Kolekce alpinek

Trvalky vysazujeme na jaře nebo na podzim, pokud půda není zmrzlá ani přemokřená. Kontejnerované trvalky lze při vhodných podmínkách vysazovat téměř po celý rok. Při letní výsadbě je nutné věnovat zvýšenou pozornost pravidelné zálivce, protože rostliny se v teplém počasí hůře ujímají.

Většina trvalek nemá vysoké nároky na hnojení. Na jaře můžeme k rostlinám přidat dobře vyzrálý kompost nebo mírnou dávku vyváženého hnojiva, zejména pokud je půda chudá. Nadměrné hnojení podporuje bujný růst na úkor pevnosti rostlin a kvetení. Trvalky pěstované v nádobách spotřebovávají živiny rychleji, proto je během vegetace pravidelně přihnojujeme podle typu použitého hnojiva.

Trvalky jsou při správném pěstování většinou nenáročné a dobře odolávají chorobám i škůdcům. Problémy podporuje především příliš hustá výsadba, dlouhodobé přemokření nebo naopak stres ze sucha. Podle druhu se mohou objevit mšice, svilušky, slimáci a plzáci, padlí, rzi nebo skvrnitosti listů. Napadené části průběžně odstraňujeme a při silném napadení volíme vhodný přípravek podle aktuální etikety.

Odkvetlá květenství můžeme během léta odstraňovat, čímž podpoříme další kvetení u druhů, které mají schopnost opakovaně nakvétat. Na podzim není nutné všechny trvalky plošně sestřihávat. Suchá květenství a stonky mnoha druhů ponecháváme přes zimu, protože chrání rostlinu, poskytují zimní strukturu a mohou sloužit jako úkryt a zdroj potravy pro živočichy. Trvalky, které na zimu zatahnou k zemi, můžeme sestřihnout na podzim nebo až brzy na jaře. Stálezelené a choulostivější druhy řežeme pouze podle jejich konkrétních potřeb. Okrasné trávy sestřihujeme zpravidla až na jaře.

Kvetoucí trvalky patří k základním rostlinám každé okrasné zahrady. Nabízejí široký výběr barev, tvarů, výšek i období kvetení a při vhodném výběru mohou záhon zdobit od jara až do podzimu. Nároky jednotlivých druhů se výrazně liší, proto vždy vybíráme rostlinu podle stanoviště. Většině trvalek prospívá slunné místo a dobře propustná půda, existují však také druhy vhodné do polostínu, stínu, suchých stanovišť nebo naopak do vlhčí půdy. Nejdůležitější je sladit nároky rostliny s konkrétními podmínkami zahrady. Trvalky mohou na jednom místě růst řadu let a při správné péči se jejich trsy postupně rozrůstají. Příliš husté nebo přerostlé trsy můžeme po několika letech rozdělit a znovu vysadit.

Před výsadbou půdu důkladně odplevelíme a podle potřeby zlepšíme její strukturu kompostem nebo jinou vhodnou organickou hmotou. Trvalku vysazujeme do jámy dostatečně široké pro kořenový bal. Hloubka výsadby by měla odpovídat původnímu uložení rostliny v nádobě. Báze výhonů a srdíčko rostliny nesmějí být zbytečně hluboko pod povrchem půdy. Uvolněný kořenový bal můžeme před výsadbou důkladně zavlažit. Po výsadbě rostlinu vydatně zalijeme, aby půda přilnula ke kořenům. Povrch můžeme zamulčovat, přičemž mulč nepřihrnujeme přímo k bázi rostliny.

Mnoho kvetoucích trvalek lze úspěšně pěstovat také v nádobách na balkoně nebo terase. Velikost nádoby volíme podle velikosti a růstu konkrétní rostliny. Nádoba musí mít dostatečné odtokové otvory a kvalitní, dobře propustný substrát. Na dno není nutné automaticky přidávat silnou drenážní vrstvu – důležitější je volný odtok přebytečné vody. Rostliny v nádobách potřebují během vegetace více vody a živin než trvalky vysazené v půdě. Zaléváme podle počasí a vlhkosti substrátu, nikoli podle pevně stanoveného intervalu. V zimě chráníme především kořenový bal, který v nádobě promrzá výrazně snadněji než kořeny rostlin v záhonu. Nádoby postavíme na chráněné místo a při silných mrazech můžeme obalit samotnou nádobu izolačním materiálem.

Polštářové a nízké trvalky přibližně 20–30 cm, středně vysoké trvalky 30–40 cm, vysoké a výrazně se rozrůstající trvalky 40–60 cm i více. Rozestupy vždy přizpůsobíme konečné velikosti konkrétního druhu nebo odrůdy. Při příliš husté výsadbě rostliny rychleji konkurují o vodu a živiny a zvyšuje se riziko houbových chorob.

Nově vysazené trvalky zaléváme pravidelně, dokud dobře nezakoření. Později většina druhů potřebuje dodatečnou zálivku především během delšího sucha a v období vysokých teplot. Frekvenci přizpůsobujeme druhu, půdě a stanovišti – suchomilné trvalky zaléváme méně často než druhy vyžadující vlhčí půdu. Vodu dodáváme raději ke kořenům a vydatněji než pouze malým množstvím každý den. Trvalky v nádobách vysychají rychleji a jejich potřebu vody kontrolujeme častěji.

Většina běžných zahradních trvalek je v našich podmínkách dostatečně odolná a nevyžaduje plošné zimní přikrývání. Citlivější druhy chráníme podle jejich konkrétních nároků, například vrstvou suchého listí, chvojím nebo jiným vzdušným materiálem. U některých trvalek je vhodnější ponechat nadzemní část přes zimu a sestřihnout ji až na jaře. Zvláštní pozornost věnujeme mladým rostlinám vysazeným krátce před zimou a trvalkám v nádobách, jejichž kořenový systém je vystaven silnějšímu promrzání. V zimě dbáme také na to, aby rostliny nestály v trvale přemokřeném substrátu.

Kdy je nejlepší doba pro výsadbu trvalek?
Nejvhodnější je jaro a podzim, kdy nejsou vysoké teploty a půda má dostatek přirozené vláhy. Kontejnerované rostliny lze vysazovat téměř po celý rok, pokud půda není zmrzlá nebo přemokřená.

Musím trvalky každý rok hnojit?
Ne. Většina trvalek má při pěstování v kvalitní půdě jen malé nároky na hnojení. Na jaře jim prospívá kompost nebo mírná dávka vyváženého hnojiva, zejména v chudší půdě.

Mám trvalky na podzim všechny sestříhat?
Ne. Suché stonky a květenství mnoha druhů je vhodné ponechat přes zimu. Poskytují záhonu strukturu, chrání rostlinu a mohou být užitečné pro živočichy. Odstraňujeme především nemocné nebo silně poškozené části.

Jak často mám trvalky zalévat?
Nově vysazené rostliny zaléváme pravidelně, dokud nezakoření. U starších trvalek se potřeba vody řídí počasím a konkrétním druhem. Během delšího sucha zaléváme vydatněji ke kořenům.

Lze pěstovat trvalky v květináči?
Ano. V nádobách lze pěstovat mnoho druhů trvalek. Potřebují však více vody a živin než rostliny v záhonu a v zimě jsou jejich kořeny více ohroženy promrznutím.

Proč trvalka nekvete?
Příčinou může být nevhodné stanoviště, nedostatek světla, příliš mnoho dusíku, sucho, příliš hustý trs nebo nevhodná doba řezu. U některých druhů je také přirozené, že po výsadbě potřebují čas k zesílení před prvním bohatým kvetením.

Kdy je vhodné trvalky rozdělit?
Pokud trs příliš zhoustne, slábne jeho kvetení nebo rostlina začne uprostřed odumírat, je vhodné ji vyjmout ze země, rozdělit a znovu vysadit. Termín se řídí druhem – obecně se jarně kvetoucí trvalky často dělí po odkvětu, zatímco letně kvetoucí druhy bývají vhodné k dělení na jaře.