Švestka 'Jojo' - prostokořenná sazenice

Prostokořenné slivoně vysazujeme především na podzim po opadu listů nebo brzy na jaře před rašením. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během celé vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá.

Podzimní výsadba prostokořenných stromků probíhá podle průběhu počasí a začíná obvykle po nástupu vegetačního klidu. Po výsadbě je důležité půdu dostatečně zalít.

Slivoně potřebují pro pravidelnou úrodu dostatek živin, ale nadměrné hnojení není žádoucí. Především nadbytek dusíku podporuje bujný růst výhonů na úkor vyrovnaného růstu a může zhoršit vyzrávání dřeva.

Na jaře je vhodné doplnit živiny kompostem nebo hnojivem určeným pro ovocné dřeviny podle návodu výrobce. U dobře zásobené půdy není nutné každoročně přidávat vysoké dávky minerálních hnojiv.

U stromů s vysokou násadou plodů je důležitější pravidelná péče o půdu a dostatek vody než jednostranné přihnojování. S přihnojováním dusíkem postupně končíme během léta, aby nové výhony měly dostatek času před zimou vyzrát.

Ochrana rostlin
Zdravá a dobře rostoucí slivoň má větší schopnost odolávat škůdcům i chorobám. Základem ochrany je vhodné stanoviště, dostatek prostoru, přiměřená výživa, pravidelná zálivka v období sucha a odstraňování napadených částí.

Mšice
Mšice sají na mladých listech a výhonech a při silném napadení způsobují jejich kadeření a deformace. Při slabším výskytu je lze odstranit mechanicky nebo proudem vody. Při silném napadení postupujte podle aktuální registrace vhodného přípravku.

Štítenky
Štítenky se mohou objevovat především na oslabených nebo starších částech stromu. Napadené větve pravidelně kontrolujte a při silnějším výskytu postupujte podle aktuálních doporučení pro konkrétní druh škůdce.

Vrtule švestková
Larvy poškozují vyvíjející se plody. Napadené plody často předčasně opadávají. Důležitá je pravidelná kontrola stromu a odstraňování napadených a opadaných plodů. Při použití přípravků je nutné dodržovat aktuální návod a ochrannou lhůtu.

Pilatky
Larvy pilatek mohou po odkvětu poškodit mladé plody a způsobit jejich předčasný opad. Při výskytu je vhodné sledovat stav stromu v období po odkvětu a případnou ochranu přizpůsobit konkrétnímu škůdci.

Moniliová hniloba
Napadené plody hnědnou, rychle podléhají hnilobě a mohou zůstávat viset na stromě. Takové plody průběžně odstraňujte a nenechávejte je ani pod stromem.

Šarka švestek
Šarka je virové onemocnění slivoní, proti kterému není k dispozici léčba napadeného stromu. Při výběru stromku proto dávejte přednost zdravému výsadbovému materiálu a podle účelu pěstování také odrůdám s vyšší odolností nebo rezistencí. Napadený strom nelze vyléčit postřikem.

Hraboši a další hlodavci
Hlodavci mohou poškodit kořeny i kůru mladých stromků. Vhodnou ochranou je mechanické zabezpečení kmene a podle situace také ochrana kořenového prostoru. Chemické prostředky používejte pouze v souladu s aktuálními pravidly a návodem výrobce.

Slivoně začínají plodit podle odrůdy, podnože, podmínek stanoviště a způsobu pěstování obvykle až několik let po výsadbě. První jednotlivé plody se mohou objevit dříve, plnou plodnost však nelze stanovit jedním univerzálním termínem.

Mnoho moderních odrůd švestek je samosprašných, jiné jsou jen částečně samosprašné nebo potřebují vhodného opylovače. U nesamosprašných odrůd vysazujte v blízkosti jinou kompatibilní slivoň, která kvete ve stejném nebo překrývajícím se období. K dobrému opylení významně přispívají včely, čmeláci a další opylující hmyz.

Aktuálně nabízené odrůdy STARKL:
Domácí velkoplodá: samosprašná.
Joganta: samosprašná.
Jojo: samosprašná.
Tais: před výsadbou je vhodné ověřit konkrétní opylovací požadavky podle aktuálního popisu odrůdy; pro jistotu úrody lze vysadit více kompatibilních slivoní s překrývající dobou kvetení.

Další vhodné odrůdy z původního sortimentu:
Čačanská lepotica: samosprašná.
Čačanská najbolja: vhodná kombinace s Čačanskou lepotici a dalšími kompatibilními slivoněmi se stejnou dobou kvetení.
Čačanská raná: vhodným opylovačem je například Čačanská lepotica nebo Čačanská najbolja.
Gabrovská: vhodné jsou například Stanley a další kompatibilně kvetoucí slivoně.
Hamanova švestka: samosprašná.
Lützelsachsenská: vhodnými partnery jsou například Bryská nebo Zimmerova.
Stanley: samosprašná.
Vlaška: samosprašná.
Wangenheimova: samosprašná.
Zimmerova: částečně samosprašná; vhodné je pěstování v blízkosti dalších kompatibilně kvetoucích slivoní.

U samosprašných odrůd není další strom podmínkou úrody, ale přítomnost dalších kvetoucích slivoní a dostatku opylujícího hmyzu může být pro dobré opylení výhodná.

Kresba: U slivoní mohou z podnože vyrůstat plané výhony v oblasti kořenů nebo přímo na kmínku.

Plané výhony pod místem roubování nebo očkování odstraňujte co nejblíže jejich místu vzniku. U kořenových výhonů je nutné nejprve opatrně odhrnout zeminu, aby bylo možné výhon odstranit přímo u nasazení.

Pouhé zkrácení planého výhonu nad zemí nebo jeho odstřižení u kmínku nemusí být dostačující, protože podnož může znovu obrazit.

Kresba: Cílem řezu je vytvořit vzdušnou a dobře osvětlenou korunu, která umožní dobré dozrávání plodů a usnadní sklizeň.

Řez mladých slivoní
Mladé stromky se tvarují především v předjaří až na jaře, po zahájení vegetace. U nově vysazených stromků se koruna podle zvoleného pěstitelského tvaru založí z několika dobře rozmístěných výhonů. Konkrétní řez se vždy přizpůsobuje tomu, zda pěstujeme zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen nebo jiný tvar.

Řez dospělých slivoní
U dobře založených stromů je vhodné provádět hlavní prosvětlovací řez v létě, zpravidla po sklizni nebo podle konkrétní odrůdy a termínu sklizně. Odstraňují se suché, nemocné, poškozené, zahušťující a vzájemně se křížící větve. Starší dřevo lze postupně obnovovat, není však vhodné odstranit najednou velké množství větví.

Důležité: Slivoně neřežeme v zimě ani v pozdním podzimu, kdy se zvyšuje riziko infekce dřeva stříbřitostí a některými dalšími chorobami. Silnější řezné zásahy provádějte raději v období aktivního růstu.

Probírka plodů
Při velmi vysoké násadě mohou být větve nadměrně zatížené a plody zůstávají menší. U přetížených stromů je proto vhodné mladé plody začátkem léta částečně probírat.

Kresba: Ovocné stromy v trávníku potřebují kolem kmene volný prostor bez konkurence trávy. Povrch půdy lze zakrýt vhodným mulčem, který pomáhá omezit vysychání a růst plevelů. Mulč nepřikládáme přímo ke kmenu.

Úspěšné pěstování švestek a renklód závisí především na vhodném stanovišti, volbě odrůdy, podnože a správné péči. Slivoně nejlépe prospívají na slunném a teplém stanovišti s hlubší, úrodnou a dobře propustnou půdou. Půda by měla být dostatečně vlhká, ale nesmí být trvale zamokřená.

Slivoně kvetou poměrně brzy, proto je vhodné chránit je před stanovišti, kde se pravidelně vyskytují pozdní jarní mrazíky. V chladnějších polohách může pomoci chráněné místo například u jižně až jihozápadně orientované stěny.

Slivoně se podle typu, odrůdy a podnože výrazně liší velikostí. Při výsadbě proto vždy počítejte s konečnou velikostí stromu a s prostorem potřebným pro korunu.

Opakovaná výsadba po starém stromu: Při výsadbě nové slivoně na místo po staré slivoni může být růst nové rostliny zhoršen. Pokud není možné zvolit jiné stanoviště, je vhodné odstranit co nejvíce starých kořenů a půdu v prostoru výsadby nahradit kvalitní půdou z jiného místa. Nejde však o pevně danou nutnost výměny půdy do konkrétní hloubky ani o univerzální pravidlo několikaleté pauzy.

Ovocné stromy v nádobách: Některé menší slivoně lze pěstovat v dostatečně velké nádobě, ale slivoně obecně nejsou pro nádobové pěstování tak snadné jako jabloně a hrušně. Vhodnější jsou méně bujně rostoucí odrůdy a podnože. Nádoba musí mít dostatečný objem, stabilitu a odtokový otvor. Substrát musí být propustný a během vegetace je nutná pravidelná zálivka a přihnojování.

Kresba: U vřetenových a jiných tvarovaných stromků je nutná pevná opora. Kůl umístěte do výsadbové jámy ještě před zasypáním zeminy, aby nedošlo k poškození kořenů. Úvazek pravidelně kontrolujte a podle růstu stromu uvolňujte.

Výsadbová jáma musí být dostatečně široká a hluboká, aby se kořeny mohly přirozeně rozprostřít. Dno není nutné vytvářet jako hlubokou dutinu, důležité je půdu dobře prokypřit a odstranit zhutněné vrstvy.

Poškozené a odumřelé kořeny před výsadbou odstraňte. Zdravé kořeny není nutné plošně zkracovat.

Stromek vysazujte tak hluboko, aby místo očkování nebo roubování zůstalo nad úrovní půdy. U kontejnerovaných stromků zachovejte přibližně stejnou úroveň, v jaké rostly v nádobě.

Kořeny zasypte kvalitní zeminou, půdu lehce přitlačte a stromek po výsadbě důkladně zalijte. Mulč pomůže udržovat vláhu a omezit konkurenci trávy a plevelů, nesmí však být navršen přímo ke kmenu.

Slivoně vysazujte na slunné stanoviště. Dostatek světla podporuje zdravý růst a dobré dozrávání plodů.

Potřebná vzdálenost závisí především na odrůdě, podnoži a pěstitelském tvaru. U běžně rostoucích švestek počítejte přibližně s několika metry prostoru, zatímco menší zákrsky a kompaktnější tvary lze vysazovat blíže.

Orientačně lze u silněji rostoucích stromů počítat s rozestupy kolem 5–7 m, u slaběji rostoucích zákrsků přibližně 3–4 m. U kordónů a jiných úzce tvarovaných stromů mohou být rozestupy výrazně menší. Konkrétní vzdálenost vždy přizpůsobte konečné velikosti dané odrůdy a podnože.

Slivoně potřebují nejvíce vody po výsadbě a v období, kdy vytvářejí a zvětšují plody. V prvních letech po výsadbě proto půdu pravidelně kontrolujte a při suchu strom důkladně zalijte.

Starší strom má rozsáhlejší kořenový systém, ale při delším suchu může potřebovat dodatečnou závlahu. Kritické je především období po odkvětu a v době vývoje plodů.

Vhodnější je důkladná zálivka ke kořenům než časté mělké kropení. Množství vody přizpůsobte velikosti stromu, půdě a aktuálnímu počasí. Dlouhodobé přemokření slivoním škodí.

Většina běžně pěstovaných slivoní je dostatečně mrazuvzdorná a dospělé stromy obvykle nevyžadují zvláštní zimní zakrývání celé koruny.

U mladých stromků je vhodné chránit především kmen před poškozením mrazem a okusem zvěří. Kořenový prostor lze na podzim zakrýt vrstvou vhodného organického materiálu, který pomůže omezit prudké střídání teplot a vysychání půdy.

V chladnějších polohách vybírejte chráněné stanoviště. Květy slivoní mohou být poškozeny pozdními jarními mrazíky, proto je při očekávaném mrazu možné mladé stromky nebo kvetoucí menší koruny krátkodobě chránit prodyšným materiálem. Ochranu přes den odstraňte, aby byl umožněn přístup opylujícímu hmyzu.

Potřebuje švestka opylovače?
Záleží na odrůdě. Mnoho moderních švestek je samosprašných, jiné potřebují vhodnou druhou odrůdu. Vždy je proto vhodné ověřit konkrétní odrůdu a její dobu kvetení.

Které švestky STARKL jsou samosprašné?
Aktuálně jsou jako samosprašné uváděny například Domácí velkoplodá, Joganta a Jojo. U dalších odrůd je vhodné ověřit jejich konkrétní opylovací požadavky.

Kdy se švestka stříhá?
Mladé slivoně se tvarují na jaře po zahájení vegetace. U starších stromů je vhodný především letní řez, často po sklizni. Zimní řez slivoní není vhodný kvůli vyššímu riziku infekcí dřeva.

Proč švestka málo plodí?
Příčinou může být nedostatečné opylení, nevhodná odrůda pro dané podmínky, pozdní mrazík v době kvetení, příliš bujný růst, nedostatek vody nebo přetížená či naopak oslabená koruna.

Musím švestku při velké násadě plodů probírat?
U některých odrůd může být probírka velmi užitečná. Příliš velké množství plodů strom přetěžuje, plody mohou zůstat menší a pod jejich hmotností se mohou poškodit větve.

Jak poznám planý výhon?
Pravý planý výhon vyrůstá z podnože pod místem očkování nebo roubování. Odstraňujte jej co nejblíže místu, odkud vyrůstá, nikoli pouze jeho vrchol.

Jak často švestku zalévat?
Neexistuje pevný interval vhodný pro všechny zahrady. Po výsadbě a v období sucha zalévejte podle vlhkosti půdy. Zvýšenou potřebu vody mají stromy také při vývoji a zvětšování plodů.

Lze švestku pěstovat v nádobě?
Některé menší odrůdy a pěstitelské tvary ano, ale slivoně jsou pro nádoby obecně náročnější než jabloně nebo hrušně. Potřebují dostatečně velkou a stabilní nádobu, propustný substrát, pravidelnou zálivku a ochranu kořenového balu v zimě.