Růže 'Santana®' - voňavá

Prostokořenné růže vysazujeme nejlépe na podzim od října do příchodu mrazů nebo brzy na jaře, jakmile rozmrzne půda. Růže v kontejnerech lze vysazovat během celé vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo za extrémního horka a sucha.

Růže potřebují úrodnou půdu a pravidelný přísun živin zejména v období růstu a kvetení. Na jaře můžeme použít kompost nebo hnojivo určené pro růže a podle potřeby přihnojit ještě v průběhu sezóny. U nádobových růží je přihnojování důležitější než u rostlin ve volné půdě. Vyvarujeme se nadbytku dusíku, který podporuje bujný růst na úkor kvetení a může zvyšovat náchylnost k některým chorobám. Od konce léta již nepřihnojujeme dusíkatými hnojivy.

Kresba 1: Napadení mladých výhonů a poupat mšicemi. Kresba 2: Černé skvrny na listech jsou typickým projevem černé skvrnitosti.

Růže prospívají nejlépe na slunném a vzdušném stanovišti. Dobrá cirkulace vzduchu, přiměřená výživa a správná zálivka významně omezují problémy s chorobami. Mezi nejčastější škůdce patří mšice, svilušky a pilatky, mezi významné choroby pak černá skvrnitost, padlí a za vhodných podmínek také šedá hniloba.

Napadené části průběžně odstraňujeme. Při zálivce směřujeme vodu ke kořenům a pokud možno nesmáčíme listy. Opadané silně napadené listy je vhodné z půdy odstranit. Při silném napadení používáme pouze přípravky registrované pro daný problém a řídíme se aktuální etiketou výrobce. Přípravky proti chorobám je vhodné střídat podle účinných látek, aby se omezilo riziko vzniku rezistence.

U roubovaných nebo očkovaných růží mohou z podnože vyrůstat plané výhony pod místem očkování. Často mají odlišný tvar, barvu nebo počet lístků než ušlechtilá část rostliny. Odstraňujeme je co nejdříve a pokud možno je odstraníme přímo u místa, odkud vyrůstají, aby znovu neobrážely. Nejde o běžné mladé výhony vyrůstající z vlastní růže nad místem očkování – ty mohou být pro další růst a kvetení důležité.

Řez velkokvětých růží

Hlavní řez provádíme na jaře po odeznění silných mrazů, kdy již začínají rašit pupeny a lze dobře rozpoznat poškozené dřevo. Odstraníme slabé, suché, poškozené a odumřelé výhony a ponecháme několik silných, dobře rozmístěných výhonů. Silné výhony můžeme zkrátit výrazněji, slabší ponecháváme kratší; přesná délka řezu závisí na odrůdě a její bujnosti. Řez vedeme nad zdravým pupenem směřujícím ven z keře.

Řez záhonových růží (floribundy a polyantky)

Na jaře odstraníme poškozené a slabé dřevo a keř prosvětlíme. Silné výhony můžeme zkrátit přibližně o jednu třetinu až polovinu podle odrůdy a požadovaného tvaru. Během léta průběžně odstraňujeme odkvetlé květy, pokud chceme podpořit další kvetení.

Řez sadových růží

U opakovaně kvetoucích sadových růží na jaře především odstraňujeme staré, slabé a poškozené výhony a podle potřeby keř prosvětlíme. Není nutné každý rok výrazně zkracovat celý keř. Jednou kvetoucí sadové růže řežeme až po odkvětu, protože kvetou na starším dřevě.

Řez půdopokryvných růží

Půdopokryvné růže obvykle nevyžadují hluboký řez. Na jaře odstraníme poškozené a odumřelé výhony a podle potřeby můžeme příliš dlouhé nebo rozrostlé výhony zkrátit. U silně rostoucích odrůd je možné provést mírné celkové zkrácení.

Řez pnoucích růží

U opakovaně kvetoucích pnoucích růží odstraňujeme staré a málo produktivní výhony a ponecháváme mladé silné výhony, které vyvazujeme k opoře pokud možno šikmo nebo vodorovně. Zkracujeme postranní kvetoucí výhony podle potřeby. Jednou kvetoucí pnoucí růže řežeme po odkvětu, protože květy zakládají na starším dřevě.

U všech růží platí, že řez má podporovat zdravý, vzdušný a dobře osvětlený keř. Není nutné všechny růže každoročně řezat na stejnou výšku.

Růže jsou rostliny slunných a teplých stanovišť. Nejlépe rostou v hlubší, úrodné, humózní a dobře propustné půdě. Stanoviště by mělo být dostatečně vzdušné, ale zároveň chráněné před extrémním větrem. Pravidelné kvetení podporuje dostatek světla, vyrovnaná výživa a rovnoměrná zálivka.

Růže po výsadbě dobře zalijeme a půdu můžeme pokrýt vrstvou kompostu nebo vhodného organického mulče. Mulč nesmí být nasypán přímo ke krčku rostliny.

Při opakované výsadbě růží na stejném místě může docházet k takzvané únavě půdy růžovitých rostlin. Pokud je půda po dlouhodobém pěstování růží výrazně vyčerpaná nebo jsou nové rostliny na stejném místě slabé, je vhodné půdu před novou výsadbou důkladně vyměnit nebo zvolit jiné stanoviště. Neplatí však, že po každé růži je nutné automaticky odstranit zeminu do hloubky 50 cm. Při výsadbě nových růží je důležitá především kvalitní, zdravá a dobře připravená půda.

Kresba 1: U prostokořenných růží před výsadbou odstraníme poškozené kořeny a kořenový bal nenecháváme vyschnout. Po výsadbě půdu důkladně zalijeme a podle termínu výsadby můžeme rostlinu přihrnout lehkou zeminou nebo kompostem, zejména při podzimní výsadbě. Na jaře tento kryt po odeznění silných mrazů postupně odstraníme.

Kresba 2: Stromkové růže potřebují stabilní oporu. Kůl instalujeme ještě před zasazením rostliny, abychom při jeho zatloukání nepoškodili kořeny.

Námi dodávané růže jsou připraveny k sázení. Výsadbová jamka musí být dostatečně široká a hluboká, aby se kořeny mohly přirozeně rozprostřít. Kořeny zbytečně nezkracujeme, odstraníme pouze poškozené nebo odumřelé části. Růži vysadíme do stejné hloubky, v jaké rostla, případně podle typu půdy a zimních podmínek mírně hlouběji či mělčeji; místo očkování nesmí zůstat výrazně nad půdou. Po výsadbě zeminu dobře přitlačíme, rostlinu důkladně zalijeme a půdu můžeme zamulčovat.

Růže lze úspěšně pěstovat i v nádobách, vhodné jsou zejména kompaktní a méně vzrůstné odrůdy. Nádoba musí být stabilní, mít dostatečný objem a především odtokový otvor. Pro většinu keřových růží je vhodná nádoba alespoň přibližně 25–30 litrů, u větších odrůd ještě větší. Použijeme kvalitní, propustný substrát s dostatkem organické hmoty.

Růže v nádobě potřebují v létě pravidelnější zálivku a přihnojování než rostliny ve volné půdě. Substrát nenecháváme dlouhodobě zcela vyschnout, ale zároveň nesmí být trvale přemokřený. Na zimu chráníme především kořenový bal před promrznutím. Nádobu můžeme obalit izolačním materiálem a postavit na chráněné místo. U odrůd citlivějších k mrazu je vhodné zimování v chladném, světlém a mrazuprostém prostoru. Teplé vytápěné místnosti nejsou pro zimní klid růží vhodné.

Rozestup volíme podle typu růže, vzrůstnosti odrůdy a předpokládané šířky keře. U běžných záhonových a menších keřových růží bývá vhodných přibližně 50–70 cm, u mohutnějších sadových růží 100–150 cm. Půdopokryvné růže sázíme podle jejich šířky, často přibližně 50–100 cm od sebe. Pnoucí růže potřebují především dostatek prostoru u opory. Údaj výrobce o konečné velikosti konkrétní odrůdy má přednost před univerzálním rozestupem.

Kresba: Zaléváme přímo ke kořenům a pokud možno nesmáčíme listy, poupata ani květy.

Růže mají hlubší kořenový systém, ale mladé rostliny po výsadbě potřebují pravidelnou zálivku. V dalších letech zaléváme zejména během delšího sucha a v období intenzivního růstu a kvetení. Vhodnější je důkladná zálivka ke kořenům než časté mělké kropení. V horkém počasí zaléváme přednostně ráno nebo večer. Nádobové růže kontrolujeme častěji, protože substrát v nádobě vysychá podstatně rychleji než půda na záhoně.

Růže je vhodné připravovat na zimu až po ukončení růstu a nástupu stabilnějšího chladného počasí. Příliš časné a neprodyšné zakrytí může podporovat zapaření a houbové choroby. U keřových růží můžeme spodní část keře přihrnout kompostem nebo kvalitní zeminou, zejména u mladých a citlivějších rostlin. Korunu lze podle potřeby chránit chvojím nebo prodyšnou netkanou textilií.

U stromkových růží chráníme především místo očkování a korunku. V chladnějších oblastech lze korunku obalit prodyšným materiálem; způsob ochrany volíme podle velikosti stromku a stanoviště. Při pěstování růží v nádobách je nejdůležitější ochrana kořenového balu před dlouhodobým promrznutím. Zároveň dbáme na to, aby rostlina nebyla během zimy vystavena trvale přemokřenému substrátu.

Kdy je nejlepší sázet růže?
Prostokořenné růže nejlépe vysazujeme na podzim nebo brzy na jaře. Kontejnerované růže lze vysazovat během vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo za extrémního horka.

Musí se růže každý rok silně seříznout?
Ne. Síla řezu závisí na typu růže, odrůdě a jejím zdravotním stavu. U velkokvětých a záhonových růží bývá jarní řez výraznější, zatímco sadové a půdopokryvné růže často vyžadují především prosvětlení a odstranění starého nebo poškozeného dřeva.

Kdy se řežou pnoucí růže?
U opakovaně kvetoucích pnoucích růží provádíme hlavní údržbu na jaře. Odstraňujeme staré málo produktivní výhony a mladé výhony vyvazujeme k opoře. Jednou kvetoucí pnoucí růže řežeme až po odkvětu.

Proč z růže vyrůstají jiné výhony?
Pokud vyrůstají pod místem očkování, pravděpodobně jde o výhony podnože. Ty odstraňujeme co nejdříve přímo u místa, odkud vyrůstají. Výhony nad místem očkování jsou naopak běžnou součástí růstu růže.

Lze růže pěstovat v květináči?
Ano. Nejlépe se hodí kompaktní a méně vzrůstné odrůdy. Potřebují dostatečně velkou nádobu s odtokovým otvorem, kvalitní substrát, pravidelnou zálivku a v zimě ochranu kořenového balu před promrznutím.

Je možné vysadit růži na místo, kde už růže rostla?
Ano, ale po dlouhodobém pěstování růží může být půda unavená a nové rostliny mohou růst hůře. Pokud je to možné, zvolíme jiné stanoviště. Při opakované výsadbě je vhodné půdu důkladně připravit a podle jejího stavu vyměnit nebo výrazně obnovit vrchní vrstvu půdy.

Jak často růže zalévat?
Ne podle pevného kalendáře, ale podle počasí a vlhkosti půdy. Po výsadbě zaléváme pravidelně, v dalších letech zejména při suchu. Lepší je vydatná zálivka ke kořenům než každodenní mělké kropení.

Proč růže černají na listech a předčasně je shazují?
Častou příčinou je černá skvrnitost. Pomáhá vzdušné slunné stanoviště, zálivka ke kořenům, odstraňování napadených a opadaných listů a vyrovnaná výživa. Při silném napadení lze použít vhodný registrovaný přípravek podle aktuální etikety.