Budete-li při objednávání přihlášeni do svého účtu v e-shopu, získáte SLEVU 5% na celou objednávku.

Napište objednací číslo sortimentu (pokud jej znáte například z tištěného katalogu), zvolte množství a objednejte:
-+
Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)

Dřín

«
Dřín
První jarní květy! Okrasné podzimní plody!

Popis

Dřín. Cornus mas. Dřín je velmi nenáročný okrasný keř, který brzy z jara hojně žlutě kvete. Na podzim ho zdobí spousta červených, jedlých plodů, které jsou velmi dekorativní a nejsou nebezpečné lidem, ani zvířatům. Je zcela bezúdržbový, snese i delší sucha. Velikost při dodání: 40/60 cm, prostokořenný.

Stanoviště: plné slunce - polostín.
Doba kvetení: březen - duben
Výška: do 3 m.

V tomto případě se jedná o základní druh, který se využívá především jako okrasná dřevina.

Plody se na tomto okrasném keři mohou objevovat cca 4-5 let od výsadby.

Přestože jsou květy samosprašné, doporučuje se s ohledem na časté problémy se sprašností, vysadit v blízkosti sebe 2 rostliny. Časně zjara kvetoucí a bohatě plodící keř, nebo malý strom původem z lesů jížní a střední Evropy až Malé Asie.

Tento keř se vyznačuje velmi pomalým růstem a nezvykle tvrdým dřevem.

Miniaturní zlatožluté květy (3-4 mm) se objevují zhruba v březnu a jsou samosprašné.

Až 2 cm velké červené plody dozrávají od září a mají velkou pecku a jedlou dužninu.

Dřín vyžaduje vápenitou půdu. Je velmi odolný vůči suchu i mrazu.

Dřín bývá pouze zřídka napadán škůdci či chorobami.

Vhodný i pro výsadby ve vyšších polohách. Na slunném stanovišti časněji dozrávají plody, rostlina však snáší i úplný stín.

Mezi jednotlivými rostlinami se doporučuje vzdálenost 3 - 4 m, využíváte-li dříny pro živé ploty, vysazujte na vzdálenost 0,8 m.

Velice dobře snáší řez, pravidelný řez však není nutný, stačí pouze dle potřeby prosvětlit.

Nasbírané plody se po sklizni jeden týden skladují aby zcela dozrály, díky tomuto uskladnění ztrácí nepříjemnou trpce svíravou chuť. Výsledná chuť plodů je příjemně sladkokyselá. Plody obsahují velké množství vitamínu C a nejsou vhodné pro přímou konzumaci. Využívají se do kompotů, marmelád, ovocných šťáv a želé.

Dřín se zpravidla množí výsevem, semena však klíčí až po dvou letech, lze množit i zelenými řízky zakořeňovanými pod vodní mlhou.
Obsah balení 1ks
Velikost 40/60
ks
59 Kč
Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)
cca 14 dnů
Objednávkové číslo 130620
Vyprodáno

Doba výsadby, Doba květu

IIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXII
Doba výsadby
Doba květu
Více informací
Botanický název Cornus mas
Zazimování mrazuvzdorné
Stanoviště Plné slunce, Polostín
Kvalita prostokořenné
Výška do 300 cm

VŠEOBECNÝ NÁVOD PLATNÝ PRO KATEGORII : Okrasné keře Vytisknout návod

Doba výsadby
Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.
Hnojení
Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst.
Ochrana rostlin
Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení. Mšice Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence. Housenky hmyzu Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany. Larvy vzpřímenek a vrtalek Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký.
Řez



Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem.     
 

Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami.

Kresba č.2: Stejnoměrné a úplné seříznutí všech výhonů nutí rostlinu k hustějšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny. Může se provést bez výjimky téměř u všech dřevin se vzpřímeným tvarem růstu. Takto mohou být zmlazeny, popř. do tvaru zastřiženy také stálezelené dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), mahónie (Mahonia), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně (Pyracantha) a kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum).

Kresba č.3: Okrasné keře kvetoucí jen na jednoletých výhonech, zvláště ty s bohatou dřevní dření - jejichž nejznámější zástupce je komule (Buddleia davidii) - tvoří své květy bez výjimky jen na špičkách mladých, letošních výhonů. Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením. K těmto patří: ořechokřídlec (Caryopteris), latnatec (Ceanothus), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla) a tavolník nízký (Spiraea bumalda). Některé dřeviny se stříhají jen málo. K nim náleží: vilín (Hamamelis), šácholan (Magnolia), lískovníček (Corylopsis), ruj (Cotinus), muchovník (Amelanchier), štědřenec (Laburnum) a ibišek syrský (Hibiscus syriacus). Cílený tvarový řez ale také snesou.

Kresba č.4: Radikálním zmlazovacím řezem mohou být donuceny přestárlé, silně vzrostlé nebo vyholené dřeviny k novému vyrašení, zejména při zemi. Takový řez se dá po řadě let znovu opakovat. Příznivé období je přímo po opadání listí, ale i v zimě. Málo se stříhá keřovitě rostoucí zimostráz (Buxus) jakož i cesmína (Ilex), mamota (Kalmia), rododendrony a pieris.

Všeobecný text
V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Zvláštní opatření proto slouží jen ke zlepšení půdy nebo mikroklimatu zahrady.
Výsadba
Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat. Nakonec navršíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů. Při jarním sázení nebo je-li půda poměrně suchá, je nezbytné důkladné prolití půdy ještě před výsadbou. Většina opadavých dřevin, pokud nejsou dodávány se zemními nebo rašelinnými baly, se musí při sázení seříznout. Rostlina ztratila část svého kořenového systému a dokud není zase pevně zakořeněna, nemůže dostatečně zásobovat svou nadzemní část vodou a živinami. Seříznutím se znovu vytvoří rovnováha a vyrašení je podstatně mohutnější než bez řezu. Výhony okrasných keřů se při výsadbě zkracují o 1/3 jejich délky, přičemž hlavní výhon se ponechává o něco delší.
Výsadba na balkoně

Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).

Vzdálenost rostlin
K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m.
Zavlažování
Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.
Zimní ochrana

Kresba: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země před rostlinu ze sluneční strany. V polohách bohatých na sníh by se měly rostliny trochu svázat, příp. by se mělo na postavenou laťovou konstrukci položit chvojí.

Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod. Nebezpečí hrozí v extrémně dlouhém, obzvláště chladném nebo bezmračném mrazivém období, jakož i při krátkém značném teplotním výkyvu (nejnižší noční a nejvyšší denní hodnoty) - ale především, když současně působí více faktorů. Jestliže jsou části stálezelených listnáčů vystaveny delší čas přes vrstvu sněhu teplým slunečním paprskům, může to vést ke spálení a opadu listů a také k odumírání celých partií větví. Proti následkům takového abnormálního počasí pomohou opatření jako zakrytí chvojím nebo netkanou textilií. Avšak veškerá pomoc selže, jestliže není v půdě k dispozici dostatečná vlhkost. Ta je pro stálezelené dřeviny obzvláště důležitá, neboť také v zimě - ba i za mrazu - vypařují vodu.