosy a léčebné účinky. Sklízí se převážně listy, ale květy jsou také jedlé a vhodné k dekoracím. Cibule je možné použít jako jarní cibulku. Medvědí česnek přezimuje bez problému v půdě, bohatě se rozrůstá a zesiluje. Daří se mu na vlhkých stanovištích pod stromy nebo na okrajích živých plotů. Při vysazování je dobré do půdy zamíchat trochu rohoviny, další přihnojování není nutné. V dubnu až květnu uřezáváme ostrým nožem listy až u země. Na rostlině musí zůstat vždy minimálně 3-4 listy. Ostatní listy sklízejte pravidelně.
Máta v odrůdách
(Mentha species)
Díky své osvěžující ovocné chuti je máta obohacením každé bylinkové zahrádky. Mátové lístky jsou skvělou ozdobou dezertů a nápojů. Na voňavý mátový čaj můžete použít jak čerstvé, tak sušené listy. Mátu sázíme do dobré půdy, pravidelně sklízíme a přihnojujeme (každých 6 týdnů) tak, aby rostlina měla vyrovnaný růst.
 
Na jaře sestřihneme. Nejlépe rostě na slunečném místě. Je víceletá a mrazuvzdorná. Na zahradě se dá použít také jako užitečná rostlina k pokrytí půdy a zaplnění prostoru, neboť bujně roste. Dá se ale stejně dobře pěstovat i v květináči.
Goji-Bobule
(Lycium)
Kustovnice čínská je léčivá rostlina, která pochází z Číny a zde je také významnou součástí čínské kuchyně. Je víceletá a dorůstá do výšky až 2 m. Je mrazuvzdorná (- 25 °C), nenáročná na péči. Vyhovuje jí teplejší slunné stanoviště a lehčí zahradní půda. Kvete od června do sprna, plody zrají od září do října. První sklizeň již v druhém roce po vysazení.
Goji obsahuje mnoho vitamínů, aminokyselin a minerálních látek.
 
Ve světe je Goji známé také jako afrodisiakum.
 
Suché plody, které vypadají jako červené rozinky, jsou konzumovány nejčastěji čerstvé a chutnají jako směs třešní a cranberry. Mohou se také použít do salátů, do müsli nebo jako náhrada rozinek, případně jako lehká svačina.
 
Výsadba: rostliny zasaďte (nejlépe do zeminy s přídavkem trochy organického hnojiva) a dobře zalijte. Když jsou výhony 60 cm dlouhé zastřihněte špičky výhonů, tím se rostlina více rozkošatí. V příštích letech stříhejte tak, aby vždy zůstalo 6 hlavních výhonů. Suché výhondy na podzim odstraňte.
Indiánský banán- 'Paw-Paw'
(Asimina triloba)
Plody tohoto banánovníku mohou mít velikost až 10 cm a váhu 300 g. Plod je uvnitř žlutobílý a má osvěžující exotickou příchuť. V době vegetačního klidu přežije mráz až do - 20 °C i více. Roste velice pomalu, takže žádný řez není potřeba. Ve volné půdě dosahuje výšky 4 - 6 metrů. Pěstovaný v nádobě dosáhne pouze poloviční výšky, a je třeba jej pravidelně hnojit. Kvete v dubnu až květnu.
V prvních letech po výsadbě upřednostňuje polostín, starší rostlině se daří na slunci velice dobře, zvlášť pokud je půda vlhká. Prezimování rostliny v nádobě viz. Rostliny do nádob.
Jiaogulan
(Gynostemma pentaphyllum)
Bylina nesmrtelnosti patří mezi nejdůležitější léčivky čínské medicíny.
Jiaogulan je keřovitá rostlina (až 1,5 m vysoká), která také v květináči dosáhne této velikosti. Použijte dobrý zahradní substrát. Roste dobře na slunci stejně tak jako v polostínu. Jiaogulan je velmi rychle rostoucí, proto potřebuje pravidelné hnojení.
Je to víceletá rostlina, která je do -15 °C mrazuvzdorná a může tudíž přezimovat v místnosti stejně tak jako ve volné půdě. Při přezimování venku uhnyne v zimě nadzemní část. Na jaře rostlina opět vyraší z kořenů. V bytě roste po celý rok.
Čaj z Jiaogulanu může být připravován jak z čerstvých, tak ze sušených lístků, které se nechají ve vařící vodě vylouhovat 3 minuty. Čaj je mírně nasládlý a chutná po lékořici. Jako exotickým komponentem se mohou v malém množství čerstvými, mladými výhonky a obohatit saláty.
Kaki
(Diospyros kaki)
U nás roste a plodí v mírném klimatu, to znamená, kde se daří vínu a broskvím, poroste také kaki. Rostlina ve volné půdě nemá žádné zvláštní nároky. Je do - 15 °C mrazuvzdorné, krátce snese mráz až - 20 °C. Můžete je také pěstovat jako nádobovou rostlinu a na zimu přenést do skleníku.
Nemá žádné zvláštní nároky na půdu.
 
Až 500 g těžké plody jsou zralé teprve tehdy, když už je strom bez listí. Chuť plodu připomíná meruňku a hrušku, nezralé plody jsou trpké. Díky vysokému obsahu beta-karotenu jsou plody velice cenné pro organismus. V Asii, odkud rostlina pochází, jí jsou připisovány nejrůznější léčivé účinky. Pomáhá proti průjmu a na posílení žaludku. Nezralé plody snižují teplotu a krevní tlak.
Česneková tráva
(Tulbaghia violacea)
Dodává pokrmům z masa a nudlí pikantní chuť, nebo může být použitá jemně nasekaná jako pažitka. Stejně jako koření a bylinky jí můžete pěstovat na okenním parapetu, nebo na terase v dobré zahradní zemině. Je víceletá, ale ne mrazuvzdorná. Proto  se v zimě pěstuje doma a v létě venku. Roste na slunečném až polostinném místě. Výhony česnekové trávy jednoduše odstřihněte. Ke zmrazování je nožem nadrobno nakrájejte a dejte do foliového sáčku zmrazit.
Olej z česnekové trávy: 150g jemně nasekané česnekové trávy zalijeme 0,75 l olivového oleje.
Schisandra
(Schisandra chinensis)
Schisandra patří v Číně k nejdůležitějším léčivkám a bylinkám. Plody se nazývají "Ovoce pěti chutí", protože jsou sladké, kyselé, slané, hořké a pálivé zároveň. Ze sušených listů a plodů se připravuje čaj. Z čerstvých plodů se vyrábí přírodní šťáva nebo marmelády.
Schisandra je víceletá popínavá rostlina, kvete bílo-růžovými kvítky a má atraktivní podzimní zbarvení. Vyrůstá do 5 m, je opadavá a má ráda polostín a dobrou zahradní půdu. Plody jsou v hroznech a vypadají jako krásný velký rybíz.
 
Sklízí se od září do října. Používá se jako prostředek na uklidnění kašle, posílení srdce a také jako stimulant proti únavě a vyčerpání.
Keřová bazalka
(Ocimum kiliman. basilicum)
Jedná se o robustní, víceletou a bujně rostou odrůdu bazalky s mnoha modro-fialovými květy. Aby bazalka v jídle neztratila svou vůni a chuť, přidává se zásadně vždy až nakonec a už se nevaří. Listy i květy bazalky se dají použít k rybám, masům, do salátů, na ozdobu dezertů a nápojů. Keřovou bazalku sázíme nejlépe na teplé, osluněné místo do propustné, písčité půdy, která si udržuje stálou vlhkost. Vzhledem k tomu, že není mrazuvzdorná, doporučujeme pěstovat v květináči - v létě venku a v zimě uvnitř bytu. Přihnojujeme každých 4-6 týdnů.
Sugar Baby
(Stevia rebaudiana)
také sladká tráva, sladký list nebo medová tráva. Usušené listy jsou sladké jako cukr, nemají prakticky žádné kalorie a neškodí zubům. Stevie je a byla používána jako přírodní a sladidlo, nejvíce jako náhrada cukru v Asii.
Sugar-Baby je víceletá bylina, která není mrazuvzdorná a před prvním mrazíkem je třeba ji uklidit do domů. Ideální je pro ni slunečné až polostinné místo a dobrá zahradní půda. Nejvíce bývá pěstována jako jednoletá rostlina, která dorůstá do 1/2 m výšky. V létě potřebuje hodně vody, ale ne trvalé přemokření, v zimě /při přezimování v domě/ zalévat až tehdy, když začnou listy zavadat. Pravidelně hnojit. Minimálně 1 x za 3 týdny je třeba sklízet lístky a to tak, že se neotrhávají pouze listy, ale odstřihne se celý výhon, eventuálně špička výhonu. Listy je třeba bezpodmínečně nakrájet nadrobno, pak se teprve uvolní jejich plná sladkost.
K oslazení jednoho šálku čaje stačí buď jeden čerstvě ustřihnutý lístek nebo 1 suchý, nadrcený lístek. Samozřejmě je možné také použít prášek z listů, v tomto případě použijte 1/4 kávové lžičky.
Mrazuvzdorný banánovník
(Musa basjoo)
Tento banánovník roste velice dobře i v našich klimatických podmínkách. Rostlinu je třeba v zahradě vysadit do dobré zahradní půdy a na slunečné stanoviště. Půdu je třeba dobře zkypřit a do sázecí jámy přidat pomalu rozpustné, dlouhodobě působící hnojivo.
Při teplotě pod -3 °C listy banánovníku žloutnouu a rostlina zatahuje k tzv. "Zimnímu spánku". Od cca -15 °C se musí kmen banánovníku přikrýt jutovým pytlem, slámou nebo listím. Na jaře při prvních teplých slunečních paprscích vyrazí znovu ze země a neuvěřitelnou rychlostí vyroste v překrásný banánovník. V jedné vegetační sezóně doroste až do výšky 4 m.
Fíkovník
(Ficus carica)
Fíkovník dosahuje výšky 8 metrů. Má až 30 cm dlouhé, lesklé, hladké, kožovité listy. Kvete v paždích výhonů. Fíkovníku se velmi dobře daří na jižní straně domu, a slunečném stanovišti, které je chráněné před větrem. Rostlina musí mít dostatek místa, aby se dobře rozvinula i koruna. Po prvních mrazících opadají listy a dozrávají poslední plody. 
Fíkovníky pěstované v nádobách by měly přezimovat v chladné a tmavé místnosti s teplotou do cca 5-8 °C. Zalévejte je jen mírně, ale nenechte je úplně vyschnout. Na jaře můžete dlouhé výhony opatrně zkrátit. Od jara by si měla rostlina pomalu zvykat na více světla a na slunce ji proto přeneste teprve tehdy, když již nehrozí žádné mrazíky. Pokud pěstujete fíkovník ve volné půdě, zkraťte na jaře opatrně delší výhony a namrzlé výhony odřežte.
Brahmi
(Bacopa monnieri)
Tato rostlina bývá často používána v ajurvedské medicíně, a to ke zvyšování schopnosti myslet a podpoře krátkodobé a dlouhodobé paměti. Hladké, malé, kulaté listy se mohou jak čerstvé, tak sušené používat pro přípravu čaje. Brahmi je nízká /asi 15 cm/ plazivá, víceletá rostlina, která není mrazuvzdorná. Rostlinu proto pěstujeme v květináči se stále vlhkou zeminou, nejlépe na okenním parapetu, pod kterým je topení. V letních měsících jí můžete pěstovat venku v květináči, ale nepěstovat na přímém slunci. Přezimuje ve světlé, teplé místnosti. Po celý rok dobře zaléváme.
Rakytník
(Hippophae rhamnoides)
Rakytník není samosprašný, takže k tomu aby plodil, potřebujete vždy samčí i samičí rostlinu. Pro vyšší úrodu se doporučuje 1 samčí a 2 samičí rostliny. Obecně stačí 1 samčí rostlina na opylení až 5 samičích rostlin. Plodí jen samičí rostliny. Rostliny sázíme na jaře od března do června a na podzim od září do října. Roste v každé dobré zahradní půdě. Při výsadbě rostlinu dostatečně zalijeme. Pozdějšího vysychání půdy se už obávat nemusíme, rostlina snese suchou půdu. Hnojit stačí až rok po výsadbě, použijeme hnojivo s rohovinou. Později můžete přidat každé 2 roky čerstvý kompost.
Plody se zpracovávají na marmelády a šťávy. Rostlina může dorůst až do 3 m. Každý 2. rok na konci zimy seřízneme nakrátko výhony samičích rostlin, které odplodily. Pokud je třeba rostlinu prostříháme, aby měla dostatek světla. Samčí rostliny zkrátíme každý 3. až 4. rok na polovinu.
 
Rakytník je mrazuvzdorný. Maximálně v prvním roce, pokud byl vysazen čerstvě před příchodem mrazů, doporučujeme ochranu před mrazem z větví, chvojí atd. Sází se 1,5-2 m od sebe.

Na obrázku je patrný rozdíl mezi samičí a samčí rostlinou. Na samčí rostlině se nachází výrazně větší pupeny.

Citrusy
(Citrus)
Citrusy se u nás pěstují jako nádobové rostliny. V létě se pěstují venku, nejlépe na slunečném stanovišti, na které si musí velmi pomalu zvykat a které je chráněné proti větru. Zaléváme mírně, v podmisce nesmí stát voda. Mnohem větší problém než sucho totiž představuje přemokření, což se projevuje tím, že listy žloutnou nebo opadávají.
 
Nezálevejte studenou vodou přímo z kohoutku. Voda by měla být odstátá, ne ledová.
Od konce května do srpna pravidelně každý týden přihnojujte, protože citrusy potřebují dostatek minerálů a výživných látek.
Přezimujte je na co nejsvětlejším místě. V zimě zalévejte jen velmi mírně, aby nedocházelo k uhnívání kořenů. Před tím, než citrus na sezonu opět přemistíte ven, opatrně zakraťte výhony, aby se koruna rozkošatila.
Peruánská okurka Inků
Plody okurky Inků snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, také napomáhají při redukci váhy. Mimo to obsahují látky na posílení imunity a antioxidační flavonoidy. Okurky mohou být konzumovány čerstvé nebo tepelně upravené. Před vařením musí být semena důkladně odstraněna a poté je můžete plnit, např. sýrem nebo mletým masem.
 
Pěstování: jedná se o jednoletou, popínavou rostlinu, jejíž stonek může dorůst až 5 m, proto potřebuje oporu. Má ráda teplo a tudíž je nejlépe ji pěstovat na chráněné jižní straně. Začíná plodit koncem července a hojně plodí až do zámrazu.
Sladké brambory
(Ipomea batata)
S bramborami kromě způsobu pěstování nemají nic společného. Nejsou to brambory, ale hlízy. Chutnají, jak už je řečeno v názvu, sladce a připomínají mrkev. Je možné je zpracovat různě: dusit, vařit, péct, smažit nebo grilovat. Vždy chutnají fantasticky. Neobsahují žádné tuky, obsahují vitamíny C, B6 a další cenné minerální látky. Z tohoto druhu získáte obzvláště velké výnosy, z jedné rostliny až 4 kg sladkých brambor. Sladké brambory chutnají stejně dobře v polévkách jako k nedělní pečeni. Fantazii se meze nekladou. Tip: sladké brambory jsou zdravější a výživnější, pokud je uvaříte a sníte se slupkou.
Péče: Sladké brambory jsou jednoleté. Sázíme je na slunečné místo poměrně hluboko a hrůbkujeme jako brambory. Vyžadují hlubokou hlínitopísčitou půdu, která je bohatá na organické látky. Potřebují dostatečnou zálivku, ale přemokření způsobuje hnilobu hlíz.
V září/říjnu před prvními mrazíky vyryjeme celou rostlinu a sklidíme sladké brambory.
Stromové rajče Tamarillo
(Cyphomandra betacea, Syn. Solanum betaceum)
S rajčetem nemá nic společné kromě toho, že stejně jako rajče a brambory patří do čeledi lilkovitých. Název Stromové rajče dostalo kvůli lehce nakyslým plodům, které jsou chutí lehce podobné rajčeti. Plody mohou být konzumovány čerstvé i tepelně zpracované. Hořkou slupku je třeba odstranit. Může se použít do pikantních salátů nebo jako příloha k rybím a masovým pokrmům. Tamarillo může být dále použito do pomazánek a moučníků, zpracováno na marmeládu a chutney. Tamarillo dosahuje výšky 2-3 m, jeho plody jsou až 20 cm dlouhé. Jsou podlouhlé, červené až temně fialové mnohdy podelně pruhované. Jelikož Stromové rajče není mrazuvzdorné pěstuje se v našich podmínkách v nádobách. Tamarillo potřebuje lehkou, výživnou půdu, kterou je třeba udržovat vlhkou. Pokud je umístíte na slunečné, před větrem chráněné stanoviště, můžete již druhý rok po výsadbě sklízet první plody. K přezimování mu stačí 5 °C, mladé rostliny mohou přezimovat při pokojové teplotě.
Bez, Rozinkový keř a Aronie
stejná péče jako u Okrasných keřů.
V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Zvláštní opatření proto slouží jen ke zlepšení půdy nebo mikroklimatu zahrady.

Doba výsadby:
březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.
 
Vzdálenost rostlin:
je různá, dle druhu, odrůdy a účelu použití.
 
Výsadba:
okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zakrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 1/3 své délky.
Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout.

A sice čím lehčí půda, tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a původní voda k nim vzlínat. Nakonec navšíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů. Při jarním sázení nebo je-li půda poměrně suchá, je nezbytné důkladné prolití půdy ještě před výsadbou.
 
Většina opadavých dřevin, pokud nejsou dodávány se zemními nebo rašelinnmi baly, se musí při sázení seříznout. Rostlina ztratila část svého kořenového systému a dokud není zase pevně zakořeněna, nemůže dostatečně zásobovat svou nadzemní část vodou a živinami. Seříznutím se znovu vytvoří rovnováha a vyrašení je podstatně mohutnější než bez řezu. Stálezelené okrasné keře, např. Bobkovišeň lékařská se při sázení nezastřihují.
 
Hnojení:
stálezelené dřeviny je třeba 1x ročně na jaře přihnojit organickým hnojivem.
Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu.
 

Řez:
Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem.     
 

 

Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami.

Kresba č.2: Stejnoměrné a úplné seříznutí všech výhonů nutí rostlinu k hustějšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny. Může se provést bez výjimky téměř u všech dřevin se vzpřímeným tvarem růstu. Takto mohou být zmlazeny, popř. do tvaru zastřiženy také stálezelené dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), mahónie (Mahonia), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně (Pyracantha) a kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum).

Kresba č.3: Okrasné keře kvetoucí jen na jednoletých výhonech, zvláště ty s bohatou dřevní dření - jejichž nejznámější zástupce je komule (Buddleia davidii) - tvoří své květy bez výjimky jen na špičkách mladých, letošních výhonů. Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením. K těmto patří: ořechokřídlec (Caryopteris), latnatec (Ceanothus), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla) a tavolník nízký (Spiraea bumalda). Některé dřeviny se stříhají jen málo. K nim náleží: vilín (Hamamelis), šácholan (Magnolia), lískovníček (Corylopsis), ruj (Cotinus), muchovník (Amelanchier), štědřenec (Laburnum) a ibišek syrský (Hibiscus syriacus). Cílený tvarový řez ale také snesou.

Kresba č.4: Radikálním zmlazovacím řezem mohou být donuceny přestárlé, silně vzrostlé nebo vyholené dřeviny k novému vyrašení, zejména při zemi. Takový řez se dá po řadě let znovu opakovat. Příznivé období je přímo po opadání listí, ale i v zimě. Málo se stříhá keřovitě rostoucí zimostráz (Buxus) jakož i cesmína (Ilex), mamota (Kalmia), rododendrony a pieris.

 
Zavlažování:
Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.
 
Zimní ochrana:

Kresba: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země před rostlinu ze sluneční strany. V polohách bohatých na sníh by se měly rostliny trochu svázat, příp. by se mělo na postavenou laťovou konstrukci položit chvojí.

Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod. Nebezpečí hrozí v extrémně dlouhém, obzvláště chladném nebo bezmračném mrazivém období, jakož i při krátkém značném teplotním výkyvu (nejnižší noční a nejvyšší denní hodnoty) - ale především, když současně působí více faktorů. Jestliže jsou části stálezelených listnáčů vystaveny delší čas přes vrstvu sněhu teplým slunečním paprskům, může to vést ke spálení a opadu listů a také k odumírání celých partií větví. Proti následkům takového abnormálního počasí pomohou opatření jako zakrytí chvojím nebo netkanou textilií. Avšak veškerá pomoc selže, jestliže není v půdě k dispozici dostatečná vlhkost. Ta je pro stálezelené dřeviny obzvláště důležitá, neboť také v zimě - ba i za mrazu - vypařují vodu.
 
Ochrana rostlin:
Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení.
Mšice Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence.
Housenky hmyzu Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany.
Larvy vzpřímenek a vrtalek Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký.