Obří srdcovka 'Sunburst' / polokmen - ve 4l květináči, k přímé výsadbě

Prostokořenné třešně a višně vysazujeme především v období vegetačního klidu, nejlépe od podzimu po opadu listů do jara před rašením. Kontejnerované stromky lze vysazovat po většinu roku, pokud není půda zmrzlá nebo trvale podmáčená. Při jarní výsadbě je důležitá pravidelná zálivka během prvního vegetačního období.

Třešně a višně nepotřebují nadměrné dávky hnojiv. Příliš mnoho dusíku podporuje bujný růst na úkor vyzrávání dřeva, plodnosti a odolnosti. Na jaře je vhodné dodat kompost nebo kvalitní hnojivo pro ovocné dřeviny podle stavu půdy a růstu stromu. U stromů v plné plodnosti lze podle potřeby doplnit zejména draslík, vždy však s ohledem na půdní zásobu živin. Hnojení by nemělo být automaticky spojováno s každoročním vysokým výnosem. Nadbytečné hnojení může být stejně škodlivé jako jeho nedostatek.

Ochranu přizpůsobujeme konkrétnímu škůdci, chorobě a aktuálním podmínkám. Pravidelné preventivní postřiky v pevných intervalech nejsou vhodným univerzálním postupem.

Mšice: Napadají mladé listy a výhony, které se mohou kroutit a deformovat. Při slabém napadení pomáhá přirozená regulace predátory a mechanické odstranění napadených částí. Při silném napadení lze použít přípravek určený proti savému hmyzu podle aktuální etikety.

Vrtule třešňová: Larvy poškozují dozrávající plody. Výskyt souvisí především s termínem letu dospělců a dobou zrání odrůdy. Ochranu proto nelze správně určit pouze podle pevného kalendářního data. Pomoci může sledování výskytu dospělců pomocí žlutých lepových desek a následné použití povoleného přípravku podle aktuální registrace.

Moniliová hniloba plodů: Poškozené plody a odumřelé části výhonů odstraňujeme co nejdříve. Riziko zvyšuje deštivé počasí v době zrání a poranění plodů. Důležitá je vzdušná koruna a šetrná sklizeň.

Stříbřitost listů a bakteriální choroby: Riziko snižujeme především správným termínem řezu, zdravým sadebním materiálem a odstraňováním napadených částí. U třešní je vhodné hlavní řez provádět po sklizni, kdy je riziko některých infekcí nižší.

Ptáci: Dozrávající třešně mohou být silně poškozovány ptactvem. U menších stromů je nejúčinnější ochranná síť umístěná tak, aby se do ní ptáci nemohli zachytit.

Hraboši: Chraňte především patu kmene a kořenový systém mladých stromků. Vhodnější je mechanická ochrana a omezení vhodných úkrytů než plošné používání jedů. Případné přípravky používejte pouze v souladu s aktuální etiketou a platnými pravidly.

U třešní je nutné rozlišovat samosprašné a cizosprašné odrůdy. Višně jsou ve většině případů samosprašné, u sladkých třešní záleží na konkrétní odrůdě. U cizosprašných odrůd potřebujeme v době kvetení vhodného partnera se shodným nebo překrývajícím se termínem kvetení. Rozhodující není pouze blízkost stromů, ale především jejich vzájemná kompatibilita.

Aktuální odrůdy STARKL:
Sunburst – samosprašná třešeň, další strom není pro vytvoření úrody nezbytný.
Swing – samosprašná třešeň, další opylovač není nezbytný.
Carmen – cizosprašná; vhodnými opylovači jsou například Kordia, Těchlovan, Starking Hardy Giant a další kompatibilní pozdněji kvetoucí odrůdy.
Těchlovan – cizosprašná; mezi vhodné opylovače patří například Hedelfingenská, Napoleonova, Stella nebo Regina.
Pipacs – samosprašná višeň.
Griotella® – samosprašná zakrslá višeň.

U dalších odrůd je vždy vhodné ověřit konkrétní opylovací poměry podle odrůdy. Samosprašná odrůda může při přítomnosti kompatibilní odrůdy v okolí vytvořit ještě bohatší úrodu, ale druhý strom není podmínkou. Úspěšnost opylení výrazně ovlivňuje také počasí během kvetení a aktivita včel a dalších opylovačů.

Kresba: Plané neboli podnožové výhony vyrůstají z kořenů nebo z kmene pod místem roubování. Tyto výhony odstraňujeme úplně u jejich nasazení. U kořenových výhonů je proto potřeba opatrně odhrnout zeminu a odstranit je přímo z místa, odkud vyrůstají. Pouhé odstřižení nad povrchem může vést k jejich opětovnému růstu.

Výhony, které vyrůstají nad místem roubování a patří k dané odrůdě, nejsou plané výhony a neodstraňujeme je automaticky. Při řezu vždy nejprve ověřte, odkud výhon vyrůstá.

Kresba: U třešní a višní je důležitý především vzdušný, dobře osvětlený tvar koruny. Silný a zbytečně častý řez není potřebný.

Hlavní řez provádíme u starších stromů zpravidla po sklizni, nejčastěji v létě. Odstraňujeme suché, poškozené, nemocné, křížící se a dovnitř koruny rostoucí větve. Příliš husté části koruny postupně prosvětlujeme, nikoli jednorázově hlubokým řezem.

U mladých stromků je možné provádět výchovný řez také na jaře. Cílem je vytvořit stabilní korunu s dobře rozmístěnými hlavními větvemi. U stromků určených pro pěstování u stěny nebo jako vějíř je způsob řezu přizpůsoben danému tvaru.

Višně plodí významnou část úrody na mladších výhonech, proto je vhodné pravidelně obnovovat starší plodonosné dřevo. Třešně naopak vytvářejí značnou část plodného obrostu na krátkých plodonosných větévkách, které není vhodné bezdůvodně odstraňovat.

Vyhněte se velkým řezným ranám a zbytečnému zimnímu řezu. U peckovin je vhodný termín řezu důležitý také kvůli omezení rizika infekcí.

Kresba: Třešně a višně nejlépe prospívají na slunném, teplém a chráněném stanovišti s hlubší, úrodnou a dobře propustnou půdou. Trvale zamokřená půda je nevhodná. Třešně obecně vyžadují více slunce než višně, které snášejí i lehký polostín.

Místo by nemělo být vystaveno pozdním jarním mrazům, protože kvetoucí strom může přijít o část úrody. Dobrá cirkulace vzduchu zároveň pomáhá omezovat některé houbové choroby.

Patu kmene udržujeme bez hustého trávníku a plevelů. Vhodná je vrstva organického mulče, která omezuje vysychání půdy a konkurenční růst trávy. Mulč však nepřihrnujeme přímo ke kmeni.

Podnož výrazně ovlivňuje konečnou velikost stromu. U třešní se používá například mahalebka pro středně vzrůstné stromy nebo ptáčnice pro silně vzrůstné tvary. Při nákupu proto vždy zohledňujeme nejen odrůdu, ale také použitou podnož a požadovaný pěstitelský tvar.

Třešně a višně lze při vhodné odrůdě a podnoži pěstovat také v nádobách. V takovém případě musí mít nádoba dostatečný objem, odtokové otvory a kvalitní propustný substrát. Rostliny v nádobách rychleji vysychají a potřebují pravidelnější zálivku a přihnojování než stromy vysazené v půdě.

Kresba: U tvarů vyžadujících oporu připravíme kůl nebo konstrukci ještě před zasypáním výsadbové jámy. Kmen nesmí být o úvazek pevně sevřený; úvazek pravidelně kontrolujeme a podle růstu povolujeme.

Výsadbová jáma má být dostatečně široká pro pohodlné rozložení kořenů a hluboká tak, aby kořenový systém nebyl ohnutý vzhůru. Dno není nutné vytvářet jako samostatnou drenážní vrstvu ze štěrku. Důležitější je dobrá propustnost celé půdy.

Kořeny před výsadbou nezkracujeme automaticky. Odstraníme pouze poškozené, nalomené nebo odumřelé části. Zdravé kořeny ponecháváme co nejdelší a při výsadbě je rozprostřeme do okolní zeminy.

Stromek vysadíme tak hluboko, aby místo roubování zůstalo nad úrovní půdy. Kořeny zasypeme kvalitní zeminou a důkladně zalijeme, aby se zemina dostala mezi kořeny. Po výsadbě je vhodné vytvořit kolem stromku zavlažovací misku a půdu zakrýt vrstvou mulče, který se však nesmí dotýkat kmene.

U mladých stromků je opora důležitá zejména tam, kde hrozí vyvracení větrem nebo kde podnož a pěstební tvar vyžadují trvalou podporu.

Vzdálenost se řídí především odrůdou, podnoží a požadovaným tvarem koruny. U silně vzrůstných třešní počítejte orientačně s rozestupy kolem 5–7 m, u středně vzrůstných stromů přibližně 4–5 m. Slaběji rostoucí stromy na vhodných podnožích mohou být vysazeny hustěji. U stromů pěstovaných jako vějíř nebo v nádobách se vzdálenost určuje podle konkrétního tvaru a konečné velikosti. Vždy je lepší ponechat koruně dostatek prostoru než vysadit stromy příliš blízko sebe.

Největší potřebu vody mají nově vysazené stromky během prvního roku a mladé stromy v období sucha. Důležitá je pravidelná a vydatná zálivka ke kořenům, nikoli časté povrchové kropení.

V období tvorby a zvětšování plodů může nedostatek vody vést k opadu mladých plodů a zhoršení jejich velikosti. U vzrostlých stromů v běžné půdě není při normálních srážkách nutná pravidelná závlaha. Stromy v nádobách a stromy vysazené u stěn potřebují vodu častěji.

Dobře zakořeněné třešně a višně jsou v našich podmínkách zpravidla dostatečně mrazuvzdorné. Větší pozornost věnujeme mladým stromkům a stromům v nádobách. U mladých stromků lze chránit kořenový prostor vrstvou organického materiálu a kmen před poškozením zvěří chráničem.

Třešně mohou kvést poměrně brzy a květy jsou citlivé na pozdní jarní mrazy. Při předpovědi mrazu lze u menších stromů použít prodyšnou netkanou textilii přes korunu. Ochranu přes den odstraňujeme, aby se ke květům dostal opylující hmyz.

Stromy v nádobách chráníme především před promrznutím kořenového balu. Nádobu je vhodné izolovat a umístit na chráněné místo; samotná koruna odolných odrůd obvykle nepotřebuje zimní přikrývání.

Proč moje třešeň nekvete nebo neplodí?
U mladého stromu může být příčinou přirozený nástup do plodnosti. U kvetoucího, ale neplodícího stromu je častým problémem chybějící kompatibilní opylovač, nevhodné počasí během kvetení nebo nedostatek opylujícího hmyzu.

Potřebuji dvě třešně?
Ne vždy. Některé odrůdy jsou samosprašné, například Sunburst a Swing. Cizosprašné odrůdy potřebují vhodnou odrůdu k opylení.

Potřebuji k višeň další strom?
Většina višní je samosprašná, takže jeden strom obvykle postačí. Konkrétní vlastnosti je ale vždy vhodné ověřit u dané odrůdy.

Kdy se třešeň stříhá?
Hlavní řez starších stromů je vhodné provádět po sklizni, zpravidla v létě. Mladé stromky lze podle potřeby tvarovat také na jaře.

Proč třešně po odkvětu opadávají?
Část mladých plodů přirozeně opadává. Výrazný opad může souviset s nedostatečným opylením, suchem v období vývoje plodů nebo nepříznivým počasím.

Proč třešně praskají?
Praskání často souvisí s rychlým příjmem vody po období sucha, zejména v době dozrávání. Riziko ovlivňuje také konkrétní odrůda a průběh počasí.

Lze třešeň pěstovat na balkoně nebo terase?
Ano, ale pouze při vhodné odrůdě a podnoži. Nádoba musí být dostatečně velká, mít odtokové otvory a strom potřebuje pravidelnou zálivku i přihnojování. U samosprašné odrůdy není nutné mít druhý strom.

Jak ochránit úrodu třešní před ptáky?
U menších stromů je nejspolehlivější ochranná síť. Nasazuje se před dozráváním plodů a musí být bezpečně upevněná, aby se do ní nemohli zachytit ptáci.