Zlatožlutý zerav 'Golden Smaragd'

Prostokořenné opadavé živé ploty vysazujeme především od podzimu do jara v době vegetačního klidu. Kontejnerované rostliny lze vysazovat během větší části roku, pokud není půda zmrzlá nebo trvale přemokřená. Ideální termín vždy závisí na druhu rostliny.

Mladé živé ploty přihnojujeme na jaře hnojivem vhodným pro daný druh. U dobře zakořeněných rostlin není nutné hnojit každý rok, pokud dobře rostou. Nadbytek dusíku může podpořit příliš bujný růst na úkor vyzrání pletiv před zimou. Rostliny pěstované v nádobách mají vzhledem k omezenému objemu substrátu vyšší nároky na pravidelné doplňování živin.

Živé ploty nevyžadují automatickou preventivní ochranu. Rostliny pravidelně kontrolujeme a případné škůdce nebo choroby řešíme podle konkrétního druhu a rozsahu napadení. Důležitá je především správná výsadba, dostatek prostoru, vhodná zálivka a dobrá cirkulace vzduchu. U hustě stříhaných porostů se vyplatí průběžně odstraňovat poškozené nebo odumřelé větve.

Kresba 1: U pravidelně tvarovaných živých plotů udržujeme širší základnu a užší horní část. Lehce kónický tvar zajišťuje lepší osvětlení spodních větví a pomáhá udržet plot hustý až k zemi.

Řez se vždy řídí druhem rostliny. Mladé opadavé živé ploty potřebují v prvních letech především výchovný řez, který podporuje větvení odspodu. U stálezelených dřevin se při zakládání plotu obvykle ponechává hlavní vrcholový výhon a zkracují se především postranní výhony.

Udržovací řez provádíme podle rychlosti růstu a požadovaného vzhledu. Formální živé ploty mohou vyžadovat jeden až několik řezů během vegetace, zatímco volně rostoucí živé ploty se řežou méně často. Není správné stříhat všechny druhy živých plotů ve stejném termínu. U kvetoucích dřevin volíme termín řezu podle doby kvetení, aby nedošlo k odstranění květních pupenů.

U rychle rostoucích dřevin, jako je turkestánský jilm, je pro udržení hustého tvaru vhodný pravidelnější řez během vegetace. Při zakládání nového plotu může být po výsadbě vhodné výrazné zkrácení, zejména u mladých prostokořenných sazenic, pokud to odpovídá jejich aktuálnímu stavu a způsobu zapěstování.

Živé ploty jsou praktickým způsobem, jak rozdělit zahradu, vytvořit soukromí, zmírnit působení větru a vytvořit přirozenou zelenou kulisu. Výběr rostlin bychom měli přizpůsobit především požadované výšce a šířce plotu, stanovišti, půdním podmínkám a tomu, zda chceme plot stálezelený, opadavý, kvetoucí nebo rychle rostoucí.

Pro hustý tvarovaný plot je důležitá pravidelná údržba. Pokud necháme rostliny několik let bez řezu výrazně přerůst požadovanou velikost, bývá jejich návrat do kompaktního tvaru obtížnější. Naopak pravidelný mírný řez podporuje větvení a udržuje plot hustý.

Živý plot po výsadbě potřebuje především dostatek vláhy, než dobře zakoření. Později se potřeba vody výrazně liší podle druhu, půdy, počasí a velikosti rostlin. Dobře zakořeněné dřeviny mohou být poměrně odolné vůči suchu, ale dlouhodobé sucho může zpomalit růst a u některých druhů způsobit poškození.

Turkestánský brest / jilm sibiřský (Ulmus pumila):

Před výsadbou odstraníme plevel a půdu v celé šířce budoucího plotu dobře prokypříme. U souvislé výsadby je praktické připravit výsadbový příkop nebo širší pás půdy, nikoli pouze jednotlivé malé jamky. Hloubka výsadby musí odpovídat původnímu pěstebnímu stavu – kořenový krček ani místo přechodu kořenů do kmínku nesmí být zbytečně hluboko.

Do půdy můžeme podle její kvality zapracovat dobře vyzrálý kompost nebo jinou vhodnou organickou hmotu. U těžkých půd je důležitější zlepšení struktury a odvodnění než vytvoření velmi hluboké vrstvy organického materiálu pod kořeny. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme a povrch můžeme zakrýt mulčem, který omezuje růst plevelů a vysychání.

U prostokořenných rostlin dbáme na to, aby kořeny před výsadbou nevyschly. Kontejnerované rostliny před výsadbou důkladně prolejeme a po vyjmutí z nádoby kořenový bal zbytečně nerozrušujeme. Po výsadbě je důležitá pravidelná kontrola vlhkosti půdy, zejména během suchého počasí.

Živé ploty lze pěstovat i v nádobách, ale vhodnost závisí na druhu a velikosti rostliny. Pro dlouhodobé pěstování vybíráme dostatečně velkou a stabilní nádobu s otvorem pro odtok přebytečné vody. Objem nádoby musí odpovídat velikosti rostliny a jejím budoucím nárokům; univerzální minimální objem 50 l proto nelze stanovit pro všechny druhy.

Použijeme kvalitní zahradnický substrát odpovídající konkrétnímu druhu. Na dno není nutné automaticky dávat silnou vrstvu štěrku – důležitější je dostatečně velký odtokový otvor a propustný substrát. V nádobě substrát vysychá rychleji než volná půda, proto rostliny během vegetace pravidelně kontrolujeme a zaléváme podle potřeby. Neplatí, že je nutná každodenní zálivka za každého počasí.

Rostliny v nádobách pravidelně přihnojujeme během vegetace podle použitého hnojiva. Na zimu chráníme především kořenový systém nádoby před promrznutím. Nádobu můžeme obalit izolačním materiálem, postavit na izolační podložku a umístit do závětří. U méně odolných druhů je vhodné zimování v chladném, světlém a bezmrazém prostoru. I v zimě kontrolujeme vlhkost substrátu a v případě potřeby zaléváme pouze během bezmrazého počasí.

Vzdálenost závisí na druhu, velikosti sazenic, rychlosti růstu a požadované výšce a šířce plotu. U běžných živých plotů se často pohybuje přibližně mezi 30 a 60 cm. Menší a pomaleji rostoucí rostliny lze vysazovat hustěji, zatímco velké nebo rychle rostoucí dřeviny potřebují více prostoru.

Pro hustý živý plot lze použít jednu řadu. U širších plotů je možné vysadit dvě řady střídavě, přičemž rozestup mezi řadami i rostlinami přizpůsobíme konkrétnímu druhu a požadované konečné šířce.

Turkestánský jilm: při použití mladých sazenic pro rychle tvarovaný plot lze vysazovat přibližně 30–40 cm od sebe. Při dvouřadé výsadbě ponecháváme mezi řadami přibližně 25–30 cm a rostliny vysazujeme střídavě. U větších sazenic je vhodné rozestupy upravit podle jejich velikosti a způsobu zapěstování.

Kresba: Při tvarování živého plotu ponecháváme jeho základnu širší než horní část. Takový tvar zlepšuje osvětlení spodních větví a přispívá k hustšímu růstu plotu.

Po výsadbě zaléváme pravidelně a vydatně podle počasí a půdy, dokud rostliny dobře nezakoření. U nových živých plotů je potřeba počítat se zálivkou zejména během suchých období i v průběhu prvních dvou let. Četnost zálivky nelze určit pevným počtem dnů, protože závisí na druhu, půdě, teplotě, srážkách a velikosti rostlin.

Zaléváme raději ke kořenům a důkladně než často malým množstvím vody. Půda má být dostatečně vlhká, ale neměla by zůstávat trvale přemokřená. Mulčování povrchu pomáhá omezit odpařování vody a konkurenci plevelů.

U rychle rostoucího turkestánského jilmu dostatek vláhy podporuje rychlejší růst. Po dobrém zakořenění však snese i sušší období lépe než řada náročnějších dřevin.

Dobře zakořeněné venkovní živé ploty většinou nepotřebují zvláštní zimní ochranu. U nově vysazených nebo méně odolných druhů však může být vhodné chránit kořeny mulčem a rostliny na exponovaných stanovištích před vysušujícím větrem.

U živých plotů v nádobách je ochrana důležitější, protože kořenový systém je vystaven výraznějšímu promrzání než kořeny v půdě. Nádoby chráníme před promrznutím a v zimě podle potřeby zaléváme během bezmrazých období, zejména u stálezelených rostlin.

U živých plotů vysazených podél komunikací je vhodné zabránit přímému kontaktu s posypovou solí. Ta může poškodit listy i kořenový systém, pokud se do půdy dostává ve větším množství.

Kdy je nejlepší založit živý plot?
U prostokořenných opadavých dřevin především v době vegetačního klidu, tedy od podzimu do jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v širším období, pokud půda není zmrzlá nebo přemokřená.

Jak často je potřeba živý plot zalévat?
Po výsadbě pravidelně podle počasí a půdy. Nový plot potřebuje dostatek vláhy zejména během sucha a v prvních letech po výsadbě. U zakořeněných rostlin se potřeba vody výrazně liší podle druhu a stanoviště.

Musí se každý živý plot stříhat dvakrát ročně?
Ne. Frekvence řezu závisí na druhu, rychlosti růstu a požadovaném tvaru. Některé formální ploty vyžadují několik řezů ročně, jiné stačí upravit jednou za rok nebo pouze po odkvětu.

Proč má být živý plot nahoře užší než dole?
Lehce kónický tvar umožňuje lepší přístup světla ke spodním částem rostlin a pomáhá udržet plot hustý až k zemi.

Jak daleko od sebe sázet rostliny do živého plotu?
Nejčastěji přibližně 30–60 cm, ale přesný rozestup závisí na druhu, velikosti sazenic, rychlosti růstu a požadované konečné velikosti plotu.

Lze živý plot pěstovat v nádobách?
Ano, ale nádoba musí být dostatečně velká a stabilní a musí mít otvor pro odtok přebytečné vody. V nádobách je nutné častěji kontrolovat vlhkost a v zimě chránit kořeny před silným promrznutím.

Je turkestánský jilm stálezelený?
Ne. Ulmus pumila je opadavý. Vytváří však velmi hustý porost s drobnými listy a při pravidelném řezu rychle houstne.

Jak rychle roste turkestánský jilm?
Jde o velmi rychle rostoucí dřevinu. Rychlost růstu však závisí na stáří rostlin, půdě, vláze, stanovišti a způsobu řezu. Při dobrých podmínkách může vytvářet velmi dlouhé roční přírůstky, proto vyžaduje pravidelnou údržbu, pokud má zůstat v požadované výšce a šířce.