Hrušeň letní 'Williamsova'
NYNÍ TAKÉ VE 4LITROVÉM KVĚTINÁČI – ZASAĎTE HNED!
Nemusíte čeka! Stromek v květináči dodáme již nyní a díky chráněnému kořenovému balu jej můžete bezpečně vysadit, dokud je půda teplá. Prostokořenné stromky dodáváme až od října.
Popis
Hrušeň 'Williamsova' (Pyrus 'Williams Christbirne') je jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších letních odrůd hrušní. Proslavila se především výbornou chutí, výrazným hruškovým aroma a pravidelnou, vysokou plodností. Při dobrých pěstebních podmínkách začíná plodit již v mladém věku a odměňuje vás spolehlivou úrodou šťavnatých, aromatických hrušek.
Ta pravá hrušková vůně a chuť!
Plody jsou středně velké až velké, typického hruškovitého tvaru. Slupka je při sklizni zelenožlutá, později získává žlutější odstín a na osluněné straně se může objevit jemné načervenalé zbarvení. Dužnina je světle zbarvená, velmi šťavnatá, jemná a příjemně sladká s výrazným, typickým aroma.
Právě intenzivní vůně a plná chuť jsou hlavními důvody, proč je 'Williamsova' mezi pěstiteli tak oblíbená. Hrušky jsou vynikající především k přímé konzumaci, ale uplatní se také při domácím zpracování.
Spolehlivá úroda již od mladého věku
'Williamsova' patří k odrůdám, které při vhodných podmínkách nastupují do plodnosti poměrně brzy. Vytváří vysoké a pravidelné výnosy a při dobré péči může poskytovat úrodu již od třetího roku po výsadbě.
Nejlépe se jí daří v teplejších a chráněných polohách, například v chráněných údolích nebo teplých středních oblastech. Vyžaduje slunné stanoviště, kde má dostatek světla pro dobré vyzrání plodů a tvorbu cukrů. Vhodná je hlubší, živná a dobře propustná půda s dostatkem vláhy zejména v období růstu a dozrávání.
Sklizeň a konzumní zralost
Plody se sklízejí koncem srpna. Hrušky je vhodné sklízet před úplným dozráním na stromě a následně je nechat dojít při pokojové teplotě. Konzumní zralosti dosahují v průběhu září, kdy se naplno rozvine jejich typická vůně, šťavnatost a chuť.
Při běžném skladování lze plody uchovat přibližně dva týdny. Díky tomu je možné sklízet úrodu postupně a vychutnávat si čerstvé hrušky i po hlavním termínu sklizně.
Opylování
Pro pravidelnou a dobrou úrodu je vhodné pěstovat 'Williamsovu' v blízkosti jiné vhodné odrůdy hrušně, která kvete ve stejném období. Jako vhodní opylovači se uvádějí například 'Clappova' a 'Konference'.
Proč si vybrat hrušeň 'Williamsova'?
- jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších letních hrušní
- vysoká a pravidelná plodnost
- brzký nástup do plodnosti
- velmi šťavnaté plody s výraznou hruškovou vůní
- sladká, aromatická a typicky hrušková chuť
- výborná především k přímé konzumaci
- vhodná také pro domácí zpracování
- sklizeň koncem srpna
- konzumní zralost v průběhu září
Letní hrušeň, která nezklame!
Hrušeň 'Williamsova' je skvělou volbou pro všechny, kteří chtějí na zahradě pěstovat klasickou odrůdu s výbornou pověstí a především vynikající chutí. Šťavnaté plody s nezaměnitelným aroma patří k tomu nejlepšímu, co může letní hrušeň nabídnout. Při výběru teplého a chráněného stanoviště vás navíc potěší pravidelnou a bohatou úrodou.
Základní charakteristika:
- Stanoviště: plné slunce
- Doba sklizně: konec srpna
- Konzumní zralost: září
- Opylovači: 'Clappova', 'Konference'
- Nástup do plodnosti: při vhodných podmínkách již od 3. roku
- Skladovatelnost: přibližně 2 týdny při běžném skladování
- Využití: přímý konzum i domácí zpracování
Varianty produktu
Hrušeň letní 'Williamsova' - prostokořenná sazenice
(při aktuálním objednání)
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Medonosná rostlina | Ano |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Kvalita | prostokořenný |
| Výška | 300 - 400 cm |
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Sklizňová zralost | ||||||||||||
| Konzumní zralost |
Hrušeň letní 'Williamsova' - ve 4l květináči, k přímé výsadbě
(při aktuálním objednání)
| Kontejner | 4 l |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Výška | 300 - 400 cm |
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Sklizňová zralost | ||||||||||||
| Konzumní zralost |
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby |
Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech po celý rok.
|
|---|---|
| Hnojení |
Vysoká násada ovoce vyžaduje také odpovídající vysoké dávky hnojení. Na druhé straně nadměrné hnojení vede ke zvýšené náchylnosti k chorobám, negativně ovlivňuje chuť a omezuje skladovatelnost. Osvědčené je každoroční, vždy stejnoměrně provedené, základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. To se při plném výnosu rozšíří o dávky minerálních hnojiv - hlavně fosfátových a draselných - až do konce června. V letech bohatých výnosů hnojte po sklizni - už v pozdním podzimu - pomalu působícími hnojivy. Toto hnojivo je potřeba zapravit do země. |
| Ochrana rostlin |
Ochrana rostlin |
| Opylovací poměry |
Hrušně jsou stejně jako jabloně cizosprašné. Vhodné opylovače vybíráme především podle shodného období kvetení.
Hrušně - letní |
| Plané výhony |
Může se stát, že podnož použitá k roubování vytvoří z kořenů nebo na kmeni plané výhony. Tyto musíme bezezbytku odstranit, u kořenových výhonů je tedy nutno odhrabat i trochu zeminy.
|
| Řez |
 Kresba: Cílem každé metody řezu je mimo jiné přivést slunce a vzduch k plodům. Tento požadavek splňuje tzv. dutá nebo kotlovitá koruna. Její další výhodou je, že se ji i laik snadno naučí. Používá se u jabloní, hrušní a švestek. Švestkám, meruňkám a třešním se daří také bez řezu, ale prosvětlování v několikaletém cyklu ulehčuje sklizeň a zlepšuje kvalitu plodů. Předpokladem pro úspěšný řez broskvoní a nektarinek jsou znalosti významu rozdílných druhů jejich výhonů pro možnou násadu plodů. Slabé, tzv. falešné" výhony s pouze jedním květním pupenem silně seřízneme, skutečně plodné pravé" výhony (to jsou ty se silným nasazením dvojitých pupenů) lehce zakrátíme. Tímto zakrácením se zvětší velikost plodů a zlepší jejich chuť, rovněž se zvýší i tvorba pravých plodných výhonů v nadcházejícím roce. Správné metodě řezu se bohužel příliš často připisuje přehnaný význam pro výši sklizně. Daleko významnější je držet se jednou zvolené metody. Špatný nebo v metodě se měnící řez vede ve srovnání s neřezanými stromy k menším sklizním. Doba řezu. Jádroviny a bobuloviny řežeme v době vegetačního klidu. Peckoviny v předjaří až do doby květu. Ovocná stěna se řeže na tzv. krátké dřevo. Po výsadbě upevníme zákrsky do stěny. V únoru všechny nově vyhnané výhony seřízneme až na 3 cm vzdálenost od kmene. Ořešáky se pouze prosvětlují. To se provádí v květnu. |
| Všeobecný text |
 Kresba : Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou. Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní. Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna. |
| Výsadba |
 Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme. Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jámy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení. Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3-5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40-60 cm, čtvrtkmene 80-110 cm, polokmene 130-150 cm a vysokokmene 170-190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5-6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme. Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry: Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti- obávané chorobě jádrovin. Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu. |
| Vzdálenost rostlin |
ořešák vlašský 10-15 m vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6-8 m zákrsky 4-5 m vřetenové zákrsky 2-3 m vřetena (svislé kordóny) 1-1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3-5 m. |
| Zavlažování |
Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Později pak v případě nutnosti v červnu, aby se zabránilo přísušku.
|
| Zimní ochrana |
Ovocné stromy nepotřebují zpravidla žádnou zimní ochranu. V oblastech, ve kterých je pro ovoce normálně příliš chladno, je můžeme vysazovat do chráněných míst na jižní straně jako kordony. Dodatečně můžeme přes výhony věšet chvojí.
|