Kavyl péřový

Okrasné trávy vysazujeme podle druhu nejlépe na jaře nebo na podzim. Teplomilné druhy, jako jsou ozdobnice (Miscanthus), dochan (Pennisetum) nebo proso (Panicum), je vhodnější vysazovat na jaře, kdy už je půda dostatečně prohřátá. Chladnomilné druhy lze dobře vysazovat také na podzim. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během většiny vegetační sezóny, vždy však mimo období zmrzlé nebo přemokřené půdy.

Okrasné trávy mají většinou nízké nároky na živiny a přehnojování jim neprospívá. Na běžné zahradní půdě zpravidla postačí jarní přihnojení pouze tehdy, pokud je půda chudá nebo rostliny vykazují slabý růst. Nadbytek dusíku podporuje měkký, bujný růst a může způsobovat poléhání stébel. Trávy pěstované v nádobách mají omezené zásoby živin, proto je během vegetace přihnojujeme mírně podle nároků konkrétního druhu a použitého hnojiva.

Okrasné trávy jsou obecně odolné a při správném stanovišti trpí chorobami a škůdci jen málo. Nejlepší ochranou je vhodné stanoviště, dobrá propustnost půdy a nepřehnojování. Při výskytu mšic, svilušek nebo jiných škůdců nejprve odstraníme napadené části nebo rostlinu osprchujeme vodou; při silném napadení použijeme vhodný přípravek podle aktuální registrace a návodu k použití. U citlivějších druhů může problémy způsobovat dlouhodobé přemokření, které podporuje hnilobu kořenů a odumírání trsu.

Většinu opadavých okrasných trav řežeme až koncem zimy nebo brzy na jaře, těsně před rašením nových výhonů. Suchá stébla a květenství ponechaná přes zimu chrání trs před nepříznivým počasím, poskytují zimní úkryt drobným živočichům a jsou dekorativní. U velkých trav, například ozdobnic, sestřihneme suchou nadzemní část několik centimetrů nad zemí a současně dbáme, abychom nepoškodili nové rašící výhony. Stálezelené trávy nestříháme celé k zemi. Na jaře z nich pouze vyčešeme suché a poškozené listy a odstraníme stará květenství. Při práci používejte rukavice, protože listy některých druhů mají velmi ostré okraje.

Okrasné trávy patří mezi nenáročné a dlouhověké trvalky. Nabízejí širokou škálu velikostí, barev listů i tvarů trsů a jejich květenství často zdobí zahradu od léta až do zimy. Většině druhů vyhovuje slunné a otevřené stanoviště a půda, která je živná, přiměřeně vlhká, ale dobře odvodněná. Nároky jednotlivých druhů se však výrazně liší – některé snášejí sucho, jiné dávají přednost svěžím nebo vlhčím půdám. Při výběru proto vždy zohledňujeme konečnou velikost rostliny, její nároky na vláhu a zimní odolnost.

Před výsadbou odstraníme plevel a půdu dobře prokypříme. Stanoviště vybíráme podle konkrétního druhu; většina okrasných trav nejlépe prospívá na slunci v propustné půdě. Výsadbová jáma má být dostatečně široká, přibližně dvakrát širší než kořenový bal, ale neměla by být hlubší než výška kořenového systému. Rostlinu vysadíme do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru, aby krček a horní část kořenového systému nezůstaly příliš hluboko. Po výsadbě půdu dobře zalijeme a podle potřeby zamulčujeme. U vyšších nebo rozložitějších druhů ponecháme dostatek prostoru pro jejich konečnou velikost. Některé rozrůstavé trávy je vhodné vysazovat s ohledem na jejich schopnost šířit se do okolí.

Okrasné trávy lze velmi dobře pěstovat také ve větších nádobách na balkoně nebo terase. Volíme stabilní nádobu odpovídající velikosti dospělé rostliny, která má na dně dostatečné odtokové otvory. Drenážní vrstva ze štěrku není nutná, důležitější je kvalitní, vzdušný a dobře propustný substrát. V nádobě kořenový bal vysychá rychleji než v záhonu, proto během vegetace pravidelně kontrolujeme vlhkost a zaléváme podle potřeby. Nádobové rostliny mají také větší nároky na přísun živin než rostliny vysazené v půdě. V zimě je nutné chránit kořenový bal nádoby před silným promrznutím, například umístěním nádoby do závětří a její izolací. U citlivějších druhů je vhodné zimování na chráněném místě podle jejich konkrétní zimní odolnosti.

Vzdálenost vždy přizpůsobujeme druhu, odrůdě a předpokládané velikosti dospělé rostliny. Menší trsovité trávy obvykle vysazujeme přibližně 20–30 cm od sebe, středně vysoké druhy asi 40–60 cm a velké druhy přibližně 70–100 cm i více. Při skupinové výsadbě je vhodné řídit se především konečnou šířkou konkrétní odrůdy. Příliš hustá výsadba může vést k horšímu proudění vzduchu a rostliny se také mohou začít navzájem vytlačovat.

Po výsadbě zaléváme pravidelně po celou první vegetační sezonu, aby se kořeny dobře uchytily. Později většina okrasných trav potřebuje vodu pouze během delšího sucha a horkého počasí. Nároky se však mezi druhy liší – suchomilné trávy snášejí přísušek lépe, zatímco druhy určené do svěžích nebo vlhčích stanovišť vyžadují pravidelnější vláhu. V nádobách substrát vysychá rychleji, proto rostliny kontrolujeme častěji. Trvalé přemokření je nevhodné a může vést k poškození kořenů.

Většina běžně pěstovaných mrazuvzdorných okrasných trav nevyžaduje v zahradě zvláštní zimní ochranu. Suchá stébla opadavých druhů ponecháváme přes zimu a odstraníme je až na jaře. U citlivějších druhů, mladých rostlin a zejména u trav pěstovaných v nádobách je vhodné chránit kořenový systém před silným promrznutím. U teplomilných druhů, jako je pampas (Cortaderia), je důležité chránit především srdéčko trsu před dlouhodobou zimní vlhkostí. Listy lze před zimou svázat a rostlinu zakrýt tak, aby do středu trsu nepronikala voda. Zimní ochranu odstraňujeme postupně na jaře podle počasí.

Kdy je nejlepší okrasné trávy vysazovat?
Teplomilné druhy je vhodné vysazovat především na jaře, chladnomilné lze dobře vysazovat také na podzim. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během většiny vegetační sezóny, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená.

Kdy se okrasné trávy stříhají?
Většinu opadavých trav řežeme koncem zimy nebo brzy na jaře před rašením. Suchá stébla proto není nutné odstraňovat na podzim. Stálezelené druhy pouze vyčešeme a odstraníme poškozené listy.

Potřebují okrasné trávy pravidelně hnojit?
Většinou ne. Na běžné půdě mají malé nároky na živiny. Přehnojení, zejména dusíkem, může způsobit příliš bujný a slabý růst a poléhání. V nádobách je potřeba živiny doplňovat pravidelněji.

Musím okrasné trávy zalévat každý den?
Ne. Po výsadbě potřebují pravidelnou zálivku, aby zakořenily. Jakmile jsou dobře zakořeněné, většina druhů snáší běžné období sucha a zaléváme především při dlouhodobém horku a suchu. V nádobách je potřeba kontrolovat vlhkost častěji.

Mohou okrasné trávy růst ve stínu?
Některé druhy polostín snášejí, ale většina okrasných trav nejlépe roste a kvete na slunném a otevřeném stanovišti. V hlubokém stínu mohou být řídké, slabé a méně kvetou.

Je možné pěstovat okrasné trávy v nádobách?
Ano. Vhodná je dostatečně velká a stabilní nádoba s odtokovými otvory. V nádobě je potřeba častěji kontrolovat vláhu a doplňovat živiny. Přes zimu je nutné chránit kořenový bal před silným promrznutím.

Proč se vysoké okrasné trávy nechávají přes zimu nesestříhané?
Suchá stébla chrání trs před zimou, poskytují potravu a úkryt drobným živočichům a zároveň vytvářejí atraktivní zimní efekt. Odstraňují se až před jarním rašením.

Je pampasová tráva vhodná pro běžné zimování na zahradě?
Pampasová tráva je citlivější než mnoho běžných okrasných trav. V chladnějších a vlhčích oblastech je vhodné před zimou svázat listy a chránit střed trsu před dlouhodobým zamokřením a silným mrazem. Mladé rostliny vyžadují větší péči než dobře zakořeněné trsy.