Půdopokryvná růže 'Matador®'

Prostokořenné růže vysazujeme od pozdního podzimu do časného jara, tedy v době vegetačního klidu, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená. Kontejnerované růže lze vysazovat prakticky po celý rok, pokud půda není zmrzlá, příliš suchá nebo přehřátá. Při jarní a letní výsadbě věnujeme větší pozornost pravidelné zálivce.

Růže mají vyšší nároky na živiny, ale přehnojování jim neprospívá. Na jaře můžeme použít speciální hnojivo pro růže nebo dobře vyzrálý kompost. U opakovaně kvetoucích růží lze přihnojení zopakovat začátkem léta. V nádobách je potřeba přihnojovat pravidelněji podle použitého hnojiva. S přihnojováním bohatým na dusík končíme nejpozději v průběhu léta, aby rostliny měly dostatek času vyzrát před zimou.

Kresba 1: Napadení listů a špiček výhonů mšicemi. Kresba 2: Načernalé skvrny na žloutnoucích, později opadávajících listech jsou typickým projevem černé skvrnitosti.

Půdopokryvné růže nejlépe prospívají na slunném a vzdušném stanovišti. Při správných podmínkách bývají velmi zdravé, přesto se mohou objevit mšice, pilatky, svilušky a houbové choroby, zejména černá skvrnitost, padlí a rez. Pravidelně kontrolujeme listy a mladé výhony a odstraňujeme silně napadené nebo odumřelé části. Spadané napadené listy je vhodné z porostu odstranit. Preventivní postřik není nutné provádět automaticky podle kalendáře. Při významném napadení volíme přípravek registrovaný pro růže a konkrétního škůdce nebo chorobu a dodržujeme návod k použití.

Půdopokryvné růže mohou být množeny řízkováním, ale nelze podle růstového typu automaticky předpokládat, že všechny jsou prostokořenné nebo že nikdy nevytvoří podnožové výhony. U roubovaných růží se může objevit výhon vyrůstající z podnože pod místem očkování. Takový výhon má obvykle odlišný vzhled listů nebo trny a odstraňujeme jej co nejblíže místu, odkud vyrůstá. Výhony vyrůstající nad místem očkování jsou naopak součástí pěstované odrůdy a neodstraňujeme je jen proto, že jsou silné.

Půdopokryvné růže většinou nepotřebují každoroční silný řez. Na konci zimy nebo brzy na jaře odstraníme suché, poškozené, nemocné a velmi slabé výhony. Příliš dlouhé nebo vzpřímené výhony můžeme zkrátit tak, aby rostlina zůstala v určeném prostoru. Silné výhony lze podle potřeby zkrátit přibližně o třetinu a boční výhony upravit pro podporu větvení. Přerostlé a příliš zahuštěné rostliny lze po letech zmladit postupně, nikoli však plošným každoročním řezem na stejnou výšku. U některých opakovaně kvetoucích odrůd podporuje odstraňování odkvetlých květů další kvetení.

Půdopokryvné růže jsou nízké, široce rostoucí růže vhodné k pokrytí větších ploch, svahů, okrajů záhonů i prostoru kolem cest. Mnohé odrůdy kvetou opakovaně a vytvářejí hustý porost, který omezuje růst plevelů. Nejlépe prospívají na slunném stanovišti v hluboké, živné, humózní a dobře propustné půdě, která nevysychá, ale ani nezůstává dlouhodobě mokrá. Před výsadbou půdu dobře připravíme a obohatíme organickou hmotou. Půdopokryvné růže jsou při správném stanovišti nenáročné, ale ani u nich není vhodné zanedbávat zálivku v prvních letech po výsadbě.

Kresba 1: U prostokořenných i čerstvě vysazených růží je vhodné v prvním období chránit mladé výhony před vyschnutím a pozdními mrazy přihrnutím vhodným materiálem. Jakmile růže spolehlivě vyraší a pomine nebezpečí silných mrazů, ochranu odstraníme.

Kresba 2: Stromkové růže potřebují oporu, kterou zatlučeme do půdy ještě před samotnou výsadbou.

Rostlinu vysazujeme do dostatečně široké jamky, aby se kořeny mohly přirozeně rozložit. Před výsadbou můžeme do půdy zapracovat dobře vyzrálý kompost nebo jinou kvalitní organickou hmotu. U kontejnerovaných růží kořenový bal vyjmeme z nádoby a případné silně stočené kořeny lehce uvolníme. Růži zasadíme tak, aby místo očkování bylo přibližně v úrovni půdy; v chladnějších podmínkách může být u některých odrůd vhodné jeho mírné zakrytí. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme. Povrch můžeme zakrýt mulčem, který omezuje růst plevelů a vysychání půdy, ale mulč nepřikládáme přímo ke stonkům.

Půdopokryvné růže lze pěstovat také v nádobách. Vhodné jsou především kompaktní odrůdy. Zvolíme stabilní nádobu odpovídající konečné velikosti rostliny s otvory pro odtok vody. Pro většinu menších růží je vhodnější nádoba alespoň 25–30 l, u bujněji rostoucích odrůd ještě větší. Použijeme kvalitní, humózní a dobře propustný substrát. Na dno nádoby není nutné dávat silnou vrstvu štěrku. V průběhu vegetace zaléváme podle vlhkosti substrátu a pravidelně přihnojujeme. V horkém počasí mohou růže v nádobách vyžadovat zálivku i každý den, ale substrát nesmí zůstávat trvale přemokřený. Přes zimu chráníme především kořenový bal před promrznutím a nádobu umístíme na chráněné místo.

Obvykle 40–60 cm podle odrůdy a její konečné šířky. U kompaktních růží můžeme sázet hustěji, bujně rostoucí půdopokryvné růže potřebují více prostoru. Některé velmi kompaktní odrůdy se vysazují přibližně v počtu 4–5 rostlin na metr čtvereční. Řídíme se především konečnou šířkou konkrétní odrůdy a požadovanou rychlostí zapojení porostu.

Kresba: Zálivka ke kořenům je vhodnější než smáčení listů a květů, protože omezuje podmínky pro rozvoj houbových chorob.

Po výsadbě zaléváme pravidelně, dokud růže dobře nezakoření. V dalších letech potřebují vzrostlé růže dodatečnou zálivku především při delším suchu, v horkém létě a v lehkých písčitých půdách. Vhodnější je důkladná zálivka ke kořenům než časté povrchové kropení. Vodu aplikujeme pokud možno ráno nebo večer, nikoli během největšího denního horka. Růže v nádobách vysychají výrazně rychleji a jejich vlhkost kontrolujeme častěji.

Zdravé a dobře vyzrálé výhony jsou základem dobré zimní odolnosti. Většina půdopokryvných růží je dostatečně mrazuvzdorná a v běžných podmínkách nepotřebuje silné zakrývání celé rostliny. Mladé rostliny můžeme před silnými mrazy lehce přihrnout kompostem, zeminou nebo jiným vhodným materiálem. U citlivějších odrůd a stromkových růží je ochrana důležitější. Růže v nádobách chráníme především před promrznutím kořenového balu. Nádobu izolujeme a umístíme na chráněné místo, kde nebude vystavena prudkému zimnímu větru.

Musím půdopokryvné růže každý rok silně stříhat?
Ne. Většina půdopokryvných růží vyžaduje jen lehký řez. Odstraňujeme především suché, nemocné, poškozené a slabé výhony. Příliš dlouhé nebo zahušťující výhony můžeme podle potřeby zkrátit.

Je vhodné odstraňovat odkvetlé květy?
Ano, zejména u opakovaně kvetoucích odrůd může odstraňování odkvetlých květů podpořit další kvetení. U odrůd, u kterých chceme ponechat šípky, květy neodstraňujeme.

Jak hustě půdopokryvné růže vysazovat?
Záleží na konkrétní odrůdě. Orientačně je vhodný spon 40–60 cm, u kompaktních odrůd může být menší. Některé odrůdy se vysazují přibližně v počtu 5 rostlin na metr čtvereční.

Mohou půdopokryvné růže růst v polostínu?
Většina nejlépe kvete na slunci. Některé odrůdy však snášejí i lehký polostín. Například ALEXANDER VON HUMBOLDT® je uváděna pro slunce i polostín, zatímco řada jiných půdopokryvných růží vyžaduje plné slunce.

Lze půdopokryvné růže pěstovat v nádobě?
Ano. Vhodné jsou zejména kompaktní odrůdy. Potřebují dostatečně velkou stabilní nádobu, kvalitní substrát, pravidelnou zálivku a ochranu kořenového balu před silným promrznutím.

Jak poznám planý výhon?
U roubovaných růží vyrůstá planý výhon z podnože pod místem očkování. Často se liší listy, trny nebo barvou výhonu. Odstraňujeme jej přímo u místa, odkud vyrůstá, nikoli pouze odstřižením nad povrchem půdy.

Jaké stanoviště růžím vyhovuje nejvíce?
Nejlépe rostou na slunném, vzdušném stanovišti v hlubší, humózní a dobře propustné půdě. Dlouhodobé přemokření ani trvalý stín jim nesvědčí.