Jahodník 'Senga Sengana' - FRIGO sazenice

Jahodníky můžeme vysazovat na jaře i koncem léta a na podzim. Nejvhodnější období je od konce léta do začátku podzimu, kdy mají rostliny dostatek času dobře zakořenit před zimou a v následující sezoně mohou plodit. Jarní výsadba je také možná, zejména u rostlin pěstovaných v nádobách, ale sklizeň bývá v prvním roce slabší. Rostliny s volnými kořeny vysazujeme co nejdříve po obdržení a před výsadbou je nenecháváme zaschnout.

Na dobře připraveném a úrodném záhonu jahodníky obvykle nepotřebují nadměrné hnojení. Na jaře můžeme podle stavu půdy použít hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které podporuje kvetení, tvorbu a dozrávání plodů. Vyhneme se nadbytku dusíku, který podporuje především růst listů a může zhoršit plodnost. Jahodníky pěstované v nádobách mají omezené množství substrátu a živin, proto je během vegetace vhodné pravidelné přihnojování tekutým nebo dlouhodobě působícím hnojivem podle návodu výrobce. Po sklizni a na podzim již nehnojíme dusíkatými hnojivy, aby rostliny mohly dobře přejít do zimního klidu.

Základem zdravého porostu je slunné, vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a dostatečný odstup mezi rostlinami. Jahodník může trpět zejména šedou hnilobou plodů, padlím a skvrnitostmi listů. Z plodů odstraníme napadené nebo nahnilé části a porost udržujeme čistý. Velmi užitečné je položit pod rostliny před dozráváním plodů slámu nebo jiný vhodný mulč, který udrží jahody čisté a omezuje jejich kontakt s vlhkou půdou. Při výskytu škůdců, například slimáků, svilušek nebo nosatců, volíme ochranu podle konkrétního problému. Jahodník také není vhodné pěstovat opakovaně mnoho let na stejném místě. Po přibližně 3–4 letech je vhodné založit nový záhon na jiném stanovišti.

Jahodník (Fragaria × ananassa) patří mezi nejvděčnější drobné ovoce pro zahradu, balkon i terasu. Daří se mu na slunném, chráněném stanovišti v úrodné, humózní a dobře propustné půdě. Při správné péči vytváří množství květů a následně sladké aromatické plody. Podle typu rozlišujeme především jahodníky jednouplodící, které poskytují hlavní sklizeň začátkem léta, a stáleplodící odrůdy, které mohou kvést a plodit opakovaně až do podzimu. Existují také drobnoplodé měsíční jahodníky a odrůdy vhodné pro pěstování v nádobách, truhlících nebo závěsných nádobách. Jahodník má mělký kořenový systém a citlivě reaguje na nedostatek vody, zejména v době kvetení, nasazování a dozrávání plodů. Současně však nesnáší dlouhodobě přemokřenou půdu. Nejdůležitější je proto rovnoměrná vláha a dobrá propustnost půdy. Pro zdravý porost je vhodné pravidelně odstraňovat plevel, po sklizni staré nebo poškozené listy a podle typu jahodníku také nadbytečné odnože. Mladé rostliny vytvořené z odnoží můžeme využít k založení nového záhonu.

Před výsadbou záhon dobře odplevelíme a půdu prokypříme. Jahodník potřebuje úrodnou půdu s dostatkem humusu, která dobře odvádí přebytečnou vodu. Kompost nebo dobře vyzrálou organickou hmotu je vhodné zapracovat do půdy již před výsadbou. Při samotné výsadbě je nejdůležitější správná hloubka. Srdéčko jahodníku musí zůstat přesně v úrovni povrchu půdy. Pokud je zasypané, může zahnívat; při příliš mělké výsadbě naopak kořeny snadno vysychají. Kořeny při výsadbě volně rozprostřeme a zeminu kolem nich lehce přitlačíme. Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme. Velmi vhodné je mulčování slámou nebo použití mulčovací textilie či fólie. Mulč omezuje růst plevelů, pomáhá udržet vláhu a především zabraňuje kontaktu dozrávajících plodů s půdou. U nově vysazených stáleplodících jahodníků můžeme v počáteční fázi odstranit první květy, aby rostliny nejprve zesílily a vytvořily dobře vyvinutý kořenový systém. Odnože odstraňujeme podle potřeby – u rostlin určených především k plodnosti je nenecháváme zbytečně odebírat mateřské rostlině sílu. U jahodníků označovaných jako pnoucí nebo převislé je vhodné výhony vést přes oporu, okraj nádoby nebo jinou konstrukci. Nejde však o skutečné popínavé rostliny – dlouhé odnože potřebují k vedení oporu.

Jahodník je velmi vhodný pro pěstování v nádobách, truhlících, závěsných koších i větších květináčích. Nádoba musí mít dostatečný objem odpovídající počtu vysazených rostlin a především otvory pro odtok přebytečné vody. Není nutné vytvářet silnou drenážní vrstvu, pokud má nádoba správně řešený odtok a použijeme kvalitní propustný substrát. Rostliny vysazujeme tak, aby jejich srdéčko zůstalo v úrovni povrchu substrátu. Pro nádoby použijeme kvalitní substrát pro ovocné nebo univerzální rostliny s dostatkem živin. Jahodníky v nádobách potřebují během vegetace více péče než rostliny ve volné půdě, především pravidelnou zálivku a přihnojování. V horkém počasí kontrolujeme vlhkost substrátu každý den. Substrát nesmí dlouhodobě vyschnout, ale zároveň nesmí zůstat trvale přemokřený. Pro převislé a pnoucí formy můžeme použít závěsnou nádobu nebo jednoduchou oporu pro odnože. V nádobách jsou kořeny v zimě vystaveny většímu chladu než ve volné půdě. Proto je vhodné nádobu před silnými mrazy chránit obalením izolačním materiálem nebo ji umístit na chráněné místo u domu. Jahodník není nutné přenášet do vytápěné místnosti.

Při pěstování ve volné půdě ponecháváme mezi rostlinami přibližně 35–40 cm a mezi řádky přibližně 70–75 cm. Dostatečný prostor zlepšuje proudění vzduchu mezi rostlinami a usnadňuje sklizeň i péči o záhon. U kompaktnějších výsadeb lze vzdálenost mírně upravit podle vzrůstu konkrétní odrůdy. V nádobách je vhodné ponechat jednotlivým rostlinám dostatek prostoru, zpravidla přibližně 20–25 cm podle velikosti nádoby a odrůdy. U převislých a pnoucích forem počítáme také s prostorem pro odnože a jejich vedení.

Jahodník potřebuje pravidelnou vláhu především po výsadbě a v období kvetení, nasazování a dozrávání plodů. Ve volné půdě obvykle postačí zalévat při delším období sucha. V horkém počasí kontrolujeme vlhkost půdy pravidelně a zaléváme podle skutečné potřeby. Rostliny zaléváme ke kořenům, nejlépe ráno, a snažíme se zbytečně nesmáčet listy, květy ani plody. V nádobách a závěsných nádobách substrát vysychá rychleji, proto je potřeba zálivku kontrolovat častěji. Současně musí mít nádoby dostatečný odtok vody, protože jahodník nesnáší dlouhodobé přemokření.

Jahodník pěstovaný ve volné půdě je dobře mrazuvzdorný a běžnou zimu zpravidla zvládne bez zvláštní ochrany. U mladých podzimních výsadeb můžeme při očekávaných silných mrazech použít lehkou ochranu z netkané textilie. Větší pozornost vyžadují rostliny v truhlících, květináčích a závěsných nádobách. Kořenový bal v nádobě promrzá výrazně rychleji než půda v záhonu. Nádoby proto na zimu umístíme do závětří, seskupíme je k chráněné stěně nebo obalíme izolačním materiálem. Nádoby nenecháváme stát ve vodě a během bezmrazých období kontrolujeme vlhkost substrátu. Zimní zálivka má být pouze mírná podle aktuální potřeby.

Kdy je nejlepší jahodník vysadit?
Nejlepší termín bývá od konce léta do začátku podzimu, kdy mají rostliny dostatek času zakořenit před zimou. Vhodná je také jarní výsadba, zejména u rostlin pěstovaných v nádobách.

Jak hluboko jahodník zasadit?
Srdéčko, tedy střed rostliny, musí být přesně v úrovni povrchu půdy nebo substrátu. Nesmí být zasypané ani výrazně nad povrchem.

Potřebuje jahodník plné slunce?
Ano. Pro bohatou úrodu sladkých plodů je ideální slunné a chráněné stanoviště. V lehkém přistínění může růst, ale obvykle méně plodí a plody mohou být méně sladké.

Jak často jahodník zalévat?
Neexistuje pevný interval. Zaléváme podle počasí a vlhkosti půdy. V horkém a suchém období potřebují rostliny více vody, zejména během kvetení a dozrávání plodů. Rostliny v nádobách kontrolujeme častěji.

Proč jahodník nekvete nebo má málo plodů?
Příčinou může být nedostatek slunce, příliš bujný růst způsobený nadbytkem dusíku, nedostatek vláhy nebo příliš starý a vyčerpaný porost. U stáleplodících jahodníků je také důležité pravidelné odstraňování poškozených částí a dobrá výživa.

Je nutné jahodník každý rok přesazovat?
Ne. Dobře založený záhon může být produktivní několik let. Přibližně po 3–4 letech je však vhodné založit nový záhon na jiném místě, protože starší porost postupně ztrácí vitalitu a v půdě se mohou hromadit půdní problémy.

Mám odstraňovat odnože?
Pokud chcete co nejvyšší úrodu mateřské rostliny, odnože pravidelně odstraňujte. Chcete-li si vypěstovat nové sazenice, můžete nejzdravější odnože nechat zakořenit a následně je oddělit od mateřské rostliny.

Je jahodník vhodný do nádoby?
Ano. Jahodníky se velmi dobře pěstují v květináčích, truhlících, závěsných koších i větších nádobách. V nádobě však rychleji vysychají a mají omezený přísun živin, proto vyžadují pravidelnější zálivku a přihnojování.

Musím jahodník v květináči na zimu přenést dovnitř?
Ne. Jahodník je mrazuvzdorný. V nádobě je však jeho kořenový systém mnohem více vystaven promrzání, proto je vhodné nádobu na zimu chránit a umístit ji do závětří. Do vytápěné místnosti jahodník nepřenášíme.

Proč se doporučuje sláma pod jahody?
Sláma nebo jiný vhodný mulč udržuje plody čisté a omezuje jejich kontakt s vlhkou půdou. Tím pomáhá snižovat riziko hniloby a současně omezuje růst plevelů a vysychání půdy.