Kiwi 'Solissimo'

Kiwi vysazujeme nejlépe na jaře po rozmrznutí půdy nebo na podzim do doby, než půda začne promrzat. Kontejnerované rostliny lze vysazovat prakticky po celou vegetační sezónu, pokud jim zajistíme dostatečnou zálivku. Jarní výsadba je vhodná zejména v chladnějších oblastech, protože mladé rostliny jsou citlivé na pozdní mrazy.

Kiwi potřebuje pro bujný růst a tvorbu plodů dostatek živin. Na jaře začneme přihnojovat hnojivem pro ovocné a bobulové dřeviny nebo vyváženým vícesložkovým hnojivem. Nadměrné dávky dusíku nejsou vhodné, protože podporují příliš bujný růst a mohou zhoršit vyzrávání výhonů před zimou. U rostlin v nádobách doplňujeme živiny pravidelně během vegetace podle typu použitého hnojiva. S přihnojováním postupně končíme v druhé polovině léta.

Kiwi bývá při správném pěstování poměrně odolné a obvykle nevyžaduje pravidelnou chemickou ochranu. Důležitá je především vzdušná konstrukce, dostatek světla, dobrá propustnost půdy a vyrovnaná zálivka. Při nevhodných podmínkách se mohou objevit například svilušky, mšice nebo houbová onemocnění kořenů. Největším rizikem v našich podmínkách jsou pozdní jarní mrazy, které mohou poškodit rašící výhony a květy. Při případném napadení škůdci či chorobami postupujeme podle konkrétního problému a řídíme se aktuální etiketou použitého přípravku.

Kiwi je velmi bujná popínavá rostlina a bez pravidelného řezu rychle vytvoří hustou změť výhonů. Pro dobrou úrodu je vhodný zimní i letní řez. V prvních letech především vedeme hlavní výhon a vytváříme pevnou základní kostru rostliny. U plodících rostlin v zimě odstraňujeme staré odplozené dřevo a vybrané postranní výhony zkracujeme tak, aby zůstalo několik oček, ze kterých vyrostou nové plodné výhony. V létě zkracujeme příliš bujné dlouhé výhony a usměrňujeme růst, aby se rostlina zbytečně nezahušťovala. Konkrétní způsob řezu se liší podle druhu a odrůdy. U méně bujného mini-kiwi je řez obvykle mírnější. Při velmi silné násadě plodů můžeme část plodů včas probrat, aby rostlina nebyla přetížená.

Kiwi je dlouhověká a velmi bujná popínavá liána, která potřebuje dostatek prostoru a pevnou oporu. Nejlépe roste na slunném, teplém a před silným větrem chráněném stanovišti. V našich podmínkách se pěstují především odolnější druhy a odrůdy kiwi, zejména Actinidia arguta (mini-kiwi), které mají menší hladké plody konzumované i se slupkou. Klasické kiwi (Actinidia deliciosa) má větší chlupaté plody a vyžaduje teplejší a chráněnější podmínky. U cizosprašných odrůd je pro úrodu potřeba samčí a samičí rostlina. Jedna samčí rostlina může opylovat několik samičích. Existují také samosprašné odrůdy, u kterých postačí jediná rostlina. Při výběru vždy ověřujeme, zda jde o samosprašnou, samičí nebo samčí rostlinu. Kiwi obvykle začíná pravidelně plodit až po několika letech, po vytvoření dostatečně silné kostry. Plody jsou bohaté na vitamin C a u vhodných odrůd lze sklízet velmi chutnou úrodu přímo ze zahrady. U mladých rostlin je třeba chránit nové výhony před pozdními jarními mrazy.

Základem úspěšného pěstování je pevná konstrukce. Kiwi vytváří silné dřevnaté výhony a potřebuje oporu, například pergolu, špalír nebo pevnou mříž. Konstrukce musí být dostatečně stabilní i pro hmotnost starší rostliny a úrody. Vyhloubíme jámu širší než kořenový bal a půdu dobře prokypříme. Rostlinu vysadíme přibližně do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru, důkladně zalijeme a povrch můžeme zamulčovat. Kiwi vyžaduje úrodnou, dobře propustnou a rovnoměrně vlhkou půdu; dlouhodobé přemokření kořenům škodí. Stanoviště volíme slunné a chráněné před silným větrem. Po jarní výsadbě chráníme mladé rašící výhony před pozdními mrazy, například netkanou textilií. Plastové fólie přímo na rostlinu nepoužíváme.

Kiwi lze pěstovat také ve velké nádobě, vhodnější jsou však méně bujné druhy a odrůdy. Nádoba musí mít dostatečný objem a především otvory pro odtok přebytečné vody. Použijeme kvalitní, úrodný a dobře propustný substrát odpovídající konkrétnímu druhu. Na dno není nutné automaticky přidávat silnou vrstvu štěrku – důležitější je volný odtok vody. Rostlina potřebuje pevnou oporu, například mříž nebo konstrukci upevněnou tak, aby ji později unesla i dospělá liána. V nádobě substrát vysychá rychleji než v půdě, proto vlhkost pravidelně kontrolujeme a podle počasí zaléváme. Během vegetace rostlinu přihnojujeme podle použitého hnojiva. V zimě chráníme nádobu i kořenový bal před dlouhodobým promrznutím. U citlivějších odrůd je vhodné umístit nádobu na chráněné místo. Také u rostlin v nádobách je nutné provádět pravidelný řez a usměrňovat jejich růst.

Mezi jednotlivými rostlinami ponecháváme přibližně 2–4 m podle druhu, odrůdy a způsobu vedení. Bujné kiwi potřebuje výrazně více prostoru než kompaktnější mini-kiwi. U špalírové výsadby je nutné počítat také s dostatečným prostorem pro konstrukci a s rozvojem postranních plodných výhonů. Pokud vysazujeme samčí a samičí rostlinu společně, umístíme je tak, aby se květy obou rostlin během kvetení nacházely v dostatečné blízkosti pro spolehlivé opylení.

Kiwi potřebuje pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v prvních letech po výsadbě a během růstu plodů. Půda by měla být rovnoměrně vlhká, ale nikoli trvale přemokřená. Zaléváme vydatně ke kořenům a interval přizpůsobujeme počasí a půdním podmínkám. Zvláštní pozornost věnujeme rostlinám v nádobách, které vysychají podstatně rychleji. Po zakořenění není možné zálivku jednoduše úplně vynechat – při delším suchu může kiwi trpět nedostatkem vody i jako starší rostlina.

Odolnost kiwi závisí na konkrétním druhu a odrůdě. Odolnější mini-kiwi (Actinidia arguta) snáší naše zimy výrazně lépe než klasické kiwi (Actinidia deliciosa), přesto mohou mladé výhony a zejména časně rašící rostliny poškodit pozdní jarní mrazy. Mladé rostliny proto po výsadbě chráníme před silnými mrazy a na jaře především před pozdním ochlazením. Před zimou je důležité, aby rostlina nevstupovala do mrazů vyschlá. U rostlin v nádobách chráníme kořenový bal obalením nádoby izolačním materiálem a umístěním na chráněné stanoviště. Plastovou fólii nepoužíváme jako přímý zimní kryt rostliny.

Potřebuji k kiwi samčí i samičí rostlinu?
Záleží na odrůdě. Cizosprašné samičí odrůdy potřebují pro tvorbu plodů samčí rostlinu nebo vhodnou samosprašnou odrůdu v blízkosti. Samosprašné odrůdy lze pěstovat samostatně. Před nákupem proto vždy ověřte, zda je rostlina samčí, samičí nebo samosprašná.

Kolik samičích rostlin opylí jeden samec?
Jedna dobře vyvinutá samčí rostlina může opylovat několik samičích rostlin. V praxi se často používá jeden samec pro několik samic, důležitá je však také jejich blízkost a překrytí doby kvetení.

Jakou oporu kiwi potřebuje?
Velmi pevnou. Kiwi vytváří mohutnou dřevnatou liánu a s věkem výrazně nabývá na hmotnosti. Vhodný je pevný špalír, pergola nebo jiná konstrukce, která unese starší rostlinu i úrodu.

Kdy začíná kiwi plodit?
První plody se mohou objevit po několika letech, pravidelná a plná plodnost však přichází až po vytvoření silné rostliny a správně zapěstované plodné dřeviny. Důležitou roli hraje také opylení a vhodný řez.

Proč kiwi po zimě raší, ale nové výhony potom zmrznou?
Kiwi může začít rašit poměrně brzy a mladé výhony jsou velmi citlivé na pozdní jarní mrazy. Proto je vhodné volit chráněné stanoviště a při předpovědi mrazu mladé výhony zakrýt netkanou textilií.

Lze kiwi pěstovat v nádobě?
Ano, ale nádoba musí být dostatečně velká, mít dobrý odtok vody a rostlina potřebuje pevnou oporu. V nádobě také rychleji vysychá a kořenový bal je v zimě více ohrožen promrznutím.

Jak často kiwi řezat?
U plodících rostlin je vhodný zimní i letní řez. Zimním řezem udržujeme základní strukturu a obnovujeme plodné dřevo, letním řezem omezujeme příliš bujný růst a zahušťování rostliny.

Je mini-kiwi totéž co klasické kiwi?
Ne. Mini-kiwi, například Actinidia arguta, má menší hladké plody, které se konzumují i se slupkou, a je obecně výrazně odolnější vůči zimě. Klasické kiwi má větší chlupaté plody a vyžaduje teplejší a chráněnější podmínky.