Růže 'Hommage a Barbara®' - stromková

Růže prostokořenné vysazujeme především na podzim po opadu listů nebo od konce zimy do začátku jara, dokud nezačnou rašit. Růže pěstované v kontejnerech lze vysazovat během celé vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá. Při letní výsadbě je nutné věnovat zvýšenou pozornost pravidelné zálivce.

Růže mají vyšší nároky na živiny, zejména při bohatém kvetení. Na jaře je vhodné použít kompost, dobře vyzrálý organický materiál nebo speciální hnojivo pro růže podle návodu výrobce.

U opakovaně kvetoucích růží lze během vegetace přihnojit ještě jednou, zejména pokud rostlina roste v chudší půdě nebo po prvním kvetení slaběji. U růží pěstovaných v nádobách je potřeba přihnojovat častěji než u rostlin ve volné půdě, protože mají k dispozici omezené množství živin.

Vyhněte se nadměrnému hnojení dusíkem. Podporuje sice bujný růst, ale příliš měkké a bujné výhony mohou být náchylnější k chorobám a hůře vyzrávat před zimou.

Mulč z kompostu nebo dobře vyzrálého organického materiálu pomáhá udržovat půdní vlhkost a postupně zlepšuje půdu. Mulč nepřikládejte přímo ke stonkům růží.

Kresba 1: Napadení listů a špiček výhonů mšicemi. Kresba 2: Načernalé skvrny na žloutnoucích, později opadávajících listech jsou typickým projevem černé skvrnitosti.

Růže nejlépe prospívají na slunném a vzdušném stanovišti v hlubší, dobře propustné půdě. Správné stanoviště, dostatek prostoru, přiměřená zálivka a odstraňování napadených částí jsou důležitou součástí ochrany rostlin.

Mšice
Mšice napadají především mladé výhony, listy a poupata. Při slabším výskytu je lze často odstranit mechanicky nebo proudem vody. Při silném napadení použijte vhodný přípravek podle aktuální registrace a návodu výrobce.

Pilatky
Larvy některých pilatek poškozují listy nebo se mohou vyvíjet uvnitř výhonů. Napadené výhony lze odstranit a zlikvidovat. Při silnějším napadení postupujte podle aktuálních doporučení pro konkrétního škůdce.

Padlí
Projevuje se bělavým moučnatým povlakem na listech a mladých výhonech. Výskytu napomáhá špatná cirkulace vzduchu, příliš bujný růst a stres rostliny. Důležitá je vzdušná koruna, vhodné stanoviště a přiměřené hnojení. Silně napadené části lze odstranit.

Černá skvrnitost
Na listech se objevují tmavé až černé skvrny, často následované žloutnutím a předčasným opadem listů. Napadené listy a opadané listí je vhodné průběžně odstraňovat. Zalévejte přednostně ke kořenům a umožněte listům rychle oschnout.

Ochrana proti houbovým chorobám
Není vhodné automaticky provádět preventivní postřiky v pevných desetidenních či čtrnáctidenních intervalech po celou sezonu. Ochranu přizpůsobte konkrétnímu problému, počasí, náchylnosti odrůdy a aktuálním podmínkám. Při použití přípravků vždy dodržujte aktuální návod a registraci pro dané použití.

U roubovaných a očkovaných růží mohou z podnože vyrůstat takzvané plané výhony. Obvykle mají odlišný vzhled, rychle rostou a vyrůstají pod místem očkování.

Pravé plané výhony odstraňte co nejblíže místu, odkud vyrůstají, ideálně přímo u jejich nasazení. Nestačí pouze odstřihnout jejich vrchol, protože podnož může znovu obrazit.

Ne každý výhon vyrůstající u báze rostliny je automaticky planý. U některých růží se mohou přirozeně tvořit nové výhony z báze nad místem očkování. Ty se neodstraňují jen podle barvy listů, ale podle místa, ze kterého skutečně vyrůstají.

Obecný řez růží

Hlavní řez většiny moderních růží provádějte koncem zimy nebo brzy na jaře, když již nehrozí dlouhodobé silné mrazy a rostliny začínají rašit. Nejprve odstraňte všechny odumřelé, nemocné, poškozené, slabé a vzájemně se křížící výhony. Snažte se udržovat střed keře vzdušný.

Řez velkokvětých růží

Silné výhony zkraťte přibližně na 10–15 cm nad zemí, slabší výhony řežte silněji nebo je odstraňte. Řez veďte těsně nad zdravým pupenem, pokud možno směřujícím ven z keře.

Řez záhonových růží (floribundy, polyantky)

Silné výhony zkraťte přibližně na 20–30 cm. Slabší a staré nevýkonné výhony podle potřeby odstraňte. Cílem je vytvořit dobře větvený a vzdušný keř.

Řez sadových růží

Sadové růže obvykle vyžadují méně intenzivní řez. U opakovaně kvetoucích odrůd lze koncem zimy zkrátit příliš dlouhé výhony přibližně o jednu třetinu a postupně odstraňovat nejstarší výhony u báze. Jednou kvetoucí sadové růže řežeme zpravidla až po odkvětu a pouze lehce prosvětlujeme.

Řez půdopokryvných růží

Půdopokryvné růže většinou nevyžadují každoroční hluboký řez. Na jaře odstraňte poškozené a slabé výhony a podle potřeby rostlinu zkraťte, aby si udržela požadovaný tvar a rozsah. Silně rostoucí odrůdy lze zkrátit výrazněji.

Řez pnoucích růží

U opakovaně kvetoucích pnoucích růží odstraňte staré, slabé a poškozené výhony a ponechte mladé, silné výhony, které přivazujte k opoře co nejvíce vodorovně. Postranní odkvetlé výhony lze zkrátit přibližně o dvě třetiny. Staré hlavní výhony odstraňujte postupně, aby rostlina neztratila celou konstrukci.

Letní řez a odstraňování odkvetlých květů

U opakovaně kvetoucích růží pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, pokud nechcete podporovat tvorbu šípků. Řez provádějte nad zdravým listem nebo pupenem. U růží, u kterých jsou šípky součástí okrasného efektu, můžete část odkvetlých květů ponechat.

Pozdě v létě již neprovádějte silný řez, který by podporoval tvorbu mladých výhonů těsně před zimou.

Růže jsou rostliny především slunných a teplých stanovišť. Většině růží vyhovuje několik hodin přímého slunce denně, hlubší, humózní a dobře propustná půda a dostatek prostoru pro proudění vzduchu.

Před výsadbou půdu důkladně prokypřete a podle potřeby zlepšete kvalitním kompostem nebo jinou vyzrálou organickou hmotou. Růže nesázejte do trvale zamokřené půdy.

Růže půdopokryvné: Půdopokryvné růže vytvářejí široké, nízké keře a jsou vhodné k pokrytí větších ploch. Při výsadbě je důležité dodržet dostatečný prostor podle konkrétní odrůdy. Po výsadbě rostliny důkladně zalijte. Mulč pomáhá omezit vysychání půdy a růst plevelů, nesmí však být nasypán přímo ke stonkům.

Růže po růžích: Při opakované výsadbě růží na stejné místo může vzniknout takzvaná únava půdy neboli replant disease. Pokud staré růže nahrazujete novými, je vhodné vyměnit zeminu v prostoru kořenů za půdu z jiného místa zahrady. Nejde však o univerzální pravidlo, že je vždy nutné čekat 6–8 let nebo měnit půdu do přesně stanovené hloubky.

Stromkové růže potřebují oporu. Kůl umístěte do země ještě před výsadbou, abyste při jeho zatloukání nepoškodili kořeny. Korunku ke kůlu přivažte měkkým úvazkem.

Rostlinu vyjměte z obalu nebo kontejneru a kořenový bal podle potřeby uvolněte. Výsadbová jáma má být dostatečně široká a hluboká, aby se kořeny mohly přirozeně rozprostřít. Při výsadbě je vhodné půdu promíchat s kvalitní organickou hmotou, například vyzrálým kompostem.

Místo očkování umístěte přibližně do úrovně půdy. U stromkových růží je místo očkování v korunce a musí zůstat nad úrovní půdy.

Po zasypání půdu lehce přitlačte a rostlinu důkladně zalijte. Po výsadbě udržujte půdu rovnoměrně vlhkou, zejména během prvních týdnů a při suchém počasí.

Růže je možné úspěšně pěstovat také v nádobách. Vhodná je dostatečně velká a stabilní nádoba s odtokovým otvorem a kvalitním substrátem pro růže nebo dřeviny. Velikost nádoby přizpůsobte konkrétnímu typu a velikosti růže; pro dlouhodobé pěstování je vhodnější větší nádoba než malý květináč.

Růže v nádobách umístěte na světlé a teplé místo. Během vegetace potřebují pravidelnou zálivku, protože nádoby vysychají rychleji než záhon. Současně dbejte na to, aby přebytečná voda mohla volně odtékat.

Rostliny v nádobách je vhodné během vegetace pravidelně přihnojovat. Na zimu je můžete přemístit do chráněného prostoru, nebo nádobu ponechat venku a důkladně chránit kořenový bal před promrznutím. Nádobu izolujte z více stran a postavte ji na místo chráněné před studeným větrem. Samotná nádoba musí mít stále zajištěný odtok vody.

Vzdálenost závisí na typu růže, velikosti odrůdy a způsobu pěstování. U běžných záhonových růží může být orientačně kolem 60–100 cm, kompaktní růže lze vysazovat blíže a silně rostoucí sadové či pnoucí růže potřebují výrazně více prostoru. Vždy zohledněte konečnou velikost konkrétní odrůdy a ponechte dostatek prostoru pro proudění vzduchu.

Kresba: Zálivka ke kořenům je vhodnější než pravidelné smáčení listů, protože pomáhá udržovat listy suché a snižuje podmínky vhodné pro některé houbové choroby.

Po výsadbě růže pravidelně zalévejte, dokud dobře nezakoření. Starší rostliny mají hlubší kořenový systém, ale v delších obdobích sucha mohou potřebovat dodatečnou zálivku.

Při suchém počasí je vhodnější méně častá, ale důkladná zálivka ke kořenům než každodenní mělké kropení. Množství vody přizpůsobte velikosti rostliny, půdě a počasí; nelze stanovit jednu univerzální dávku pro všechny zahrady.

Zalévejte ideálně ráno. U rostlin v nádobách kontrolujte vlhkost substrátu častěji než u růží ve volné půdě.

Kresba 1: Při silných mrazech a na velmi exponovaných stanovištích může růžím pomoci ochrana před vysycháním a prudkým střídáním teplot. Vhodným materiálem je například chvojí nebo prodyšná netkaná textilie.

Zimní ochrana keřových růží
Před zimou odstraňte nemocné a poškozené části. Ke kořenovému krčku lze přihrnout vhodný materiál, například kompost nebo zeminu, zejména u mladých a citlivějších rostlin. Ochranu zakládejte až podle vývoje počasí, nikoli příliš brzy na podzim, aby rostliny mohly dobře vyzrát a otužit se.

Zimní ochrana stromkových růží
Citlivé místo představuje především korunka s místem očkování. Vhodná je prodyšná ochrana korunky, například netkanou textilií nebo chvojím. U mladých stromkových růží je možné při silných mrazech použít důkladnější ochranu. Materiál nesmí být vzduchotěsně uzavřený kolem rostliny.

Růže v nádobách
U růží pěstovaných v nádobách je třeba chránit především kořenový bal. Nádobu izolujte a umístěte na chráněné místo. V zimě kontrolujte, zda substrát není zcela suchý, ale zároveň zabraňte jeho dlouhodobému přemokření.

Kdy je nejlepší sázet růže?
Prostokořenné růže vysazujte na podzim nebo brzy na jaře. Kontejnerované růže lze vysazovat během celé vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá.

Kam růži vysadit?
Na slunné, vzdušné a před silným větrem chráněné místo s dobře propustnou půdou. Většině růží prospívá několik hodin přímého slunce denně.

Jak hluboko zasadit růži?
U běžných roubovaných keřových růží umístěte místo očkování přibližně do úrovně půdy. U stromkových růží je místo očkování v korunce a musí zůstat nad půdou.

Kdy růže stříhat?
Hlavní řez většiny moderních keřových růží se provádí koncem zimy nebo brzy na jaře. Přesný způsob řezu závisí na typu růže. Pnoucí a sadové růže mají odlišné nároky.

Proč růže černají a opadávají jim listy?
Častou příčinou je černá skvrnitost. Pomáhá vzdušné stanoviště, dostatek prostoru mezi rostlinami, zálivka ke kořenům a odstraňování napadených i opadaných listů.

Musím růže pravidelně preventivně stříkat?
Ne automaticky. Základem je vhodné stanoviště, vzdušnost, správná zálivka, přiměřené hnojení a průběžná kontrola rostlin. Při silném výskytu choroby nebo škůdců postupujte podle konkrétního problému a aktuální registrace přípravku.

Je možné vysadit růži na místo, kde předtím rostla jiná růže?
Může se projevit únava půdy neboli replant disease. Při opakované výsadbě růží je proto vhodné vyměnit půdu v prostoru kořenů za půdu z jiného místa zahrady, případně zvolit jiné stanoviště.

Lze růže pěstovat v květináči?
Ano. Vhodné jsou především kompaktní a nádobové typy růží, ale v dostatečně velké nádobě lze pěstovat i některé větší růže. Důležitá je stabilní nádoba, dobrý odtok vody, pravidelná zálivka a ochrana kořenového balu před zimním promrznutím.