Šeřík obecný 'Sensation'

Okrasné stromy a keře se nejlépe vysazují od podzimu do jara, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená. Prostokořenné dřeviny vysazujeme v době vegetačního klidu, kontejnerované rostliny lze při vhodných podmínkách vysazovat prakticky po celý rok. Podzimní výsadba bývá velmi vhodná, protože půda zůstává déle teplá a rostliny mohou před zimou vytvořit nové kořeny. Na jaře je vhodné vysazovat zejména citlivější druhy nebo rostliny do chladnějších oblastí. V horkém a suchém počasí výsadbu raději odložíme.

Dobře zakořeněné okrasné dřeviny obvykle nemají vysoké nároky na hnojení. Pokud rostou v kvalitní půdě, postačí pravidelné doplňování organické hmoty a podle potřeby mírná dávka univerzálního hnojiva. U mladých nebo slabě rostoucích rostlin může být vhodné jarní přihnojení. Hnojivo nepoužíváme automaticky v době výsadby a nepřekračujeme doporučené dávkování. Nadbytek dusíku může podpořit měkký bujný růst, který hůře vyzrává a může být citlivější k zimnímu poškození. U kyselomilných dřevin, jako jsou rododendrony, azalky nebo pierisy, používáme hnojiva odpovídající jejich nárokům na půdu.

Zdravá okrasná dřevina na vhodném stanovišti bývá vůči škůdcům a chorobám výrazně odolnější. Pravidelně kontrolujeme listy, mladé výhony a případně i kůru. Mohou se objevit například mšice, svilušky, štítenky, housenky nebo listové minující larvy. Z chorob se podle druhu a podmínek mohou vyskytnout padlí, skvrnitosti listů, rzi nebo odumírání výhonů.

Při napadení nejprve odstraníme silně poškozené části a upravíme podmínky pěstování. Důležité je dostatek světla, přiměřená zálivka, vzdušná koruna a nepřehnojování dusíkem. Ochranné přípravky používáme pouze podle konkrétního škůdce či choroby a vždy podle aktuální etikety. U silného nebo opakovaného napadení je vhodné hledat především příčinu oslabení rostliny.

Řez má vždy vycházet z přirozeného způsobu růstu a doby kvetení konkrétní dřeviny. Některé keře potřebují pouze odstranění suchých, poškozených nebo nevhodně rostoucích výhonů, jiné vyžadují pravidelný prosvětlovací nebo zmlazovací řez.

Kresba č. 1 – prosvětlovací řez: U starších keřů postupně odstraňujeme nejstarší a slabé výhony až u země. Keř tak zůstává vzdušný a pravidelně vytváří nové výhony od báze. U keřů kvetoucích na loňském dřevě, například zlatice, pustorylu, vajgélie nebo meruzalky krvavé, provádíme hlavní řez bezprostředně po odkvětu, aby měly nové výhony dostatek času vytvořit květní pupeny pro další rok.

Kresba č. 2 – tvarovací a zmlazovací řez: Hustě rostoucí dřeviny lze podle potřeby tvarovat a postupně zmlazovat. Radikální řez však není vhodný pro všechny druhy. U pomalu rostoucích nebo špatně snášejících hluboký řez postupujeme opatrně a zmlazení rozložíme do více let.

Kresba č. 3 – keře kvetoucí na letošních výhonech: Komule, některé tavolníky, hortenzie latnaté a další letně kvetoucí dřeviny vytvářejí květy na novém růstu. U těchto druhů je vhodný řez na jaře před rašením, kdy odstraníme část loňského růstu a podpoříme tvorbu silných nových výhonů.

Kresba č. 4 – zmlazovací řez: Přestárlé a silně zahuštěné keře lze u vhodných druhů postupně zmladit odstraněním části nejstarších výhonů u země. U některých dřevin lze provést i silnější zmlazení, jiné druhy snášejí pouze mírné prosvětlení. Stálezelené keře obvykle řežeme méně a hlavní řez provádíme až po odeznění silných mrazů.

Okrasné stromy zpravidla neřežeme jen proto, aby byly „menší“. Odstraňujeme především suché, poškozené, křížící se a nevhodně postavené větve a u mladých stromů podle potřeby vytváříme správnou korunu. Velké řezné rány není vhodné automaticky zatírat stromovým balzámem. Důležitější je správný termín, čistý řez a odstranění větve bez ponechání pahýlu.

Okrasné stromy a keře patří při správném výběru stanoviště mezi poměrně nenáročné zahradní rostliny. Nejdůležitější je vybrat druh a odrůdu podle množství světla, typu půdy, dostupnosti vody, prostoru a místních klimatických podmínek. Každá dřevina má své specifické nároky a univerzální péče proto není vhodná.

Většina okrasných dřevin prospívá v půdě, která je dobře provzdušněná, dostatečně propustná a obsahuje dostatek organické hmoty. Trvale zamokřená nebo silně utužená půda je pro většinu keřů nevhodná. Naopak některé druhy dobře snášejí sušší stanoviště, jiné vyžadují rovnoměrně vlhkou půdu a některé kyselou půdní reakci.

Po výsadbě je vhodné vytvořit kolem rostliny plochu bez trávníku a plevelů a povrch zakrýt organickým mulčem. Mulč pomáhá udržovat půdní vlhkost, omezuje růst plevelů a chrání kořeny před výkyvy teplot. Mulč nepřihrnujeme přímo ke kmenu ani k bázi výhonů.

Dobře zvolené okrasné dřeviny mohou na zahradě růst desítky let. Proto je při výsadbě důležité počítat s jejich konečnou velikostí a nesázet je příliš blízko staveb, cest, plotů nebo jiných rostlin. U stálezelených druhů navíc zohledňujeme zimní oslunění a vysušující vítr.

Před výsadbou rostlinu v kontejneru důkladně zalijeme. Výsadbovou jámu připravíme přibližně stejně hlubokou jako kořenový bal a výrazně širší, aby se kořeny mohly snadno rozrůstat do okolní půdy. U utužené půdy stěny jámy nakypříme.

Kontejnerované rostliny při výsadbě obvykle nezakracujeme. U prostokořenných dřevin odstraňujeme pouze poškozené nebo odumřelé kořeny; plošné zkracování zdravých kořenů není při běžné výsadbě nutné. Stejně tak není vhodné automaticky zkracovat všechny výhony. Řez provádíme pouze tehdy, pokud je potřebný pro konkrétní druh, zapěstování nebo vyrovnání poškozené koruny.

Rostlinu vysadíme ve stejné hloubce, v jaké rostla v kontejneru nebo na původním stanovišti. U stromků musí kořenový krček zůstat na úrovni půdy. Nikdy rostlinu zbytečně nezakopáváme hlouběji. Po zasypání zeminu mírně přitlačíme, vytvoříme zálivkovou mísu a rostlinu důkladně zalijeme.

Po výsadbě pokryjeme okolí rostliny organickým mulčem ve vrstvě přibližně 5–8 cm. Mulč ponecháme několik centimetrů volný kolem kmene nebo báze výhonů. U nově vysazených dřevin je pravidelná zálivka v prvním roce, případně i déle podle podmínek, důležitější než okamžité hnojení.

U stromů nebo vysokých keřů může být podle velikosti rostliny a stanoviště potřebná dočasná opora. Úvazek pravidelně kontrolujeme, aby se nezařezával do kmene.

Řadu menších okrasných keřů a některé kompaktní dřeviny lze pěstovat také v nádobách. Nádoba musí být stabilní, dostatečně velká vzhledem ke konečné velikosti rostliny a musí mít odtokové otvory. Velikost nádoby nelze stanovit jednou hodnotou pro všechny druhy.

Samostatná silná vrstva štěrku na dně není nezbytná, pokud má nádoba dostatečný odtok a použijeme kvalitní propustný substrát. Vhodný substrát volíme podle nároků konkrétní dřeviny – kyselomilné druhy potřebují kyselý substrát, zatímco jiné okrasné keře snášejí běžnou zahradní zeminu.

Rostliny v nádobách potřebují během vegetace více pozornosti než rostliny v půdě. Substrát rychleji vysychá a živiny se při časté zálivce vyplavují, proto podle potřeby pravidelně zaléváme a přihnojujeme. Nezaléváme však podle pevného denního režimu – rozhodující je skutečná vlhkost substrátu.

V zimě chráníme kořenový bal před promrznutím. U citlivých nebo stálezelených druhů může být vhodnější chráněné stanoviště. Stálezelené rostliny mohou za bezmrazého počasí potřebovat i v zimě občasnou zálivku, pokud substrát vysychá.

Vzdálenost vždy určujeme podle konečné velikosti konkrétního druhu a odrůdy. Pro menší keře může být vhodná vzdálenost přibližně 0,8–1,2 m, středně velké keře obvykle potřebují asi 1,5–2 m a velké keře nebo menší stromy přibližně 2–3 m i více. U rychle rostoucích dřevin a solitérních stromů počítáme s ještě větším prostorem.

U skupinové výsadby můžeme rostliny sázet hustěji, pokud je cílem rychlé zapojení porostu, ale vždy je nutné počítat s jejich budoucí velikostí. Příliš hustá výsadba omezuje přístup světla a vzduchu a zvyšuje nároky na řez a zálivku.

Nově vysazené okrasné dřeviny potřebují pravidelnou a vydatnou zálivku, dokud jejich kořeny neprorostou do okolní půdy. Frekvenci určujeme podle počasí, půdy a stanoviště. Lehké písčité půdy vysychají rychleji než těžší půdy, ale ani těžkou půdu nesmíme dlouhodobě přemokřovat.

Po zakořenění většina dřevin potřebuje dodatečnou vodu především během delšího sucha. Zaléváme raději méně často a vydatně ke kořenům než každý den malým množstvím vody. Krátká povrchová zálivka podporuje mělké kořenění a při dlouhodobém suchu nemusí kořenový systém dostatečně zásobit.

Stálezelené dřeviny kontrolujeme také před zimou. Pokud je půda před zamrznutím suchá, důkladná zálivka pomůže omezit zimní vysychání. V zimě během bezmrazých období mohou stálezelené druhy v případě suchého substrátu potřebovat doplnění vláhy, zejména na slunných a větrných stanovištích.

Kresba: Většina běžných okrasných dřevin pěstovaných v našich podmínkách nepotřebuje po zakořenění zvláštní zimní ochranu. Mladé, čerstvě vysazené a méně odolné druhy však mohou být citlivější na silný mráz, vysušující vítr nebo prudké zimní slunce.

U citlivých opadavých dřevin pomůže chráněné stanoviště a podle potřeby mulč v kořenové oblasti. Mladé stromky s tenkou kůrou lze v rizikových podmínkách chránit před zimním sluncem vhodným obalem kmene.

Stálezelené listnaté dřeviny mohou v zimě pokračovat ve ztrátě vody listy. Rizikem je zejména kombinace zmrzlé půdy, slunečního záření a vysušujícího větru. Před zimou proto dbáme na dostatečnou vláhu v půdě a u citlivých stálezelených druhů volíme chráněné stanoviště. Při extrémním počasí lze rostliny dočasně chránit chvojím nebo vhodnou netkanou textilií.

U rostlin v nádobách je situace odlišná: kořenový bal je vystaven mrazu ze všech stran, a proto je potřeba chránit především nádobu a kořeny. Pozornost věnujeme také ochraně před zimním vysycháním stálezelených rostlin.

Kdy je nejlepší vysazovat okrasné keře?
Nejvhodnější je období od podzimu do jara, pokud půda není zmrzlá nebo přemokřená. Kontejnerované rostliny lze při vhodných podmínkách vysazovat i v jiných termínech.

Musím po výsadbě okrasný keř okamžitě hnojit?
Ne. U většiny dřevin je důležitější správná výsadba, zálivka a vytvoření vhodných podmínek pro zakořenění. Hnojivo lze podle potřeby přidat později.

Je nutné při výsadbě zkracovat kořeny?
Ne automaticky. U prostokořenných rostlin odstraníme poškozené nebo odumřelé části, zdravé kořeny zbytečně nezkracujeme. U kontejnerovaných rostlin kořenový bal běžně nezkracujeme.

Musím po výsadbě zkrátit všechny výhony?
Ne. Řez při výsadbě závisí na druhu, způsobu zapěstování a stavu rostliny. U zdravých kontejnerovaných keřů není plošné zkracování výhonů nutné.

Kdy se stříhají keře kvetoucí na jaře?
Většinu keřů, které kvetou na loňském dřevě, řežeme bezprostředně po odkvětu. Tím získají nové výhony dostatek času vytvořit květní pupeny pro další rok.

Kdy se řežou letně kvetoucí keře?
Dřeviny, které kvetou na letošních výhonech, obvykle řežeme na jaře před rašením. Patří mezi ně například komule a některé tavolníky.

Potřebují okrasné keře pravidelnou zálivku?
Nově vysazené ano. Po zakořenění většina dřevin zvládá běžné srážky, ale při delším suchu potřebuje vydatnou zálivku. Potřeba vody se výrazně liší podle druhu a stanoviště.

Je vhodné dát pod okrasný keř rašelinu?
Ne plošně. Rašelina není univerzální zlepšovač půdy. Substrát a půdní úpravy volíme podle konkrétní dřeviny. Kyselomilné rostliny mají jiné nároky než druhy prospívající v neutrální nebo zásadité půdě.

Jak vysoko položit mulč?
Organický mulč je vhodné rozprostřít v přiměřené vrstvě kolem rostliny, ale ne přímo ke kmeni nebo bázi výhonů. Příliš silná vrstva může omezovat přístup vzduchu ke kořenům a udržovat půdu nadměrně vlhkou.

Potřebují stálezelené keře v zimě zalévat?
Za mrazu ne. Pokud je však půda během delšího bezmrazého období suchá, mohou stálezelené dřeviny potřebovat doplnění vláhy, protože i v zimě ztrácejí vodu listy.

Je potřeba okrasné keře na zimu zakrývat chvojím?
Většina dobře zakořeněných odolných druhů ne. Ochrana je vhodná především u mladých, méně odolných nebo stálezelených dřevin v rizikových podmínkách a při extrémním počasí.