Růže 'Gertrude Jekyll®'

Prostokořenné růže vysazujeme především od podzimu do časného jara, v době vegetačního klidu a pokud není půda zmrzlá nebo podmáčená. Růže v kontejnerech lze vysazovat prakticky během celé vegetační sezóny, nejlépe však mimo období dlouhodobého sucha a velkých veder.

Růže prospívají v půdě s dostatkem organické hmoty. Na jaře je vhodné půdu kolem rostlin obohatit vyzrálým kompostem nebo dobře rozloženým organickým hnojivem a podle potřeby použít speciální hnojivo pro růže. U slabě rostoucích nebo málo kvetoucích rostlin lze během sezóny přihnojování zopakovat podle doporučení výrobce.

S hnojením to nepřeháníme, zejména s dusíkem. Nadbytek dusíku podporuje měkký a bujný růst, který může být náchylnější k chorobám a hůře vyzrává před zimou. Pozdě v létě již růže běžně nepřihnojujeme dusíkatými hnojivy, aby měly výhony dostatek času vyzrát před zimou.

U růží pěstovaných v nádobách se živiny rychleji vyčerpávají, proto je během vegetace vhodné pravidelné přihnojování hnojivem určeným pro růže nebo kvetoucí rostliny podle návodu výrobce.

Kresba 1: Napadení listů a špiček výhonů mšicemi. Kresba 2: Načernalé skvrny na žloutnoucích, později opadávajících listech jsou typickým příznakem černé skvrnitosti.

Mšice: Objevují se především na mladých výhonech, listech a poupatech. Při menším výskytu je často možné škůdce mechanicky odstranit nebo je regulují přirození nepřátelé. Při silnějším napadení použijeme přípravek registrovaný pro daného škůdce a plodinu podle aktuální etikety.

Pilatka růžová a pilatky poškozující listy: Larvy mohou způsobovat požerky na listech nebo charakteristické svinování listů. Napadené části pravidelně kontrolujeme a při silném výskytu použijeme vhodný přípravek podle aktuální etikety.

Padlí růžové: Na listech, mladých výhonech a poupatech se vytváří bělavý moučnatý povlak. Výskyt podporuje špatná cirkulace vzduchu, přísušek a nadbytek dusíku. Důležitá je vzdušná poloha, dostatek světla, vyrovnaná zálivka a nepřehnojování dusíkem. Silně napadené části odstraníme.

Černá skvrnitost: Na listech vznikají tmavé, postupně se zvětšující skvrny, listy žloutnou a při silnějším napadení předčasně opadávají. Důležitá je vzdušná poloha, přiměřená vzdálenost rostlin, zálivka ke kořenům a pravidelný úklid napadených a opadaných listů. Při výrazném napadení lze použít vhodný přípravek podle aktuální registrace a etikety. Opakované preventivní postřiky v pevném intervalu bez ohledu na stav rostliny nejsou vhodným univerzálním postupem.

Další problémy: Růže mohou trpět také rzí, odumíráním výhonů nebo dalšími škůdci. Při výběru ochrany je vždy důležité nejprve správně určit příčinu poškození a následně postupovat podle aktuální etikety přípravku.

U roubovaných růží mohou pod místem roubování vyrůstat výhony z podnože. Ty se často liší tvarem nebo barvou listů a mohou růst velmi bujně. Výmladky pod místem roubování odstraňujeme co nejdříve přímo v místě jejich vzniku. Pokud je to možné, odhrneme půdu a výhon odstraníme u jeho nasazení, aby z jeho zbytku znovu nevyrašil. Ne každý nový výhon vyrůstající u báze keře je však planý – rozhodující je jeho původ vzhledem k místu roubování. Růže vypěstované z řízků, například řada půdopokryvných růží, plané výhony z podnože netvoří.

Řez velkokvětých růží

Hlavní řez provádíme na konci zimy nebo brzy na jaře, jakmile pomine riziko silných mrazů a začíná rašení. Nejprve odstraníme všechny odumřelé, poškozené, nemocné a velmi slabé výhony. Poté ponecháme několik silných, dobře rozmístěných výhonů a zkrátíme je podle síly rostliny přibližně na 10–15 cm, respektive na 4–6 dobře vyvinutých oček. Řez vedeme šikmo těsně nad očkem směřujícím ven z keře. Cílem je vytvořit vzdušný keř s mladými a dobře rozmístěnými výhony.

Během léta pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy. U opakovaně kvetoucích velkokvětých růží tím podpoříme tvorbu dalších květů. Odkvetlý květ odřezáváme spolu s částí stonku nad silným listem nebo dobře vyvinutým očkem. Na konci sezóny již růži výrazně nezkracujeme.

Řez záhonových růží (floribundy, polyantky)

Řez provádíme obdobně jako u velkokvětých růží, ale výhony obvykle ponecháváme o něco delší, aby rostlina vytvořila hustý keř s množstvím květů. Odstraňujeme staré, slabé, nemocné, poškozené a křížící se výhony. Během sezóny odstraňujeme odkvetlé květy podle potřeby.

Řez sadových růží

U opakovaně kvetoucích sadových růží na jaře odstraňujeme odumřelé, poškozené a příliš staré výhony a podle potřeby keř prosvětlíme. Silné mladé výhony není nutné zkracovat tak hluboko jako u velkokvětých růží. Jednou kvetoucí sadové a botanické růže řežeme šetrně po odkvětu nebo je pouze prosvětlujeme odstraněním nejstarších výhonů. Silný jarní řez by odstranil část květních pupenů založených na starším dřevě.

Řez půdopokryvných růží

Půdopokryvné růže obvykle nevyžadují hluboký pravidelný řez. Na jaře odstraníme odumřelé, poškozené a nemocné výhony a podle potřeby rostlinu upravíme. U bujně rostoucích odrůd lze příliš dlouhé výhony zkrátit. Jednotné hluboké seříznutí na stejnou výšku není nutné.

Řez pnoucích růží

U opakovaně kvetoucích pnoucích růží odstraňujeme na konci zimy nebo po hlavním období kvetení nejstarší a málo produktivní výhony a mladé výhony vyvazujeme k opoře. Postranní kvetoucí výhony lze podle potřeby zkracovat. Dlouhé mladé výhony je vhodné vést pokud možno šikmo až vodorovně, protože tím podporujeme tvorbu kvetoucích postranních výhonů. U jednou kvetoucích popínavých růží se hlavní řez provádí po odkvětu, protože kvetou především na starším dřevě.

Růže jsou rostliny slunných stanovišť. Nejlépe prospívají na místě s dostatkem slunce, v hlubší, úrodné a dobře propustné půdě, která zároveň během léta příliš nevysychá. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu kolem rostlin. Růže nesnášejí dlouhodobé zamokření kořenů.

Při výsadbě počítáme s konečnou velikostí konkrétní odrůdy. Růže nesázíme příliš hustě, aby mezi rostlinami mohl proudit vzduch a aby si navzájem nekonkurovaly o světlo a vláhu. Přesná vzdálenost se proto řídí typem růže a její očekávanou šířkou.

Růže po růžích: Růže mohou trpět tzv. únavou půdy neboli replant disease. Pokud na stejném místě rostly růže delší dobu, nové rostliny se mohou špatně ujímat, slabě růst a vytvářet málo jemných kořenů. Při opakované výsadbě proto není vhodné pouze vyhloubit stejnou jamku a znovu do ní zasadit růži. Nejbezpečnější je zvolit jiné stanoviště. Pokud to není možné, vyměníme půdu v prostoru výsadby za čerstvou zeminu z jiné části zahrady; rozsah výměny přizpůsobíme velikosti kořenového systému nové rostliny. Zvláštní pozornost věnujeme také dobré struktuře a odvodnění půdy.

Půdu kolem růží můžeme na jaře mulčovat kompostem nebo dobře rozloženým organickým materiálem. Mulč pomáhá udržet vláhu, omezuje růst plevelů a postupně zlepšuje půdu. Mulč však nepřihrnujeme přímo ke stonkům.

Kresba 1: Po výsadbě růže důkladně zalijeme. U prostokořenných růží je důležité, aby kořeny před výsadbou nebyly vyschlé. V prvních týdnech po výsadbě sledujeme vlhkost půdy a podle počasí pravidelně zaléváme.

Kresba 2: Stromkové růže potřebují pevnou oporu. Kůl zatlučeme do země ještě před výsadbou, abychom při jeho pozdějším zatloukání nepoškodili kořeny.

Námi dodávané růže jsou připraveny k sázení. Výsadbová jáma musí být dostatečně široká a hluboká, aby se kořeny mohly volně rozprostřít. Půdu kolem kořenů postupně doplníme, lehce přitlačíme a důkladně zalijeme.

U roubovaných růží umístíme místo roubování přibližně do úrovně okolní půdy. Nemělo by být trvale hluboko pod zemí. Po výsadbě můžeme půdu kolem mladé růže přechodně lehce přihrnout jako ochranu před vysycháním a mrazem, zejména u podzimní výsadby; na jaře ji však rozhrneme.

Růže lze pěstovat také v nádobách. Pro dlouhodobé pěstování volíme dostatečně velkou a stabilní nádobu s odtokovými otvory. U velkokvětých a dalších vzrůstnějších růží počítáme s větší nádobou než u drobných patio nebo miniaturních odrůd. Použijeme kvalitní substrát pro nádoby, který dobře zadržuje vláhu, ale zároveň odvádí přebytečnou vodu.

Růže v nádobách potřebují více péče než rostliny vysazené v půdě. V létě kontrolujeme vlhkost substrátu častěji a zaléváme podle potřeby, zejména během horkého a suchého počasí. Zálivku vedeme ke kořenům a neponecháváme nádobu dlouhodobě stát ve vodě. Během vegetace pravidelně přihnojujeme podle návodu výrobce.

Na zimu není nutné nádobovou růži automaticky přenášet do vytápěné místnosti. Důležitá je především ochrana kořenového balu před silným a dlouhodobým promrznutím. Nádobu postavíme na chráněné místo, ideálně mimo silný vítr, a obalíme izolačním materiálem. Při velmi silných mrazech lze nádobu dodatečně chránit. Zcela nevhodné je umístění růže v přetopené místnosti, kde by předčasně začala rašit.

U velkokvětých růží počítejte obvykle s rozestupem přibližně 50–60 cm. U bujněji rostoucích odrůd může být vhodná větší vzdálenost, zatímco slaběji rostoucí odrůdy lze vysadit hustěji. Rozhodující je očekávaná šířka konkrétní odrůdy, aby mezi keři zůstal dostatek prostoru pro světlo a proudění vzduchu.

Kresba: Zálivku směřujeme ke kořenům, nikoli na listy a květy. Tím omezíme zbytečné smáčení listů a zároveň dodáme vodu přímo do půdy.

Nově vysazené růže zaléváme pravidelně podle počasí, dokud dobře nezakoření. Starší růže mají hlubší kořenový systém a běžně zvládnou kratší období bez zálivky, v horkém a suchém počasí však potřebují důkladně zavlažit. Lepší je vydatná zálivka ke kořenům než časté mělké kropení.

V horkém počasí zaléváme přednostně ráno nebo večer. Množství vody vždy přizpůsobíme půdě, velikosti rostliny a aktuálnímu počasí. Půda má být dostatečně vlhká, ale ne dlouhodobě zamokřená.

Kresba 1: Mladé nebo čerstvě vysazené růže můžeme před příchodem silných mrazů chránit přihrnutím kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy ke kořenovému krčku. Vhodná je také vzdušná ochrana chvojím.

Kresba 2: U stromkových růží chráníme především korunku. Korunku lze obalit vzdušnou netkanou textilií nebo chvojím. Materiál musí umožnit proudění vzduchu a neměl by se za slunečných dnů přehřívat.

Velkokvěté a záhonové růže: Zdravé a dobře vyzrálé růže jsou zpravidla dostatečně odolné, proto je nechráníme příliš brzy. Před zimou je vhodné odstranit poškozené části a okolí rostlin udržovat čisté. Mladé rostliny a růže na exponovaných stanovištích lze při silných mrazech chránit vzdušným materiálem.

Růže v nádobách: U nádobových růží je nejcitlivější kořenový bal. Nádobu proto chráníme před dlouhodobým promrznutím, například obalením izolačním materiálem a umístěním na chráněné místo. Rostlinu nevystavujeme během zimy zbytečně silnému větru a při oblevě kontrolujeme, zda substrát není zcela suchý.

Kdy je nejlepší vysazovat růže?
Prostokořenné růže vysazujeme v době vegetačního klidu, nejčastěji na podzim nebo brzy na jaře. Kontejnerované růže lze vysazovat během celé sezóny, pokud není půda zmrzlá, podmáčená nebo rostlina vystavena dlouhodobému suchu.

Jak hluboko zasadit roubovanou růži?
Místo roubování umístíme přibližně do úrovně okolní půdy. Nemělo by být hluboko zasypané, protože hluboká výsadba může zvyšovat riziko problémů s odumíráním výhonů.

Jak často růže zalévat?
Nově vysazené růže potřebují pravidelnou zálivku podle počasí. U starších rostlin zaléváme především v delších suchých obdobích. Vodu dodáváme ke kořenům vydatněji a méně často, nikoli pouze povrchovým kropením.

Proč růži žloutnou a opadávají listy?
Příčinou může být například černá skvrnitost, dlouhodobé sucho, přemokření kořenů nebo jiný stres. U černé skvrnitosti se na listech nejprve objevují typické tmavé skvrny a listy následně žloutnou a opadávají.

Je možné vysadit novou růži na místo, kde rostla stará?
Ano, ale není to ideální. Růže jsou citlivé na tzv. únavu půdy neboli replant disease. Pokud není možné zvolit jiné místo, doporučuje se odstranit starou půdu z prostoru výsadby a nahradit ji čerstvou zeminou z jiného místa zahrady.

Musí se růže na zimu vždy zakrývat?
Ne. Ochrana závisí na druhu a odrůdě, stáří rostliny, stanovišti a průběhu zimy. Největší pozornost vyžadují mladé růže, stromkové růže a růže pěstované v nádobách. U nádob je zásadní chránit kořenový bal před promrznutím.

Lze velkokvětou růži pěstovat v nádobě?
Ano. Potřebuje dostatečně velkou a stabilní nádobu s odtokovými otvory, kvalitní substrát, pravidelnou zálivku a během vegetace také pravidelné přihnojování. V zimě je nutné chránit především kořenový bal.

Jak poznám planý výhon růže?
Planý výhon vyrůstá z podnože pod místem roubování a často se liší vzhledem listů nebo velmi bujným růstem. Odstraňuje se přímo v místě vzniku. Nový výhon vyrůstající z roubované části keře není automaticky planý.