Tavolník japonský 'Japanese Dwarf'

Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem.     
 

Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami.

Kresba č.2: Stejnoměrné a úplné seříznutí všech výhonů nutí rostlinu k hustějšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny. Může se provést bez výjimky téměř u všech dřevin se vzpřímeným tvarem růstu. Takto mohou být zmlazeny, popř. do tvaru zastřiženy také stálezelené dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), mahónie (Mahonia), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně (Pyracantha) a kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum).

Kresba č.3: Okrasné keře kvetoucí jen na jednoletých výhonech, zvláště ty s bohatou dřevní dření - jejichž nejznámější zástupce je komule (Buddleia davidii) - tvoří své květy bez výjimky jen na špičkách mladých, letošních výhonů. Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením. K těmto patří: ořechokřídlec (Caryopteris), latnatec (Ceanothus), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla) a tavolník nízký (Spiraea bumalda). Některé dřeviny se stříhají jen málo. K nim náleží: vilín (Hamamelis), šácholan (Magnolia), lískovníček (Corylopsis), ruj (Cotinus), muchovník (Amelanchier), štědřenec (Laburnum) a ibišek syrský (Hibiscus syriacus). Cílený tvarový řez ale také snesou.

Kresba č.4: Radikálním zmlazovacím řezem mohou být donuceny přestárlé, silně vzrostlé nebo vyholené dřeviny k novému vyrašení, zejména při zemi. Takový řez se dá po řadě let znovu opakovat. Příznivé období je přímo po opadání listí, ale i v zimě. Málo se stříhá keřovitě rostoucí zimostráz (Buxus) jakož i cesmína (Ilex), mamota (Kalmia), rododendrony a pieris.

Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).