Lískové oříšky 'Hallská obrovská'

Ovocné a ořechové dřeviny prostokořenné vysazujeme především od podzimu do jara, tedy v době vegetačního klidu, pokud půda není zmrzlá nebo trvale zamokřená. Podzimní výsadba je vhodná zejména v oblastech s mírnější zimou, v chladnějších polohách je bezpečnou volbou časné jaro. Rostliny pěstované v kontejnerech lze vysazovat po většinu roku, nejlépe však mimo období velkého horka a sucha.

Hnojení musí odpovídat druhu, půdě a skutečné potřebě rostliny. U dobře rostoucích dospělých stromů není nutné každoročně používat vysoké dávky hnojiv. Vhodnější je pravidelně doplňovat organickou hmotu kompostem nebo kvalitním mulčem a případné minerální hnojení přizpůsobit výsledkům půdního rozboru a růstu stromu. Nadměrné dávky dusíku podporují bujný růst na úkor plodnosti a mohou zhoršit vyzrávání pletiv. U mladých stromů má smysl mírné jarní přihnojení, u rostlin v nádobách je během vegetace potřeba pravidelnější přísun živin. Hnojiva neumisťujeme přímo ke kořenovému krčku ani do výsadbové jámy.

Nejdůležitější ochranou je vhodné stanoviště, dobré proudění vzduchu, přiměřená výživa a pravidelná kontrola rostlin. U ovocných a ořechových dřevin se podle druhu mohou objevit mšice, štítenky, pilatky, housenky, roztoči nebo houbové choroby. U lísek mohou být problémem také škůdci poškozující oříšky a veverky. Napadené listy a plody průběžně odstraňujeme a udržujeme korunu vzdušnou. Při použití přípravků na ochranu rostlin vždy dodržujeme aktuální etiketu, povolené použití a ochrannou lhůtu. Při smíšené výsadbě více druhů je nutné zohlednit rozdílnou dobu sklizně. Zvláštní pozornost věnujeme také ochraně kmínků a kořenového krčku před poškozením hlodavci.

U ořechových dřevin se potřeba opylovače výrazně liší podle druhu a odrůdy. U lísek (Corylus) je pro pravidelnou a bohatou úrodu nejbezpečnější pěstovat alespoň dvě vzájemně kompatibilní odrůdy. Lísky jsou větrosnubné a samčí a samičí květy na jednom keři nemusí dozrávat současně, proto samotná přítomnost jediné odrůdy nemusí zajistit spolehlivou úrodu. Vhodnými kombinacemi mohou být například Butler + Cosford, Cosford + Gunslebert nebo Cosford + Halle Giant. Vhodnou volbou je také kombinace více odrůd, které kvetou ve stejném období.

Ořešáky (Juglans regia) jsou většinou samosprašné, ale cizí pyl může úrodu zlepšit. U některých odrůd je však vhodný opylovač důležitý – například Jupiter + Mars. Apollo může mít při opylení jinou odrůdou vyšší výnos a Broadview dobře využívá pyl od odrůd s překrývajícím se kvetením, například Buccaneer. Při výběru opylovače je rozhodující především překryv doby kvetení samčích a samičích květů, nikoli doba sklizně.

Kresba: U roubovaných ovocných stromů mohou z podnože vyrůstat výhony pod místem roubování nebo přímo z kořenů. Tyto výhony odstraňujeme co nejdříve a přímo u jejich místa vzniku. U kořenových výmladků je potřeba odhrnout půdu a odstranit výhon u kořene, nikoli jej pouze ustřihnout na povrchu. Tím zabráníme jeho opakovanému obrůstání. U lísek pěstovaných jako keř jsou naopak výmladky přirozenou součástí růstu a odstraňujeme je pouze tehdy, pokud chceme udržet konkrétní tvar nebo omezit rozrůstání keře.

Kresba: Cílem řezu ovocných stromů je vytvořit pevnou, vzdušnou korunu, do které proniká dostatek světla. Způsob a termín řezu se však musí řídit konkrétním druhem a pěstebním tvarem. Jabloně a hrušně se obvykle řežou v zimě v době vegetačního klidu, zatímco peckoviny, například švestky a třešně, je vhodné řezat především na jaře nebo v létě. U jabloní a hrušní pravidelně odstraňujeme odumřelé, poškozené, křížící se a dovnitř rostoucí větve a postupně udržujeme otevřenou korunu.

Ořešáky obvykle nevyžadují pravidelný silný řez. Pokud je nutné korunu upravit, odstraňujeme především suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve a větší zásahy provádíme v období vhodném pro daný druh. Lísky lze řezem udržovat jako otevřený keř a průběžně odstraňovat nejstarší a zahušťující výhony. U mladých stromů má řez především výchovný význam. U kontejnerových nebo již zapěstovaných stromků není vhodné provádět automaticky silný řez pouze proto, že byly vysazeny.

Kresba: Ovocné a ořechové dřeviny potřebují především dostatek světla, vhodnou půdu a dostatek prostoru pro vytvoření přirozené koruny.

Nejlépe prospívají v hlubší, úrodné a dobře propustné půdě, která nezůstává dlouhodobě zamokřená. Nevhodná jsou místa s trvalým zamokřením, v mrazových kotlinách nebo tam, kde je koruna po většinu dne zastíněná. Trávník u mladých stromů může výrazně konkurovat o vodu a živiny, proto je vhodné udržovat okolí kmene bez hustého drnu a zakrýt je vrstvou organického mulče. Mulč nesmí být navršen přímo ke kmenu.

Jednotlivé druhy se svými nároky výrazně liší. Jabloně a hrušně patří mezi jádroviny, třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně a nektarinky mezi peckoviny. Ořešáky a lísky patří mezi skořápkaté ovocné dřeviny. Při výběru stanoviště vždy počítáme s konečnou velikostí stromu nebo keře, nikoli s jeho velikostí při nákupu.

Mnohé kompaktní ovocné tvary lze pěstovat také v nádobách. V takovém případě je nutná dostatečně velká a stabilní nádoba s odtokovými otvory, kvalitní substrát a pravidelná kontrola vláhy a výživy. Kořeny rostlin v nádobách jsou v zimě výrazně více vystaveny mrazu než kořeny stromů vysazených v půdě.

Kresba: U vřetenových a dalších kompaktních ovocných tvarů je důležitá pevná opora. Kůl nebo konstrukci připravíme při výsadbě a pravidelně kontrolujeme, zda úvazek nezačíná škrtit kmen.

Výsadbovou jámu připravíme dostatečně širokou, aby se kořeny mohly přirozeně rozprostřít, ale zbytečně ji nehloubíme. Strom vysazujeme do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce, a místo roubování musí zůstat bezpečně nad úrovní půdy. Kořeny před výsadbou nezkracujeme plošně; odstraníme pouze poškozené nebo nalomené části. U kontejnerovaných rostlin kořenový bal šetrně uvolníme pouze v případě, že jsou kořeny silně stočené.

Po zasypání půdu dobře prolijeme, aby se odstranily vzduchové kapsy. Povrch můžeme zakrýt organickým mulčem, který pomáhá udržovat vláhu a omezuje růst plevelů. Mulč však necháváme několik centimetrů volný kolem kmene. Stanoviště musí být co nejvíce slunné a vzdušné. U teplomilnějších druhů má význam chráněná poloha například u jižní nebo jihozápadní stěny.

V nádobách lze pěstovat především kompaktní a na tento způsob pěstování vhodné ovocné odrůdy. Nádoba musí být stabilní, mít dostatečný objem vzhledem k velikosti rostliny a především odtokové otvory. Není nutné vytvářet na dně pevnou vrstvu štěrku – mnohem důležitější je kvalitní propustný substrát a volný odtok vody.

Substrát volíme podle druhu, nejlépe kvalitní zahradnický substrát určený pro ovocné nebo dřevité rostliny. Rostlinu nevysazujeme zbytečně hluboko. V nádobě je potřeba pravidelně kontrolovat vlhkost, protože kořenový prostor vysychá podstatně rychleji než půda v zahradě. V době aktivního růstu přihnojujeme podle nároků druhu a použitého hnojiva.

Na zimu chráníme především kořenový bal, například obalením nádoby izolačním materiálem a umístěním ke chráněné stěně. U citlivějších druhů je vhodné zimování na chráněném místě. Ani v zimě však nesmí kořenový bal zcela vyschnout, zejména u stálezelených nebo při dlouhodobém oteplení. Každodenní zálivka není pravidlem – četnost vždy přizpůsobujeme počasí, velikosti nádoby a vlhkosti substrátu.

Vzdálenost se vždy řídí druhem, podnoží, pěstebním tvarem a předpokládanou velikostí dospělé rostliny. Velké ořešáky potřebují výrazně více prostoru než zákrsky nebo kompaktní ovocné tvary. Jako orientační vodítko lze počítat přibližně s těmito vzdálenostmi:

Uvedené rozestupy jsou orientační. Rozhodující je konečná velikost konkrétní odrůdy a podnože a také způsob zapěstování koruny.

Největší potřebu vody mají čerstvě vysazené stromy a rostliny v období intenzivního růstu a tvorby plodů. Po výsadbě zaléváme důkladně a podle počasí pravidelně doplňujeme vláhu, dokud se kořenový systém dobře nezakoření. U starších stromů bývá potřeba zálivky menší, ale v delším suchu je vhodné provést hlubokou zálivku ke kořenům.

Na vodu jsou citlivé zejména rostliny v nádobách, mladé stromky a dřeviny v lehkých půdách. Zaléváme raději vydatněji a méně často než malými dávkami každý den. Současně se vyhýbáme dlouhodobému přemokření, které omezuje přístup vzduchu ke kořenům. Dostatek vláhy je důležitý také v období růstu plodů.

Většina běžných ovocných a ořechových dřevin je při správném výběru odrůdy pro naše podmínky dostatečně odolná a dospělé stromy obvykle zimní zakrytí nepotřebují. Citlivější jsou mladé čerstvě vysazené rostliny, teplomilné druhy a všechny dřeviny pěstované v nádobách. U nich chráníme zejména kořenový systém před promrznutím.

U citlivějších druhů má význam chráněné stanoviště, případně obalení kmínku a kořenového prostoru vhodným izolačním materiálem. U ovocných dřevin je však často větším problémem než samotná zimní teplota pozdní jarní mráz v době kvetení. Proto je vhodné citlivější druhy vysazovat na chráněná stanoviště a nevystavovat je mrazovým kotlinám. V zimě také kontrolujeme, zda kořenový bal rostlin v nádobách zcela nevyschl.

Musím mít u lísky dvě odrůdy?
Pro pravidelnou a bohatou úrodu je pěstování alespoň dvou vzájemně kompatibilních odrůd velmi vhodné. Lísky jsou větrosnubné a některé odrůdy se samy opylují jen omezeně.

Potřebuje ořešák další strom jako opylovače?
Většina ořešáků je samosprašná, takže druhý strom není nezbytnou podmínkou. U některých odrůd však může vhodný partner výrazně zlepšit opylení a výnos.

Kdy začnou ořechové stromy plodit?
Záleží na druhu, odrůdě a způsobu množení. Roubované odrůdy mohou začít plodit výrazně dříve než semenáče. U lísek lze první úrodu očekávat přibližně po několika letech, u ořešáků je rozdíl mezi roubovanými a semenáčovými stromy ještě výraznější.

Musím po výsadbě zkrátit všechny kořeny?
Ne. Zdravé kořeny není potřeba plošně zkracovat. Odstraňují se pouze poškozené nebo nalomené části a kořeny se při výsadbě přirozeně rozprostřou do okolní půdy.

Je nutné ovocný strom po výsadbě vždy silně seříznout?
Ne vždy. Potřeba řezu závisí na druhu, stáří, pěstebním tvaru a způsobu, jakým byl strom zapěstován. U některých mladých stromků je výchovný řez důležitý, u dobře zapěstovaných kontejnerovaných stromků může být vhodnější hlavní řez odložit.

Mohou ořešáky a lísky růst v nádobě?
Do nádob jsou vhodnější především kompaktní a slaběji rostoucí formy. Počítejte s větší potřebou zálivky, pravidelným přihnojováním během vegetace a s nutností chránit kořenový bal před silným promrznutím.

Proč strom po výsadbě neroste?
Nejčastější příčinou bývá kombinace stresu po výsadbě, nedostatku vody, nevhodného stanoviště, příliš hluboké výsadby nebo poškození kořenů. Zkontrolujte především místo roubování, vlhkost půdy, konkurenci trávníku a stav kořenového systému.

Jak daleko od domu nebo jiné stavby mám ořešák vysadit?
Ořešák je mohutný strom s širokou korunou, proto potřebuje výrazně více prostoru než běžné zákrsky. Vždy počítejte s jeho konečnou velikostí a nevysazujte jej těsně k domu, hranici pozemku ani k jiným stromům.