Vážení zákazníci, upozorňujeme, že v pondělí 28.9.2026 zákaznická linka Zásilkové služby STARKL nebude v provozu.

Napište objednací číslo sortimentu (pokud jej znáte například z tištěného katalogu), zvolte množství a objednejte:
-+
Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)

Blýskavka 'Red Robin'

«
Jarní červené zbarvení!

Popis

Blýskavka 'Red Robin' – zářivě červené mladé listy

Blýskavka Fraserova 'Red Robin' (Photinia × fraseri 'Red Robin') je atraktivní stálezelený až poloopadavý keř, který vyniká především svými výrazně červenými mladými listy. Na jaře raší v zářivých odstínech červené až vínové, které postupně tmavnou a přecházejí do sytě zelené. Rostlina tak působí dekorativně po dlouhou část roku a velmi dobře se uplatní jako solitéra i jako součást živých plotů.

Proč si vybrat právě 'Red Robin'?

  • výrazné zářivě červené mladé listy na jaře
  • listy postupně přecházejí do tmavě zelené barvy
  • atraktivní vzhled po většinu roku
  • dobře snáší řez a díky němu lze podpořit další rašení červených výhonů
  • vhodná jako solitéra i do skupinových výsadeb a živých plotů
  • lze ji pěstovat také ve velké nádobě
Zářivě červené rašení

Největší ozdobou 'Red Robin' jsou mladé listy. Při jarním rašení mají intenzivní červené až vínové zbarvení a vytvářejí výrazný kontrast k již vyzrálým tmavě zeleným listům. Postupně zrají a získávají klasickou zelenou barvu, zatímco při dalším růstu se mohou objevovat nové červené přírůstky.

Právě tuto vlastnost lze využít i při řezu. Pokud rostlinu po hlavní růstové vlně lehce upravíte, podpoříte tvorbu nových výhonů, které opět raší v charakteristických červených odstínech.

Květy a plody

Na jaře až začátkem léta se mohou nad listy objevit bílé květy uspořádané ve větších chocholících. U rostlin pěstovaných v dobrých podmínkách mohou po odkvětu dozrávat drobné červené plody, které postupně tmavnou. Květy i plody jsou však u této odrůdy spíše doplňkovým efektem – hlavní okrasnou hodnotou zůstávají výrazně zbarvené mladé listy.

Stanoviště a půda

Nejlépe prospívá na slunném až lehce polostinném stanovišti, chráněném před silným větrem. Dostatek světla podporuje intenzivní vybarvení mladých listů a hustší růst. V oblastech s velmi horkými a suchými léty může být vhodnější lehký polostín, kde listy méně trpí přehříváním a půda pomaleji vysychá.

Ideální je živná, humózní a dobře propustná půda, která dokáže zadržet určité množství vláhy, ale není trvale zamokřená. Blýskavka nesnáší dlouhodobé přemokření kořenů. V těžké půdě proto zajistěte dobrý odtok vody a před výsadbou ji můžete vylepšit kompostem.

Výsadba

Kontejnerované rostliny můžete vysazovat během vegetační sezóny, nejlépe však na jaře nebo na začátku podzimu. Před výsadbou kořenový bal dobře zalijte. Připravte dostatečně širokou jámu, půdu prokypřete a podle potřeby obohaťte kompostem.

Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte a v prvním roce dbejte na pravidelnou vláhu. Pomoci může také vrstva organického mulče, která omezuje vysychání půdy a chrání kořeny před výrazným kolísáním teplot.

Zálivka

Po zakořenění je blýskavka poměrně odolná, ale během delšího sucha ocení vydatnou zálivku. Zvláštní pozornost věnujte mladým rostlinám a exemplářům na plném slunci.

Protože si rostlina část listů ponechává i přes zimu, nezapomínejte na zálivku také během delších suchých období bez sněhu a při nezamrzlé půdě. V zimě totiž může docházet k vysychání listů vlivem slunce a větru.

Hnojení

Na jaře můžete kolem rostliny rozprostřít kompost nebo použít hnojivo pro okrasné dřeviny. Přihnojení podporuje tvorbu nových výhonů a zdravých listů. U rostlin pěstovaných v živém plotu je vhodné doplnit živiny pravidelněji, protože rostliny jsou v husté výsadbě vystaveny větší konkurenci o vodu a živiny.

Řez podporuje červené výhony

Blýskavka dobře snáší řez a pravidelný řez je užitečný zejména tehdy, pokud chcete udržet hustý a kompaktní tvar. Nejvýraznější červené listy se objevují na mladých výhonech, takže mírné zkrácení příliš dlouhých větví může podpořit další rašení a vytvořit novou barevnou vlnu.

Hlavní tvarovací řez provádějte na jaře po odeznění silných mrazů. Pokud došlo během zimy k namrznutí konců větví, odřízněte poškozené části až do zdravého dřeva. Blýskavka má dobrou schopnost regenerace a při dobré kondici může obrazit i ze starších částí větví.

U živého plotu lze během sezóny provést i další lehký řez. Příliš pozdní a silné zkracování před zimou však není vhodné, protože by mohlo podpořit rašení nových výhonů, které by nestihly před příchodem mrazů dostatečně vyzrát.

Zimní ochrana

'Red Robin' je v dobrých podmínkách poměrně odolná, ale v chladnějších oblastech může při silných mrazech dojít k poškození mladých výhonů a listů. Riziko zvyšuje otevřené stanoviště vystavené studenému větru a zimnímu slunci.

V chladnějších polohách proto mladé rostliny vysazujte na chráněné místo a kořenovou zónu můžete před zimou zakrýt vrstvou mulče. Při očekávaných silných mrazech je možné mladé rostliny dočasně chránit netkanou textilií. Na jaře případné namrzlé konce jednoduše odřízněte až do zdravého dřeva.

Pěstování v nádobě

'Red Robin' lze pěstovat také ve větší nádobě, kde vynikne jako výrazná zelená dominanta terasy nebo vstupu do domu. Nádoba musí mít dostatečný objem, kvalitní substrát a spolehlivý odtok přebytečné vody.

Rostliny v nádobách vyžadují častější kontrolu zálivky než rostliny v půdě. Před zimou je vhodné nádobu postavit na chráněné místo a izolovat ji proti promrznutí kořenového balu. V zimě také hlídejte, aby substrát při delším bezmrazém období zcela nevyschl.

Živý plot i výrazná solitéra

Blýskavka 'Red Robin' se často využívá do živých plotů, kde vynikne kontrast červených mladých listů a tmavě zeleného staršího olistění. Pravidelný řez podporuje větvení a zároveň umožňuje během sezóny opakovat barevný efekt mladých výhonů.

Stejně dobře může fungovat jako solitéra nebo ve skupině několika keřů. Zajímavě vypadá v kombinaci s rostlinami s tmavými listy, stříbřitým olistěním nebo jemnější strukturou, které nechají její jarní červené rašení vyniknout.

Základní charakteristika

  • Botanický název: Photinia × fraseri 'Red Robin'
  • Typ rostliny: stálezelený až poloopadavý okrasný keř
  • Listy: mladé zářivě červené, později tmavě zelené
  • Květy: bílé, v chocholících
  • Stanoviště: slunce až lehký polostín
  • Půda: živná, humózní, dobře propustná a mírně vlhká
  • Využití: živé ploty, skupinové výsadby, solitéra, nádoby
  • Řez: na jaře po odeznění silných mrazů, případně lehce během sezóny
Tip pro pěstování

Chcete-li z 'Red Robin' získat co nejvýraznější červené zbarvení, dopřejte jí dostatek světla a pravidelně odstraňujte příliš dlouhé nebo nevětvené výhony. Po řezu totiž vyraší nové výhony s charakteristickými zářivě červenými listy. Pokud po zimě některé větve namrznou, není důvod k obavám – poškozené části na jaře odřízněte a rostlina může během sezóny vytvořit zcela nové výhony.

Obsah balení 1ks
ks
139 Kč
od 3 kusů
129 Kč

Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek.
Více informací v Dodacích podmínkách.

Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)
od poloviny září
Objednávkové číslo 130970
- + ks

Doba výsadby

IIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXII
Doba výsadby
Více informací
Botanický název Photinia fraseri 'Red Robin'
Kontejner 9 cm
Zazimování mrazuvzdorné
Stanoviště Plné slunce
Výška 150 - 250 cm
Barva olistění zelená, červená, vícebarevná

Poradna k produktu

19.8.2025 07:47:50

-anonym-:

Mohu pěstova i na přímém slunci?

Starkl zahradník

Ano, rostlině vyhovuje plné slunce či polostín.

23.3.2025 09:40:43

paní Radka :

Jak daleko sázet jednotlivé keře od sebe? 

Starkl zahradník

Můžete sázet po 70-100 cm.

1.3.2025 13:15:04

paní Vlasta:

Chci se zeptat zda je keř stále zelený?

Starkl zahradník

Ano, keř je stálezelený. Na jaře má červené listy, které postupně dozrávají do tmavě zelené.

VŠEOBECNÝ NÁVOD PLATNÝ PRO KATEGORII : Na živé ploty Vytisknout návod

Doba výsadby
Živé ploty z prostokořenných opadavých dřevin vysazujeme nejčastěji od podzimu do časného jara, tedy v době vegetačního klidu. Stálezelené a poloopadavé druhy je vhodné vysazovat především na podzim nebo na jaře. Kontejnerované rostliny lze při vhodných podmínkách vysazovat prakticky během celé vegetační sezóny. Výsadbu odložíme, pokud je půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá.
Hnojení
Mladé živé ploty přihnojujeme především na jaře, kdy začínají aktivně růst. Vhodné je univerzální nebo dlouhodobě působící hnojivo pro okrasné dřeviny. Důležitější než vysoké dávky hnojiva je dobrá půda, dostatek vláhy a pravidelné odplevelování. U starších, dobře rostoucích živých plotů obvykle není nutné každoroční intenzivní hnojení; podle stavu rostlin lze živiny doplnit na jaře nebo použít každoroční vrstvu kvalitního kompostu. Jehličnaté ploty nepřehnojujeme dusíkem, zejména v druhé polovině léta.
Ochrana rostlin
Živé ploty nemají jednu společnou chorobu ani škůdce – problémy se liší podle použitého druhu. Nejdůležitější prevencí je správný výběr rostlin pro dané stanoviště, dostatek prostoru, přiměřená závlaha a vzdušná koruna. Pravidelně kontrolujeme listy, výhony a případně také kořenový krček. Při výskytu škůdců nebo chorob nejprve odstraníme napadené části a podle potřeby použijeme pouze přípravky aktuálně registrované pro daný účel a dodržíme jejich návod a ochrannou lhůtu. U živých plotů je důležité také sledovat poškození posypovou solí v blízkosti komunikací.
Řez

Kresba 1: Pravidelný řez udržuje živý plot hustý a v požadované výšce i šířce. U mladých rostlin nejprve provádíme tvarovací řez, kterým podporujeme větvení odspodu. U vzrostlého plotu potom následuje pravidelný udržovací řez. Frekvence závisí na druhu a požadovaném vzhledu – některé formální ploty vyžadují řez jednou až třikrát ročně, jiné stačí upravit jednou ročně.

Termín řezu vždy přizpůsobujeme konkrétnímu druhu. Opadavé ploty tvarujeme převážně v době vegetačního klidu, stálezelené druhy obvykle během vegetace. Kvetoucí živé ploty řežeme s ohledem na dobu kvetení, abychom zbytečně neodstranili květní pupeny.

Živý plot stříháme lehce pyramidálně – nahoře užší než dole. Spodní část tak dostává dostatek světla a zůstává hustá. Nikdy neřežeme všechny druhy automaticky hluboko do starého dřeva. Zvláště většina jehličnanů mimo tisu ze starého, již holého dřeva znovu dobře neobrazí.

Při řezu také vždy zkontrolujeme, zda v plotu nejsou aktivní ptačí hnízda. Pokud je živý plot využíván k hnízdění, řez odložíme, dokud mláďata bezpečně neodrostou.
Všeobecný text
Živý plot může být nejen praktickou hranicí pozemku, ale také důležitým prvkem zahradní kompozice a útočištěm pro ptáky, hmyz a další živočichy. Výběr rostlin je proto vhodné přizpůsobit nejen požadované výšce a rychlosti růstu, ale také půdě, množství slunce, vlhkosti a prostoru, který máme k dispozici.

Pro hustý plot je důležitý správný počet rostlin. Příliš řídká výsadba prodlužuje dobu, než se rostliny spojí, zatímco příliš hustý spon může vést k nadměrné konkurenci o vodu a živiny. Menší rostliny se obvykle vysazují hustěji než velké, již vzrostlé exempláře.

Živý plot může být stálezelený, poloopadavý nebo opadavý. Stálezelené druhy poskytují soukromí i v zimě, zatímco opadavé druhy často nabízejí výraznější sezónní změny a mohou mít vysokou ekologickou hodnotu. Kvetoucí a plodící druhy navíc poskytují potravu opylovačům a ptákům.

U všech nově vysazených živých plotů je rozhodující péče v prvních letech. Rostliny udržujeme bez plevelů, pravidelně zaléváme v období sucha a povrch půdy můžeme zakrýt organickým mulčem. Jakmile plot dobře zakoření, potřeba zálivky se výrazně snižuje, i když při dlouhodobém suchu může být stále potřebná.

Živý plot lze založit také ve větší nádobě, například na terase nebo balkoně. V takovém případě však musíme počítat s omezeným prostorem pro kořeny a výrazně rychlejším vysycháním substrátu. Výběr druhu je nutné přizpůsobit velikosti nádoby a jeho konečné velikosti.
Výsadba
Před výsadbou odstraníme z celé linie plevel a půdu dobře prokypříme. Pro souvislý živý plot je vhodnější připravit souvislý výsadbový pruh široký přibližně 60–90 cm než jednotlivé malé jamky. Hloubka má odpovídat kořenovému systému rostlin; nevysazujeme je hlouběji, než rostly před výsadbou. U kontejnerovaných rostlin musí zůstat kořenový krček přibližně v úrovni okolního terénu.

Rostliny rozmístíme podle požadovaného sponu, zasypeme původní zeminou obohacenou podle potřeby kvalitním kompostem a půdu kolem kořenů dobře přitlačíme. Po výsadbě živý plot důkladně zalijeme. Povrch půdy můžeme zakrýt organickým mulčem, který pomáhá udržovat vláhu a omezuje růst plevelů. Mulč však nesmí být navršen přímo ke kmínkům.

U mladých rostlin je vhodné ponechat okolí plotu bez plevelů přibližně 40–50 cm na každou stranu. Na exponovaných stanovištích může být během prvních let potřebná také ochrana před silným větrem. Výsadbový spon volíme podle konkrétního druhu, velikosti rostlin a požadované výšky a hustoty plotu.
Výsadba na balkoně
Řadu dřevin vhodných pro živé ploty lze pěstovat také ve velkých nádobách na terase nebo balkoně. Velikost nádoby musí odpovídat velikosti rostliny a jejímu předpokládanému růstu. U větších keřů a stromků je vhodná stabilní nádoba, která se nepřevrací ve větru. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Drenážní vrstva ze štěrku není sama o sobě nutná – důležitější je správný odtok vody a kvalitní, dobře propustný substrát.

Rostliny v nádobách potřebují během vegetace častější kontrolu vlhkosti a podle potřeby také přihnojování. Zálivku přizpůsobujeme počasí a vlhkosti substrátu, nikoli pevnému dennímu intervalu. V horkém počasí může být nutná i každodenní kontrola a zálivka, zatímco za chladnějšího počasí může být interval výrazně delší.

V zimě jsou kořeny v nádobě vystaveny mnohem většímu chladu než kořeny rostlin vysazených v půdě. Nádobu proto chráníme před dlouhodobým promrznutím, například jejím umístěním do závětří a obalením izolačním materiálem. Stálezelené rostliny zaléváme i v zimě během delších bezmrazých období, pokud je půda v nádobě suchá. Konkrétní způsob přezimování vždy přizpůsobíme druhu.
Vzdálenost rostlin
Univerzální spon pro všechny živé ploty neexistuje. Jako obecné vodítko lze u běžných menších až středně vzrůstných keřů počítat přibližně s 30–60 cm mezi rostlinami. Menší rostliny a pomalu rostoucí druhy se vysazují hustěji, větší a rychle rostoucí rostliny řidčeji. Pro velmi hustý plot lze u některých druhů použít dvě řady střídavě, přičemž rozestup se řídí konkrétním druhem a požadovanou šířkou plotu. Při výsadbě větších kontejnerovaných rostlin je vhodné spon úměrně zvětšit.
Zavlažování

Kresba: Nově vysazené živé ploty potřebují pravidelnou zálivku především během prvních dvou let. V období sucha zaléváme vydatně tak, aby voda pronikla ke kořenům, nikoli pouze po povrchu. Frekvenci zálivky přizpůsobujeme počasí, půdě, druhu a velikosti rostlin.

Vhodné je vytvořit podél plotu mírně snížený závlahový pás, ve kterém se voda při zálivce nebo dešti zachytí. Povrch můžeme zakrýt organickým mulčem, který omezuje odpařování a růst plevelů. Po dobrém zakořenění potřebuje většina živých plotů dodatečnou zálivku především při delším suchu. Trvale zamokřená půda je pro většinu dřevin nevhodná.
Zimní ochrana
Dobře zakořeněné živé ploty obvykle nevyžadují zvláštní zimní ochranu. Výjimkou mohou být choulostivější druhy a mladé rostliny na velmi exponovaných stanovištích. U stálezelených dřevin je důležitější zabránit zimnímu vyschnutí než chránit je před samotným mrazem. Za delších bezmrazých období proto kontrolujeme vlhkost půdy a podle potřeby zaléváme. U rostlin v nádobách je nutné chránit kořenový bal před silným promrznutím. Živé ploty u komunikací také chráníme před pravidelným zasažením posypovou solí.
Časté dotazy
Jak hustě sázet živý plot?
Záleží na konkrétním druhu, velikosti rostlin a požadované hustotě. U běžných menších a středně vzrůstných keřů je orientační rozestup přibližně 30–60 cm. Vždy je lepší řídit se doporučením pro konkrétní druh.

Kdy je nejlepší vysazovat živý plot?
Opadavé dřeviny se nejčastěji vysazují od podzimu do časného jara, stálezelené a poloopadavé druhy především na podzim nebo na jaře. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i v průběhu vegetace, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená.

Jak často živý plot stříhat?
Neexistuje jeden správný počet řezů. Záleží na druhu a požadovaném vzhledu. Formální ploty mohou vyžadovat jeden až několik řezů ročně, zatímco volně rostoucí ploty se řežou méně často a především podle doby kvetení.

Proč má být živý plot nahoře užší než dole?
Lehce šikmé boky umožní, aby světlo dopadalo i na spodní část rostlin. Plot pak zůstává hustý až k zemi a nevytváří holé spodní partie.

Potřebuje nový živý plot pravidelnou zálivku?
Ano. Pravidelnou zálivku potřebuje zejména v prvních dvou letech po výsadbě a při delším suchu. Jakmile dobře zakoření, potřeba dodatečné vody se obvykle výrazně sníží.

Lze živý plot pěstovat v nádobách?
Ano, ale je nutné vybrat druh vhodný pro nádobové pěstování a použít dostatečně velkou stabilní nádobu s odtokovými otvory. Rostliny v nádobách potřebují častější kontrolu zálivky a v zimě ochranu kořenového balu před promrznutím.

Je nutné při výsadbě přidávat rašelinu?
Ne. Důležitější je vhodná půda pro konkrétní druh. Pokud je půda chudá nebo má nevhodnou strukturu, můžeme ji při přípravě stanoviště zlepšit kvalitním kompostem nebo jinou vhodnou organickou hmotou.

Mohou se živé ploty stříhat v létě?
Ano, u mnoha druhů je letní udržovací řez vhodný. Termín však závisí na druhu a době kvetení. Před řezem vždy zkontrolujeme, zda v plotu nejsou aktivní ptačí hnízda, a řez podle potřeby odložíme.

© Starkl zahradník spol. s r.o.

Prohlížené naposledy