Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)

Meruňka 'Velkopavlovická' - prostokořenná sazenice

Medonosná
rostlinaPodzimní dodání

Naše nejprodávanější odrůda!

Popis

Jedna z nejoblíbenějších a nejprodávanějších odrůd meruněk, která si své místo v českých zahradách získala především vysokou a pravidelnou plodností a výbornou chutí. 'Velkopavlovická' vytváří poměrně velké plody s atraktivní oranžovou slupkou a sytě oranžovou dužninou. Chuť je sladce navinulá, osvěžující a typicky meruňková. Odrůda je méně náročná na půdu a při vhodném stanovišti se dobře uplatní i v oblastech, které nejsou pro pěstování meruněk úplně ideální.

Poměrně velké plody se sytě oranžovou dužninou
Plody 'Velkopavlovické' patří k jejím hlavním přednostem. Jsou poměrně velké, atraktivně zbarvené a uvnitř ukrývají sytě oranžovou dužninu. Její chuť je příjemně navinulá, šťavnatá a aromatická. Díky výrazné chuti jsou meruňky výborné nejen k přímé konzumaci, ale také pro domácí zpracování.

Jedna z nejúrodnějších odrůd meruněk
'Velkopavlovická' je ceněná především pro svou velmi dobrou a pravidelnou plodnost. Při dobrých pěstitelských podmínkách dokáže vytvořit bohatou úrodu kvalitních plodů. Pro jejich dobré vybarvení a vyzrání je důležitý dostatek slunce, proto meruňce vybírejte co nejteplejší stanoviště.

Výborná pro přímou konzumaci i domácí zpracování
Zralé plody můžete konzumovat přímo ze stromu, ale stejně dobře se hodí pro přípravu marmelád, džemů, kompotů, ovocných knedlíků, koláčů a dalších domácích specialit. Sytě oranžová dužnina dodává zpracovaným výrobkům atraktivní barvu a typickou meruňkovou chuť.

Méně náročná na půdu
Jednou z praktických předností této odrůdy je menší náročnost na půdní podmínky. Přesto meruňce dopřejte kvalitní, dobře propustnou půdu, která nezůstává dlouhodobě zamokřená. Důležitější než mimořádně úrodná půda je pro meruňku především vhodné stanoviště s dostatkem slunce a tepla.

Slunné a chráněné stanoviště
Meruňku vysazujte na plně slunné místo, ideálně chráněné před studenými větry. Vhodná je například jižní nebo jihozápadní strana zahrady, kde strom získá maximum slunečního svitu. Takové stanoviště podporuje dobré vyzrávání dřeva, kvetení i dozrávání plodů. Přestože se 'Velkopavlovická' uplatní i v okrajovějších oblastech pěstování meruněk, je třeba počítat s tím, že květy meruněk mohou být citlivé k pozdním jarním mrazům.

Letní sklizeň na konci července
Plody dozrávají obvykle na konci července. Termín sklizně se může podle průběhu počasí a konkrétního stanoviště mírně posouvat. Meruňky sklízejte šetrně, protože plně vyzrálé plody jsou měkké a snadno se otlačí. Nejlepší chuť mají čerstvě sklizené a plně vyzrálé meruňky.

Proč si vybrat meruňku 'Velkopavlovická'

jedna z nejoblíbenějších a nejprodávanějších odrůd meruněk
velmi dobrá a pravidelná plodnost
poměrně velké atraktivní plody
sytě oranžová, šťavnatá dužnina
příjemně navinulá a aromatická chuť
vhodná k přímé konzumaci i domácímu zpracování
méně náročná na půdu
uplatní se i v okrajových oblastech pěstování meruněk
dozrává na konci července
nejlépe prospívá na plně slunném stanovišti

Základní charakteristika

Botanický název: Prunus armeniaca 'Kremser Marille'
Český název: meruňka 'Velkopavlovická'
Typ rostliny: opadavá ovocná dřevina
Plody: poměrně velké, oranžové
Dužnina: sytě oranžová, šťavnatá, aromatická
Chuť: sladce navinulá, příjemně osvěžující
Doba sklizně: konec července
Stanoviště: plné slunce
Půda: méně náročná, dobře propustná
Plodnost: velmi dobrá a pravidelná
Využití: přímá konzumace, džemy, marmelády, kompoty, knedlíky, koláče a další zpracování

Zajímavost o meruňkách
Meruňky patří mezi ovoce, u kterého se vyplatí nechat plody co nejlépe vyzrát přímo na stromě. Právě při dostatku slunce se naplno rozvíjí jejich typická vůně, sladkost a oranžové zbarvení dužniny. Proto je u meruněk výběr stanoviště jedním z nejdůležitějších pěstitelských rozhodnutí.

Meruňka 'Velkopavlovická' je osvědčená odrůda pro každého, kdo hledá **spolehlivě plodící meruňku s chutnými, poměrně velkými plody**. Sytě oranžová dužnina, příjemně navinulá chuť, velmi dobrá úrodnost a menší nároky na půdu z ní dělají jednu z nejzajímavějších meruněk pro domácí zahradu. Při výsadbě na teplé a slunné stanoviště vám v létě nabídne bohatou úrodu plodů, které si vychutnáte čerstvé i ve formě domácích meruňkových specialit.

Obsah balení 1ks

398 Kč

Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.

Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)

od října (Podzimní dodání)

Objednávkové číslo 163010

Doba výsadby, Sklizňová zralost, Konzumní zralost

	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII
Doba výsadby
Sklizňová zralost
Konzumní zralost

Více informací

Botanický název	Prunus armeniaca 'Kremser Marille'
Zazimování	mrazuvzdorné
Medonosná rostlina	Ano
Stanoviště	Plné slunce
Kvalita	prostokořenný
Výška	do 400 cm

Návod na pěstování

PŘIDAT K POROVNÁNÍ

Sdílet

Předchozí produktMeruňka 'Maďarská' - prostokořenná sazenice

Další produktMeruňka 'Maďarská' - ve 4l květináči, k přímé výsadbě

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ

VŠEOBECNÝ NÁVOD PLATNÝ PRO KATEGORII : Meruňky Vytisknout návod

Doba výsadby	Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech po celý rok.
Hnojení	Vysoká násada ovoce vyžaduje také odpovídající vysoké dávky hnojení. Na druhé straně nadměrné hnojení vede ke zvýšené náchylnosti k chorobám, negativně ovlivňuje chuť a omezuje skladovatelnost. Osvědčené je každoroční, vždy stejnoměrně provedené, základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. To se při plném výnosu rozšíří o dávky minerálních hnojiv - hlavně fosfátových a draselných - až do konce června. V letech bohatých výnosů hnojte po sklizni - už v pozdním podzimu - pomalu působícími hnojivy.Toto hnojivo je potřeba zapravit do země.
Ochrana rostlin	Ochrana rostlin Při jakémkoli chemickém boji proti škůdcům na ovocných dřevinách dbáme na dodržení předepsané ochranné lhůty až do sklizně. Pozor při smíšeném pěstování ovocných dřevin s různou sklizňovou zralostí! V tomto smyslu se jeví daleko výhodnějším využití prostředků biologického boje. Mšice listová Saje na listech a vrcholech výhonů, při silnějším napadení dochází ke zkroucení listů a výhonů. Ochrana: vhodnými prostředky proti savému hmyzu. Štítenka zhoubná Přednostně napadá zeslabené rostliny. Pod oválným štítem žijící mšice odsávají rostlině mízu a svými výměšky znečišťují listy a plody. Ochrana: předjarní postřik výhonů Pilatky Popis poškození: brzy po odkvětu hromadný opad mladých plodů, v každém plodu je díra. Také plody zůstávající na stromu jsou provrtány. Jejich vnitřky vyžírají bělavé larvy. Pilatky mohou způsobit totální výpadek sklizně. Ochrana: postřik ihned po opadu květních lístků. Strupovitost, padlí Poškození: olivově zelené a šedě plstěné skvrny na listech, výhonech a plodech, později opad plodů a omezení jejich skladovatelnosti. Ochrana: pouze prevence. Opakované postřiky v intervalu 1 až 3 týdnů, co nejčastější změna používaných přípravků. Nejlepší prevencí je ovšem vysazovat rezistentní (odolné) odrůdy. Nejdůležitější období pro provádění ochrany je od poloviny května do poloviny června. Kadeřavost broskvoní Kromě broskvoní se může vyskytnout i u nektarinek. Napadení se projevuje zkadeřenými a různě zdeformovanými listy. Ochrana: Důležitá je preventivní ochrana mědnatými přípravky těsně před vyrašením nebo v době rašení. Postřik je možno v případě deštivého počasí po 14 dnech zopakovat Hraboši Jejich ožírání paty kmene a kořenů vede k odumření ovocného stromu. Ochrana: položením jedu nebo zaplynováním. Nejspolehlivější metodou je použití pasti..
Opylovací poměry	Stromky neplodí hned po výsadbě. Délka bezsklizňové fáze je rozdílná a dá se jen těžko zevšeobecnit. Po 3 až 5 letech by už měly na stromku dozrát prvé vzorky. Příčinou malého výnosu může být chybějící správný opylovač, při úplném vynechání květů pak špatné hnojení. Vysvětlení příčin a pomoc lze poskytnout jen při znalosti daného konkrétního případu. Meruňky jsou samosprašné. Odrůda Veecot je částečně samosprašná.
Plané výhony	Kresba: U jabloní, švestek, broskvoní, zřídka u hrušní, rostou plané výhony v oblasti kořenů. Na kmenech, zejména u třešní, vyrostlé plané výhony odstřihněte nůžkami nebo odřízneme nožem až u kmene. Může se stát, že podnož použitá k roubování vytvoří z kořenů nebo na kmeni plané výhony. Tyto musíme bezezbytku odstranit, u kořenových výhonů je tedy nutno odhrabat i trochu zeminy.
Řez	Kresba Cílem každé metody řezu je mimo jiné přivést slunce a vzduch k plodům. Tento požadavek splňuje tzv. dutá nebo kotlovitá koruna. Její další výhodou je, že se ji i laik snadno naučí. Používá se u jabloní, hrušní a švestek. Švestkám, meruňkám a třešním se daří také bez řezu, ale prosvětlování v několikaletém cyklu ulehčuje sklizeň a zlepšuje kvalitu plodů. Předpokladem pro úspěšný řez broskvoní a nektarinek jsou znalosti významu rozdílných druhů jejich výhonů pro možnou násadu plodů. Slabé, tzv. falešné" výhony s pouze jedním květním pupenem silně seřízneme, skutečně plodné pravé" výhony (to jsou ty se silným nasazením dvojitých pupenů) lehce zakrátíme. Tímto zakrácením se zvětší velikost plodů a zlepší jejich chuť, rovněž se zvýší i tvorba pravých plodných výhonů v nadcházejícím roce. Správné metodě řezu se bohužel příliš často připisuje přehnaný význam pro výši sklizně. Daleko významnější je držet se jednou zvolené metody. Špatný nebo v metodě se měnící řez vede ve srovnání s neřezanými stromy k menším sklizním. Doba řezu. Jádroviny a bobuloviny řežeme v době vegetačního klidu. Peckoviny v předjaří až do doby květu. Ovocná stěna se řeže na tzv. krátké dřevo. Po výsadbě upevníme zákrsky do stěny. V únoru všechny nově vyhnané výhony seřízneme až na 3 cm vzdálenost od kmene. Ořešáky se pouze prosvětlují. To se provádí v květnu.
Všeobecný text	Kresba : Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou. Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna. Podnože, na kterých je naroubována většina našich ovocných stromků: jabloň - MM 106 (středně vzrůstná) hrušeň - kdouloň (středně vzrůstná) třešeň, višeň - mahalebka (středně vzrůstná) třešeň, višeň (polokmeny) - ptáčnice (silně vzrůstná) meruňka - myrobalán (silně vzrůstná) slivoň - myrobalán (silně vzrůstná)
Výsadba	Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme. Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jamy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení. Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3 - 5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40 - 60 cm, čtvrtkmene 80 - 110 cm, polokmene 130 - 150 cm a vysokokmene 170 - 190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5 - 6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme.Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry : Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti - obávané chorobě jádrovin.Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu.
Vzdálenost rostlin	ořešák vlašský 10 - 15 m vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6 - 8 m zákrsky 4 - 5 m vřetenové zákrsky 2 - 3 m vřetena (svislé kordóny) 1 - 1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3 - 5 m.
Zavlažování	Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Později pak v případě nutnosti v červnu, aby se zabránilo přísušku.
Zimní ochrana	Ovocné stromy nepotřebují zpravidla žádnou zimní ochranu. V oblastech, ve kterých je pro ovoce normálně příliš chladno, je můžeme vysazovat do chráněných míst na jižní straně jako kordony. Dodatečně můžeme přes výhony věšet chvojí.