Růže 'Queen Elizabeth®' - voňavá
Popis
Stanoviště: plné slunce.
Kvetení: červen - říjen.
Výška: asi 120 cm.
Nikdy nesázejte růže po růžích, protože půda je po nich unavená. Chcete-li nahradit staré růže novými, musíte bezpodmínečně vyměnit zem až do hloubky 50 cm! Růže před výsadbou namočte na 10 hodin do vody. Vysazujte je tak, aby místo očkování bylo 2 - 5 cm v zemi.
Husté růže do záhonů i na živé ploty!
Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.
(při aktuálním objednání)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba květu |
| Botanický název | Rosa 'Queen Elizabeth'® |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Květ k řezu | Ano |
| Kvalita | prostokořenný |
| Výška | do 120 cm |
| Barva olistění | zelená |
| Barva květů | světle růžová |
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
```html
| Doba výsadby |
Růže pěstované v kontejnerech můžete vysazovat od jara do podzimu, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá. Nejlepší podmínky bývají na jaře a na podzim. Kontejnerované růže lze při vhodných podmínkách vysazovat i v létě, v tomto období je však nutné dbát na pravidelnou zálivku.
|
|---|---|
| Hnojení |
Růže přihnojujeme především na jaře a u opakovaně kvetoucích odrůd také v první polovině léta. Vhodné je speciální hnojivo pro růže nebo jiné vyvážené hnojivo pro kvetoucí okrasné dřeviny. Dodržujte dávkování uvedené na obalu. Přehnojování dusíkem podporuje bujný, měkký růst a může zvýšit náchylnost k některým chorobám. Na jaře je vhodné půdu také obohatit dobře vyzrálým kompostem nebo jinou organickou hmotou. U opakovaně kvetoucích růží již v pozdním létě nepodporujeme bujný nový růst nadměrným hnojením.
|
| Ochrana rostlin |
Růže bývají při nevhodných podmínkách náchylnější k chorobám. Základem ochrany je slunné a vzdušné stanoviště, dobře propustná půda, přiměřená zálivka a nepřehnojování. Důležitý je také výběr zdravých a odolnějších odrůd.
Mšice: Vyskytují se především na mladých výhonech, listech a poupatech. Při menším napadení často pomohou přirození nepřátelé nebo mechanické odstranění. Při silnějším výskytu je možné použít přípravek určený pro daného škůdce a plodinu podle aktuální etikety. Pilatky: Larvy některých druhů poškozují listy, jiné mohou způsobovat svinování listů nebo poškození výhonů. Napadené části podle rozsahu odstraníme a při silnějším výskytu použijeme pouze přípravek povolený pro dané použití. Padlí: Projevuje se bělavým moučnatým povlakem na listech, výhonech a poupatech. Výskyt podporuje stres ze sucha, špatná cirkulace vzduchu a příliš bujný růst po nadměrném hnojení dusíkem. Napadené části odstraníme a zajistíme rostlině lepší podmínky. Černá skvrnitost: Na listech se objevují tmavé skvrny, listy žloutnou a předčasně opadávají. Napadené listy pravidelně odstraňujeme ze záhonu a na jaře odstraníme také výhony s poškozenými částmi. Při silném nebo opakovaném výskytu lze podle potřeby použít vhodný registrovaný přípravek. Preventivní postřiky není nutné provádět automaticky v pevných intervalech. Ochranu přizpůsobujeme skutečnému výskytu škůdců a chorob a vždy dodržujeme aktuální návod a podmínky použití přípravku. |
| Plané výhony |
U roubovaných růží se mohou pod místem očkování objevit výhony podnože. Často se liší od ušlechtilé části růže tvarem, velikostí nebo barvou listů a mohou růst velmi bujně. Plané výhony odstraňujeme co nejblíže jejich místu vzniku. Pokud je to možné, odkryjeme půdu a výhon odtrhneme nebo odřízneme přímo u kořene či podnože. Pouhé odstřižení těsně nad půdou může vést k opakovanému rašení. Růže pěstované na vlastních kořenech plané výhony z podnože nevytvářejí.
|
| Řez |
Kresba: Základní princip řezu růží.
Velkokvěté růže: Na konci zimy nebo brzy na jaře odstraníme všechny suché, poškozené, nemocné a slabé výhony. Silné zdravé výhony zkracujeme výrazněji, obvykle na několik dobře vyvinutých oček. Cílem je vytvořit otevřený keř s dobře rozmístěnými výhony. Záhonové růže (floribundy a polyantky): Na jaře odstraníme slabé, suché a poškozené výhony a silné výhony zkrátíme podle síly a charakteru odrůdy. Není nutné všechny výhony zkracovat na stejnou výšku. U bujně rostoucích odrůd můžeme ponechat výhony delší, u kompaktních růží je vhodný o něco hlubší řez. Sadové růže: Častěji kvetoucí sadové růže řežeme pouze lehce. Odstraňujeme staré, slabé, poškozené nebo křížící se výhony a podle potřeby část staršího dřeva postupně zmlazujeme. Jednou kvetoucí sadové růže hlavně tvarujeme a zmlazujeme po odkvětu, protože často kvetou na starším dřevě. Půdopokryvné růže: Obvykle vyžadují pouze lehký řez. Odstraňujeme suché a poškozené výhony a podle potřeby zkracujeme výhony, které přerůstají vymezený prostor. Silnější zmlazovací řez provádíme jen u přerostlých nebo příliš zahuštěných rostlin. Pnoucí a popínavé růže: U opakovaně kvetoucích růží ponecháváme mladé silné hlavní výhony a starší nebo slabé výhony postupně odstraňujeme. Postranní výhony, které již kvetly, můžeme zkrátit přibližně o dvě třetiny. Dlouhé hlavní výhony zbytečně nezkracujeme, ale vyvazujeme je pokud možno vodorovně nebo šikmo. Jednou kvetoucí pnoucí a popínavé růže řežeme především po odkvětu. Odkvetlé květy: U opakovaně kvetoucích růží pravidelně odstraňujeme odkvetlá květenství, pokud nechceme, aby rostlina vytvářela šípky. ![]() |
| Všeobecný text |
Růže jsou světlomilné dřeviny, kterým většinou nejlépe vyhovuje slunné a vzdušné stanoviště. Potřebují hlubší, živnou, humózní a dobře propustnou půdu, která dokáže zadržet přiměřené množství vláhy. Příliš zastíněná, suchá nebo trvale zamokřená stanoviště mohou vést k horšímu růstu a vyšší náchylnosti k problémům. Jednotlivé skupiny růží se výrazně liší vzrůstem, způsobem kvetení i nároky na řez. Proto je při výsadbě a následné péči důležité zohlednit konkrétní typ a odrůdu. Při opakované výsadbě růží na stejné místo může vzniknout tzv. půdní únava růží. Nové rostliny pak mohou špatně růst a vytvářet slabý kořenový systém. Pokud růže nahrazujeme na stejném místě, je vhodné zvolit jiné stanoviště. Pokud to není možné, doporučuje se odstranit půdu z bezprostředního prostoru původní výsadby a nahradit ji kvalitní zeminou z místa, kde růže dříve nerostly. Růže můžeme pěstovat také v nádobách. Vhodné jsou především kompaktní, patio a miniaturní růže. Nádoba musí mít dostatečný objem, odtokový otvor a kvalitní substrát. Rostliny v nádobách vyžadují během vegetace častější zálivku a pravidelné přihnojování. |
| Výsadba |
Kresba 1: Po výsadbě růže dobře zalijeme. U čerstvě vysazených růží je vhodné půdu kolem rostliny podle potřeby mulčovat.
Kresba 2: Stromkové růže potřebují pevnou oporu. Kůl zatlučeme do země ještě před výsadbou, abychom nepoškodili kořeny. Růže pěstované v kontejnerech před výsadbou vyjmeme z nádoby a podle potřeby lehce uvolníme kořeny na obvodu kořenového balu. Výsadbová jáma má být dostatečně široká a hluboká, aby se kořeny mohly volně rozprostřít. Půdu můžeme obohatit dobře vyzrálým kompostem. U roubovaných růží umístíme místo očkování přibližně do úrovně okolní půdy, nikoli hluboko pod její povrch. Výjimkou mohou být specifické doporučené postupy pro určité klimatické podmínky nebo odrůdy. Po výsadbě půdu dobře zalijeme a v prvních týdnech dbáme na pravidelnou vláhu. Pokud vysazujeme růže na místo, kde již růže delší dobu rostly, je vhodné zohlednit riziko půdní únavy a pokud možno zvolit jiné stanoviště. ![]() |
| Výsadba na balkoně |
Růže lze pěstovat v nádobách, zejména kompaktní, patio a miniaturní odrůdy. Zvolte dostatečně velkou nádobu s odtokovým otvorem a kvalitní, propustný substrát. Velikost nádoby přizpůsobte konečné velikosti rostliny. Růže v nádobách potřebují více vody než rostliny vysazené v půdě, zejména během horkého počasí, substrát však nesmí být trvale přemokřený. Během vegetace je pravidelně přihnojujte podle návodu použitého hnojiva. V zimě je nutné chránit především kořenový bal před promrznutím. Nádobu můžete postavit na chráněné místo a obalit izolačním materiálem. Citlivější nebo menší růže lze přezimovat v chladném, světlém a bezmrazém prostoru. Ani během zimy nenechte substrát zcela vyschnout.
|
| Vzdálenost rostlin |
Vzdálenost závisí na skupině, odrůdě a očekávané velikosti rostliny. U běžných keřových růží počítejte orientačně přibližně s 50 až 80 cm, u silně rostoucích sadových růží může být potřeba 1 m i více. Půdopokryvné růže se podle vzrůstu často vysazují přibližně 40 až 80 cm od sebe. Vždy je vhodné řídit se především doporučením pro konkrétní odrůdu.
|
| Zavlažování |
Kresba: Zálivka ke kořenům omezuje zbytečné smáčení listů a květů.
Růže po výsadbě a během delších období sucha potřebují pravidelnou a vydatnou zálivku. Je lepší zalít méně často, ale důkladně, než rostlinu každý den jen lehce rosit. Vodu směřujeme ke kořenům a pokud možno ne na listy a květy. Mladé růže potřebují pravidelnou zálivku především v prvních letech po výsadbě. Starší dobře zakořeněné rostliny bývají odolnější vůči krátkodobému suchu, v delších obdobích horka však mohou potřebovat doplňkovou závlahu. Růže zaléváme přednostně ráno nebo večer. Vyhněte se trvalému přemokření půdy, které může poškodit kořeny. Rostliny v nádobách kontrolujeme častěji, protože substrát vysychá rychleji. ![]() |
| Zimní ochrana |
Kresba 1: U běžných keřových růží není nutné vytvářet velmi silnou zimní ochranu po celou zimu. Mladé a citlivější rostliny však můžeme před silnými mrazy přihrnout kompostem nebo vhodným materiálem a podle potřeby chránit chvojím či netkanou textilií.
Kresba 2: U stromkových růží je důležité chránit především korunku a místo roubování. Způsob ochrany přizpůsobíme konstrukci rostliny, stanovišti a průběhu zimy. Zimní ochranu nezakládáme zbytečně brzy. Rostliny by měly před zimou dobře vyzrát a postupně se otužit. Krycí materiál musí umožňovat proudění vzduchu a neměl by zůstávat dlouhodobě mokrý. U růží pěstovaných v nádobách chráníme především kořenový bal před promrznutím. Nádobu postavíme na chráněné místo, případně ji obalíme izolačním materiálem. V bezmrazých obdobích kontrolujeme vlhkost substrátu. ![]() ![]() |
| Časté dotazy |
Kdy je nejlepší sázet růže?
Kontejnerované růže můžete sázet od jara do podzimu, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá. Barevné prostokořenné růže se vysazují především v době vegetačního klidu. Kam růži vysadit? Většině růží vyhovuje slunné, vzdušné stanoviště s kvalitní, živnou a dobře propustnou půdou. Nevhodná jsou trvale zamokřená místa. Jak hluboko zasadit roubovanou růži? Místo očkování by mělo být přibližně v úrovni okolní půdy. Růži není vhodné automaticky sázet několik centimetrů hluboko. Kdy a jak stříhat růže? Základní řez většiny keřových růží provádíme na konci zimy nebo brzy na jaře. Konkrétní postup závisí na skupině růže. Velkokvěté a záhonové růže se řežou výrazněji, zatímco sadové, půdopokryvné a některé pnoucí růže vyžadují mírnější nebo odlišný řez. Proč růže nekvete? Příčinou může být nedostatek světla, nevhodný řez, příliš bujný růst po nadměrném hnojení dusíkem, nedostatek vláhy nebo celkové oslabení rostliny. U některých skupin je důležitý také správný termín řezu. Jak často růže zalévat? Zálivku přizpůsobte počasí, půdě a stáří rostliny. Po výsadbě zaléváme pravidelně, u starších růží především v delších obdobích sucha. Lepší je vydatná zálivka ke kořenům než časté lehké kropení. Proč mají růže černé skvrny na listech? Černé až tmavé skvrny a následné žloutnutí a opadávání listů jsou typickým projevem černé skvrnitosti růží. Pomáhá vzdušné stanoviště, vhodná zálivka, odstraňování napadených listů a výběr odolnějších odrůd. Je nutné růže pravidelně preventivně stříkat? Ne. Preventivní postřiky v pevných intervalech nejsou univerzálním řešením. Nejprve je vhodné využít správné stanoviště, vhodnou zálivku, hygienu a odolnější odrůdy. Při skutečném výskytu škůdce nebo choroby volíme cílenou ochranu podle konkrétního problému. Co dělat, když pod růží vyrůstá jiný výhon? U roubovaných růží může jít o výhon podnože. Odstraňte jej co nejblíže místu, odkud vyrůstá, ideálně po odkrytí půdy. Pouhé odstřižení těsně u povrchu může vést k opětovnému rašení. Lze růže pěstovat v květináči? Ano. Do nádob se hodí především kompaktní, patio a miniaturní růže. Potřebují dostatečně velkou nádobu s odtokovým otvorem, kvalitní substrát, pravidelnou zálivku a během vegetace také přihnojování. Co je půdní únava růží? Jde o problém, při kterém se nové růže po výsadbě na místo, kde růže dříve rostly, špatně ujímají a slabě rostou. Pokud je to možné, zvolte jiné stanoviště. Při nutnosti nové výsadby na stejném místě je vhodné půdu vyměnit za zeminu z místa, kde růže dříve nerostly. |
```








