Vajgélie květnatá 'Alexandra'
Popis
Vajgélie květnatá 'Alexandra' – Weigela florida 'Alexandra'
Elegantní opadavý keř, který spojuje bohaté růžové kvetení s výrazně tmavě zbarvenými listy. Vajgélie květnatá 'Alexandra' je atraktivní nejen v době květu, ale po celou vegetační sezónu. Její tmavé olistění vytváří působivý kontrast k růžovým květům a dodává rostlině moderní a výrazný vzhled. Čím déle je dobře zakořeněná na vhodném stanovišti, tím lépe se rozvíjí a při dobrých podmínkách může každoročně nabídnout velmi bohaté kvetení.
Kultivar 'Alexandra' patří mezi oblíbené odrůdy vajgélie květnaté. Vytváří hustě větvený, opadavý keř s dekorativními tmavě purpurovými až vínově zbarvenými listy. Na přelomu jara a léta se na loňských výhonech objevují četné nálevkovité květy v růžových odstínech. Díky kombinaci tmavých listů a světlých květů působí velmi dekorativně i z větší vzdálenosti.
Výrazné tmavé listy
Velkou předností odrůdy 'Alexandra' je její olistění. Listy mají výrazné tmavě purpurové až vínové zbarvení, které se během sezóny stává atraktivním barevným prvkem zahrady. Díky němu rostlina zaujme i mimo hlavní období kvetení. Tmavé listy zároveň výborně vyniknou v kombinaci s keři a trvalkami se světle zelenými, stříbřitými nebo světlými listy.
Růžové květy v bohatém množství
V době kvetení se mezi tmavými listy objevují množství růžových, nálevkovitých květů. Kvetení je obvykle nejvýraznější koncem jara a začátkem léta. U dobře zakořeněných rostlin na vhodném stanovišti se postupně vytváří velké množství květů, které mohou téměř překrýt část keře. Právě spojení růžových květů s tmavým olistěním patří k největším dekorativním přednostem této odrůdy.
Bohatší kvetení s věkem rostliny
Vajgélie potřebuje čas, aby si po výsadbě vytvořila dobře rozvinutý kořenový systém a silnou kostru větví. Mladá rostlina proto nemusí kvést tak bohatě jako starší, dobře zakořeněný keř. Pokud má vhodné stanoviště, dostatek vláhy a živin a pravidelně vytváří nové výhony, její potenciál pro bohaté kvetení se postupně zvyšuje. Právě proto lze u této odrůdy očekávat výraznější efekt s postupným zesílením rostliny.
Slunné stanoviště zvýrazní barvu listů
Pro 'Alexandru' je ideální slunné až lehce polostinné stanoviště. Dostatek světla je důležitý nejen pro bohaté kvetení, ale také pro výrazné vybarvení listů. Na příliš zastíněném místě mohou listy ztrácet část své intenzivní barvy a kvetení může být méně bohaté. Vhodné je proto světlé místo, pokud možno chráněné před velmi silným větrem.
Propustná a přiměřeně vlhká půda
Vajgélie prospívá v běžné zahradní půdě, která je živná, humózní a dobře propustná. Nejlépe roste při rovnoměrné dostupnosti vláhy, zejména během suchých období a u mladých rostlin. Dlouhodobé přemokření však není vhodné. Vrstva organického mulče může pomoci udržet půdu déle přiměřeně vlhkou a současně omezit její přehřívání a vysychání.
Řez pro udržení tvaru a podporu kvetení
Vajgélie kvete především na loňských výhonech, proto je vhodné hlavní řez provádět po odkvětu. Starší odkvetlé větve lze zkrátit nebo postupně odstranit, čímž se podpoří tvorba mladých výhonů pro další sezónu. Pravidelný prosvětlovací řez zároveň pomáhá udržovat keř zdravý, kompaktní a dobře větvený. Silný řez na jaře se nedoporučuje, protože by mohl odstranit velkou část kvetoucích výhonů.
Výrazný keř do skupin i jako solitéra
'Alexandra' se výborně uplatní jako solitéra, ale také ve skupinových a smíšených výsadbách. Tmavé listy jsou ideálním pozadím pro světle kvetoucí trvalky a další okrasné keře. Zajímavě působí například v kombinaci s bílými, růžovými nebo světle fialovými květy. V menších zahradách ji lze využít také jako výrazný barevný keř v předzahrádce nebo v blízkosti terasy.
Proč si vybrat vajgélii květnatou 'Alexandra'
- výrazné tmavě purpurové až vínové listy
- bohaté růžové kvetení
- výrazný kontrast tmavého olistění a růžových květů
- atraktivní vzhled po celou vegetační sezónu
- při dobrém zakořenění může velmi bohatě kvést
- vhodná jako solitéra i do skupinových výsadeb
- výborně se kombinuje se světlými trvalkami a keři
- preferuje slunné až lehce polostinné stanoviště
- nenáročná a dobře použitelná v běžných zahradách
- opadavý keř s každoročním jarním až letním kvetením
Základní charakteristika
- Botanický název: Weigela florida 'Alexandra'
- Český název: vajgélie květnatá 'Alexandra'
- Typ: opadavý okrasný keř
- Růst: hustý, vzpřímený až široce rozložitý
- Listy: tmavě purpurové až vínové
- Květ: nálevkovitý
- Barva květu: růžová
- Doba kvetení: květen až červen
- Stanoviště: slunce až lehký polostín
- Půda: živná, humózní, dobře propustná, přiměřeně vlhká
- Řez: po odkvětu
- Využití: solitéra, skupinové a smíšené výsadby, předzahrádky
Vajgélie květnatá 'Alexandra' je skvělou volbou pro každého, kdo hledá okrasný keř s opravdu výrazným vzhledem. Tmavé listy jí propůjčují atraktivitu po celou sezónu a v době kvetení se mezi nimi objeví množství půvabných růžových květů. Pokud má dostatek světla a prostoru pro dobré zakořenění, dokáže se postupně proměnit ve velmi bohatě kvetoucí keř. Její výrazné zbarvení navíc nabízí mnoho možností pro kombinování s ostatními rostlinami v zahradě.
Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.
(při aktuálním objednání)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba květu |
| Botanický název | Weigela florida 'Alexandra' |
| Kontejner | 9 cm |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce, Polostín |
| Výška | 80 - 100 cm |
| Barva květů | tmavě růžová |
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby | Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně. |
|---|---|
| Hnojení | Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst. |
| Ochrana rostlin | Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení. Mšice Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence. Housenky hmyzu Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany. Larvy vzpřímenek a vrtalek Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký. |
| Řez | ![]() Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem. Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami. |
| Všeobecný text | V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Zvláštní opatření proto slouží jen ke zlepšení půdy nebo mikroklimatu zahrady. |
| Výsadba | Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat. Nakonec navršíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů. Při jarním sázení nebo je-li půda poměrně suchá, je nezbytné důkladné prolití půdy ještě před výsadbou. Většina opadavých dřevin, pokud nejsou dodávány se zemními nebo rašelinnými baly, se musí při sázení seříznout. Rostlina ztratila část svého kořenového systému a dokud není zase pevně zakořeněna, nemůže dostatečně zásobovat svou nadzemní část vodou a živinami. Seříznutím se znovu vytvoří rovnováha a vyrašení je podstatně mohutnější než bez řezu. Výhony okrasných keřů se při výsadbě zkracují o 1/3 jejich délky, přičemž hlavní výhon se ponechává o něco delší. |
| Výsadba na balkoně | Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd). |
| Vzdálenost rostlin | K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m. |
| Zavlažování | Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní. |
| Zimní ochrana | ![]() Kresba: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země před rostlinu ze sluneční strany. V polohách bohatých na sníh by se měly rostliny trochu svázat, příp. by se mělo na postavenou laťovou konstrukci položit chvojí. Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod. Nebezpečí hrozí v extrémně dlouhém, obzvláště chladném nebo bezmračném mrazivém období, jakož i při krátkém značném teplotním výkyvu (nejnižší noční a nejvyšší denní hodnoty) - ale především, když současně působí více faktorů. Jestliže jsou části stálezelených listnáčů vystaveny delší čas přes vrstvu sněhu teplým slunečním paprskům, může to vést ke spálení a opadu listů a také k odumírání celých partií větví. Proti následkům takového abnormálního počasí pomohou opatření jako zakrytí chvojím nebo netkanou textilií. Avšak veškerá pomoc selže, jestliže není v půdě k dispozici dostatečná vlhkost. Ta je pro stálezelené dřeviny obzvláště důležitá, neboť také v zimě - ba i za mrazu - vypařují vodu. |


