Sladké brambory - batáty

Teplomilnou zeleninu vysazujeme ven až po odeznění nebezpečí pozdních mrazů. V našich podmínkách je to obvykle od poloviny května, podle počasí a stanoviště. Do vytápěného nebo dobře chráněného skleníku lze některé druhy vysazovat dříve. Před výsadbou ven je vhodné rostliny postupně otužit.

V zahradě: Před výsadbou půdu obohatíme dobře vyzrálým kompostem. U úrodné půdy není nutné rostliny během celé sezóny pravidelně silně přihnojovat.

V nádobách: Živiny se ze substrátu rychleji spotřebovávají, proto je vhodné po zakořenění pravidelně přihnojovat podle druhu hnojiva a pokynů výrobce. U rajčat a dalších plodových zelenin se během kvetení a tvorby plodů hodí hnojivo podporující kvetení a plodnost, obvykle s vyšším podílem draslíku.

S hnojením to nepřeháníme – nadbytek dusíku podporuje především růst listů a výhonů na úkor tvorby plodů.

U zeleniny pravidelně kontrolujeme listy, výhony a plody. Při problému nejprve zjistíme, zda jde o škůdce, houbovou chorobu, poškození počasím nebo chybu v pěstování.

Důležitá je především prevence: dostatek prostoru mezi rostlinami, dobré proudění vzduchu, zalévání ke kořenům a odstraňování silně napadených částí. U rostlin pěstovaných ve skleníku pravidelně větráme.

Při ochraně zeleniny určené ke konzumaci používáme pouze přípravky vhodné pro danou plodinu a dodržujeme pokyny výrobce včetně ochranné lhůty.

Rajčata: U tyčkových rajčat průběžně odstraňujeme postranní výhony podle způsobu pěstování a rostlinu vyvazujeme k opoře. Ke konci sezóny lze podle kondice rostliny omezit další růst, aby dozrávající plody měly dostatek světla. U keříčkových a balkonových odrůd bývá řez omezený nebo není potřeba.

Okurky: U popínavých odrůd vedeme hlavní výhon po opoře a podle typu odrůdy můžeme zkracovat nebo usměrňovat postranní výhony. U některých odrůd není výrazný řez nutný.

Lilky: Silný řez obvykle není potřeba. Odstraňujeme poškozené nebo příliš slabé části a podle potřeby můžeme rostlinu lehce usměrnit, aby měla dostatek světla a vzduchu.

Teplomilná zelenina, jako jsou rajčata, okurky a lilky, potřebuje pro dobrý růst především dostatek tepla, světla, vláhy a živin. Všechny tyto druhy lze podle odrůdy pěstovat nejen na záhonu, ale také ve skleníku, fóliovníku, na terase nebo balkoně.

Rajčata a lilky prospívají na teplém a slunném stanovišti chráněném před větrem. Okurky potřebují rovněž teplo, dostatek vláhy a vhodnou oporu u popínavých odrůd.

Pro pěstování v nádobách vybíráme odrůdy vhodné pro tento způsob pěstování. Větší nádoba poskytuje kořenům více prostoru a lépe udržuje vláhu i živiny. Všechny nádoby musí mít dostatečný odtok přebytečné vody.

Stanoviště připravíme tak, aby byla půda dobře zásobená organickou hmotou a nezůstávala v ní dlouhodobě stát voda.

Sazenice před výsadbou ven postupně otužíme. Z pěstební nádoby je vyjmeme opatrně, abychom zbytečně nepoškodili kořenový bal. Rostlinu zasadíme přibližně do stejné hloubky, v jaké rostla v nádobě; u rajčat lze při výsadbě využít jejich schopnost vytvářet kořeny i na části stonku.

Rajčata a popínavé okurky potřebují pevnou oporu. Oporu je vhodné připravit již při výsadbě, aby se kořeny později nepoškodily jejím dodatečným zapichováním. U lilků může být opora vhodná zejména u vyšších a bohatě plodících rostlin.

Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a povrch půdy můžeme zakrýt vhodným organickým mulčem. Mulč nepřikládáme přímo ke stonku.

Rajčata, okurky i lilky lze podle odrůdy úspěšně pěstovat v nádobách. Volíme dostatečně velkou a stabilní nádobu s odtokovými otvory. Obecně platí, že větší nádoba usnadňuje péči, protože substrát pomaleji vysychá a poskytuje kořenům více prostoru.

Pro kompaktní rajčata a lilky je vhodná nádoba alespoň kolem 30 cm široká a hluboká; u bujně rostoucích rostlin je vhodné zvolit ještě větší objem. U okurek vybíráme nádobu alespoň kolem 30 cm širokou a hlubokou a zároveň zajistíme pevnou oporu.

Nádoby umístíme na slunné a chráněné místo. V létě kontrolujeme vlhkost substrátu častěji než u rostlin ve volné půdě a podle potřeby pravidelně přihnojujeme.

Rajčata: přibližně 45–60 cm podle odrůdy a způsobu pěstování.
Okurky: při pěstování na opoře mohou být rostliny výrazně blíže u sebe než při pěstování volně po půdě; u běžných pěstebních míst počítáme přibližně s 30–60 cm podle typu odrůdy a způsobu vedení.
Lilky: přibližně 50–60 cm.

U všech druhů přizpůsobíme rozestupy konkrétní odrůdě a jejímu vzrůstu. Příliš hustá výsadba zhoršuje proudění vzduchu a zvyšuje riziko chorob.

Rostliny zaléváme pravidelně podle počasí, půdy a velikosti rostlin. Cílem je rovnoměrně vlhká půda bez dlouhodobého přemokření a bez opakovaného vysychání.

Největší potřebu vody mají rostliny při intenzivním růstu, kvetení a tvorbě plodů. V horkém a suchém počasí je nutné zalévat častěji, zatímco po dešti zálivku omezíme. Rostliny v nádobách vysychají rychleji než rostliny ve volné půdě a vyžadují proto častější kontrolu.

Zaléváme pokud možno ke kořenům a nikoli pravidelně přes listy. U rajčat je důležitá především rovnoměrná vlhkost, protože výrazné střídání sucha a přemokření může vést k praskání plodů a dalším problémům.

Kdy vysazovat rajčata, okurky a lilky ven?
Až po odeznění nebezpečí pozdních mrazů a po dostatečném prohřátí půdy. V našich podmínkách obvykle od poloviny května.

Lze tuto zeleninu pěstovat na balkoně?
Ano. Vhodné jsou především kompaktní a nádobové odrůdy. Potřebují dostatečně velkou nádobu, pravidelnou zálivku, živiny a u popínavých rostlin také oporu.

Jak velká nádoba je potřeba?
Pro kompaktní rajčata a lilky je vhodná nádoba alespoň kolem 30 cm široká a hluboká. U bujnějších rostlin je lepší větší nádoba. Okurky potřebují rovněž alespoň kolem 30 cm širokou a hlubokou nádobu a pevnou oporu.

Musí se rajčata řezat?
Tyčková rajčata se obvykle průběžně vyštipují a vyvazují, zatímco keříčková a balkonová rajčata většinou výrazný řez nepotřebují. Vždy se řídíme typem konkrétní odrůdy.

Potřebují okurky oporu?
Popínavé odrůdy ano. Vedení po pevné opoře šetří místo a zlepšuje přístup světla a vzduchu k rostlině. Plazivé odrůdy lze pěstovat i bez opory, pokud pro ně máme dostatek prostoru.

Jak často zeleninu zalévat?
Neexistuje jednotný interval pro celou sezónu. Zaléváme podle počasí a vlhkosti půdy. V horkém počasí mohou zejména rostliny v nádobách potřebovat vodu každý den, zatímco po vydatném dešti další zálivka není nutná.

Proč rajčata praskají?
Častou příčinou je výrazné střídání sucha a následné velmi vydatné zálivky nebo deště. Pomáhá rovnoměrnější zásobování vodou a vhodný režim péče.

Je možné pěstovat lilek venku?
Ano, ale potřebuje opravdu teplé, slunné a chráněné stanoviště. V chladnějších oblastech nebo v méně příznivých létech se mu lépe daří ve skleníku či fóliovníku.