Blahovičník

Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování je časné jaro.

Nejlépe je použít hnojiva s dlouhodobým účinkem. Tato hnojiva dodávají účinné látky jen za dostatečně vysokých teplot a podle potřeby rostlin. Od dubna do začátku srpna můžeme dobře zakořeněné rostliny týdně přihnojovat tekutým hnojivem.Po začátku srpna již nehnojíme, aby rostliny vstoupily do zimy plně vyzrálé!

Hlavní příčinou chorob rostlin v nádobách je špatné stanoviště. Většinou příliš vlhké a příliš stinné. Při napadení mšicemi nebo sviluškami použijeme proti nim vhodné postřikové přípravky. Podobně postupujeme při výskytu padlí na fuchsiích. Případné další dotazy Vám rádi zodpovíme.

Před zazimováním výhony rostlin lehce zakrátíme.Jakmile přeneseme rostliny z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízneme do požadovaného tvaru. Řezu v létě se u většiny z nich vyvarujeme, neboť tímto řezem se ztrácí přirozená krása rostlin.

Rostliny do nádob, které nejsou odolné vůči zimě, jako kalokvět (Agapanthus), agave, andělská trumpeta (Datura), dračinec (Dracena), blahovičník (Eucalyptus), vavřín, myrta, oleandr, palma, granátové jablko, rozmarýn, juka (Yucca) atd. jsou přes léto venku a většina z nich na opravdu slunném a teplém místě chráněném před větrem. Jen aukuba (Aucuba) a fuchsie mají rády polostinné nebo stinné stanoviště.

BANÁNOVNÍK MRAZUVZDORNÝ (Musa basjoo)- vytrvalá bylina pochází z oblastí Japonska, kde jsou teploty velice podobné našim- dnes se již pěstuje téměř po celé Evropě- tento druh banánovníku je v našich podmínkách zimovzdorný a vnáší do našich zahrad nádech exotiky - za jednu sezonu může dospělá rostlina dorůst 4 m, při venkovních teplotách nad 15 °C má týdenní přírůstky až 15 cm - vysazujeme na chráněné slunné a teplé stanoviště - výsadba se provádí na dobře propustné a zkypřené místo, do zeminy při zasypávání lze vmíchat pomalurozpustné, dlouhodobě působící hnojivo - jelikož s ohledem na velké přírůstky vyžaduje tato rostlina dostatečný přísun živin, hnojíme pak ještě navíc od května do října hnojivem s větším podílem dusíkatých látek - je nutné i vydatně zalévat, půda nesmí ve vegetačním období vyschnout, pomůže nám i mulčování kořenů- ovšem pozor na trvalé přemokření - pokud má banánovník dobré podmínky a hlavně dostatek tepla, plodí drobné banány 3-4 rokem na stanovišti - banánovníky se velice snadno množí vegetativně pomocí odnoží - tvar rostliny připomíná stromek, jedná se však o tzv. pseudokmen, který je uvnitř dutý - tudy prorůstají nové stočené listy - pokud se nám podaří tento pseudokmen zachovat do příštího roku, narůstá pak v příštím roce mohutnější a silnější rostlina, která dosahuje 3-4 m- listy snesou teplotu pouze mírně pod 0 °C, poté hnědnou a odumírají- po prvních mrazech je proto vhodné všechny listy odřezat a ponechat "kmen“ rostliny - jelikož v našich podnebních podmínkách mohou v zimním období dosáhnout teploty i daleko nižších hodnot než je pro tento banánovník vhodné doporučujeme rostlinu raději včas zabalit a chránit proti promrznutí /jelikož listy které jsme odstranily, představují podstatnou část velikosti rostliny, je následně zabezpečení kmene snadné/- nabízíme několik osvědčených možnosti na jednoduchý kryt: lze jej vytvořit z dostupných materiálů, možné je obalení slámou a následně jutovinou, nebo lze vytvořit konstrukci z dřevěných desek, kterou vyplníme listím, případně může být tato konstrukce z desek polystyrénu. - izolační vrstva musí být po celé délce stonku v síle asi 30 cm a zabezpečena proti vniknutí vlhkosti víkem / kmen je dutý a je třeba zabránit vniknutí vlhkosti ze sněhu a deště / další možností venkovního přezimování je úplné odstranění původní rostliny až u země- v tomto případě chráníme izolační vrstvou pouze vytrvalé podzemní oddenky, z kterých rostlina další rok opět obroste a vytvoří nové výhony - ochranná vrstva je nutná do výšky minimálně 40 cm a šířky raději o několik centimetrů více, než byl původní keř- použít lze suché listí nebo sláma, které je navíc nutné ochránit proti vniknutí vlhkosti - i v tomto případě je totiž nutné udržet v zimním období rostlinu v suchu- asi 2/3 zamulčované plochy zakryjeme nepromokavým materiálem /není vhodné použít k zakrytí folii, jelikož by za slunečných dnů docházelo k přehřátí /- na jaře, dle průběhu počasí zpravidla v dubnu, se s prohříváním půdy kryt postupně odstraňuje- pokud hrozí pozdní mrazíky je možné nově rašící výhony na krátkou dobu opět přihrnout mulčovací vrstvou, aby nedošlo k jejich poškození.

OBŘÍ MUČENKA (Pasiflora Alata)- květy této obří mučenky jsou skutečně až 15 cm velké a velice příjemně voní. Vejčité plody mohou dosáhnout hmotnosti i 0,5 kg.- v našich podmínkách se pěstuje v lehké výživné půdě, vyhovuje jí zem pro pokojové rostliny- u mladých rostlin by měla mít nádoba rozměr asi 16-20 cm, větší nádoba zapříčiní bujný růst nadzemních částí, ale nedochází k plození- při pěstování zkracujeme hlavní výhon, podpoří se tím tvorba postranních plodných výhonů- pokud nekvete ani na bočních výhonech, zkrátíme i je- ideální stanoviště je na jižním okně, lze však využít i východní či západní okno- stanoviště by mělo být co nejsvětlejší, při nedostatku světla rostlina roste, ale neplodí- během letních měsíců mučenkám vyhovuje venkovní slunné stanoviště.- během vegetace je důležitá pravidelná zálivka a přísun živin, přihnojujeme 1x za 14 dní / ideální jsou tekutá hnojiva /- nadměrné hnojení však způsobí bujný růst, ale rostliny méně kvetou- rostlina by nikdy neměla stát ve vodě- potřebnou vlhkost vzduchu docílíme pravidelným rosením- kvetení by se mělo projevit v jarních měsících a atraktivní květy kvetou pouze jeden den- v domácích podmínkách je pak třeba květy opylovat. Jakmile je pyl vyzrálý (většinou odpoledne), naneseme jej na bliznu- plody zrají 3 měsíce, jakmile dozrají, samy odpadnou- semena koupených i vypěstovaných plodů lze použít k dalšímu množení- semenáčky plodí cca po 2 letech, řízkované rostliny dříve- na podzim rostlinu opět uklidíme a zimujeme při teplotách 7 °C – 15 °C- v tomto období zaléváme opatrně, nepřihnojujeme a udržujeme rostlinu ve vegetačním klidu- na jaře zkrátíme boční výhony na dvě až tři očka a podpoříme tak další růst plodných výhonů

ČAJOVNÍK ČÍNSKÝ (Camellia sinensis,Thea sinensis)- stálezelený subtropický až tropický keř z rodu Camellia je nenáročná rostlina, přizpůsobivá pěstebním podmínkám a počasí- pěstuje se v různých nadmořských výškách tropických a subtropických oblastí po celém světě- některé plantáže jsou vysázeny i ve vysokohorských oblastech v nadmořské výšce nad 2000 m a přitom zde bývá sklizený čaj kvalitnější- divoce rostoucí čajovník čínský může dorůst ve své domovině až 6 m, ale velikost na plantážích bývá s ohledem na usnadnění sklizně udržována na 1 – 1,5 m- silně žebrované lístky čajovníku jsou různé velikosti a sklízí se tři až pět malých, mladých lístků na vrcholku výhonu a pupen na špičce výhonu- listy této rostliny se suší, fermentují, upravují a využívají se pro přípravu snad nejrozšířenějšího nápoje - čaje- na podzim se objevují bílé, cizosprašné květy, plody jsou dřevnaté tobolky / v bytových podmínkách je nutné opyleni štětečkem /- roste i v hlinitopísčitých půdách, ale při nádobovém pěstování v našich podmínkách je vhodnější rašelinný substrát / rašelina : zahradnický substrát : písek 5:3:2 / nesnáší vápno- půda má byt stále vlhká, ne však přemokřená / dochází snadno k uhnívání kořenů /- rostlině vyhovuje polostín, jelikož ve volné přírodě se původní druhy čajovníků vyskytují jako podrost stromů- v našich klimatických podmínkách lze pěstovat jako nádobovou rostlinu v bytě- pokud nehrozí mrazy, můžete umístit rostliny na venkovní stanoviště- při venkovním umístění je nutné květináč zastínit nebo jej zapustíme až po okraj do půdy- od počátku růstu výhonů je třeba přihnojovat vícesložkovým hnojivem v malých dávkách- sklizeň mladých lístků zahájíme, až když rostlina zesílí a vytvoří keřík- množí se výsevem nebo řízkováním

 
TABÁK VIRŽINSKÝ ( Nicotiana tabacum )- jednoletá užitková rostlina z čeledi lilkovitých /Solanaceae / pochází z Jižní Ameriky- v mnoha zemích je pěstována komerčně- ve velké míře je to především na Kubě, Virginii, Brazílii v Číně, ale i v oblastech mírného pásma střední Evropy- množí se výsevem a dorůstá velikosti 2,5 – 3 m- vyžaduje slunná stanoviště a lehké hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a vyšším obsahem draslíku- sazenice je nutné předpěstovat a na venkovní stanoviště se rostliny přesazují od poloviny května, kdy již zcela jistě nehrozí mrazivé počasí- rostlina je citlivá na chlad a je tedy vhodné zvolit i chráněné stanoviště- výsadba se provádí na vzdálenost asi 1 m jelikož je nutné dopřát rostlině dostatek prostoru, světla a vzduchu- vyžaduje pravidelnou zálivku a časté kypření /zemina má být dobře zásobená vláhou, ne však stále vlhká a přemokřená /- nezalévejte přímo na listy rostliny, ale ke kořenům- kvete v červenci až v září na vrcholcích rostliny- stonek je málo větvený a má tvar pyramidy- pokud pěstujete rostlinu pro sklizeň tabáku je nutné nenechat ji vykvést a plodit, odstraňte květní výhon z rostliny včas / živiny se tak více ukládají v listech a sklizeň je kvalitnější /- zároveň odstraňujte z rostliny nejspodnější poškozené listy a postranní výhonky- téměř ve všech částech rostliny je obsažen silně jedovatý NIKOTIN- sklizené listy se suší a fermentují a takto upravené slouží k vyrobě tabáku a tabákových výrobků- výtažky z tabáku se dají snadno použít i jako ochranný prostředek proti škůdcům- listy se sklízí v době, kdy začínají mírně žloutnout, tedy postupně nejspodnější listy, nasleduje sklizeň listů ze střední části rostliny a nakonec listy z vrcholu rostliny- bezprostředně po sklizni se listy suší a fermentují /u Tabáku viržinského není fermentace nutná /