Hlošina Pointilla® Fortunella®

Prostokořenné ovocné stromky vysazujeme především od podzimu do jara, tedy v době vegetačního klidu, pokud půda není zmrzlá nebo trvale zamokřená. Podzimní výsadba je vhodná zejména v mírnějších oblastech, v chladnějších polohách je bezpečnou volbou časné jaro. Kontejnerované stromky lze vysazovat po většinu roku, nejlépe však mimo období velkého horka a sucha.

Ovocné stromy nehnojíme automaticky vysokými dávkami. Potřeba živin závisí na druhu, stáří stromu, úrodnosti půdy, růstu a velikosti úrody. U dobře rostoucích stromů je vhodné pravidelně doplňovat organickou hmotu kompostem nebo kvalitním mulčem a minerální hnojení přizpůsobit skutečné potřebě, případně výsledku půdního rozboru. Nadměrné hnojení dusíkem podporuje bujný růst, může zhoršovat vyzrávání dřeva a zvyšovat náchylnost k některým problémům. Mladé stromy můžeme podle potřeby mírně přihnojit na jaře. U stromů v nádobách je během vegetace nutný pravidelnější přísun živin. Hnojivo neumisťujeme přímo ke kmeni ani do výsadbové jámy.

U ovocných stromů je pro dobrou úrodu rozhodující především správné opylení a překryv doby kvetení. Většina jabloní a hrušní potřebuje jinou kompatibilní odrůdu, která kvete ve stejném nebo překrývajícím se období. U třešní a slivoní záleží na konkrétní odrůdě – některé jsou samosprašné, jiné vyžadují nebo výrazně těží z cizího pylu. Opylovače vysazujeme pokud možno v bezprostřední blízkosti; u jabloní a hrušní je praktické mít kompatibilní strom do přibližně 18 m. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/advice/beginners-guide/fruit-basics/fruit-pests-and-diseases/fruit-pollination?utm_source=chatgpt.com))

Jabloně
U jabloní vybíráme odrůdy ze stejné nebo sousední skupiny kvetení. Mezi praktické kombinace patří například Golden Delicious + James Grieve, Golden Delicious + Idared, Golden Delicious + Gloster, Gloster + Idared, Gloster + Jonathan, Rubín + Golden Delicious, Rubín + Idared, Rubinola + Golden Delicious, Rubinola + James Grieve, Topaz + Golden Delicious, Topaz + James Grieve, Red Topaz + Rubinola nebo Red Topaz + Golden Delicious. Velmi rané odrůdy lze kombinovat s jinými raně kvetoucími odrůdami, například Discovery, Quinte nebo Vista Bella. Některé odrůdy jsou částečně nebo více samosprašné, přesto obvykle lépe plodí při přítomnosti vhodného partnera.

Hrušně
Většina hrušní potřebuje jinou odrůdu kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodnými kombinacemi jsou například Konference + Boscova lahvice, Konference + Clappova, Konference + Dicolor, Konference + Erika, Boscova lahvice + Clappova, Boscova lahvice + Williamsova čáslavka, Dicolor + Bohemica, Dicolor + Erika, Erika + Bohemica nebo Nela + Bohemica. U konkrétní odrůdy vždy zohledníme její skupinu kvetení. U hrušní je důležitější překryv kvetení než shoda termínu sklizně. Některé odrůdy jsou částečně samosprašné, ale vhodný opylovač jejich úrodu obvykle zlepší. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/pears/choosing-cultivars?utm_source=chatgpt.com))

Třešně
U sladkých třešní je potřeba opylovače závislá na odrůdě. Vhodné kombinace představují například Kordia + Hedelfingenská, Kordia + Van, Kordia + Sam, Hedelfingenská + Kordia, Hedelfingenská + Van, Burlat + Karešova, Burlat + Rivan, Karešova + Kaštánka, Kaštánka + Napoleonova nebo Van + Kordia. Moderní samosprašné odrůdy, například Stella, Lapins nebo Sunburst, mohou plodit i jako jediný strom, ale kompatibilní třešeň v blízkosti může úrodu ještě zvýšit. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/cherries/grow-your-own?utm_source=chatgpt.com))

Višně
Většina višní je samosprašná, takže pro tvorbu úrody zpravidla nepotřebují druhou odrůdu. Druhý strom však může být výhodný při dobrých podmínkách pro opylení. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/cherries/grow-your-own?utm_source=chatgpt.com))

Švestky, pološvestky a renklódy
Mnoho švestek je samosprašných, ale ne všechny. U cizosprašných odrůd vybíráme kompatibilní odrůdu se stejnou nebo překrývající se dobou kvetení. Praktické kombinace jsou například Čačanská najbolja + Čačanská lepotica, Čačanská raná + Čačanská lepotica, Čačanská raná + Čačanská najbolja, Althanova + Zelená renklóda, Althanova + Wangenheimova, Wazonova + Althanova nebo Zelená renklóda + Althanova. Mezi běžně samosprašné patří například Čačanská lepotica, Domácí velkoplodá, Stanley nebo Wangenheimova, vždy je však vhodné ověřit vlastnosti konkrétní odrůdy. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/plums/choosing-cultivars?utm_source=chatgpt.com))

Meruňky, broskvoně a nektarinky
Většina běžných meruněk, broskvoní a nektarinek je samosprašná a druhý strom proto není nutný. Přítomnost další kompatibilní odrůdy však může za vhodných podmínek opylení zlepšit. U těchto druhů je navíc důležitá ochrana květů před jarními mrazy, protože kvetou velmi brzy. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/choosing-the-best?utm_source=chatgpt.com))

Ořešáky
Ořešák vlašský je převážně samosprašný, ale přítomnost jiné odrůdy s překrývajícím se kvetením může zvýšit jistotu opylení a výnos. U konkrétních odrůd se proto vyplatí zohlednit termín uvolňování pylu a kvetení samičích květů.

Kresba: U roubovaných ovocných stromů mohou z podnože vyrůstat výhony pod místem roubování nebo přímo z kořenů. Tyto výhony odstraňujeme co nejdříve a přímo u místa jejich vzniku. U kořenových výmladků je potřeba odhrnout půdu a odstranit výhon u kořene, nikoli jej pouze ustřihnout na povrchu. Tím zabráníme jeho opakovanému obrůstání. U stromů pěstovaných na vlastních kořenech se případné výmladky posuzují podle konkrétního druhu a pěstebního tvaru.

Kresba: Cílem řezu je vytvořit pevnou, vzdušnou korunu s dostatkem světla, udržet přiměřenou velikost stromu a pravidelně obnovovat plodné dřevo. Termín řezu se řídí konkrétním druhem a způsobem pěstování.

Jabloně a hrušně se běžně řežou v době vegetačního klidu, případně se u některých tvarů doplňuje letní řez. U třešní, višní, meruněk, broskvoní a nektarinek je vhodnější řez v období aktivního růstu nebo v předjaří podle druhu, pěstebního tvaru a zdravotního stavu. U peckovin není vhodné provádět rozsáhlé řezy v nejchladnější části zimy.

Švestky a renklódy není nutné každoročně silně řezat. Udržujeme vzdušnou korunu, odstraňujeme suché, poškozené, křížící se a nevhodně rostoucí větve a větší zásahy rozdělujeme podle potřeby. Broskvoně a nektarinky plodí především na jednoletém dřevě, proto vyžadují pravidelnou obnovu plodných výhonů.

U kordónů, palmet a ovocných stěn je řez součástí pravidelného tvarování a termín se řídí konkrétním tvarem a druhem. Ořešáky obvykle nepotřebují silný pravidelný řez; větší zásahy provádíme uvážlivě. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/choosing-the-best?utm_source=chatgpt.com))

Kresba: Ovocné stromy potřebují především dostatek světla, vhodnou půdu, přiměřenou vláhu a dostatek prostoru pro vytvoření přirozené koruny.

Nejlépe prospívají v hlubší, úrodné a dobře propustné půdě, která není dlouhodobě zamokřená. Nevhodná jsou místa s trvalým zamokřením, výrazným utužením půdy nebo s nedostatkem světla. U mladých stromů je vhodné udržovat okolí kmene bez hustého trávníku, protože tráva silně konkuruje o vodu a živiny. Organický mulč pomáhá udržovat půdní vláhu a omezuje růst plevelů. Mulč však nesmí být navršen přímo ke kmeni.

Ovocné dřeviny zahrnují jádroviny, jako jsou jabloně a hrušně, peckoviny, mezi které patří třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně a nektarinky, a skořápkaté ovocné dřeviny, například ořešáky. Každý druh má trochu jiné nároky na půdu, řez, zálivku, opylování a zimní odolnost. Při výběru proto zohledňujeme především stanoviště, velikost dospělého stromu a vhodnost odrůdy pro dané podmínky.

Velikost stromu výrazně ovlivňuje také použitá podnož. Podnož určuje především výslednou bujnost a velikost stromu, a proto je při výběru důležitá stejně jako samotná odrůda. Moderní podnože se liší podle druhu a konkrétního pěstebního tvaru, proto není vhodné spojovat jednu podnož univerzálně se všemi odrůdami. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/choosing-the-best?utm_source=chatgpt.com))

Balkonové a terasové pěstování
Mnohé ovocné druhy lze pěstovat také v nádobách, pokud zvolíme vhodnou odrůdu a podnož. Nejlépe se hodí kompaktní jabloně, hrušně, třešně, švestky a některé další ovocné tvary. Nádoba musí mít dostatečný objem, stabilitu a především odtokové otvory. Kořenový prostor v nádobě vysychá rychleji a v zimě také výrazně snadněji promrzá. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/containers?utm_source=chatgpt.com))

Kresba: U vřetenových a dalších kompaktních ovocných tvarů je důležitá pevná opora. Kůl nebo konstrukci připravíme při výsadbě a pravidelně kontrolujeme, zda úvazek nezačíná škrtit kmen.

Výsadbovou jámu připravíme dostatečně širokou pro přirozené rozložení kořenů, ale zbytečně ji nehloubíme. Strom vysazujeme do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce, a místo roubování musí zůstat bezpečně nad úrovní půdy. Zdravé kořeny není potřeba plošně zkracovat. Odstraníme pouze poškozené nebo nalomené části. U kontejnerovaných stromků kořenový bal šetrně uvolníme pouze v případě silně stočených kořenů.

Po zasypání půdu dobře prolijeme, aby se odstranily vzduchové kapsy. Povrch můžeme zakrýt organickým mulčem, který pomáhá udržovat vláhu a omezuje růst plevelů. Mulč necháváme několik centimetrů volný kolem kmene. Ovocné stromy potřebují co nejvíce světla, proto je vysazujeme na slunné a pokud možno vzdušné stanoviště. U teplomilných druhů, jako jsou meruňky, broskvoně a nektarinky, má význam chráněná poloha například u jižní nebo jihozápadní stěny. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/choosing-the-best?utm_source=chatgpt.com))

Do nádob jsou vhodné především kompaktní ovocné odrůdy a stromy na slaběji rostoucích podnožích. Pro většinu ovocných stromů je vhodná stabilní nádoba o průměru přibližně 45–50 cm, která má dostatek odtokových otvorů. Není nutné vytvářet na dně silnou vrstvu štěrku – mnohem důležitější je kvalitní propustný substrát a volný odtok vody.

Strom vysazujeme přibližně do stejné hloubky, v jaké rostl v původní nádobě. Substrát udržujeme rovnoměrně vlhký, ale ne trvale mokrý. V době růstu a tvorby plodů potřebují stromky v nádobách pravidelnou zálivku a během vegetace také pravidelný přísun živin. Vhodné je pomalu působící hnojivo doplněné podle potřeby tekutým hnojivem.

Na zimu chráníme především kořenový bal. Odolné druhy mohou zůstat venku, ale nádobu umístíme na chráněné místo a obalíme izolačním materiálem. Citlivější druhy můžeme přemístit do chráněného prostoru podle jejich nároků. Každodenní zálivka není univerzálním pravidlem – zaléváme podle vlhkosti substrátu, počasí a velikosti nádoby. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/containers?utm_source=chatgpt.com))

Vzdálenost se řídí především druhem, odrůdou, podnoží a pěstebním tvarem. Rozhodující je konečná velikost stromu, nikoli velikost mladého stromku při výsadbě. Orientačně můžeme počítat s těmito rozestupy:

Uvedené hodnoty jsou pouze orientační. Slabě rostoucí podnož umožňuje hustší výsadbu, zatímco bujně rostoucí podnož vyžaduje výrazně více prostoru. U ovocných stěn, kordónů a palmet se řídíme především konečnou šířkou konkrétního pěstebního tvaru. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/choosing-the-best?utm_source=chatgpt.com))

Největší potřebu vody mají čerstvě vysazené stromy, mladé stromky a ovocné dřeviny v období intenzivního růstu a vývoje plodů. Po výsadbě zaléváme důkladně a podle počasí pravidelně doplňujeme vláhu, dokud se kořenový systém dobře nezakoření. U starších stromů bývá potřeba zálivky menší, ale při delším suchu je vhodné provést vydatnou zálivku ke kořenům.

Vodu potřebují zejména stromy v lehkých půdách, mladé výsadby a rostliny v nádobách. Zaléváme raději vydatněji a méně často než malými dávkami každý den. Současně se vyhýbáme dlouhodobému přemokření, které omezuje přístup vzduchu ke kořenům. Dostatek vláhy je důležitý zejména při kvetení a v období růstu a dozrávání plodů. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/containers?utm_source=chatgpt.com))

Většina ovocných stromů vhodných pro naše podmínky nepotřebuje ochranu dospělé nadzemní části před běžnou zimou. Citlivější jsou mladé čerstvě vysazené stromky, teplomilné druhy a ovocné dřeviny pěstované v nádobách. U nich chráníme především kořenový systém a u mladých stromků také kmen před poškozením.

U meruněk, broskvoní a nektarinek bývá větším problémem než samotná zimní teplota pozdní jarní mráz v době kvetení. Citlivé druhy proto vysazujeme do chráněných poloh mimo mrazové kotliny. U nádobových stromků obalíme nádobu izolačním materiálem a umístíme ji na chráněné místo. V zimě kontrolujeme také vlhkost kořenového balu, zejména během delších období bez srážek a při zimním oteplení.

Potřebuji pro jabloň nebo hrušeň druhý strom?
U většiny jabloní a hrušní ano. Potřebují kompatibilní odrůdu, která kvete ve stejnou nebo překrývající se dobu. U některých částečně nebo více samosprašných odrůd může být druhý strom méně důležitý, ale vhodný opylovač obvykle úrodu zlepší. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/advice/beginners-guide/fruit-basics/fruit-pests-and-diseases/fruit-pollination?utm_source=chatgpt.com))

Stačí, když mají dvě odrůdy stejnou dobu sklizně?
Ne. Pro opylení je rozhodující především překryv doby kvetení. Doba sklizně může být úplně odlišná.

Potřebuje třešeň opylovače?
Záleží na odrůdě. Višně jsou většinou samosprašné a mnoho moderních sladkých třešní je také samosprašných. U cizosprašných třešní je nutná kompatibilní odrůda s překrývajícím se kvetením. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/cherries/grow-your-own?utm_source=chatgpt.com))

Potřebuje švestka druhý strom?
Ne vždy. Mnoho švestek je samosprašných, ale některé odrůdy potřebují vhodného opylovače. I samosprašné odrůdy mohou při cizím opylení plodit lépe. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/plums/choosing-cultivars?utm_source=chatgpt.com))

Musím před výsadbou zkrátit všechny kořeny?
Ne. Zdravé kořeny není potřeba plošně zkracovat. Odstraňujeme pouze poškozené nebo nalomené části a kořeny při výsadbě přirozeně rozprostřeme do půdy.

Musím stromek po výsadbě vždy silně seříznout?
Ne. Potřeba řezu závisí na druhu, stáří, pěstebním tvaru a způsobu zapěstování stromku. U některých mladých stromků je výchovný řez důležitý, ale dobře zapěstovaný kontejnerovaný stromek nemusí vyžadovat automaticky silný řez při výsadbě.

Proč ovocný strom po výsadbě neplodí?
Začátek plodnosti závisí na druhu, odrůdě, podnoži, stáří a pěstebním tvaru. U mladých stromů je několik let bez významné sklizně zcela běžných. Příčinou slabé úrody později může být také nevhodný opylovač, nedostatek světla, příliš bujný růst, přetížení úrodou, sucho nebo poškození květů jarním mrazem. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/unproductive?utm_source=chatgpt.com))

Jak velký prostor potřebuje ovocný strom?
Záleží především na podnoži a pěstebním tvaru. Zákrsek potřebuje podstatně méně prostoru než polokmen nebo vysokokmen. Proto je při plánování výsadby důležité znát konečnou velikost konkrétní kombinace odrůdy a podnože.

Lze ovocné stromky pěstovat v nádobách?
Ano. Vhodné jsou především kompaktní odrůdy a stromy na slaběji rostoucích podnožích. Potřebují dostatečně velkou stabilní nádobu s dobrým odtokem vody, pravidelnou zálivku a během vegetace také výživu. Kořenový bal je nutné chránit před silným promrznutím. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/containers?utm_source=chatgpt.com))

Proč strom bohatě kvete, ale málo plodí?
Nejčastěji může být problém v nedostatečném opylení, nepříznivém počasí během kvetení, poškození květů mrazem nebo v jiném stresu. U cizosprašných odrůd nejprve ověříme, zda je v blízkosti vhodný opylovač a zda se překrývá jeho doba kvetení. ([rhs.org.uk](https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/unproductive?utm_source=chatgpt.com))